Osobně o rychlosti světla uvažuji stejně jako o rychlosti zvuku. O té si lidé taky dříve mysleli, že je to hranice za kterou je něco jiného. No a není.

Jakákoliv nenulová rychlost mění svět podivným způsobem ­- prodlužuje tok času, zkracuje délky aj. Jen donedávna to lidé nedokázali rozeznat. To je rozdíl mezi newtonovským filosofováním nad rychlostí zvuku a nad rychlostmi blížícími se světlu.

Abych mluvil řečí vašeho kmene: Totální bulšit.
1­) už teď by nebyl problém poslat generační loď. Iontový motor, jaderný reaktor a palivo na pár set let, 10 dospělých, pár dětí, materiál na výstavbu kolonie, hromada mražených embryrí, včetně lidských.
2­) ? co to je za blbinu? Mikroplasty jsou, ovšem jsou NAPROSTO inertní. Výkyvy počasí, ano, bude nutné trochu rozumněji hospodařit s vodou. Ohrožení planktonu a nedostatek kyslíku? Slušně řečeno, kde jste upadl na hlavu? Naopak, jak přibývá CO2, jede fotosyntéza účiněji a je obrovský nárůst biomasy jak v rostlinách, tak v planktonu.
Ovšem nutno dodat, s bodem 3 vcelku souhlasím. Bude nutná změna celé společnosti. A jelikož dobrovolně to nepůjde, tak to bude hodně krvavá záležitost.

Po 50 letech v nějakém hvězdoletu by člověk zcvokl.
Plyny se lépe rozpouštějí ve studených kapalinách.

Tyhle apokalyptické vize budoucnosti tu jsou s námi co je lidstvo lidstvem a vždycky ­"to­" muselo přijít prakticky hned. Ať už náboženské, vojenské atd. Dneska je to ekologický náboženský fanatismus, kdy si někdo myslí, že nás spasí baterie a sluneční elektrárny a přesun neekologické výroby do zemích třetího světa, abychom předstíraly, že žijeme ekologicky. Prdlajs země se otepluje a ochlazuje po miliardy let, byly tu doby ledové a doby vysokých tepot a žádná lidská stopa v tom nebyla tehdy nebyla, leda tak prdy ­"metan­" pravěkých lidí. Navíc, pokud by lidstvo chtělo něco změnit­(například i taková jednoduchá věc jako je světový mír a ­"zničení­" chudoby­), muselo by od začátku změnit způsob chování, ale to nejde, protože je člověk hamižný sobecký parchant, proto nefunguje komunismus, ale velice úspěšně funguje kapitalismus. Proto máme mocné a bohaté zbrojovky a chudý červený kříž. Proto se bohatí slétají v desítkách soukromých tryskáčů na ekologické konference kde kecají nějaká pokrytecká líbezná hesla. Boj o ekologii je jen boj o prachy.

Pochopitelně, že jde jen o prachy v zeleném eko nátěru. Proto se také dnes preferují ­"zelené­" decentralizované zdroje, namísto skutečně eko a úsporné jaderné elektrárny. Přitom reaktor za svých 50­-60 let provozu vyprodukuje směšných pár tisíc tun odpadu a po rozebrání tvoří samotný reaktor dalších pár tisíc tun. Pro srovnání, jen jeden ­"blbý­" hloubkový důl ČSM má roční těžbu černého uhlí 2,5m tun, povrchové Vršany 10m tun hnědého uhlí.. Oproti tomu jaderná elektrárna s několika GW bloky dá za 50 LET dohromady možná 100 tisíc tun. Ano, ­"důkladného­", ale srovnejte ta čísla. miliony tun ročně, versus pár tisíc tun.. Navíc dle současných vědomostí máme uhlí možná na 100 let, plynu a ropy podobně, akorát se stále složitějším získáváním. Uranu je ­"bez problémů­" dostupno na pár tisíc let dopředu, a k tomu jsou ve vývoji reaktory schopné ­"pálit­" i spousty jiných prvků. Potažmo třeba přírodní uran, bez obohacování.. A z vyhořelého palive se dá získat spousty jiných, ale též aktivních prvků..

A není to taky jen teorie...to zpomalení času? :­-)

Ne neni, je to meritelny prirodni jev.

Link na nějaký článek ­(ideálně v ČJ­) co to umí vysvětlit i sedlákovi? Rád si počtu.

https:­/­/cs.wikipedia.org­/wiki­/Dilatace_%C4%8Dasu

Četl jsem + pár dalších. Stejně to pořád nechápu :­-D

Uvěřím až člověk cestující rychlostí světla se vrátí na Zemi a bude viditelně méně starý než by měl být :­-D

Před teorií relativity nedokázali smysluplně vysvětlit závěr onoho pokusu s rychlostí světla. Zjistili, že světlo se šíří pořád stejnou a neměnnou rychlostí vůči všemu naráz v daný okamžik. Tj. vůči zdroji i pozorovateli a to i v případě, že se zdroj pohybuje vůči pozorovateli. Jiným jevem, byť filosofickým, je smyšlený pokus, zda člověk by dokázal rozpoznat, že jeho tělo se otáčí v případě, že by veškerá hmota vesmíru zmizela. Otáčel by se člověk a cítil by v pažích odstředivou sílu nebo by se otáčel kolem něj prázdný prostor, jinými slovy, kolem člověka by se otáčelo nic ­(jestli to lze nazvat otáčením­)? První jev vysvětlila speciální teorie relativity, ten druhý obecná ­- důkazem budiž např. strhávání časoprostoru kolem otáčejících se černých děr ­- tělesa svou hmotou křiví prostor. Jen se to blbě měří u těles velikosti lidského těla.

Ovšem je tam dost výrazná změna frekvence zážení v souviaslosti s přibližováním­/vzdalováním. Rudý­/modrý posuv. Ostatně vzpomínám na reportáž o amatérském spojení rádiem s ISS, kde museli v průběhu přeletu měnit frekvenci rádia. A to ne málo, tuším snad 30 khz? A to se ISS pohybuje vůči zemi rychlostí směšných pár km­/s

Ano, takto se měří mimořádně velké vzdálenosti ve vesmíru ­- na základě předpokladu o stejné barvě světla pro dva podobné, ale různě vzdálené objekty, se porovná rudý posuv způsobený rozpínáním vesmíru a od něj dopočte rozdíl vzdáleností.

čas je jedina konštanta čo sa nemeni, nam sa môže zdať niečo ine, ale čas nemeni sa. Teoreticky keby si išiel 2x rychlejšie ako svetlo od zeme , vydel by si ako sa vracia čas, lebo by si dobehol odrazene svetla zo zeme a tiež by si videl 2x jasnejšie obiekt ku ktoremu by si lenel, lebo by si za jednotku času prijak 2x tolko svetla.
Teoreticky keby si od slnka letel 1000x rychlejšie ako svetlo tak by na teba slnko svietilo 1000x viac, aj keby si letel od slnka spalilo by ťa. Preto sa rychlosti delia do kategorii,
rychlosť zvuku ktora sa širi vybraciou častic 300m­/s cca 1­-1000KHz
Rychlosť svetla ktora sa širi aj v priestore bez častic 300 000km­/s cca 600nm ktora je cca milion x rychlejšia ako zvuk
A ešte nedefinovana rychlosť žiarenia častic ktore su mnoho x rychlejšie ako svetlo, žiaria aj cez hmotu ktore dokažu preletieť cez zem bez toho aby spomalili o 1m­/s zatial tie častice skušaju zachytavať desiatky kilometrov pod povrchom zeme a prisť na to ako ich definovať a meriať.
Lebo rychlosť zvuku lahko definujeme mame na to uči čo to zachytavaju, rychlosť svetla to iste lebo mame oči čo to snimaju, ale kozmicke žiarenie čo je možno milion x rychlejšie ako svetlo, čo leti skrz hustu hmotu ako cez vakuum a na ktoru nemame žiadny zmysel čo by to definoval je problem.
Ak vyvoj pôjde dalej tymto tempom, ked sme si mysleli pred 100 rokmi že rychlosť zvuku je neprekonatelna, dnes si myslime že rychlosť svetla je neprekonatelma a možno o 1000 rokov si budeme myslieť že rychlosť kozmickeho žiarenia čo je milion x rychlejšie ako svetlo je neprekonatelne :D
Smutne je na tom to že už pred 10 000 rokmi v egipte sme vedeli operovať šedy zakal dnes je tam pušť, čina pred 6000 rokmi sme vedeli lietať a poznali pušny prach. Rim 3000 rokmi mali kamalizacie cesty polnohospodarstvo. Tiež zanikol vyvoj, tak že možno o 100 rokov nebudeme lietať nadsvetelnou rychlosťou ale zase obiavovať koleso!

Záleží přece na pohonu. Se současnou technikou tam asi ani nedoletíme. Ale pokud by se povedlo praktické provedení některých teorií ­(rychlost světla, ohýbání prostoru­) tak to nebude problém :­-)

no pokud by jsi dokázal letět rychleji než světlo tak bys tam stihl doletět ještě za svého života.
Pokud to správně chápu tak světlo sem letí 31 let, to by teoreticky mohla ještě existovat.

jak dlouho by se muselo zrychlovat a zpomalovat z­/na rychlost světla, aby člověka nezabilo přetížení a vydržela to konstrukce lodi ? ­(jak vyřešit problém překážek a drobných těles atd. ?­) no už nám zbývají jen ty červí díry a warp a další ­"bezpečnější­" teoretické způsoby přepravy :­)

Znovu: vše záleží na pohonu...tedy použité technologii.
Zrychlit a zpomalit na­/z rychlosti světla nebo i větší rychlosti může být klidně lusknutím prstu a bez následků a nebezpečí. Vem si Star Trek či Star Wars. Pro nás je to sice scifi, ale třeba je možné takového cestování dosáhnout. Jen k tomu zatím nemáme dostatečné vědomosti.
Vše je ale hudba hooodně vzdálené budoucnosti a je klidně možné, že se toho lidstvo nedožije :­-)

největší sranda je v tom, že ta loď vlastně stojí na místě, to jen okolní prostor se před ní smršťuje a za ní roztahuje. Takže žádné zrychlování není potřeba.

Jj, v případě Star Treku a warpu se před a za lodí mění prostor. U Star Warsu ani nevím...ST mám radši :­-D

Jestli to počítám dobře, tak ani v ­"reálném­" vesmíru by nebylo zrychlení na rychlost světla zas tak šíleně zdlouhavé, jak by se mohlo na první pohled zdát. 300 tisíc km­/s je 300 milionů m­/s. při ­"normálním­" zrychlení 10m­/s ­(alias 1G­) 30 milionů vteřin. 8333 hodin.. Skoro přesně jeden rok.. Takže rok zrychlování, 30 let cesty, rok zpomalování. Ovšem co chybí je ten motor co dá celkem 2 roky tah 1G. S ním by byla reálná možnost osidlovat planety v okruhu řekněme 100 světelných let? Možná i nepatrně dál. Dokonce bych si dovedl představit i čilý mezihvězdný obchod. Rok co rok loď o výtlaku pár desítek milionů tun tam a druhá zpět.. Naprosté většině ­"zboží­" ochlazení na ­-270c nejenže nevadí, ale naopak dodá perfektní trvanlivost :)

Má to jeden háček, hmotné těleso nedokáže dosáhnout rychlosti světla. Podle speciální teorie relativity totiž se vzrůstající rychlostí roste i hmotnost tělesa. Tohle se na druhou stranu ale citelně projevuje až někde u 90% rychlosti světla, kde se třeba vaše hmotnost zdvojnásobí, pak křivka leze strašně nahoru. Jedna z dalších komplikací je, že ne všechno váží stejně, takže některé věci by byly těžší než jiné, což by vás asi trochu rozsračkovalo :­) U rychlosti světla by jste navíc potřebovali nekonečné množství energie :­) Realisticky se mluví o cca 50% rychlosti světla při použití antihmoty. Stejné je to i s časem, kdy se nějak začíná projevovat nějaký patrný rozdíl někde kolem 50% rychlosti světla a při teoretické 100% rychlosti světla by se z pohledu pozorovatele zastavil čas na lodi co tou rychlostí letí, neboli cestování časem, ale jen dopředu, smůla. Co se týče warp pohonu, tak teoretický byl potvrzen někdy v roce 1994 nějakým mexickým vědcem. Problém byl, že energie potřebná pro vznik warpového pole, které by mělo být údajně ­"rychlejší­" až 10x než světlo, je potřeba totální anihilace hmoty o velikosti Jupiteru. Mnoooo další analýzy prý vyžadují ­"jen­" anihilaci pár tisíc tun hmoty. Tak či tak, potřebujeme, vyrábět antihmotu ve velkém. Pak, pokud tu ještě bude lidstvo, se můžeme o něčem konkrétním bavit.

Na výpočet prodlužování času i hmotnosti slouží ten samý vzorec. Tedy ­"znatelnost­" projevů vysokých rychlostí je pro obě veličiny stejná. A hlavně relativistická ­- jestliže pro pozorovatele na lodi běží čas pořád stejně, ale vnější pozorovatel to vnímá jinak, pak to samé platí i o hmotnostech. Pozorovatel v lodi bude na své váze, umístěné tamtéž, vážit furt stejně. Tady se projevuje především nepoužívání českých slov ­- relativnost znamená vztažnost. Vztažnost mezi pozorovateli v různých soustavách, ne v jedné soustavě.

No nevěřil jsem, zjistil jsem si to a teď se stydím. Takovou dobu jsem žil v bludu s tou hmotností, nějak mi kdysi ušlo že je taky relativistická :­( Ale má to i své kladné stránky, do ca 90% rychlosti světla to je ještě ­"reálné­" k dosažení.

Stydět by se měl ten. kdo své myšlenky považuje za neměnná a věčná dogmata.Otázkou je, jak by se třeba chovaly materiály vystavené dlouhodobě mimořádně nízkým teplotám. Radioaktivita v reaktorech nedělá jejich kovové konstrukci dobře, proto se u nich vypočítává předpokládaná životnost a ta se upravuje dle laboratorních zkoušek na vzorcích vyrobených společně s vlastní konstrukcí ­- souvislost s iontovým pohonem, který bude asi mít jaderný původ.

Buď vyvinout nové materiály, nebo se postupně zbavovat pohonných jednotek a nasazovat nové ­(při dlouhodobém použití­) Ovšem to je zrovna něco co nás trápit nemusí, pokud se dostaneme do bodu, kdy budeme chtít poslat něco k planetě v jiné sluneční soustavě, bude to nejspíš nějakým způsobem rychle letící kapsle, která otevře několik kilometrů velkou solární plachtu, která bude nadále urychlována výkonnými lasery. Ve sluneční soustavě bude stačit reaktor na pár let. S dnešním jaderným pohonem se moc daleko nedostaneme, tedy pokud nebudeme tlačit loď jadernými výbuchy. Zbývá už jen nějaký druh jaderné fúze Helia 3, nebo ještě exotičtější antihmotu. Od obojího jsme ale ještě minimálně 50­-100 let daleko.

Myslím, že nejhorším provedením pohonu je takové, ve kterém se zdrojová prvotní energie přemění na jinou a ta následně slouží k pohonu. Proto nedávám moc nadějí např. laserovým pohonům. To možná už budou lepší ty výbuchy, na které by teoreticky stačily krátké přerušované laserové impulsy a zdroj by tak nemusel být masivní. Solární plachta bude kdesi kousek za Sluneční soustavou k ničemu. Navíc hrozí, že v mezihvězdném prostoru by odpor prostředí mohl převážit nad slaboučkým slunečním větrem ­- mohou tam být řídké plynové zbytky aj. Uvnitř soustavy lze využít gravitační urychlení pomocí planet podobně, jak se to dělá už dnes. Ať tak nebo tak, cíl cesty bude krajně nehostinný a prakticky nevyužitelný. Zatím je asi lepší zaměřit se na sousední planety.