Černé díry jsou fascinující objekty, které přitahují pozornost autorů sci-fi, astronomů, fyziků i široké veřejnosti. Stávají se i základem nových smělých teorií, jako třeba té, že naše soustava jednu obsahuje.
Diskuze k článku: Obíhá tu stará miniaturní černá díra namísto Deváté planety?
1.10.2019, Jan Vítek, aktualita
Ehm nechci rýpat, ale gamma záření by mělo produkovat cokoliv, co je vcucnuto do horizontu událostí. Tedy nejen iluzorní a zatím absolutně nepotvrzená teoná hmota, ale například i atomy vodíku. A 100 Au od slunce je z hlediska skutečné prázdnoty mezihvězdného prostoru stále docela hustě zaplněné místo. Nejen vodík, ale i prach a tu a tam šutr.. Alias taková černá díra by teoreticky měla v gama oblasti zářit relativně často, jelikož relativně často něco potká apohltí.
Odpovědět0 0
Toť otázka, zda tam je a nemá co "žrát" nebo prostě tam není. Já myslím, že tam není, protože nevěřím, že by se starobylá černá díra uvnitř galaxie během časů nerozrostla. Vývoj Sluneční soustavy mohla ovlivnit nějaká planeta, která třeba kolem jen prolétla a nadělala neplechu. Tak, jak existují hvězdní uprchlíci unikající z hvězdokup, jistě budou unikat i planety z jiných soustav a putovat galaxiemi, jen je nevidíme.
Odpovědět1 0
Žrát by tam právě měla co. Přesněji" ne že by z ní létaly gamma fotony jak z prasklého reaktoru, ale určitě dost, aby to bylo v pohodě detekovatelné na tak malou vzdálenost. Ve srovnání s jinými galaxiemi (ze kterých je zachycujeme v pohodě) by byla doslova nalepena na detektor.
Odpovědět0 0
Zachycujeme obludné ústřední černé díry, kolem kterých obíhají celá galaktická jádra plná hvězd a plynů poměrně blízko vztaženo k hmotnosti těch děr. Co je však na okraji sluneční soustavy? Pár šutrů, jejichž oběžné doby kolem Slunce se počítají na stovky až tisíce let. Ani pro tu díru není vůbec snadné něco zachytit, protože se to s největší pravděpodobností odkloní a navíc, na své oběžné dráze má asi vyžráno. Jestli se ta díra nějak projevuje, pak spíše svou schopností něco někam odmrštit než "sežrat". Připomínám, že uvažovaná díra je rozměrově opravdu mrňavá, takže vůbec zasáhnout do její blízkosti je málo pravděpodobné a nemá ani atmosféru, která by přibližující se objekt zbrzdila jako to dělává Země s meteority.
Odpovědět0 0
Pri hmotnosti niekolkonasobne vecsej nez cela nasa Zem bude podla mna uplne jedno ci je velka par centimetrov alebo par tisic kilometrov, tak ci tak bude mat taku gravitaciu, ze vsetko do vzdialenosti mnoho milionov kilometrov od nej sa musi mat na pozore :)
Odpovědět0 0
BH hmotnosti Zeme by hlavne nemohla existovat. Najskor sa musime dohodnut, preco je BH BH a ako vznika. Tak je "normalna hviezda" hmotnosti napr. 10xSlnko a normalne v nej funguju reakcie a ziari - vydava fotony. Ked jej ale dojde "palivo" (nebudem sem pliest supernovy teraz) jeho vlastna hmotnost ju stlaci do malych malych malych roznerov (Schwarzschildov polomer, rozny pre rozne tazke hviezdy) Akonahle sa vsetka ta hmota sustredi v danom objeme zacne to mat tak velku gravitaciu, ze unikova rychlost fotonov by bola vacsia ako c. Kedze nic nieje rychlejsie ako c, fotony nedokazu odletiet a hranica odkial uz neodletia sa vola Horizont udalosti. Teraz.. ked sa do BH pridava dalsia hmota, rastie jej hmotnost a zvacsuje sa polomer horizontu udalosti, ked sa nepridava hmota, Hawking povedal, ze sa BH vyparuju.. Ak sa vyparuju zmensuje sa horizont udalosti. Problem je, ze ak sa BH zmensi na kriticku uroven, prestava byt BH a zanikne horizont :) Preto nemoze byt BH hmotnosti Zeme. Najmensia BH co aktualne pozname je XTE J1650-500 3,8xSlnko
a yo.. keby niekde v blizkosti Slnecnej sustavy bola hviezda velkosti 3,8x Slnko, tak by sa tu tie planety tocili uplne inak a zrejme by uz ani neexistovali vratane Slnka
a yo.. keby niekde v blizkosti Slnecnej sustavy bola hviezda velkosti 3,8x Slnko, tak by sa tu tie planety tocili uplne inak a zrejme by uz ani neexistovali vratane Slnka
Odpovědět2 7
vdaka za minusy... hodili by sa aj nejake arugumenty preco nemam pravdu.. Medzitym si pozrite pekne video: https://www.youtube.com/watch?v=zUyH3XhpLTo&feature=youtu.be
Odpovědět0 0
Dávají Vám mínusy, protože to sice píšete správně, ale píšete o černých dírách vzniklých na konci životního cyklu hvězd. Primodiální černé díry nevznikly z hvězd, ale z vysoké koncentrace nesourodého materiálu, který se mohl nacházet v jednom místě krátce po velkém třesku a vlivem vyšší gravitace v takovém clusteru mohlo dojít ke shluku tohoto materiálu a kolapsu do singularity. Odtud jejich název - primodiální černé díry - které mohou mít podsluneční, planetární hnotnost.
Odpovědět7 0
Tak za prvé tady plácáte nesmysli, protože si myslíte, že černá díra je smrsknutá hmota do kuličky. To je ale špatné chápání černé díry, ale na vaší obranu nejste v tom sám. Říká vám něco pojem zhroucení časoprostoru do bodu nekonečné hmotnosti a hustoty ? Navíc podle všeho neznáte pojmy jako singularita a horizont události nechápete. Víte že hypoteticky mohou existovat singularity bez horizontu události ? Za další, když už tady citujete Hawkinga, tak se zmenšující se velikostí se zvyšuje intenzita vypařování, takže čím menší díra tím rychleji se vypaří. Navíc supermasivní černé díry by se "vypařovali" mnohonásobně déle než je předpokládaná životnost vesmíru. Ty poloměry pro zhroucení hvězd platí, ale jen jedním směrem, opačně to nefunguje. Něco si přečtěte o černých dírách o primordiálních černých dírách, entropii, teorii kvantového pole a holografickém principu to všechno s tím souvisí a pak nebudete dostávat ty mínusy za nesmysli. Samozřejmě hodně toho je v teoretické fyzice, ale předpokládejme, že tyhle teorie vymýšlejí a počítají mnohem chytřejší lidé, takže to pro nás budu brát jako fakt.
Odpovědět3 0
Intenzitou vypařování máš na mysli poměr vytrácející se hmoty na jednotku plochy nebo na jednotku hmotnosti díry? Hypoteticky lze otočit i tok času.
Odpovědět1 0
Samozřejmě je to hen hypotéza, ale vstahuje se k hmotnosti. Čím je díra méně hmotná tím rychleji se 'vypařuje'. A ano teoreticky lze obratit čas, ale vzhledem k tomu, že žijeme v 'pravděpodobnostním' vesmíru, tak je to nepravděpodobné :)
Odpovědět0 0
skus vysvetlit princip.. Ak to chapem spravne, tak BH sa vyparuje preto, ze v priestore neustale vznikaju pary castica/anticastica a rovno anihiluju. Na Horizonte udalosti je niekedy anticastica vtiahnuta "dnu" skor ako stihne anihilovat a preto anihiluje az vnutri = BH strati casticu a teda hmotnost. Spravne? (teraz uvazujme, ze ta castica z paru odleti a nedostane sa za horizont, lebo to by sa vyrovnalo potom)
Ok, plocha gule je 4PIr^2, ak mam BH s polomerom HU (horizont udalosti) 10, plocha je 1256,6. Znizim polomer HU (mensia BH) o 5% - plocha sa znizi o 10%, lebo r^2... Akym zazrakom sa mi na mensej ploche o 10% anihiluje viac anticastic? Co mam nespravne?
Ok, plocha gule je 4PIr^2, ak mam BH s polomerom HU (horizont udalosti) 10, plocha je 1256,6. Znizim polomer HU (mensia BH) o 5% - plocha sa znizi o 10%, lebo r^2... Akym zazrakom sa mi na mensej ploche o 10% anihiluje viac anticastic? Co mam nespravne?
Odpovědět0 0
Hmotnost sa nemoze len tak stratit, Ak BH pohlti nejaku (anti)casticu, ktora vnutri akoze anihiluje s hmotou z ktorej je BH, tak vznikne energia vo forme fotonov o takej istej hmotnosti podla vztahu E=mc^2. Kedze ale ani fotony nemozu uniknut, tak ostavaju uveznene v ciernej diere. Takze vo vysledku je jedno ci cierna diera pohlcuje castice alebo anticastice, tlstne v oboch pripadoch :) Aspon takto tomu rozumiem ja.
Ohladom samotneho vyparovania BH, zaujimalo by ma ako to fyzikalne prebieha, kedze ani hmota a ani energia z pod horizontu udalosti uniknut nemozu. Akym mechanizmom moze BH stracat svoju hmotu ktoru uz raz pohltila pod horizont udalosti ?
Ohladom samotneho vyparovania BH, zaujimalo by ma ako to fyzikalne prebieha, kedze ani hmota a ani energia z pod horizontu udalosti uniknut nemozu. Akym mechanizmom moze BH stracat svoju hmotu ktoru uz raz pohltila pod horizont udalosti ?
Odpovědět0 0
fotony nemaju hmotnost, presnejsie maju nulovu pokojovu hmotnost. Ja stale tvrdim, ze energia a hmota su ine skupenstva rovnakej veci a zmenou skupenstva ziskavaju ine vlastnosti. Ako para ma vlastnosti plynu a lad vlastnosti pevnej latky. Dokonca foton ani fyzicky neexistuje, je to len kvantum em ziarenia, ktore sme si vymysleli aby sa stym dalo pocitat rovnice.
Odpovědět0 0
Ale tu predsa nikto nepise o fotonoch v pokoji. Foton ktory je v pokoji, samozrejme v podstate neexistuje :) Berme ich teda len ako akusi fyzikalnu predstavu ktora nam umozni lahsie matematicky narabat s energiou.
Fotony, ktore akoze vzniknu anihilaciou hmoty, nesu zodpovedajucu energiu, letia rychlostou svetla a maju svoju konkretnu nenulovu hmotnost. V skutocnosti je to hmotnost tej energie ktoru nesu (kedze sami realne neexistuju). Ked ich nejaka hmota zastavi (narazia do nej), svoju energiu odovzdaju tejto hmote a sami o sebe prestanu mat akykolvek fyzikalny vyznam. Energia v hmote sa zvysi a tym aj jej hmotnost.
Prirovnanie so skupenstvami vody je velmi presne. Je jedno v akom skupenstve je voda, alebo v akej podobne je to "nieco" (hmota), z jedneho kilogramu ladu v praxi vzdy vznikne jeden kilogram pary. Zmenou skupenstva sa celkova hmotnost nijak nemeni. Podobne tak ani hmotnost toho "niecoho" sa nijak nemeni zmenou formy, ci uz je to nieco v podobe nejakej konkretne latky (z tradicnych atomov) alebo v podobe energie (napr. energiu nesucich fotonov).
Rovnako ako zakon zachovania energie, tu plati aj zakon zachovania hmotnosti.
Fotony, ktore akoze vzniknu anihilaciou hmoty, nesu zodpovedajucu energiu, letia rychlostou svetla a maju svoju konkretnu nenulovu hmotnost. V skutocnosti je to hmotnost tej energie ktoru nesu (kedze sami realne neexistuju). Ked ich nejaka hmota zastavi (narazia do nej), svoju energiu odovzdaju tejto hmote a sami o sebe prestanu mat akykolvek fyzikalny vyznam. Energia v hmote sa zvysi a tym aj jej hmotnost.
Prirovnanie so skupenstvami vody je velmi presne. Je jedno v akom skupenstve je voda, alebo v akej podobne je to "nieco" (hmota), z jedneho kilogramu ladu v praxi vzdy vznikne jeden kilogram pary. Zmenou skupenstva sa celkova hmotnost nijak nemeni. Podobne tak ani hmotnost toho "niecoho" sa nijak nemeni zmenou formy, ci uz je to nieco v podobe nejakej konkretne latky (z tradicnych atomov) alebo v podobe energie (napr. energiu nesucich fotonov).
Rovnako ako zakon zachovania energie, tu plati aj zakon zachovania hmotnosti.
Odpovědět0 0
1. si protirecis "Ked ich nejaka hmota zastavi (narazia do nej), svoju energiu odovzdaju tejto hmote. Energia v hmote sa zvysi a tym aj jej hmotnost." vs. "z jedneho kilogramu ladu v praxi vzdy vznikne jeden kilogram pary. Zmenou skupenstva sa celkova hmotnost nijak nemeni" - ono jaksi lad+kopec energie = para ;)
2. ak sa celkova hmotnost nemeni, preco sa BH zmensuje?
3. energia nema hmotnost, liter teplej vody ma inu hmotnost ako liter studenej vody preto, ze maju roznu hustotu ;)
2. ak sa celkova hmotnost nemeni, preco sa BH zmensuje?
3. energia nema hmotnost, liter teplej vody ma inu hmotnost ako liter studenej vody preto, ze maju roznu hustotu ;)
Odpovědět0 0
1. Pisem "v praxi" t.j. bezne pozorovanie a meranie ukazuje ze z kila ladu vznikne odparenim kilo pary. Samozrejme pokial chceme byt uplne presni, tak potom ta para bude o malicky, v praxi nemeratelny kusok tazsia prave o tu energiu, ktorej ma v sebe viac voci ladu.
2. To by aj mna zaujimalo, pytam sa na to kusok vyssie v diskusii.
3. Pisem niekde ze by liter teplej vody mal mat rovnaku hmotnost ako liter studenej vody ?!?!?!
2. To by aj mna zaujimalo, pytam sa na to kusok vyssie v diskusii.
3. Pisem niekde ze by liter teplej vody mal mat rovnaku hmotnost ako liter studenej vody ?!?!?!
Odpovědět0 0
by měly mít na horizontech událostí "odpar" založený na kvantových jevech. Bez "krmiva" by se měly postupně odpařit. Mohla by malá raná černá díra přežít do dnešních dnů?
Odpovědět3 0
V clanku je zminena cerna dira o vetsi hmotnosti nez zeme. Ta by vydrzela nasobky doby existence vesmiru. Cerna diry o hmotnosti 0.8 % zeme by se mely ted nekdy vyparovat. Cerna dira co by vydrzela jen vteriny by mela 23 tun.
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Hawking_radiation#A_crude_analytic_estimate (alespon ja tak chapu konec teto sekce)
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Hawking_radiation#A_crude_analytic_estimate (alespon ja tak chapu konec teto sekce)
Odpovědět3 0
Presne tak, cierne diery vznikaju aj v LHC.. len ich cas zivota je velmi maly..
Este ja na zakladnes som sa ucil ze cierne diery mozu mas velkost hrášku - cize ako pisal henten, najmensia black hole s hmotnostou x Sĺnk je somarina
Este ja na zakladnes som sa ucil ze cierne diery mozu mas velkost hrášku - cize ako pisal henten, najmensia black hole s hmotnostou x Sĺnk je somarina
Odpovědět3 0
nemozu. Tak ako nespravis 1Kg chlieb z 20g muky.
Odpovědět0 2
BH s hmotnostou 23ton sa da vypocitat Schwarzschildov polomer.. ja to samozrejme nezvladnem, ale o 6pack Plzna by som sa stavil, ze by bol mensi ako Planckov rozmer, co sa tiez neda ;)
Odpovědět0 0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
