Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Ohlédnutí za vývojem LCD monitorů

2.8.2007, Pavel Kovač, článek
Ohlédnutí za vývojem LCD monitorů
Pojďme se společně podívat na to jak se za posledních pár let vylepšila technologie LCD. Možná se budete divit, ale i za oněch pár let se na poli LCD monitorů hodně událo a to nejen v odezvě a ceně. V průběhu posledních pár let nás čekalo pár menších podrazů od výrobců, ale jinak se parametry viditelně zlepšovaly. Pojďme se tedy zatoulat do nedávné historie LCD.
Kapitoly článku:
Dovolte mi na začátek připomenout běžné parametry LCD monitorů před cca 5 lety. Jistě budete velmi překvapeni velkými rozdíly. Je to dáno hlavně tím, že vylepšování LCD technologie bylo pozvolné a nepřicházelo v žádných nárazech.

Vlastnost
Hodnota
Úhlopříčka
15" (4:3)
Ideální odezva
25 ms
Jas
250 cd/m2
Kontrast
400:1
Výrobní technologie
TN
Pozorovací úhly (horizontální/vertikální)
140°/110°
Počet barev
16,2 mil (6-bit)
Rozteč bodů
0,297 mm
Nativní rozlišení
1024 x 768
Vstupy
D-Sub
Cena
19 000 s DPH

Na první pohled jistě zaujme cena za 15" model. Každopádně i takové ceny byly v době před cca pěti lety běžné. To je však obvyklý vývoj u veškerého hardwaru, takže se nelze ani tolik divit. Ceny zkrátka postupně klesají. Daleko zajímavější jsou ostatní parametry, na které se postupně podíváme podrobněji.


Úhlopříčka a rozlišení


Nejvíce dostupná úhlopříčka v oné době byla 15" s rozlišením 1024 × 768. Toto malé rozlišení bylo vhodné maximálně pro kancelářské aplikace typu Word, Excel apod., naprosto nevhodné byly tyto monitory pro grafické aplikace, editaci videa nebo i práci s více dokumenty současně. Z těchto důvodů se nejčastěji tyto monitory používaly v bankách, kancelářích apod. Samozřejmě se našli nadšenci, kteří si takovýto monitor koupili pro klasické použití v domácnosti. Každopádně pro běžnou práci byly daleko lepší klasické CRT obrazovky, např. 21" s rozlišením 1600 × 1200. Inu technologii LCD čekala dlouhá a úmorná cesta a to nejen v rozlišení.


Velikosti a rozlišení běžných LCD monitorů

Na předchozím obrázku dobře vidíte, jak bylo rozlišení 1024 × 768 malinkaté v porovnání s dnes běžnými 20" (1600 × 1200 popř. 1680 × 1050) či dokonce 24" (1920 × 1200) panely. I dnes nejrozšířenější rozlišení 1280 × 1024 je o poznání větší a pro běžnou práci již vhodnější.

Postupem času se tedy rozlišení vyšplhalo až na dnes finančně velmi dostupných 1920 × 1200. Právě 1920 × 1200 je dnes rozlišení s cenou kolem 15000,- Kč s DPH, tedy o cca 4000,- Kč nižší, než u před pěti lety malinkatého rozlišení 1024 × 768. Největší rozlišení 2560 × 1600 je už hodně mamutí a pro běžného smrtelníka v současnosti i dost finančně náročné a nedostupné.

Spolu s úhlopříčkou a rozlišením souvisí i samotná výrobní technologie a počet vadných bodů. Dříve jsme se běžně setkávali i u malých monitorů s dvěma vadnými pixely. Dnes sehnat monitor s jedním vadným pixelem je celkem smůla a s dvěma si již člověk říká: "co jsem komu udělal?". Továrny zkrátka již technologii LCD zvládají na jedničku, vytíženost výroby je perfektní. Inu výrazný pokrok zde je.


Odezva




V tabulce na začátku článku jsem uvedl typickou odezvu 25 ms. V době před pěti lety se totiž teprve začínalo experimentovat s technologií OverDrive a i samotná technologie LCD nebyla v takové fázi, aby se tekutý krystal dokázal uspořádat do požadované polohy dostatečně rychle. Navíc krystaly nezvládaly tak velké přepětí, a tak se vývojáři mohli snažit jak chtěli a přesto byla odezva nedostatečná pro hraní her. Právě zde zaznamenaly LCD panely značné vylepšení a dnes se už dají pokládat za konkurenty pro CRT monitory.

Pozor však na značení odezvy dříve a dnes. Kdysi se udávala odezva celková (tedy on-off). Pak náhle přišla doba, kdy si výrobci uvědomili, že neexistuje norma či předpis na udávání odezvy do specifikací, a tak zavedli takzvanou odezvu šedá-šedá. Ta sice teoreticky lépe označuje reálnou odezvu, ale také se zde dá více "podvádět". Slovo podvádět je sice možná trochu drsné, ale nechte mě jej obhájit. Jak jistě víme, odezva v různých změnách je hodně odlišná. Například u změny RGB=50,50,50 do RGB=200,200,200 (dále uvádím zkráceně označení 50-200 apod.) je odezva klidně 3× kratší než u odezvy 100-200. Zkrátka je to takové vybírání nejlepší odezvy z mnoha. Dnes se tedy může stát, že monitor s udávanou odezvou 2 ms má ve skutečnosti odezvu horší než monitor s udávanou odezvou 5 ms. Dříve byla možnost porovnání odezvy daleko lepší než dnes jen podle papírových parametrů. Dnes se musíte spolehnout na konkrétní recenze (a to nejlépe naše :-)).

V době před pěti lety se také převážně vyráběly pouze TN panely a IPS, popř. VA panely patřily pouze do lékařské a profesionální sféry. Zkrátka koupit monitor s jinou technologií než TN bylo prakticky nemožné. A proč mluvím o technologii, když by měla být řeč o odezvě? Inu je to jednoduché. S nástupem technologií IPS a VA do komerční sféry se výrazně změnil i samotný pohled na odezvu jako takovou. TN má totiž hodně velké rozdíly u odezvy v jednotlivých změnách, naproti tomu nové technologie VA a IPS mají odezvy více vyrovnané, a tak odezva 6 ms u TN není v reálu stejná jako 6 ms u IPS resp. S-IPS. Tento fakt dnes opět trochu vnáší zmatek do papírových specifikací, dříve se monitory o dost lépe porovnávaly mezi sebou.

I zde se dá tedy nalézt velmi výrazný pokrok, ovšem pozor na ono inovátorské označení odezvy, které lehce klame.


Jas a kontrast


Nejdříve se podívejme na jas. Ten se dříve pohyboval kolem 250 cd/m2, dnes kolem 300 cd/m2. Pokud se vám zdá, že zde žádný posun k lepšímu není, tak je to opravdu jen váš pocit. Jde hlavně o to, že při normální kancelářské práci a i například editaci grafiky, je vhodný jas kolem 140 cd/m2. Tudíž zvyšování jasu prakticky nemá význam. Vysoký jas je vhodný pouze na video, které například s jasem 500 cd/m2 vypadá daleko lépe a živěji. Zvyšování jasu je tedy výsadou hlavně LCD televizí a u monitorů vše zůstává při starém.

Naproti tomu s kontrastem se děly celkem zajímavé věci. Dříve byl typický kontrast kolem 400:1, a tak se monitory hodily převážně na práci s textem, ale pro video a grafiku to nebyl žádný zázrak. Postupem času se kontrast u technologie TN zvyšoval až k hodnotě 900:1 a to hlavně díky lepším krystalům, které při zavřeném režimu propouštěly méně světla. Tím se také výrazně zlepšilo podání černé barvy a zvýšila se hloubka obrazu. S nástupem ostatních technologií se kontrast ještě více zvýšil až na hodnotu 1200:1 apod. I takto vysoký kontrast je však výrobcům málo, a tak někdo přišel s nápadem dynamického kontrastu. Nyní trochu odbočím a popíši, jak vůbec dynamický kontrast funguje.


Dynamický kontrast

Technologie dynamického kontrastu je založena na velmi jednoduché myšlence, kdy se mění intenzita svítivosti podsvětlovacích trubic v průběhu času. Elektronika vyhodnocuje celý obraz a zjišťuje, jak je jasný. Pokud převažuje tmavá barva, dojde ke snížení intenzity jasu podsvětlovacích trubic a tím se vlastně zvýší kontrast. Tato nová funkce však funguje převážně u filmů, kde vytváří dojem opravdu živého obrazu. Naopak má i svá úskalí. Pokud je čip špatně naprogramován, může docházet ke ztmavování obrazu i u téměř statického obrazu. To působí velice rušivě a na obraz se pak kouká dost prazvláštně.

Musím však uznat, že s takovýmto monitorem jsem se setkal zatím jen jednou a myslím, že v nové revizi byl již tento problém odstraněn. Dynamický kontrast je tedy také velký přínos pro sledování filmů. Nezapomínejte však, že např. při editaci fotek budete mít stále kontrast max 900:1 (u technologie TN). Výrobci bohužel většinou ve specifikacích neudávají, zda jde o kontrast klasický, nebo dynamický. Naštěstí ve specifikacích se dynamický kontrast pozná velice jednoduše. Pokud jde o technologii TN, tak se dynamický kontrast pohybuje od 1500:1 do 4000:1. U modernějších technologií by se mohl pohybovat kolem 6000:1, ovšem obvykle se funkce dynamického kontrastu dává pouze k technologii TN. Ostatní mají již dostatečný "statický" kontrast a není třeba jej výrazně vylepšovat.

V kontrastu tedy opět došlo v výraznému zlepšení za posledních pět let.