Netbooky útočí!
10.12.2009, Jiří Černý, článek
Pokud stále ještě váhate a nevíte, co letos zabalit svým nejbližším pod stromeček, měl bych pro vás jeden tip - udělejte někomu radost netbookem. Jaké jsou největší výhody i nevýhody takového dárku, to už se dozvíte z tohoto článku.
O nesmírné popularitě netbooků svědčí mnoho faktů. Během psaní úvodu k tomuto článku jsem si vzpomněl na rok starou statistiku prodejnosti jistého velkého českého e-shopu s výpočetní technikou. Těsně před svátky (tzn. přibližně ve stajném období) to na plné čáře vyhrával Asus EEE, přičemž i prodej klasických notebooků značně stoupl (v porovnání s koncem roku 2007 dokonce dvojnásobně). Lze tedy tvrdit, že v oblasti IT jen těžko narazíte na vhodnější vánoční dárek.
Většina uživatelů přitom nečeká od netbooku žádné velké zázraky, ale kupuje ho především kvůli práci s dokumenty a Internetem. Přesně v těchto dvou oblastech jsou netbooky jednoznačně nejsilnější a vlastně i kvůli nim byly prapůvodně uvedeny na trh. Komu jde spíš o možnost sledovat filmy na co největším displeji a v co nejlepším rozlišení, ten se porozhlédne jinde.
Osobně v netboocích spatřuji jakési hodně pokročilé nástupce elektronických databank, kteréžto už prakticky vymizely ze scény, byť ještě v dobách mého dětství stály pěkných pár tisíc. V těch stejných dobách si ovšem obyčejný člověk mohl nechat o mobilním Internetu maximálně tak něco pěkného zdát, zatímco dnes se jednotliví operátoři s jeho rychlostí i cenou doslova předhánějí.
Když už jsme jednou u té ceny – i ta je pochopitelně důležitá. Zvláště letos, kdy podle různých průzkumů veřejného mínění hodlá spousta čechů na vánočních dárcích výrazně šetřit. Netbooky nepotřebují být nutně vybaveny špičkovým procesorem, excelentní grafickou kartu a jinými podobnými záležitostmi, tudíž pak samozřejmě vycházejí levněji.
A co operační systém? Záleží hlavně na vašich preferencích, stejně jako v případě PC. Námatkou takový Acer Aspire One nebyl problém sehnat už s upravenou verzí distribuce Linpusu, ačkoliv já sám bych sáhl spíše po optimalizovaném Linux4one (Ubuntu). Otázka, zda použít raději Windows nebo UNIX, je tak otevřená i zde.
V první řadě je dobré si uvědomit, že netbooky nemají být náhradou notebooku či PC. Mnohem spíše jde o jakýsi doplněk obého. Jejich výkon je optimalizován pro běžnou kancelářskou práci, vyřizování e-mailů a surfování po Internetu. Měly by být ideálně co možná nejlehčí (hmotnost kolem 1kg není ničím neobvyklým) a tím pádem se dají perfektně transportovat, i když nejde vysloveně o "produkt do kapsy“.
Pokud se v myšlenkách vrátím do jara letošního roku, pak se nejdražší netbooky na našem trhu pohybovaly v rozmezí cca od 12 000 Kč do 17 000 Kč. Takový Asus N10J (jeden z úplné špičky) obsahoval procesor Intel Atom N270 1,6 Ghz, 2 GB RAM a 250GB harddisk, což je i v porovnání s notebookem z nižší kategorie (např. Intel Pentium T4200, 4 GB DDR2 RAM 800 Mhz a 320GB SATA harddisk) zdánlivě směšné.
U netbooků tedy neplatíte za výkon, ale za mobilitu a zejména delší výdrž baterií (i když toto nemusí být pravidlem). Například dobrá grafika sama o sobě „sežere“ víc než dost – výše zmiňovaný Asus ukrývá mimochodem přesně z tohoto důvodu netradičně hned dvě karty naráz (integrované jádro Intel GMA 950 + dedikovanou NVIDIA GeForce 9300M GS s 256 MB), mezi kterými uživatel může dle aktuální potřeby přepínat a trochu energie ušetřit.
I tady nicméně existují výjimky a někteří výrobci občas rádi zabrousí do extrému. Už začátkem letošního roku jsem se zájmem sledoval situaci kolem technologie NVIDIA ION, se kterou šlo hladce přehrát HD video ve formátech h264 + AVC1 při rozlišení 1920x1080 px. Někteří proto ION označovali za přehrávač pro domácí kino. Sám bych netbook k podobným účelům využívat nechtěl, avšak věřím, že mnozí jiní na ION pro multimédia naopak nedají dopustit.
Díky IONu narazíte i na netbooky, jejichž výkon bude srovnatelný s dvoujádrovým procesorem. Samotná NVIDIA počítala s grafikou GeForce 9400 a digitálním vstupem – v rámci veletrhu CES se každý na vlastní oči mohl přesvědčit, že např. Call of Duty 4 zvládne ION bez výraznějších problémů.
Co se výdrže baterie týče, jde z mého úhlu pohledu o tak podstatné téma, že si bezesporu zaslouží rozepsat detailněji. Totiž pokud si jednou kupuji mobilní zařízení, očekávám od něj co nejdelší dobu provozu bez nutnosti zapojení do elektrické zásuvky. A toto si naštěstí uvědomují i sami tvůrci netbooků. Stávající modely vydrží fungovat obvykle cca 5 hodin (ačkoliv v reklamách atd. se často uvádějí vyšší čísla, konkrétně v tomto směru bych k nim raději vždy přistupoval skepticky) a to není žádná velká sláva.
Blýská se však na lepší časy. Narážím zvláště na Moorestown - platformu od Intelu, která má (v porovnání s běžným Atomem) vést až k desetinásobně větší výdrži. Tento SystemOnChip obsahuje vyjma 45nm jádra také řadiče (video, paměť, grafika) + vstupně-výstupný rozbočovač. Podle některých prognóz se tak už za pár malo měsíců údajně objeví netbooky pracující jen s bateriemi až několik desítek hodin v kuse!
Síla Moorestownu tkví v tom, že Lincroft (pracovní označení pro onu pokročilou variantu Atomu) přináší nové možnosti ve správě napájení. Pokud je netbook zrovna v klidovém stavu, procesor se plně deaktivuje. Navíc došlo i ke snížení taktovacího kmitočtu dle využití. Procesor ovšem není jedinou komponentou, kterou dokáže tato technologie vypnout. V zásadě se to týká i všech ostatních, vyjma částí nezbytných pro opětovnou aktivaci procesoru. Celková úspora energie tak může být skutečně velká.
Musím říct, že si na vyplnění všech těchto slibů docela rád počkám – momentálně by mi bohatě stačilo i 10-12 hodin provozu bez dobíjení, což by měl námatkou splňovat veleočekávaný netbook Nokia Booklet 3G (přiznávám, že do modré varianty jsem se vysloveně zamiloval a jejího příchodu na náš trh se nemohu dočkat). Bude-li to ale ještě více, jen dobře.
Aneb jedna z častých otázek většiny zájemců o zakoupení netbooku. Klasické bazarové zboží (i repasované) příliš v oblibě nemám. Jistá výhoda repasu tkví v tom, že na něj dostanete alespoň nějakou záruku – prodejci obvykle hovoří o roce, nicméně v praxi pak beztak vidím u mnoha modelů nápis „záruka jeden měsíc“, a to dvakrát důvěryhodně nepůsobí. I když je ale záruka kratší, odpovědnost za vadu by opravdu mělo být možné uplatnit do jednoho roku.
Firemní zákazníci dále ocení fakturu, kterou jím soukromá osoba prodávající přes inzerát zkrátka nevystaví. Většina repasované výpočetní technologie má mimochodem svůj původ také ve firmách, zejména v bankovním sektoru. Jakmile se obměňuje hardware, použité počítače-notebooky-netbooky jsou vykoupeny, otestovány, dojde u nich k reinstalaci operačního systému, občas se musí vyměnit nějaká ta součástka...
Repas je určitě méně rizikový, než nákup použitého netbooku přímo od soukromého majitele. Jsou zde však přirozeně i alternativy. Jednou z nich (a podle mě i lepší) je poohlédnout se po tzv. produktech z předváděcích akcí. Tím se rozumí zejména výstavy – ostatně kdo kdy v životě navštívil na domácí půdě INVEX, možná ho samotného napadlo, co se později děje se všemi těmi počítači, které si v průběhu veletrhu mohou zájemci vyzkoušet.
Takové netbooky se dováží z celé Evropské unie a nikdy je nepoužíval koncový zákazník. Záruka 12 měsíců je samozřejmostí, často navíc dostanete i další rok navíc (v závislosti na ceně, nebo když si za něj pár stovek sami připlatíte). Při eventuální reklamaci je pak sice výrobek často zasílán do jiné země, avšak celý proces by stejně neměl trvat déle než měsíc (u náročnějších vad vyžadujících třeba výměnu motherboardu).
Pokud máte štěstí, narazíte v našich specializovaných e-shopech i na skladové zbytky, které se evropským obchodním řetězcům nepodařilo prodat. V tom případě jde o úplně nové zboží, přesto nabízené s výraznou slevou. Co ale musíte v obou zmiňovaných případech překousnout, je fakt, že operační systém (je-li vůbec nějaký nainstalovaný) rozhodně nebude v češtině. Valnou většinou se jedná o angličtinu, nicméně najdou se i výjimky.
Není tomu zase až tak dávno, co se mnozí lidé stavěli k netbookům spíše pesimisticky. Jedni tvrdili, že jsou pro kancelářskou práci veskrze nepohodlné a jiní se naopak pozastavovali nad nedostatečným výkonem, díky kterému se spuštění každé druhé náročnější aplikace stávalo hotovým utrpením. Čas však ukázal, jak moc se tito kritici ve svých prognózách mýlili.
Netbook může být kupříkladu výborným startovním počítačem vašich dětí (já mimochodem začínal na stařičkém Sharpu). Stačí jen sehnat nějaký starší za pár stovek – i když ho potomek nedopatřením rozbije, zase až tak moc se nestane (najdou se nakonec i dražší hračky). Pro dětské prsty budou rozměry klávesnice zcela ideální a dospělí ať si na ně klidně stěžují. Mě samotnému zase někdy vadí malá úhlopříčka displeje, nicméně i na to se dá zvyknout. Troufám si tak tvrdit, že prodejnost netbooků bude i nadále stoupat.
Uvědomují si to ostatně i programátoři softwaru, kteří nevahájí přizpůsobovat mnohé aplikace potřebám netbooků. Stejně tak vývoj speciálních operačních systémů neustále pokračuje, námatkou třeba zajímavý Moblin v2.0 a jeho rozhraní M-zone. Budoucnost tohoto segmentu proto aktuálně nemohu vidět jinak než ve veskrze světlých barvách
Většina uživatelů přitom nečeká od netbooku žádné velké zázraky, ale kupuje ho především kvůli práci s dokumenty a Internetem. Přesně v těchto dvou oblastech jsou netbooky jednoznačně nejsilnější a vlastně i kvůli nim byly prapůvodně uvedeny na trh. Komu jde spíš o možnost sledovat filmy na co největším displeji a v co nejlepším rozlišení, ten se porozhlédne jinde.
Osobně v netboocích spatřuji jakési hodně pokročilé nástupce elektronických databank, kteréžto už prakticky vymizely ze scény, byť ještě v dobách mého dětství stály pěkných pár tisíc. V těch stejných dobách si ovšem obyčejný člověk mohl nechat o mobilním Internetu maximálně tak něco pěkného zdát, zatímco dnes se jednotliví operátoři s jeho rychlostí i cenou doslova předhánějí.
Když už jsme jednou u té ceny – i ta je pochopitelně důležitá. Zvláště letos, kdy podle různých průzkumů veřejného mínění hodlá spousta čechů na vánočních dárcích výrazně šetřit. Netbooky nepotřebují být nutně vybaveny špičkovým procesorem, excelentní grafickou kartu a jinými podobnými záležitostmi, tudíž pak samozřejmě vycházejí levněji.
A co operační systém? Záleží hlavně na vašich preferencích, stejně jako v případě PC. Námatkou takový Acer Aspire One nebyl problém sehnat už s upravenou verzí distribuce Linpusu, ačkoliv já sám bych sáhl spíše po optimalizovaném Linux4one (Ubuntu). Otázka, zda použít raději Windows nebo UNIX, je tak otevřená i zde.
Co netbook je a co není
V první řadě je dobré si uvědomit, že netbooky nemají být náhradou notebooku či PC. Mnohem spíše jde o jakýsi doplněk obého. Jejich výkon je optimalizován pro běžnou kancelářskou práci, vyřizování e-mailů a surfování po Internetu. Měly by být ideálně co možná nejlehčí (hmotnost kolem 1kg není ničím neobvyklým) a tím pádem se dají perfektně transportovat, i když nejde vysloveně o "produkt do kapsy“.
Pokud se v myšlenkách vrátím do jara letošního roku, pak se nejdražší netbooky na našem trhu pohybovaly v rozmezí cca od 12 000 Kč do 17 000 Kč. Takový Asus N10J (jeden z úplné špičky) obsahoval procesor Intel Atom N270 1,6 Ghz, 2 GB RAM a 250GB harddisk, což je i v porovnání s notebookem z nižší kategorie (např. Intel Pentium T4200, 4 GB DDR2 RAM 800 Mhz a 320GB SATA harddisk) zdánlivě směšné.
U netbooků tedy neplatíte za výkon, ale za mobilitu a zejména delší výdrž baterií (i když toto nemusí být pravidlem). Například dobrá grafika sama o sobě „sežere“ víc než dost – výše zmiňovaný Asus ukrývá mimochodem přesně z tohoto důvodu netradičně hned dvě karty naráz (integrované jádro Intel GMA 950 + dedikovanou NVIDIA GeForce 9300M GS s 256 MB), mezi kterými uživatel může dle aktuální potřeby přepínat a trochu energie ušetřit.
I tady nicméně existují výjimky a někteří výrobci občas rádi zabrousí do extrému. Už začátkem letošního roku jsem se zájmem sledoval situaci kolem technologie NVIDIA ION, se kterou šlo hladce přehrát HD video ve formátech h264 + AVC1 při rozlišení 1920x1080 px. Někteří proto ION označovali za přehrávač pro domácí kino. Sám bych netbook k podobným účelům využívat nechtěl, avšak věřím, že mnozí jiní na ION pro multimédia naopak nedají dopustit.
Díky IONu narazíte i na netbooky, jejichž výkon bude srovnatelný s dvoujádrovým procesorem. Samotná NVIDIA počítala s grafikou GeForce 9400 a digitálním vstupem – v rámci veletrhu CES se každý na vlastní oči mohl přesvědčit, že např. Call of Duty 4 zvládne ION bez výraznějších problémů.
Buďte nezávislí!
Co se výdrže baterie týče, jde z mého úhlu pohledu o tak podstatné téma, že si bezesporu zaslouží rozepsat detailněji. Totiž pokud si jednou kupuji mobilní zařízení, očekávám od něj co nejdelší dobu provozu bez nutnosti zapojení do elektrické zásuvky. A toto si naštěstí uvědomují i sami tvůrci netbooků. Stávající modely vydrží fungovat obvykle cca 5 hodin (ačkoliv v reklamách atd. se často uvádějí vyšší čísla, konkrétně v tomto směru bych k nim raději vždy přistupoval skepticky) a to není žádná velká sláva.
Blýská se však na lepší časy. Narážím zvláště na Moorestown - platformu od Intelu, která má (v porovnání s běžným Atomem) vést až k desetinásobně větší výdrži. Tento SystemOnChip obsahuje vyjma 45nm jádra také řadiče (video, paměť, grafika) + vstupně-výstupný rozbočovač. Podle některých prognóz se tak už za pár malo měsíců údajně objeví netbooky pracující jen s bateriemi až několik desítek hodin v kuse!
Síla Moorestownu tkví v tom, že Lincroft (pracovní označení pro onu pokročilou variantu Atomu) přináší nové možnosti ve správě napájení. Pokud je netbook zrovna v klidovém stavu, procesor se plně deaktivuje. Navíc došlo i ke snížení taktovacího kmitočtu dle využití. Procesor ovšem není jedinou komponentou, kterou dokáže tato technologie vypnout. V zásadě se to týká i všech ostatních, vyjma částí nezbytných pro opětovnou aktivaci procesoru. Celková úspora energie tak může být skutečně velká.
Musím říct, že si na vyplnění všech těchto slibů docela rád počkám – momentálně by mi bohatě stačilo i 10-12 hodin provozu bez dobíjení, což by měl námatkou splňovat veleočekávaný netbook Nokia Booklet 3G (přiznávám, že do modré varianty jsem se vysloveně zamiloval a jejího příchodu na náš trh se nemohu dočkat). Bude-li to ale ještě více, jen dobře.
Nový, nebo z bazaru?
Aneb jedna z častých otázek většiny zájemců o zakoupení netbooku. Klasické bazarové zboží (i repasované) příliš v oblibě nemám. Jistá výhoda repasu tkví v tom, že na něj dostanete alespoň nějakou záruku – prodejci obvykle hovoří o roce, nicméně v praxi pak beztak vidím u mnoha modelů nápis „záruka jeden měsíc“, a to dvakrát důvěryhodně nepůsobí. I když je ale záruka kratší, odpovědnost za vadu by opravdu mělo být možné uplatnit do jednoho roku.
Firemní zákazníci dále ocení fakturu, kterou jím soukromá osoba prodávající přes inzerát zkrátka nevystaví. Většina repasované výpočetní technologie má mimochodem svůj původ také ve firmách, zejména v bankovním sektoru. Jakmile se obměňuje hardware, použité počítače-notebooky-netbooky jsou vykoupeny, otestovány, dojde u nich k reinstalaci operačního systému, občas se musí vyměnit nějaká ta součástka...
Repas je určitě méně rizikový, než nákup použitého netbooku přímo od soukromého majitele. Jsou zde však přirozeně i alternativy. Jednou z nich (a podle mě i lepší) je poohlédnout se po tzv. produktech z předváděcích akcí. Tím se rozumí zejména výstavy – ostatně kdo kdy v životě navštívil na domácí půdě INVEX, možná ho samotného napadlo, co se později děje se všemi těmi počítači, které si v průběhu veletrhu mohou zájemci vyzkoušet.
Takové netbooky se dováží z celé Evropské unie a nikdy je nepoužíval koncový zákazník. Záruka 12 měsíců je samozřejmostí, často navíc dostanete i další rok navíc (v závislosti na ceně, nebo když si za něj pár stovek sami připlatíte). Při eventuální reklamaci je pak sice výrobek často zasílán do jiné země, avšak celý proces by stejně neměl trvat déle než měsíc (u náročnějších vad vyžadujících třeba výměnu motherboardu).
Pokud máte štěstí, narazíte v našich specializovaných e-shopech i na skladové zbytky, které se evropským obchodním řetězcům nepodařilo prodat. V tom případě jde o úplně nové zboží, přesto nabízené s výraznou slevou. Co ale musíte v obou zmiňovaných případech překousnout, je fakt, že operační systém (je-li vůbec nějaký nainstalovaný) rozhodně nebude v češtině. Valnou většinou se jedná o angličtinu, nicméně najdou se i výjimky.
Netbook pro každého
Není tomu zase až tak dávno, co se mnozí lidé stavěli k netbookům spíše pesimisticky. Jedni tvrdili, že jsou pro kancelářskou práci veskrze nepohodlné a jiní se naopak pozastavovali nad nedostatečným výkonem, díky kterému se spuštění každé druhé náročnější aplikace stávalo hotovým utrpením. Čas však ukázal, jak moc se tito kritici ve svých prognózách mýlili.
Netbook může být kupříkladu výborným startovním počítačem vašich dětí (já mimochodem začínal na stařičkém Sharpu). Stačí jen sehnat nějaký starší za pár stovek – i když ho potomek nedopatřením rozbije, zase až tak moc se nestane (najdou se nakonec i dražší hračky). Pro dětské prsty budou rozměry klávesnice zcela ideální a dospělí ať si na ně klidně stěžují. Mě samotnému zase někdy vadí malá úhlopříčka displeje, nicméně i na to se dá zvyknout. Troufám si tak tvrdit, že prodejnost netbooků bude i nadále stoupat.
Uvědomují si to ostatně i programátoři softwaru, kteří nevahájí přizpůsobovat mnohé aplikace potřebám netbooků. Stejně tak vývoj speciálních operačních systémů neustále pokračuje, námatkou třeba zajímavý Moblin v2.0 a jeho rozhraní M-zone. Budoucnost tohoto segmentu proto aktuálně nemohu vidět jinak než ve veskrze světlých barvách
