OSIRIS-REx si naposledy oblétl asteroid Bennu a chystá se domů

OSIRIS-REx vědce (snad) potěší velkým objemem vzorků z asteroidu Bennu, neboť sebraného materiálu mohou být až v řádu kilogramů. Vzorky už jsou bezpečně uchovány v těle sondy, přičemž NASA se je rozhodla nevážit a naopak rychle schovat, neboť ze sběrného koše začaly unikat do prostoru. Vážení mělo proběhnout tak, že by se porovnaly síly působící na roztočenou sondu s vytrčenou robotickou rukou se sběrným košem před a po akci, ale to by NASA vcelku zbytečně jen kvůli předčasnému ukojení své zvědavosti riskovala, že přijde o značnou část cenného nákladu.

 

 

 

Sonda OSIRIS-REx se zdržuje u Bennu už od konce roku 2018 a po značnou část této doby jen kroužila kolem asteroidu a studovala jej pomocí svých senzorů. Provedeny byly také cvičné sestupy, než nakonec dosedla na zvolené místo a pomocí Touch-and-Go Sample Acquisition Mechanism (TAGSAM) a stlačeného dusíku vehnala do sběrného koše vzorky. NASA by přitom považovala za úspěch, kdyby v něm přistálo alespoň 60 gramů. 

 

Vzorky byly uloženy už na konci loňského října a pak měl OSIRIS-REx dostatek času na přípravy pro zpáteční let, které mu umožnily ještě další sledování asteroidu. NASA samozřejmě s odletem neotálí jen tak. Čeká na vhodný okamžik, kdy bude let domů z hlediska spotřeby paliva efektivní a tento okamžik nastane letos 10. května. Sonda ale už má nyní odpracováno, takže bude už v podstatě jen čekat na datum "odletu". 

 

asteroid Bennu

 

Tento týden ve středu přitom OSIRIS-REx splnil svůj poslední úkol na stávajícím místě, když prolétl nad místem svého loňského letmého přistání v kráteru Nightingale a v průběhu 6 hodin pořizoval snímky. NASA si od toho slibuje, že se dozví více o tom, jaký má Bennu povrch a co se nachází těsně pod ním. Lze totiž počítat s tím, že takový asteroid nebude vzhledem ke své slabé gravitaci představovat vysoce kompaktní hmotu, na jakou jsme zvyklí u nás a to právě může ukázat místo sběru a míra jeho narušení. 

 

NASA má před sebou také ještě download gigabajtů dat z paměti sondy, kterou od nás nyní dělí vzdálenost cca 300 milionů kilometrů, čili asi dvojnásobek vzdálenosti Země od Slunce a propustnost Deep Space Network v takovém případě činí jen 412 kb/s a OSIRIS-REx ji navíc nemá vyhrazenu sám pro sebe, takže může využít jen několik hodin denně. 

 

Sondu pak čeká více než dvouletá cesta domů, neboť kontejner se vzorky má dopadnout do Utahu 24. září 2023.