Nvidia Fermi - revoluce na poli grafických karet?
20.10.2009, Petr Štefek, článek
Nvidia nás záhy po uvedení nových Radeonů HD 5000 zahrnula prvními informacemi o chystané architektuře Fermi, která má ambice na to, aby se stala hnacím motorem pro segment herního hardware a také pro segment doposud jen oťukávaného High Performace Computingu.
Kapitoly článku:
Pokud se podíváme do nedávné minulosti na produkty Nvidie a AMD, tak snadno zjistíme, že Nvidia byla poměrně často nucena přehodnocovat ceny svých GeForce GTX 280/260. Důvodem bylo jádro RV 770, které Nvidii trošku překvapilo, neboť podávalo podstatně vyšší výkon než společnost čekala vzhledem ke zkušenostem s relativně průměrným RV 670 (Radeon HD 3800). Celkově byly ceny pro GeForce nastaveny poměrně ambiciózně a Nvidia to poměrně podstatně pocítila na prodejích.
Dalším problémem byl poměrně zastaralý 65nm proces, který byl vzhledem k 55nm G92 překvapením. Naštěstí Nvidia nyní počítá s 40nm procesem již od začátku výroby, a tak můžeme čekat slušné frekvence a energetickou náročnost ruku v ruce s nižší cenou (na wafer se vejde více jader). Společnost měla na paměti poměrně velký problém s architekturou NV30 alias GeForce FX, pro kterou vybrala tehdy nejmodernější výrobní proces, který v důsledku vedl k velkému opoždění produktu a výhodu pro konkurenci.
RV 870 - 40nm a 2.14 mld. tranzistorů
Konzervativní postoj byl nyní nahrazen odhodláním představit největší čip s největším množstvím tranzistorů na nejmodernějším výrobním procesu. To vše by mělo zajistit vysokou konkurenceschopnost vůči opravdu povedenému RV 870, které je ovšem primárně určeno pro hry a GPU výpočty hrají až druhé housle. DirectX 11 je ovšem společným jmenovatelem obou řešení a jejich souboj bude opravdu zajímavý. Můžeme s úspěchem předpokládat, že řešení Nvidie bude díky papírovým parametrům rychlejší, ale také dražší než Radeon HD 5870. Larrabee, kde jsi?
Jak už jsme si zmínili na začátku článku, tak souboj Cypress vs. Fermi se bude odehrávat na 40nm bojišti. Fermi bude nicméně v tomto souboji příslovečný Goliáš se svými více než 3 mld. tranzistorů, což z něj dělá historicky největší čip (pokud se týká počtu tranzistorů). Plocha obou konkurentů bude tedy velmi rozdílná a zde bude profitovat RV 870 s nižšími výrobními náklady. Intel se svým Larrabee a 45nm procesem poskládá svých skoro 2.5 mld tranzistorů mezi oba tyto čipy. Zatím se můžeme pouze dohadovat o výkonu čipu Intelu, ale nejspíše bude ve všech ohledech pod konkurencí ze stájí AMD nebo Nvidia. Intel by si totiž skvělé výkony nenechal jen pro sebe, ale kdo ví.
ATI RV 870 není navrženo jako Nvidia Fermi, ale stále bude mít díky podpoře DirectX 11 a DirectCompute co říci na poli akcelerace „general purpose“ aplikací. Vždyť jsme byli svědkem toho, když Radeon HD 5870 podával v technologickém demu DirectCompute Nvidie téměř dvojnásobný výkon oproti současnému high-endu této společnosti. Nvidia si nemůže dovolit brát Radony HD 5800 na lehkou váhu i přesto, že se jedná o primárně herní řešení. Architektura RV 870 je opravdu skvělá, ale možná bude problém její superskalární procesory využít v oblasti GPU výpočtů na maximum.
Intel prozatím neměl moc prostoru po ukázky, protože Larrabee byl i přes veškerou snahu Intelu pěkný nedodělek, který měl potíže se stabilitou a akcelerací obyčejných DirectX her. Každopádně má Intel ještě čas své věci doladit, ale vzhledem k výkonům Radeonů HD 5800 a papírové síle FERMI bude existenci tohoto akcelerátoru velmi těžko obhajovat i v pozici nižšího mainstreamu.
Dalším problémem byl poměrně zastaralý 65nm proces, který byl vzhledem k 55nm G92 překvapením. Naštěstí Nvidia nyní počítá s 40nm procesem již od začátku výroby, a tak můžeme čekat slušné frekvence a energetickou náročnost ruku v ruce s nižší cenou (na wafer se vejde více jader). Společnost měla na paměti poměrně velký problém s architekturou NV30 alias GeForce FX, pro kterou vybrala tehdy nejmodernější výrobní proces, který v důsledku vedl k velkému opoždění produktu a výhodu pro konkurenci.
RV 870 - 40nm a 2.14 mld. tranzistorů
Konzervativní postoj byl nyní nahrazen odhodláním představit největší čip s největším množstvím tranzistorů na nejmodernějším výrobním procesu. To vše by mělo zajistit vysokou konkurenceschopnost vůči opravdu povedenému RV 870, které je ovšem primárně určeno pro hry a GPU výpočty hrají až druhé housle. DirectX 11 je ovšem společným jmenovatelem obou řešení a jejich souboj bude opravdu zajímavý. Můžeme s úspěchem předpokládat, že řešení Nvidie bude díky papírovým parametrům rychlejší, ale také dražší než Radeon HD 5870. Larrabee, kde jsi?
Jak už jsme si zmínili na začátku článku, tak souboj Cypress vs. Fermi se bude odehrávat na 40nm bojišti. Fermi bude nicméně v tomto souboji příslovečný Goliáš se svými více než 3 mld. tranzistorů, což z něj dělá historicky největší čip (pokud se týká počtu tranzistorů). Plocha obou konkurentů bude tedy velmi rozdílná a zde bude profitovat RV 870 s nižšími výrobními náklady. Intel se svým Larrabee a 45nm procesem poskládá svých skoro 2.5 mld tranzistorů mezi oba tyto čipy. Zatím se můžeme pouze dohadovat o výkonu čipu Intelu, ale nejspíše bude ve všech ohledech pod konkurencí ze stájí AMD nebo Nvidia. Intel by si totiž skvělé výkony nenechal jen pro sebe, ale kdo ví.
ATI RV 870 není navrženo jako Nvidia Fermi, ale stále bude mít díky podpoře DirectX 11 a DirectCompute co říci na poli akcelerace „general purpose“ aplikací. Vždyť jsme byli svědkem toho, když Radeon HD 5870 podával v technologickém demu DirectCompute Nvidie téměř dvojnásobný výkon oproti současnému high-endu této společnosti. Nvidia si nemůže dovolit brát Radony HD 5800 na lehkou váhu i přesto, že se jedná o primárně herní řešení. Architektura RV 870 je opravdu skvělá, ale možná bude problém její superskalární procesory využít v oblasti GPU výpočtů na maximum.
Intel prozatím neměl moc prostoru po ukázky, protože Larrabee byl i přes veškerou snahu Intelu pěkný nedodělek, který měl potíže se stabilitou a akcelerací obyčejných DirectX her. Každopádně má Intel ještě čas své věci doladit, ale vzhledem k výkonům Radeonů HD 5800 a papírové síle FERMI bude existenci tohoto akcelerátoru velmi těžko obhajovat i v pozici nižšího mainstreamu.
