Nvidia GeForce 256, první GPU s hardwarovým T&L, slaví 25 let existence

Před 25 lety zasáhl svět grafických akcelerátorů příchod první GeForce 256 od společnosti Nvidia. Šlo o první 3D akcelerátor, který podporoval hardwarovou akceleraci T&L, což přispívalo k velmi vysokému výkonu.

Před více než 25 lety byla situace kolem 3D akcelerátorů hodně různorodá. Měli jsme tu slavné 3dfx Voodoo v několika generacích, Nvidia Riva včetně verze TNT, Matrox Millenium G200, S3 Savage 3D, ATi Rage nebo i grafiky Intelu v integrované, ale také i dedikované podobě. 11. října 1999 ale přišla revoluce v podobě nové grafiky Nvidia GeForce 256. Tehdy se pro čipy grafických karet začal používat termín GPU a zásadním přínosem této novinky byla hardwarová akcelerace T&L (Transfrom and Lighting). O to se tak nemuselo starat CPU, což umožnilo vytvářet hry s podstatně vyšším množstvím polygonů, tedy i lepšími detaily. Od té doby tedy nyní uplynulo 25 let a nechce se ani věřit, že je to už tak dlouho, co tato karta byla [mnohdy nesplněným] snem mnoha hráčů. Dnes by už po ní výkonem pochopitelně neštěkl ani pes. Tehdy to ale byla karta, kterou leckdo chtěl mít pro hry jako Quake III Arena nebo Unreal Tournament.

Jen pro zajímavost, GPU NV10 vyrábělo TSMC pomocí 220nm procesu a na ploše 139 mm2 obsahovalo 17 milionů tranzistorů (AD102 v nynější RTX 4090 se vyrábí 5nm procesem, s plochou 609 mm2 má 76,3 miliard(!) tranzistorů, tedy o tři řády více). GPU mělo 4 pixel shadery, žádný vertex shadery, 4 TMU a 4 ROP (dnes až 16384 shaderovacích jednotek, 512 TMU a 176 ROP), což ve výsledku dosahovalo teoretického výkonu 480 MPx/s i 480 MTx/s (dnes 443,5 GPx/s, resp. 1290 GTx/s). GPU této grafické karty tehdy tepalo na frekvenci 120 Hz. Podporovalo DirectX 7.0 a OpenGL 1.2. V tehdejší době se karta osazovala do slotu AGP 4x.

Pokud jde o paměť, v nabídce byly dvě verze, a to SDR s kapacitou 32 MB na 64bitové sběrnici, což při frekvenci 143 MHz znamenalo paměťovou propustnost 1,144 GB/s. DDR varianta měla také 32MB kapacitu, nicméně takt 150 MHz znamenal efektivních 300 MHz a při 128bitové sběrnici to propustnost vyhnalo na 4,8 GB/s. Zde připomeňme, že RTX 4090 má 24 GB paměti (opět o tři řády více), 384bitovou sběrnici a propustnost lehce přes 1 TB/s. Jak vidíme, během oněch 25 let se toho změnilo opravdu mnoho. Pokud jde o cenu, GeForce 256 byla tehdy za 249 USD (resp. 299 USD za DDR), za což dnes sotva seženete low-endovou kartu.

Zdroj: tomshardware.com, blogs.nvidia.com