Nizozemec pracuje na vývoji robotického geparda

Vědci už mnohokrát přišli s robotickým projektem, který měl napodobovat zástupce ze zvířecí říše. Pokud to v přírodě dobře funguje, není třeba postupy měnit, většinou ale bývá napodobení reálného zvířete pro robota oříškem. Vědci se ale nevzdávají, protože v budoucnu by mohl pokročilý zvířecí robot pracovat třeba při různých průzkumných či záchranných operacích.

Robotického geparda vyvíjí výzkumník z University of Twente v Nizozemsku. Geert Folkertsma už zvládl sestavit prototyp svého robota, přičemž vývoji robotické verze nejrychlejšího pozemského zvířete věnoval už čtyři roky. Cílem projektu je především reálně napodobit gepardovy pohyby.

Prototyp robota se pohybuje s použitím množství energie jen o 15 % vyšším než skutečný zvířecí gepard. Gepard totiž umí svou energii využívat opravdu efektivně, stejného efektu chtěl dosáhnout i Geert Folkertsma. Výsledné poznatky z vývoje robota, který se pohybuje podobně jako gepard, chce výzkumník aplikovat i do vývoje dalších robotů.
Geert Folkertsma je přesvědčen, že roboti budou hrát v našem životě čím dál větší roli, a proto je podstatné, aby byli schopní se v našem světě pohybovat. Roboti musí být například schopní vyšplhat do schodů či překonávat různé překážky v bytě i venku. Výzkumník se rozhodl pro napodobování geparda, protože je přesvědčen, že se od něj roboti mohou naučit mnoho věcí.

Těžcí roboti musí využít ke svému pohybu spoustu energie, zatímco gepard běží rychle a lehce. Inspirace u tohoto zvířete by tak mohla být klíčem k vytvoření celé škály robotů, kteří se budou pohybovat elegantněji, ale především efektivněji. Výsledky z výzkumu nemusí být použity nutně na autonomní roboty, ale mohou se hodit například v oblastech protetiky.

K vývoji prototypu robota studoval Geert Folkertsma videozáznamy gepardů při jejich běhu a použil software pro analýzu jejich pohybu. Důležitá je zejména páteř zvířete, protože její ohýbání napomáhá gepardovi se efektivně pohybovat. Proto byla pro výrobu "páteře" robotického geparda použita pružina, která měla přibližně stejný efekt. Odpružené jsou i čtyři končetiny.

Robot by měl simulovat kostru skutečného geparda, ale některé prvky jsou upravené. Prototyp robota váží 2,5 kilogramů a měří na délku 30 centimetrů. Svými rozměry ani vahou se tak zvířeti nepřibližuje, stroj je přibližně dvacetkrát lehčí než skutečný gepard a čtyřikrát menší. V rychlosti se ale kočkovité šelmě v současné době robot rozhodně nevyrovná. Momentálně je schopný dosáhnout rychlosti asi jednoho kilometru za hodinu. Výzkumník v současné době pracuje i na robotickém rameni a také na nových speciálních nohách pro robota, který pak díky nim bude moct běhat rychleji.

Zdroj: phys.org