Jo lidský svět je divné místo. Někdo dá za pár čar od Picassa 100 000 000$. Jiný zas 100 000 000 kč za dva malé papírky potištěné červenou a modrou barvou. Další pak 600 000$ za obrázek, který sice mohou mít všichni, ale jen on může prohlásit, že je jeho.

A pár miliard má problém dát pětku za párek v rohlíku. ­(špatně řečeno, ne dát, ale vůbec jí dehnat)

Máme podivný způsob ohodnocování vytvořených hodnot. Jak nějaký člověk může disponovat majetkem mající cenu celoživotní práce tisíců lidí aniž by přitom nějakou hodnotu vytvořil? Jak to, že jsou společností tolerovány činnosti neprodukující hodnoty, ale přesto umožňující hromadění majetku spekulacemi jako třeba záležitosti typu Wallstreet? :(

Tak k majetku se dá bez přičinění přijít mnoha způsoby. Zdědíš, vyhraješ, přiženíš se, najdeš, narodíš se do správné rodiny, etc...
Podivné ohodnocování prostě pramení z toho, že společnost přistoupila na to, že kromě zboží existují i služby. Něco pro někoho uděláš a on ti to zaplatí. Samozřejmě je obrovská výhoda, když v jeden okamžik děláš práci pro co nejvíc lidí, kteří ji zaplatí. Dokud budou na fotbal koukat statisíce, tak budou čutálisti královsky placení, dokud budou streamerky vysílat pro tisíce fanoušků, budou se mít blaze a dokud bude paní na poště mít nulovou možnost dát nějakou přidanou hodnotu úkonům, co tam provádí, tak její plat nebude nic moc, protože po ní ten úkon defakto ani nevyžaduji a je jen opruzem instituce, že k většině úkonů potřebuji jejich živou pracovní sílu a nemůžu to udělat sám doma, jak to u konkurence jde.

A k článku...
může se nám to zdát podivné z toho ohledu, že pro mě je podobný obrázek zcela bez hodnoty, dokonce bych ho považoval za plýtvání místem na disku, ale chápu, že někdo může věřit, že to pro někoho jiného má nějakou hodnotu a že ta hodnota bude v čase stoupat a proto to spekulativně koupí. A očividně je těch lidí dost na to, aby to fungovalo. Já mezi nimi tedy nejsem, pro mě naopak vlastnitví znamená ideálně zápis v katastru k nějakému kusu hlíny.

A k hodnotě bezcených věcí....
Sám jsem třeba směnil herní předmět, za který jsem pak měl plnění v reálném světě. Pro mě věc zcela bez hodnoty ­(byť jsem chápal, že je to ultrarare a že jsem doslova jeden z pár na světě­), která mi defakto překážela dlouho v inventáři, ale dotyčná po dané věci fakt toužila... jasně, tady byla cena daná vzácností a lze chápat, že za odlišnost a vzhled se platí, přesto to bylo z mnoha úhlů pohledů ­"nic­" a 99,9% populace by mi za to nenabídlo ani ztvrdlý rohlík.

Ale kdeze, vysoko to preplatil.

Hodnota je přece pro každého jiná ­(a navíc se ta hodnota ještě liší v prostoru a času­). To, že to má pro Vás hodnotu rozmázlého exkrementu neznamená, že pro někoho to má hodnotu třeba v řádech statisíců dolarů :­)

Pro mě má třeba stará zrezlá motorka mnohem vyšší hodnotu, než nějaký nový šmatlafoun. I když se ta motorka prodává za 5tis, a ten šmatlafoun za 50.