Nejstarší fungující počítač americké vlády je 20 miliard kilometrů od Země
6.10.2016, Jan Vítek, aktualita
Server Muckrock se pustil do hledání nejstaršího počítače, který je stále provozován americkou vládou či jejími agenturami. Ukázalo se, že ten není na Zemi, ale na palubě sondy Voyager vzdalující se od Země rychlostí 17 km/s.
Mise obou Voyagerů začala v roce 1977, kdy se vydaly k planetám Sluneční soustavy a nyní se o 39 let později nacházejí nějakých 20 miliard kilometrů od Země, od níž se vzdalují tempem 17 km/s. Obě sondy, Voyager 1 a Voyager 2, jsou přitom stále funkční a stále s námi komunikují, takže jde o jedny z nejstarších dosud fungujících počítačů a měly by mít vůbec nejstarší počítače provozované americkými úřady.
Samotné počítače na palubách Voyagerů jsou přitom pochopitelně ještě o něco starší, neboť v roce 1977 se sondy vydaly na cestu. Od té doby pochopitelně neprodělaly žádný hardwarový upgrade, ale jejich software byl mnohokrát aktualizován a udržován, a to v souladu s tím, jak se měnily i cíle mise. Voyager se podíval k Jupiteru, Saturnu a jeho měsíci Titanu. Voyager 2 také prolétl kolem Jupiteru a Saturnu, ale podíval se také k Uranu a Neptunu. Právě kolem Neptunu proletěl ve velmi těsné vzdálenosti, jen necelých 5000 kilometrů.
Jde tak o pozoruhodný úspěch počítačové techniky, kterou už dnes na jednu stranu považujeme za zoufale zastaralou, ale na stranu druhou je také velice kvalitní. Oba Voyagery mají k dispozici jen 69,63 kB paměti a vědecká data jsou zaznamenávána na osmistopou magnetickou pásku. Sondy podobně jako dnešní automobilové kamery přepisují stará data novými, tedy v případě, že už byla odeslána na Zemi.
S tím je také spojena otázka, jaké zařízení vůbec NASA používá pro komunikaci s Voyagery a zda jde také o tak staré železo. Inženýrka Suzanne Dodd z NASA JPL k tomu řekla, že agentura využívá nejnovější technologie. Samotní inženýři mají pochopitelně k dispozici moderní počítače, takže v 80. letech to byly desktopy s 8palcovými disketovými mechanikami a dnes to jsou notebooky od firmy Apple. Původně se přitom plánovalo, že NASA si v rámci programu Voyager vyvine vlastní počítače, ovšem s koncem sedmdesátých let skončilo i velkorysé financování agentury. To postihlo také Computer Command System (CCS), jakýsi centrální počítač, který má na starosti řížení a synchronizaci práce ostatních palubních počítačů: vědeckého Flight Data System (FDS) a navigačního Attitude and Articulation Control System (AACS), dále i zpracovávání instrukcí ze Země a řešení problémů a chyb.
Nyní je asi největší problém snižující se výkon zdroje energie, který spoléhá na plutonium-238 s poločasem života kolem 88 let. Generátory s původním výkonem 470 W tak jen postupným rozpadem plutonia ročně ztrácí 0,8 procent výkonu, přičemž další snížení přináší degradace termočlánků převádějících teplo na elektřinu. Nyní tak Voyagery pracují s 57 % původního výkonu, kvůli čemuž se musí některé jejich částu vypínat.
Zdroj: Muckrock
Samotné počítače na palubách Voyagerů jsou přitom pochopitelně ještě o něco starší, neboť v roce 1977 se sondy vydaly na cestu. Od té doby pochopitelně neprodělaly žádný hardwarový upgrade, ale jejich software byl mnohokrát aktualizován a udržován, a to v souladu s tím, jak se měnily i cíle mise. Voyager se podíval k Jupiteru, Saturnu a jeho měsíci Titanu. Voyager 2 také prolétl kolem Jupiteru a Saturnu, ale podíval se také k Uranu a Neptunu. Právě kolem Neptunu proletěl ve velmi těsné vzdálenosti, jen necelých 5000 kilometrů.
Jde tak o pozoruhodný úspěch počítačové techniky, kterou už dnes na jednu stranu považujeme za zoufale zastaralou, ale na stranu druhou je také velice kvalitní. Oba Voyagery mají k dispozici jen 69,63 kB paměti a vědecká data jsou zaznamenávána na osmistopou magnetickou pásku. Sondy podobně jako dnešní automobilové kamery přepisují stará data novými, tedy v případě, že už byla odeslána na Zemi.
S tím je také spojena otázka, jaké zařízení vůbec NASA používá pro komunikaci s Voyagery a zda jde také o tak staré železo. Inženýrka Suzanne Dodd z NASA JPL k tomu řekla, že agentura využívá nejnovější technologie. Samotní inženýři mají pochopitelně k dispozici moderní počítače, takže v 80. letech to byly desktopy s 8palcovými disketovými mechanikami a dnes to jsou notebooky od firmy Apple. Původně se přitom plánovalo, že NASA si v rámci programu Voyager vyvine vlastní počítače, ovšem s koncem sedmdesátých let skončilo i velkorysé financování agentury. To postihlo také Computer Command System (CCS), jakýsi centrální počítač, který má na starosti řížení a synchronizaci práce ostatních palubních počítačů: vědeckého Flight Data System (FDS) a navigačního Attitude and Articulation Control System (AACS), dále i zpracovávání instrukcí ze Země a řešení problémů a chyb.
Nyní je asi největší problém snižující se výkon zdroje energie, který spoléhá na plutonium-238 s poločasem života kolem 88 let. Generátory s původním výkonem 470 W tak jen postupným rozpadem plutonia ročně ztrácí 0,8 procent výkonu, přičemž další snížení přináší degradace termočlánků převádějících teplo na elektřinu. Nyní tak Voyagery pracují s 57 % původního výkonu, kvůli čemuž se musí některé jejich částu vypínat.
Zdroj: Muckrock
