Otec LCD, Pierre-Gilles de Gennes, zemřel
29.5.2007, Jan Vítek, aktualita
Laureát Nobelovy ceny a průkopník LCD technologie, francouz Pierre-Gilles de Gennes nedávno zemřel, jak oznámila jeho rodina. De Gennes, jenž v roce 1991 získal Nobelovu cenu za přínos v oblasti tekutých krystalů a polymerů, se dožil 74...
Laureát Nobelovy ceny a průkopník LCD technologie, francouz Pierre-Gilles de Gennes nedávno zemřel, jak oznámila jeho rodina. De Gennes, jenž v roce 1991 získal Nobelovu cenu za přínos v oblasti tekutých krystalů a polymerů, se dožil 74 let. Narozen byl v roce 1932 v Paříži, graduoval na škole Ecole Normale Superieure a poté se zabýval magnetismem, než se následně přes supravodiče dostal až k tekutým krystalům.
V roce 1974 publikoval knihu o fyzikální podstatě tekutých krystalů, která byla přístupná i pro širokou veřejnost, neboť v ní používal podobenství (uspořádání krystalů vs. jablka v košíku). Kniha je stále aktuální a využitelná pro ty, kteří se o problematice chtějí dozvědět více. Další úspěchy přišly v osmdesátých letech v oblasti molekulárních řetězů gelů a polymerů a fascinovala ho také superlepidla. Zde se pokoušel pracovat na takových polymerových lepidlech, která by v leteckém průmyslu mohla nahradit nýty, jak se vyjádřil na konferenci ve Skotsku (2002). De Gennes se také zabýval oblastmi, o kterých si jen málo vědců myslelo, že půjdou vůbec zahrnout do obecné fyziky.
Mezi další záliby de Gennese patřila medicína, kde se snažil zkoumat mozkové funkce, miloval malování a kreslení a byl příznivcem japonského umění. V roce 1997 dokonce přijal i filmovou roli v Pierre a Marie Curie, kde hrál (poněkud staršího) poslíčka společně Georgem Charpakem (laureát Nobelovy ceny za fyziku - 1992).
Zdroj: Khaleej Times
V roce 1974 publikoval knihu o fyzikální podstatě tekutých krystalů, která byla přístupná i pro širokou veřejnost, neboť v ní používal podobenství (uspořádání krystalů vs. jablka v košíku). Kniha je stále aktuální a využitelná pro ty, kteří se o problematice chtějí dozvědět více. Další úspěchy přišly v osmdesátých letech v oblasti molekulárních řetězů gelů a polymerů a fascinovala ho také superlepidla. Zde se pokoušel pracovat na takových polymerových lepidlech, která by v leteckém průmyslu mohla nahradit nýty, jak se vyjádřil na konferenci ve Skotsku (2002). De Gennes se také zabýval oblastmi, o kterých si jen málo vědců myslelo, že půjdou vůbec zahrnout do obecné fyziky.
Mezi další záliby de Gennese patřila medicína, kde se snažil zkoumat mozkové funkce, miloval malování a kreslení a byl příznivcem japonského umění. V roce 1997 dokonce přijal i filmovou roli v Pierre a Marie Curie, kde hrál (poněkud staršího) poslíčka společně Georgem Charpakem (laureát Nobelovy ceny za fyziku - 1992).
Zdroj: Khaleej Times