Nový materiál pro sluneční články má teoretické vyhlídky až na téměř 100% účinnost
21.10.2008, Jan Vítek, aktualita
Nedávno se na serveru Dailytech objevila zpráva o tzv. černém křemíku a jeho vyhlídkách na použití v slunečních článcích budoucnosti. Nyní se objevila nová zpráva o materiálu, který má posunout účinnost až téměř ke 100 procentům. Ten mají...
Nedávno se na serveru Dailytech objevila zpráva o tzv. černém křemíku a jeho vyhlídkách na použití v slunečních článcích budoucnosti. Nyní se objevila nová zpráva o materiálu, který má posunout účinnost až téměř ke 100 procentům.
Ten mají na svědomí výzkumníci z Ohio State University, kteří omylem přišli díky výpočtům jejich superpočítače na směs plastu, molybdenu a titanu, jež má absorbovat veškeré viditelné světlo ze Slunce. Tento materiál má fluoreskovat a také fosforeskovat. Elektrony tak mohou zůstat ve stavu, ze kterého mohou být "odčerpány" jako elektrická energie, více než 7milionkrát déle, než kdyby materiál pouze fluoreskoval. Tyto vlastnosti tedy slibují velmi zajímavé produkty, díky nimž by se solární články mohly stát elektrárnami budoucnosti.
Tradiční články využívají fluorescenci pro získávání elekřiny. Energie ze Slunce vybudí elektrony, ale ty klasicky v tomto tzv. singletovém stavu zůstanou pouze cca 10 pikosekund. Díky fosforescenci se ale elektrony dostanou do tripletového stavu a v něm zůstanou až 200 mikrosekund. Právě to by mohlo dovolit až 100procentní účinnost. Momentálně dokáží nejlepší články složené z několika vrstev zachytávajících infračervené, ultrafialové i viditelné světlo dosáhnout účinnosti kolem 61 procent, ale to je skutečný extrém. Reálně jde spíše o asi 45 procent a navíc jsou takové články velmi drahé, křehké a nepraktické na výrobu ve velkém. Proto se také využívají hlavně v satelitech.
Pro masovou výrobu se používají články s efektivitou pouze mezi 7 a 11 procenty, ale ty jsou zase velmi levné, takže se jimi mohou pokrývat střechy domů, apod. A nesmíme také zapomenout na problém se skladováním vyrobené energie, protože články samozřejmě nejedou stále na plný výkon. Každopádně nově vyvinutý materiál také není ani zdaleka připraven pro komerční produkci. Zatím bylo vyrobeno jen pár molekul, aby mohly být provedeny předběžné testy.
Zdroj: TG Daily
Ten mají na svědomí výzkumníci z Ohio State University, kteří omylem přišli díky výpočtům jejich superpočítače na směs plastu, molybdenu a titanu, jež má absorbovat veškeré viditelné světlo ze Slunce. Tento materiál má fluoreskovat a také fosforeskovat. Elektrony tak mohou zůstat ve stavu, ze kterého mohou být "odčerpány" jako elektrická energie, více než 7milionkrát déle, než kdyby materiál pouze fluoreskoval. Tyto vlastnosti tedy slibují velmi zajímavé produkty, díky nimž by se solární články mohly stát elektrárnami budoucnosti.
Tradiční články využívají fluorescenci pro získávání elekřiny. Energie ze Slunce vybudí elektrony, ale ty klasicky v tomto tzv. singletovém stavu zůstanou pouze cca 10 pikosekund. Díky fosforescenci se ale elektrony dostanou do tripletového stavu a v něm zůstanou až 200 mikrosekund. Právě to by mohlo dovolit až 100procentní účinnost. Momentálně dokáží nejlepší články složené z několika vrstev zachytávajících infračervené, ultrafialové i viditelné světlo dosáhnout účinnosti kolem 61 procent, ale to je skutečný extrém. Reálně jde spíše o asi 45 procent a navíc jsou takové články velmi drahé, křehké a nepraktické na výrobu ve velkém. Proto se také využívají hlavně v satelitech.
Pro masovou výrobu se používají články s efektivitou pouze mezi 7 a 11 procenty, ale ty jsou zase velmi levné, takže se jimi mohou pokrývat střechy domů, apod. A nesmíme také zapomenout na problém se skladováním vyrobené energie, protože články samozřejmě nejedou stále na plný výkon. Každopádně nově vyvinutý materiál také není ani zdaleka připraven pro komerční produkci. Zatím bylo vyrobeno jen pár molekul, aby mohly být provedeny předběžné testy.
Zdroj: TG Daily
