Oculus Rift: revoluce za dveřmi

Oculus Rift a Facebook

Jedním z velkých a neustále propíraných témat je akvizice firmy Oculus VR Facebookem a to, co to bude znamenat. Mark Zuckerberg k tomu hned vydal prohlášení, dle nějž Facebook hledal novou platformu využitelnou pro sociální sítě, nebo spíše pro zcela nové zážitky. Mezi tyto zážitky má na prvním místě být právě hraní, přičemž plány firmy Oculus VR v tomto směru nemají být měněny, ale spíše uspíšeny. Oculus VR tedy má i nadále pracovat víceméně nezávisle, alespoň prozatím. Dle Zuckerbergova prohlášení to vypadá, že sociální sítě najdou využití pro VR headsety až někdy později, což je ale pochopitelné, když Oculus Rift je vyvíjen právě jako herní platforma, a jako taková má náskok.
Zuckerberg nezmiňuje jen sociální sítě, ale třeba možnost sledovat sportovní utkání z virtuálního sedadla přímo na stadionu, zúčastnit se lekce ve vzdálené posluchárně, nebo si takto "zajít" k doktorovi, i když ten si vaše plíce přes headset poslechne jen těžko. Dle tohoto vyjádření by tedy hráči soptící síru směrem k Facebooku neměli být o nic ochuzeni. Co o tom ale můžeme říci s odstupem více než jednoho měsíce?

Potvrzeno bylo, že Facebook má skutečně velké ambice zapojit do virtuální reality miliardu lidí, což se tedy nemusí nutně týkat headsetu Oculus Rift, protože nikdo neřekl, v jakém horizontu. Nicméně Facebook opravdu dle vlastních slov chce z VR headsetů udělat trh srovnatelný s chytrými telefony, jichž se v předchozím roce prodalo přes jednu miliardu. Přiznává ale, že bude zapotřebí vytvořit daleko větší sociální síť, než jaká dnes existuje a také že bude složité přesvědčit alespoň 10 % uživatelů Facebooku, čili zde nám uvedená miliarda lidí trochu nesedí. Je ale jasné, že Facebook má s virtuální realitou velké plány, i když možná zatím ani sám neví, jak s nově nabytým majetkem naložit. Brendan Iribe, CEO firmy Oculus VR, ale podotkl, že svatým grálem je možnost virtuální komunikace pomocí VR headsetu.
Zde by se hodilo zmínit nějaké informace vypovídající o tom, jak vidí prodeje VR headsetů přední analytické společnosti, ovšem ty dle Tom's Hardware žádný takový průzkum dosud neprovedly. Je tu ale společnost KZero Worldwide, která se zabývá již od roku 2006 virtuální realitou a dle ní se v příštím roce na trh dostane 5,7 milionů VR headsetů, v tom dalším 10,9 milionů a do roku 2018 pak celkově téměř 57 milionů. Nicméně je naprosto jasné, že takovéto průzkumy se v této době stejně rovnají věštění z křišťálové koule. Dle firmy Oculus VR se systémy virtuální reality začnou masově prodávat v příštích dvou letech.

Vývoj VR hardwaru, anebo co přinese budoucnost

Dá se říci, že VR headsety jako Oculus Rift, Totem či Morpheus už nejsou v plenkách, ale do dospělosti mají ještě daleko. Výrobci se shodují, že budoucí verze by si zasloužily především lepší displeje s vyšším rozlišením dovolujícím dosáhnout širšího úhlu pohledu, přesnější senzory detekující polohu, kratší zpoždění, menší a lehčí tělo a také vyšší důvěru herních vývojářů. A nejen jich. Výrobci musí přesvědčit i samotné uživatele, kteří jsou často konzervativní a nejsou nakloněni tomu, aby si navlékali něco na hlavu. Proto můžeme často vidět skeptické komentáře, že Oculus Rift je jen další hračkou, která na čas pobaví, ale za chvíli se uživatel stejně vrátí k monitoru, alespoň do té doby, než technika umožní VR headsety tvarem a hmotností přiblížit ke slunečním brýlím.
A to je spojeno s výzvou, která je dle Oculus Rift vůbec největší: vytvořit kvalitní obsah. Ostatní platformy mají za sebou desítky let vývoje a mnohdy se těší ze zpětné kompatibility, ovšem ve VR nic takového není. Zde se začíná na zelené louce a zatím nikdo pořádně neví, do čeho se vlastně pouští. I proto pak můžeme vidět jako výhodu to, že se do věci vložil bohatý Facebook a jasně patrné jsou i snahy firmy Oculus VR o podporu a spolupráci s herními vývojáři.

Právě na práci herních vývojářů bude v blízké budoucnosti stát a padat celý úspěch virtuálních systémů, protože žádné jiné IT odvětví dnes nemůže poskytnout potřebné technologie. Jde tedy především o 3D enginy sloužící k vytvoření virtuálního světa, přičemž zástupci Oculus VR mají na mysli především fantaskní světy, které se nesnaží věrně kopírovat ten náš a co se týče enginů, zatím se spoléhají především na Unreal Engine 4.

Co se týče zapojení VR systémů do světa PC a konzolových her, očekává se především jeho rozšíření než požírání, což je pochopitelné právě z toho důvodu, že bude nutné tvořit nový obsah, případně zajistit, aby dané tituly byly hratelné na monitoru/televizoru i VR headsetu. Snad se ale nedočkáme obsahově levných titulů, jaké se objevovaly mezi PC hrami v době, kdy výrobci objevili CD nosiče a možnost vměstnat na ně dlouhá videa. Asi nikdo nechce hrát hru, která je zajímavá pouze tím, že je určena pro VR. Ovšem pokud se vymaníme ze světa her, je tu i dost dalších témat ke zpracování. Zástupci firmy Sony, kteří pracují na projektu Morpheus, zmiňují projekt využívající nasbíraná data z povrchu Marsu, která zajistila sonda Curiosity. Ta byla použita pro vytvoření virtuálního trojrozměrného pohledu na povrch Marsu, přičemž uživatel se ocitl hned vedle sondy.

V budoucnu bychom si tak mohli virtuálně projít cokoliv, co bude zpracováno do virtuální podoby a přímo se nabízí služba podobná Google Street View, která by virtuální turistiku posunula na zcela novou úroveň. Prozatím ale není problém se už dnes podívat třeba na palubu lodi Voyager, a to pomocí Oculus Rift a Unreal Engine 4 (viz video).

Informace od výrobců VR headsetů i dosavadní ukázky ukazují, že dnes můžeme jen tušit, k čemu všemu budou systémy virtuální reality vhodné v budoucnu. Světem právě probíhá vlna nadšení, každou chvíli se objeví nový nápad, který může inspirovat k dalším pokusům, a to v době, kdy žádný z použitých VR headsetů není ještě ani na trhu jako finální verze.

Už několikrát jsme se ale dotkli tématu her, přičemž Oculus Rift je od začátku vyvíjen pro ně. V další kapitole se tedy zaměříme právě na ně.