Nový plán ruské vlády: 90 nm do konce roku, 28 nm do roku 2030
16.4.2022, Jan Vítek, aktualita
Ruské firmy ztratily možnost využívat kapacity mnohých výrobců čipů, mezi něž patří i korejské firmy nebo tchaj-wanská společnost TSMC. Ukazuje se nový plán ruské vlády, který je z technologického hlediska vcelku skromný.
Od Ruských firem se distancují mnohé společnosti, což znamená, že firmy jako Baikal Electronics a MCST se snaží najít oporu v čínských firmách, což jim ovšem jistě neusnadňuje jednak stále velký nedostatek výrobních kapacit a rovněž to, že firmy jako SMIC by se takovou spoluprací ještě více vystavily restrikcím ze strany Američanů. Takový SMIC je sice už na černé listině, ovšem to se týká jen technologií pro modernější procesy, čili je zřejmé, že by mohlo být ještě hůř.
Rusko přitom není známo jako země plná firem disponujících vyspělými technologiemi pro výrobu počítačových čipů, takže zatímco v případě předních světových společností už mluvíme o EUV, tranzistorech GAAFET a rozlišení v řádu jednotek nanometrů, ruská vláda chce investovat s cílem vyvinout 28nm proces do roku 2030, jak uvádí ruská mutace Cnews. Do konce roku by pak měla být běžně k dispozici alespoň 90nm technologie.
V průběhu příštích cca osmi let tak chce ruská vláda s touto vidinou investovat 3,19 bilionů rublů, což je v přepočtu aktuálně necelých 38,5 miliard dolarů. To není zrovna nízká částka vzhledem k tomu, že jde o vývoj procesů, které už dnes můžeme považovat za zastaralé. Ostatně TSMC letos zvýšilo výdaje na 40 až 44 miliard dolarů, což je víceméně stejně jako v obou předchozích letech a v době, kdy byl aktuální 28nm proces, mělo TSMC kapitálové výdaje jen necelých 5 miliard dolarů.
Jde tu ale pochopitelně i o to, že Rusko začíná být z technologického hlediska velice izolované, čili možnosti využití cizích technologií budou velice omezené a ony biliony rublů navíc nemají plynout jen do vývoje samotných výrobních technologií, ale také do vývoje návrhů samotných čipů, do datacentrové infrastruktury, vzdělávání a rovněž i do marketingu. Na samotné výrobní procesy tak má nejdříve padnout právě cca 5 miliard dolarů.
Zdroj také mluví o zpětném inženýrství cizích řešení, jak lze trošku vzletně pojmenovat prosté kopírování produktů jiných firem bez ohledu na právo. Elektronika a počítačová technika by tak měla být do roku 2024 vyráběna doma a pokud to nebude možné, pak má posloužit Čína.
Zatím jde ale pouze o právě dokončovaný návrh plánu, který by měl být realizován až tehdy, co jej schválí ruský premiér Michail Mišustin. Ten by měl dostat konečnou verzi nejdříve 22. dubna.