Nový evropský satelit bude zkoumat potenciálně obyvatelné planety

CHaracterising ExOPlanet Satellite (CHEOPS) tak byl realizován díky spolupráci European Space Agency (ESA) a Swiss Space Office a vybaven byl dalekohledem se systémem Ritchey–Chrétien, jaký slouží také dalekohledu Hubble nebo Spitzer, ovšem CHEOPSu musí stačit objektiv s průměrem účinné plochy jen 32 cm (někde se uvádí i 30 cm). 

 

Satelit startoval z Francouzské Guyany a pohybovat se bude ve výšce kolem 700 kilometrů na dráze synchronizované se Sluncem, tzv. heliosynchronní dráze. Zde jde v podstatě o polární dráhu, která je vždy orientována stejně vzhledem ke Slunci, čili satelit přejde přes dané místo na povrchu Země vždy ve stejném slunečním čase. 

 

 

CHEOPS nebude sám hledat exoplanety, ale zaměří se na ty, které již byly objeveny a pokud má zkoumat primárně ty obyvatelné, je jasné, že bude sledovat spíše menší světy co nejvíce se přibližující Zemi. Zkoumat se tak budou exoplanety, jež nám už dříve našla jiná zařízení, a to především vesmírný teleskop Kepler nebo nově i TESS. 

 

Díky Kepleru a TESS ale známe o nalezených exoplanetách jen naprosté minimum týkající se jejich přibližné velikosti a vzdálenosti od jejich hvězdy, čili i dobu jednoho oběhu. Z těchto informací se dá s ohledem na typ hvězdy odvodit leda to, zda může jít o kamenitou planetu a zda ta má šanci se reálně nacházet v obyvatelném pásu, kde může existovat voda v tekutém stavu. Nic z toho neznamená, že tomu skutečně tak je, ovšem co dalšího nám může říci CHEOPS?

 

Tento dalekohled je vybaven vysoce citlivým fotometrem, který bude zachytávat světlo od zkoumaných exoplanet. Pokud jde totiž o ty, které byly objeveny pomocí Kepleru a TESS, šlo pochopitelně o tranzitivní metodu, takže planety z našeho pohledu periodicky částečně zakrývají svou hvězdu, čili ovlivňují světlo, jež k nám od ní doputuje. 

 

Mohli bychom si přitom myslet, že CHEOPS zvládne zachytit světlo ovlivněné případnou atmosférou cizí planety, ale tuto práci bude muset přenechat vyspělejší a lépe vybaveným zařízením. Jeho úkol bude prostý, měřit průměr exoplanet, čili pokud ten dáme dohromady s již známou hmotností, vyjde nám jejich průměrná hustota a z ní už se dá lépe určit, zda může jít třeba o super Zemi, anebo o malou převážně plynnou planetu (mini Neptun). Ve hře jsou také vodní světy či naopak planety s vysokou hustotou ukazující na značný podíl kovů. Na to je ale třeba si počkat. 

 

CHEOPS by měl na oběžné dráze fungovat alespoň tři a půl roku a je jasné, že krom malých planet v cizích systémech může případně sledovat i ty větší, ale to už záleží jen na rozhodnutí obsluhy. Účelem je totiž i vytipování vhodných cílů, na které se později zaměří výkonné teleskopy, jako především James Webb Space Telescope. 

 

Zdroj: ESA, Extremetech