Opravdu nás před 70.000 lety navštívila Scholzova hvězda?

Informace o průletu Scholzovy hvězdy před 70 tisíci lety se objevily už před třemi lety a přinesl je tým z University of Rochester pod vedením Erica Mamajeka. Ten podrobně sledoval její pohyb a jeho zpětnou rekonstrukcí zjistil, že ji v minulosti zavedl na vzdálenost jen 0,8 sv. roku od Slunce (cca 50500 AU). To by ostatně mohlo vysvětlit teorii o Nemesis, záhadném a teoretickém objektu, který by měl obíhat po vysoce eliptické dráze kolem Slunce a jednou za 26 milionů let přitáhnout do středu naší soustavy komety. 

 

 

Scholzova hvězda, která nejspíše skutečně v minulosti narušila Oortův oblak, je červený trpaslík třídy M 9, který má navíc vedle sebe souputníka v podobě hnědého trpaslíka třídy T 5. Jde tak o malou hvězdu typu, jenž má mít v naší galaxii asi 75% zastoupení a navíc o ještě menší objekt, který ani nedokázal zažehnout jadernou fúzi. 

 

mohli naši předci takto pozorovat Scholzovu hvězdu?

 

Otázka je, na jakou vzdálenost se Scholzova hvězda skutečně přiblížila. Pokud to bylo skutečně asi 0,8 světelných let, pak bychom ji opravdu nemohli pozorovat tak, jak si na obrázku výše představuje umělec. Dle odhadů by totiž měla zdánlivou magnitudu 11,4, což je daleko za hranicí pozorovacích schopností lidského oka a slovy čísel nejde ani o desetinu promile jasu Vegy na noční obloze.

 

Nyní teorii týmu Erica Mamajeka podporuje výzkum provedený na Complutense University of Madrid pod vedením Carlose de la Fuente Marcose. V jeho rámci bylo analyzováno 339 objektů nacházejících se na okraji Sluneční soustavy, které mají mít hyperbolické dráhy. To však automaticky znamená, že takové objekty mohou kolem Slunce (v našem případě) prolétnout pouze jednou, protože mají únikovou rychlost. V podstatě stejně na tom byl objekt 1I/2017 U1 ‘Oumuamua, první potvrzený mezihvězdný asteroid. 

 

Ony stovky objektů, mezi něž patří i hyperbolické komety, by mohly mít původ mimo Sluneční soustavu, ale také je dle nového výzkumu možné, že jejich dráhu narušila právě procházející Scholzova hvězda. Právě na to ukazuje fakt, že jejich rozmístění ve Sluneční soustavě není vůbec náhodné, ale má jistý vzor, který dle Marcose odpovídá odhadovanému průletu Scholzovy hvězdy před 70.000 lety. Ta je nyní už 17 až 23 světelných let daleko, a tak máme aktuálně jako nejbližšího souseda známou Proxima Centauri, dalšího červeného trpaslíka, a to ve vzdálenosti 4,5 sv. let. 

  

Zdroj: AlphaGalileo