Overclocking od A do Z – přetaktování procesoru
9.4.2002, Radek Havel, článek
V dnešním pokračování seriálu o přetaktování si probereme možné způsoby přetaktování procesoru, ať již změnou multiplikátoru či frekvence systémové sběrnice.
Jak se vlastně zjistí frekvence, na které bude procesor běžet po přetaktování ? Frekvence procesoru je dána FSB (frekvence sběrnice) * MP (multiplikátor, násobič) = frekvence CPU. Například pokud běží sběrnice na 100 MHz a multiplikátor procesoru je 8, běží procesor na 800 MHz.
1) Změna FSB
Změnu FSB umožňují téměř všechny nové základní desky přímo z BIOSu a některé dokonce i z operačního systému. Setkáme se však i s deskami, které na sobě mají propojky (jumpery) pomocí, kterých také nastavíme FSB. Změna FSB je v dnešní době možná od 100 MHz -160 MHz standardně, ovšem frekvence nad 140 -150 MHz už často nefungují. Většinou totiž nestíhá motherboard, ale spíše periferie a paměti. Pokud totiž zvyšujete FSB, automaticky se tím zvyšuje frekvence PCI, ISA, AGP a pamětí. U některý základních desek lze nastavit poměr FSB/PCI, FSB/AGP. Sběrnice PCI standardně běží na 33 MHz a pokud zvyšujete FSB lze se dostat až na 40 MHz PCI, což už některé karty "nepřekousnou" a začne na vás vyskakovat modrá obrazovka. Sběrnice AGP toto zvýšení většinou velice dobře snáší. Pro ISA platí to samé co pro PCI, ovšem běží na 8MHz, ale to už se pohybujeme spíše v pravěku :-).
Změna FSB je v podstatě nejlepší a nejlehčí cesta k přetaktování. Nejen, že se zvyšuje rychlost procesoru, ale zvyšuje se propustnost sběrnice-periferie, paměti. Dám příklad: když jsem si koupil počítač, měl jsem po instalaci systému propustnost CPU-paměti chabých 289MB, po zvýšení FSB a vyladění parametrů v BIOSu se propustnost zvýšila na 540MB což už je velice znát. Samozřejmě zde měl svůj vliv BIOS, ale změna FSB na tom má velkou zásluhu.
2) Změna multiplikátoru
V dřívějších dobách hojně užívaný prostředek, dnes už ovšem většinou jen pro zkušenější overclockery. Přeci jen např. u Duronu musíte přelakovat vodivým lakem propojky, které jsou široké 1mm a ani ne tak daleko od sebe. U mého procesoru se mi to povedlo na potřetí - no prostě chuťovka. O Athlonech ani nemluvě těm, už se musíte "hrabat ve střevech".
Prostě dokud můžete měňte FSB a multiplikátor přehlížejte, až budete mít trochu zkušeností vrhněte se i na multiplikátor. Nebudu zde popisovat změnu multiplikátoru u každého typu procesoru, to by vydalo na nový seriál. Podrobné návody lze vyhledat na internetu.
Obr. 1 - Můstky u Duronu
Tak především - CHLAĎTE. Jak ? To jsem popisoval v prvním díle našeho seriálu. Kvalitní chlazení je velice důležité. Pokud budete přetaktovávát, dělejte to pomalu a po každém kroku testujte stabilitu systému při plném zatížení, pokud vydrží běžte dále. Pokud ne lze zajistit stabilitu zvýšením napájecího napětí procesoru (v BIOSu a jenom některé boardy) napětí zvyšte o jeden krok a opět testujte stabilitu. Ovšem vše je svázané - pokud zvýšíte napětí, zvýší se tím i ztrátový výkon a tím i emitované teplo. NEDOPORUČUJI zvyšovat napětí o více jak 10-15%. Už si opravdu zahráváte s ohněm a procesor to nemusí vydržet. Pokud ovšem budete postupovat pomalu krok za krokem, procesor maximálně zatuhne nebo nenaběhne počítač.
Pozn.: Další řešení je zvýšit napětí chipsetu, ne vždy musí být omezením taktování právě procesor, ale např. periferie či už nestíhá sběrnice či chipset.
Pokud měníte FSB sledujte frekvenci PCI, je totiž lepší mít procesor např. na 864 MHz a PCI na 36 MHz než procesor na 930 (7,5*124) MHz a PCI na 31 MHz. Budete mít sice procesor s větším hrubým výpočetním výkonem, ale co se týče grafiky a ostatních periférii-budou pomalejší. Takto přesně je to na mém systému a když jsem provedl komplexní měření (výkon CPU, grafika, propustnost, disk) jevil se systém s 36 MHz PCI a 864 MHz procesorem o 6% rychlejší.
Jestliže měníte FSB nad 140 MHz, nemusí už vše chodit v pořádku, signály na sběrnici se stávájí hůře "čitelné" podívejte se do BIOSu jestli tam nemáte položku "Modulated spread spektrum" (může se to u vás jmenovat i jinak ale. podobně). Tato položka upravuje vzestupné a sestupné hrany signálu na sběrnici, ovšem za cenu, že počítač bude asi více rušit okolní zařízení.
Je lepší provozovat systém s větší FSB a menším násobičem než naopak, procesoru je to opravdu "šum a fuk" a pro výkon systému je mnohem lepší větší FSB.
Pozn.: V další části našeho seriálu se podíváme na přetaktování grafických karet.
Přetaktovat CPU lze dvěma způsoby
1) Změna FSB
Změnu FSB umožňují téměř všechny nové základní desky přímo z BIOSu a některé dokonce i z operačního systému. Setkáme se však i s deskami, které na sobě mají propojky (jumpery) pomocí, kterých také nastavíme FSB. Změna FSB je v dnešní době možná od 100 MHz -160 MHz standardně, ovšem frekvence nad 140 -150 MHz už často nefungují. Většinou totiž nestíhá motherboard, ale spíše periferie a paměti. Pokud totiž zvyšujete FSB, automaticky se tím zvyšuje frekvence PCI, ISA, AGP a pamětí. U některý základních desek lze nastavit poměr FSB/PCI, FSB/AGP. Sběrnice PCI standardně běží na 33 MHz a pokud zvyšujete FSB lze se dostat až na 40 MHz PCI, což už některé karty "nepřekousnou" a začne na vás vyskakovat modrá obrazovka. Sběrnice AGP toto zvýšení většinou velice dobře snáší. Pro ISA platí to samé co pro PCI, ovšem běží na 8MHz, ale to už se pohybujeme spíše v pravěku :-).
Změna FSB je v podstatě nejlepší a nejlehčí cesta k přetaktování. Nejen, že se zvyšuje rychlost procesoru, ale zvyšuje se propustnost sběrnice-periferie, paměti. Dám příklad: když jsem si koupil počítač, měl jsem po instalaci systému propustnost CPU-paměti chabých 289MB, po zvýšení FSB a vyladění parametrů v BIOSu se propustnost zvýšila na 540MB což už je velice znát. Samozřejmě zde měl svůj vliv BIOS, ale změna FSB na tom má velkou zásluhu.
2) Změna multiplikátoru
V dřívějších dobách hojně užívaný prostředek, dnes už ovšem většinou jen pro zkušenější overclockery. Přeci jen např. u Duronu musíte přelakovat vodivým lakem propojky, které jsou široké 1mm a ani ne tak daleko od sebe. U mého procesoru se mi to povedlo na potřetí - no prostě chuťovka. O Athlonech ani nemluvě těm, už se musíte "hrabat ve střevech".
Prostě dokud můžete měňte FSB a multiplikátor přehlížejte, až budete mít trochu zkušeností vrhněte se i na multiplikátor. Nebudu zde popisovat změnu multiplikátoru u každého typu procesoru, to by vydalo na nový seriál. Podrobné návody lze vyhledat na internetu.
Obr. 1 - Můstky u Duronu
Jak udržet přetaktovaný systém stabilní ?
Tak především - CHLAĎTE. Jak ? To jsem popisoval v prvním díle našeho seriálu. Kvalitní chlazení je velice důležité. Pokud budete přetaktovávát, dělejte to pomalu a po každém kroku testujte stabilitu systému při plném zatížení, pokud vydrží běžte dále. Pokud ne lze zajistit stabilitu zvýšením napájecího napětí procesoru (v BIOSu a jenom některé boardy) napětí zvyšte o jeden krok a opět testujte stabilitu. Ovšem vše je svázané - pokud zvýšíte napětí, zvýší se tím i ztrátový výkon a tím i emitované teplo. NEDOPORUČUJI zvyšovat napětí o více jak 10-15%. Už si opravdu zahráváte s ohněm a procesor to nemusí vydržet. Pokud ovšem budete postupovat pomalu krok za krokem, procesor maximálně zatuhne nebo nenaběhne počítač.
Pozn.: Další řešení je zvýšit napětí chipsetu, ne vždy musí být omezením taktování právě procesor, ale např. periferie či už nestíhá sběrnice či chipset.
Pár rad závěrem
Pokud měníte FSB sledujte frekvenci PCI, je totiž lepší mít procesor např. na 864 MHz a PCI na 36 MHz než procesor na 930 (7,5*124) MHz a PCI na 31 MHz. Budete mít sice procesor s větším hrubým výpočetním výkonem, ale co se týče grafiky a ostatních periférii-budou pomalejší. Takto přesně je to na mém systému a když jsem provedl komplexní měření (výkon CPU, grafika, propustnost, disk) jevil se systém s 36 MHz PCI a 864 MHz procesorem o 6% rychlejší.
Jestliže měníte FSB nad 140 MHz, nemusí už vše chodit v pořádku, signály na sběrnici se stávájí hůře "čitelné" podívejte se do BIOSu jestli tam nemáte položku "Modulated spread spektrum" (může se to u vás jmenovat i jinak ale. podobně). Tato položka upravuje vzestupné a sestupné hrany signálu na sběrnici, ovšem za cenu, že počítač bude asi více rušit okolní zařízení.
Je lepší provozovat systém s větší FSB a menším násobičem než naopak, procesoru je to opravdu "šum a fuk" a pro výkon systému je mnohem lepší větší FSB.
Pozn.: V další části našeho seriálu se podíváme na přetaktování grafických karet.
