Však uvnitř té bedny budou jednotlivé moduly. Kdyby to bylo v celku, nikdo by to neurval.

Předpokládám že jste napojen na centrální zdroj tepla.

Předpokládáte špatně. Když chci mít doma teplo, prostě rozdělám oheň.

Tak urciteeee. Stejne jako kdyz chces mleko tak si ho sam nadojis?

tak rozvoj takových zařízení beru, alternativa k tomu že u benzínky mohu zase jen načepovat čerstvý elektrolyt, né rvát do elektroauta pomalu megavaty, které nevím kde se budou brát. Ale každý elektrofanatik to snadno dokáže vysvětlit, ale lidi co trochu elektrice rozumí ne. A k té nekonečné životnosti, dneska součástky vydrží běžně dvacet let kolik by jste chtěl. Dneska když koupíté kvalitní elektrické zařízení ­(v routrech třeba mikrotik­) tak dříve morálně zastará nebo umře vlastník.

To vysvětlujte lidem, kterým ­"umírají­" střídače na fotovoltaikách po cca 10 letech.

Přesně tak. Takže slibovaná životnost FVE nějakých 30 let je jen iluzí. Reálná životnost střídače i baterie, jakožto nedražších komponent, je cca těch 10 let. Potom je otázkou, zda někdo bude ke starým panelům s mizernou zůstakovou hodnotou pořizovat nový střídač a novou baterii... Reálně tedy bude životnost celého systému někde okolo 10ti­-15ti let, což se zároveň pohybuje okolo reálné návratnosti investice. Podtrženo sečteno, reálně ve většině případů nic neušetříte.

Tak ty panely těch 30 let vydrží, ale pak budou mít nižší a stále nižší výtěžnost, takže se je pomalu vyplatí vyměnit. Ale ten střídač mám záruku 10 let a životnost 10­-15 let. To samé baterky. Ale problém je s baterkama v tom, že ta záruka je ve skutečnosti 5 let. Zbylých 5 let vám jen vyplatí případnou zůstatkovou hodnotu, už vám je neopraví ani nevymění. Jen vyplatí nějaké malé drobné a vy si po těch třeba 6­-ti letech budete muset koupit novou baterku za dalších třeba 160.000 Kč.

Záruka je pěkná věc, ale životnost firem okolo solárního byznisu také není nic moc, takže po pár letech záruku nemusí být u koho uplatnit.

"Dneska když koupít kvalitní elektrické zařízení­"
Jak v době nákupu poznám, zda je zařízení kvalitní a bude fungovat třeba 20­-30 let, což je plánovaná životnost FVE? Nepoznám.

Spousta střídačů se navíc nějak monitoruje a konfiguruje, často pouze přes WiFi, a budute mít za 15let problém sehnat zařízení zpětně kompatibilní.

I u toho Mikrotiku vám umře adaptér. Po pár letech se nafouknou kondenzátory a šlus. Ano, nový koupíte za stovku, ale takový střídač je jedna krabice za třeba 100k...

tak to je fakt divné, bo spoustu právě těch deset let starých mikrotiků mám a asi nikdo jejich zdrojům neřekl že se mají pokazit. Neříkám že to člověk pozná, já to taky nepoznám, ale říkám že bez problémů taková zařízení vyrobit jdou. A to samé dělám v průmyslové automatizaci, a pro plc 20­-30 let není problém, tam už opravdu morálně zastarají.

Ano, vyrobit opravdu spolehlivá zařízení ze spolehlivých komponent umíme, ale stojí to o hodně více. Tento článek je o baterii pro domácnosti, která bude pravděpodobně připojena FVE sytému pro domácnosti. Celé řešení tedy bude v kvalitě pro domácnosti. Průmyslová bateriová úložiště jsou pochopitelně kvalitativně i cenově jinde.

Ten mikrotik je v porovnání se střídačem opravdu jednoduché zařízení, a navíc není nejlevnější v segmentu. Spousta lidí tedy koupí úplně nejlevnější router o pár stovek levněji, který vydrží o dost méně. Jenže co to je pár stovek u routerů, může u střídačů udělat desetitisíce, a to už si nikdo přípatit nechce. Navíc ani u toho mikrotiku nečekáte, že bude fungovat 30 let, protože víte, že standardy a požadavky na rychlost se neustále vyvíjejí. Výrobců střídačů není mnoho, nestíhají vyrábět a tak v podtatě není moc z čeho vybírat.

A zatímco router si člověk koupí a zapojí sám, FVE kupuje od firmy jako hotové řešení, takže má nad volbou komponent pramalou kontrolu. To spíše firma dodá nejlevnější střídač za dvojnásobek ceny.

ano, není to levné ale jde vyrobit zařízení které má opravdu dlouhou životnost. U tohoto taky není uvedená cena. Zabruslili jsme docela jinam, mikrotik jsem uvedl jen jako příklad zařízení které není až tak drahé ale je spolehlivé. O tom mi neříkejte znám z vlastní zkušenosti lidé utratí za router co stojí jako vstupenka do zoo ­(schválně píšu zoo, bo kino je mnohem dražší, a pak čekají zázraky­). Ano znám to proto je v dnešní době docela těžké poznat co je dobré a co vydrží, podle ceny to člověk vůbec nepozná. Proto si taky platím dtest ­(bo velmi často je mnohem lepší levnější věc jak dražší­). Jak píšete o tom střídači, tak mám možnost porovnat, otec si vše udělal sám, má teď už neexistující vyhlášku 50, opraví si to kdyžtak taky sám. Kolega si najmul člověka, ten mu před 14 dny něco udělal na střídači a kolegovi doma odešli asi čtyři věci, tak krom toho že neví jak dlouho vydrží střídač tak ještě kupuje nové věci. ­"A zatímco router si člověk koupí a zapojí sám, FVE kupuje od firmy jako hotové řešení, takže má nad volbou komponent pramalou kontrolu. To spíše firma dodá nejlevnější střídač za dvojnásobek ceny.­" a v tomto nesouhlasím, když uvádíte ten router, tak stejně jako ten střídač si 95% bfu, ten mikrotik nerozchodí sám.­" ale mnou uvedený člověk výše je v tom případě odborník za všechny prachy

No Vy byste také mohl vysvětlit pár věcí, jak si to představujete. Protože mi to není ani trochu jasné.

"rvát do elektroauta pomalu megavaty, které nevím kde se budou brát­"

Nevíte, kde se budou brát ty megawatty pro auta? No a položil jste si otázku, kde se budou brát ty megawatty na nabíjení toho elektrolytu? Není to tak náhodou ten stejný problém?

"alternativa k tomu že u benzínky mohu zase jen načepovat čerstvý elektrolyt­"

Alternativa? 10 kWh v tom elektrolytu má 500 litrů a 685 kg. Uvědomujete si, že kdybyste do běžného osobního auta chtěl 100kWh redox­-flow baterku, která by zajistila papírový dojezd cca 600 km ­(takže skutečných 500 km­), tak by to mělo 5 m3 a 6,85 tuny? A to se bavíme jen o nádržích, ne o membránách. Taková Octavia Combi naložená po střechu má objem kufru 1,7 m3. To znamená, že byste musel naložit 3 Octavie Combi jen na to, abyste měl dostatek elektrolytu na ujetí těch 500 km jedné takové Octavie ­(na ujetí 1000 km byste potřeboval 10 m3, to už je středně dlouhá dodávka naložená po střechu­). To je alternativa? To, že hmotnost aut kvůli lithiové baterce stoupne třeba z 1,5 na 1,8 tuny je problém, ale že by osobní auto mělo 8,4 tuny, to je v pohodě? Nevytýkalo se elektromobilům, že jsou příliš těžké, že více opotřebovávají pneumatiky, ale 8,4tunové osobní auto je řešením?

Náklaďák. Běžný tahač má nosnost cca 24 tun. 24 tun toho elektrolytu je 350 kWh energie, tedy asi na ujetí 300 km. Řešením je tedy mít tahač, který sotva ujede 300 km, přitom ale neuveze ani kilo nákladu? Kdyby se měla nosnost snížit z 24 třeba na 20 tun, tzn. máte tam 4 tuny elektrolytu ­(tedy podobně jako váží ta lithiová baterka­), tak to má 58 kWh a ujelo by to asi 40 km na jedno natankování. To je alternativou?

Tankování. Stojan na benzince Vám dá zhruba 50 litrů za minutu. Tu vanadovou Octavii vážící 8,4 tuny s 5m3 nádrží, která nevím, kde by se vešla ­(to za sebou potáhnete 5m3 nádrž jako vozík?­) byste tankoval 10 minut. To už to rychlonabíjení moderních elektromobilů vyjde zhruba nastejno.

Doprava elektrolytu na čerpací stanici. Do jedné cisterny vejde 33 tisíc litrů paliva. Tady by to znamenalo, že byste dovezl palivo na natankování 66 aut na 500 km. Kolik takových cisteren byste tam denně chtěl posílat? A jak by to tam asi dopravily? Takový tahač má spotřebu 130 kWh­/100km, tedy v tomto případě 6500 litrů na 100 km. Pokud by ta cisterna jela 100 km tam a 100 km zpátky z místa výroby elektrolytu, tak by spotřebovala 13 tisíc litrů. Tzn. skoro třetinu a dovezla by tedy jen 20 tisíc litrů. Tedy na natankování 40 aut.

elektromaniak se ozval, toto je přesně příklad ekologie za každou cenu.
megavaty do elektrolytu se rvát nebudou, bo ten se může nabíjet po delší dobu, zato stát u benzínky po dobu deset hodin než se nabije elektroauto nechcete.
podobná odpověď i když pro maniaka do elektromobility nepochopitelná: elektrárna snese nějaké zatížení, a když je relativně konstantní tak to pro ní není problém, při větším zatížení se u nás připínají přečerpávací elektrárny, tak asi tak, při relativně konstantním odběru není problém nabíjet ten elektrolyt, než když najednou se začne dobíjet tisíc aut s 1MW příkonem.
Proto to beru jako dobrý směr vývoje, hlavně že tady píšete o tom že tesla vylepšila o 10% akumulátory ­(nehledě na to že odborníci kteří rozebrali revoluční článek tesla říkají že je celkem na nic, u tohoto směru když by se na tom hodně zapracovalo bylo by to použitelné oproti li­-on.
https:­/­/www.autoforum.cz­/technika­/experti­-rozebrali­-revolucni­-baterie­-tesly­-a­-nestacili­-se­-divit­-jsou­-horsi­-nez­-dosud­-pouzivane/

"elektromaniak se ozval­"

Dochází Vám, že to auto na redox­-flow je také elektromobil? ;­-­)

"megavaty do elektrolytu se rvát nebudou, bo ten se může nabíjet po delší dobu, zato stát u benzínky po dobu deset hodin než se nabije elektroauto nechcete. ­"

No ten se může nabíjet, kolik chce, ale celkový odběr bude totožný. Buď nabíjíte pomalu, ale větší množství, nebo rychle a menší množství. Výsledek násobení je ale stejný. Vysvětlím na nabíjení elektromobilu. Když budete mít 1MW nabíjení, které to auto nabije za 10 minut, tak za 100 minut nabijete 10 aut ­(nepřekrývají­-li se­), každé postupně s 1MW odběrem. Když budete nabíjet pomaleji se 100 kW, tak každé auto budete nabíjet ne 10 minut, ale 100 minut, a budete muset nabíjet všech 10 aut současně, zatímco v předchozím případě jste to dělal především zvlášť. Takže 10×100kW je zase 1MW odběr a zase to děláte 100 minut. Zvýšením rychlosti nabíjení se nic zásadního nemění, protože se zkracuje doba tohoto nabíjení a doba překryvu jednotlivých nabíjení. Čím rychleji to auto nabijete, tím rychleji odtud vypadne, a tedy neovlivní auto, které přijede po něm, protože tam už není.

S elektrolytem je to podobně. Potřebujete nabít určité množství. Buď bude dělat menší dávky, ale budete to muset nabíjet rychle, nebo obrovská kvanta pomalu. Proboha, trocha matematiky. Řekněme, že potřebujete nabít v továrně na elektrolyt 24 MWh elektrolytu ­(1,2 milionu litrů­) za den. Jak to uděláte? Máte je třeba ve 120 nádržích po 10 tisíc litrech ­(0,2 MWh­).

1­) Rychlé nabíjení. Rvete 0,2 MW do 5 nádrží ­(celkem tedy odběr továrny 1 MW­). Nádrž má 0,2 MWh, takže s 0,2 MW je to nabité za hodinu. Po hodině dalších 5 nádrží. Za 24 hodin máte nabito všech 24×5 = 120 nádrží. Odběr byl 5 nádrží × 0,2 MW, tedy 1 MW.
2­) Vaše zázračné pomalé nabíjení. Místo 0,2 MW půjdete na pouhých 0,0083 MW. Spokojen? Jenže nádrž má 0,2 MWh, takže s výkonem 0,0083 MW to nabíjíte 0,2­/0,0083 = 24 hodin. Jenže to za celý den nabijete jednu nádrž. Vy jich potřebujete nabít 120. Takže musíte nabíjet všech 120 nádrží současně, abyste to stihl. 120 nádrží × 0,0083 MW = 1 MW. Nabíjecí výkon je stejný při rychlém i pomalém nabíjení! Jednoduše proto, že čím pomaleji nabíjíte, tím více těch nabíjení musíte provádět současně.

A proč jste se úplně vyhnul té 8,4tunové Octavii? A tomu, že na přepravu elektrolytu do té čerpací stanice byste spotřeboval třetinu toho, co přepravujete? Proč jste se tomu vyhnul? A proč jste se vyhnul tomu, že truck na elektrolyt by při stejně snížené nosnosti jako u trucku s lithiovou baterkou neměl 500km dojezd, ale jen 58 km? Proč jste se tomu vyhnul?

Nejsem elektromaniak ale ani vymaštěný fosil ­(na kterého jste se tu mimochodem dobrovolně pasoval­). Osobně si myslím že elektrická auta mají své místo na trhu. Nebude to tak snadné a rychlé jak se nás i samy sebe snaží někteří přesvědčit ale půjde to a realita mnohé extrémy a nesmysly uhladí a sladí. Svět není černobílý bohudík.

5000 ­/ 50 = 100
Mne to vychadza na 100 minut.
> Tankování. Stojan na benzince Vám dá zhruba 50 litrů za minutu.
>Tu vanadovou Octavii vážící 8,4 tuny s 5m3 nádrží, která nevím, kde by se
> vešla ​­(to za sebou potáhnete 5m3 nádrž jako vozík?​­) byste tankoval 10 minut.

No vidíte, chybička se vloudila. Takže dokonce přes 1,5 hodiny na natankování. Díky za opravu.

Nic ve zlém, ale mikrotik rozhodně žádný etalon kvality hardwaru není.