Obrovský vulkán Loki na Io by mohl každou chvíli spustit
20.9.2019, Jan Vítek, aktualita
Jupiterův měsíc Io patří mezi geologicky činná tělesa Sluneční soustavy a brzy by to mohl velice názorně ukázat. Erupce jeho vulkánu zvaného Loki byla už dříve několikrát úspěšně předpovězena a nyní se očekává další.
Vulkán Loki by na Zemi mohl udělat velkou paseku, však má sám o sobě v průměru nějakých 200 kilometrů, ale nemůžeme o něm uvažovat stejně jako o pozemských vulkánech, které typicky tvoří vysoké hory s kráterem uprostřed. Pojmenován byl po známém bohu ze severské mytologie a na Io je největší svého druhu. Energii mu stejně jako stovkám dalším vulkánů dodává především Jupiter a jeho slapové síly, které doslova hnětou celý měsíc.
Měsíc Io vyfotografovaný v roce 1999 sondou Galileo
Po měsíci Io teče láva, která je oproti svému protějšku na Zemi mnohem tekutější a řidší, takže pokud bychom měli u nás najít něco podobného, byla by to nejspíše láva havajských sopek. Na Io tak sopky netvoří vysoké osamocené hory. Láva se kolem nich rozlévá do širokého okolí, takže tamní aktivní sopky včetně Loki jsou spíše otvory v zemi, jakési bazény lávy, lépe řečeno tedy lávové jezero. Takové máme i u nás jako Erta Ale v Etiopii, ovšem ne s průměrem 200 km.
Loki v dolní části detailní fotografie
Loki pravidelně vykazuje aktivitu, ovšem stejně jako to není vulkán typu Krakatoy nebo Vesuvu, pak ani jeho erupce neprobíhají ve stejném stylu. Objeví se tehdy, když se na povrchu objeví zatuhlá krusta lávy, kterou magma vespod nakonec prorazí a pak se objeví obrovská vlná, která se šíří přes lávové jezero. Představuje sice obrovskou energii, ale přesto se šíří velice pomalu, a to rychlostí pouze jednoho až dvou kilometrů za celý den.
Vědci monitorují vulkán Loki už od 90. let a všímají si periodických změn jasu v infračerveném spektru, díky čemuž už dokáží velice přesně předpovědět dobu, kdy proběhne další erupce. A mají to celkem snadné i díky tomu, že Loki vykazuje aktivitu víceméně pravidelně. Dříve se "rozběsnil" vždy po nějakých 540 dnech, což se v posledních letech upravilo na 475 dní. Jeho erupce přitom znamená, že Loki odhalí svůj jinak lávovou krustou přikrytý povrch vždy jen trošku. Vlna tak zabírá jen cca půl procenta celkového povrchu a místa, kudy projde, zase rychle chladnou, ale i tak je tento jev i ze Země dobře sledovatelný právě v infračerveném spektru.
Uvidíme tak, zda se předpověď vyplní a Loki se skutečně probudí ještě do konce září.
Zdroj: Astronomy