Nový byznys Opery? Neúspěch si prý vynahrazuje lichvářskými půjčkami
20.1.2020, Milan Šurkala, aktualita
Opera byla kdysi poměrně oblíbeným internetovým prohlížečem. Poněvadž ale prohlížeč Google Chrome vše převálcoval, zkouší to dnes s aplikacemi pro půjčování peněz v chudších zemích s vysokými úroky.
Když se nedaří, hledá se způsob, jak by to mohlo jít jinak. Internetový prohlížeč Opera je na tom čím dál tím hůř, jeho tržní podíl klesá a lidé používají Google Chrome čím dál častěji. Ostatně Opera běží na jádru Chromium, takže je opět o důvod méně používat Operu. Vedení společnosti tak hledá alternativní zdroje peněz a nejde o něco, co bychom od Opery mohli očekávat. Společnost totiž vyvíjí mobilní aplikace pro Android, které poskytují peněžní půjčky, což dokazují i stejná jména a adresy u společnosti Opera Mediaworks Ireland Limited a OneSpot Technology Investment Limited, která stojí za těmito mobilními aplikacemi. Ty však odporují stanovám Google Play a některé z nich byly smazány.
Opera (resp. společnost OneSpot) je nyní lidmi z Hindenburg Research, kteří s informacemi o půjčkách v podání Opery přišli, nařčena z lichvy. Konkrétně jde o aplikace OKash a OPesa pro Keňu, CashBean pro Indii a OPay pro Nigérii. Google Play Store např. vyžaduje minimální půjčovní období 60 dní, u OKash a OPay se sice hovoří o 91 až 365 dnech, ale ve skutečnosti mají být k dispozici jen půjčky na 15-29 dní (dle e-mailů, které měli údajně lidé z Hindenburgu dostat). Zajímavé je to, že oficiální prezentační materiály pro investory dokonce obsahují zmínku o půjčkách na pouhých 7-30 dní. Faktem nicméně je, že 60denní limit Googlu je poměrně čerstvá věc. Problém má být i s úroky. RPSN je udávána ve výši 12 až 36 %, ale dle Hindenburgu je skutečná výše 365 až 438 %. A pokud se dlužník zpozdil jen o jediný den, má dle něj vzrůst až na 876 %.
To ale zdaleka není vše. Aplikace také měly procházet telefon dlužníků a pokud nezaplatil včas, začaly být rozesílány SMS lidem v kontaktech, případně jim mělo být vyhrožováno legislativním postihem. Tento nátlak měl přinutit dlužníky zaplatit co nejrychleji, společnost ale prý od toho upustila, neboť to bylo shledáno nelegálním. Zpráva od Hindenburgu připisuje zázračné navýšení příjmů společnosti a mnohonásobné překonání odhadů finančních výsledků právě těmto půjčkám. Tvrdí, že půjčky nyní tvoří zhruba 42 % příjmů společnosti, a že tu byly i hodně podezřelé transfery peněz v objemu několika desítek milionů dolarů.
Opera se nařčením brání a tvrdí, že obsahují spoustu numerických chyb, nepodložených informací a zavádějících závěrů. Také tvrdí, že Hindenburg Research vydal zprávu záměrně za účelem zbohatnutí, protože shortoval akcie Opery (vsadil si na jejich pokles). Shortování akcií ostatně Hindenburg i přiznává ve zprávě. Pokud jde o hodnotu akcií, ta po nařčení z lichvy spadla z cca $9 na $7.
