Opravdu. Bez zátěže běží CPU pasivně chlazené kolem 45C ­(v těch vedrech teď 50C­). U těch testů je teda divné, že i3 sestava žere v idle skoro tolik, co je uváděné TDP procesoru.
Ale
1­) i5­-6500T s tím T na konci má TDP 35W a trochu menší výkon než i5­-6500 ... ale myslím si, že Intely jsou na tom se spotřebou v idle obecně dobře, nevím jak úplně poslední generace ­(ty pro mě nebyly cenově zajímavé­)
2­) testovaná sestava má nějakou šílenou herní desku se vším možným, zatímco já mám proprietární desku a PC velikosti modemu, které se skladbou komponent podobá spíš notebookům z té doby ­(váhou taky­)
3­) integrovaná vs dedikovaná grafika

Tak půlku příspěvku nemá smysl komentovat. S Ryzenem 5900x se dostanu se spotřebou na 60W, ale musím se hodně snažit, ve Windows je to téměř nemožné. Grafika žere jen 8­-10W ­(stará Nvidia 1060­), dva disky budou taky po 4W a se spotřebou se dá jít na těch 60W za předpokladu, že zabiju skype, discord, prohlížeč, nehýbu myší a Windows neusoudí, že spustí něco na pozadí. Jakmile procesor potřebuje sahat na paměť a probouzet se z úsporného režimu, tak jde spotřeba někam k těm 80W. Ale procák samotný tak 40W v idle žrát bude :­-­(

Údajně je samotný procesor úsporný, ale řadič paměti se jim u ryzenů 5###X vůbec nepovedl ­(https:­/­/hattedsquirrel.net­/2020­/12­/power­-consumption­-of­-ryzen­-5000­-series­-cpus­/­)
Skylake skutečně žere pod 6W, reálně spíš 7W a fakt je na tom 10x lépe. V zátěži těsně pod 40W.

Link? Zní to moc dobře, ale za 3400 jsem to našel tak v číně na banggood s jednou gbit síťovkou a 8GB RAM.
Ale momentálně to nepotřebuju, já za tu cenu vzal nedávno repas mini PC s i5­-6500T, sice to v idle žere 5,5W a při téměř žádné zátěži 7W, ale co už. Ještě mě zaujal Ondroid H3+. Pochopitelně člověk začne zajímavé věci nacházet, až když koupí něco co nevyhovuje ­(třeba celerona s 2gb ram jako SBC, na úložiště v pohodě, ale výkon se z toho vyždímat nedá ­- v idle spotřeba je 2.5W a 7.5W když se to snaží něco dělat­)
Mě tady u těch SBC teda chybí jedna až dvě věci ­- krabička a chlazení taky často bývá dodělej doma.
Porovnání ARM vs x86¨¨­/64 by mě taky zajímalo. Protože Ryzen 5900X je 10x výkonnější než notebook s i7­-7500U ­(6x víc jader, vyšší frekvence, lepší IPC­), a ten notebook je asi 5x výkonnější než onen Celer. Jenže moje zkušenost s Raspberry 3B je, že to bude žrát taky nejspíš kolem 2W v idle a výkon není úplně slavný, ale u toho je větší problém výkon periferií na jednom USB2 hubu víc než procesor.
Nový NUC bych jinak nekoupil a s tím miniPC jsem spokojený, protože když po tom chci nějaký výkon, tak ho má ­(nesmím od toho očekávat zázrak­) a spotřeba v idle je skoro nic. Nicméně tyhle ARMy a repasovaná USFF PC v ceně kolem 4000­-5000 jsou zajímavé jako nějaký server a s x86 architekturou i jako PC na nenáročnou činnost.

Děkuji, beru zpět. Já kupoval PC nedávno ­(necelý rok a půl zpět­) a desky s chipsetem B550 začínaly na 1800Kč a za 2500­-2800 už byly lepší ­(Asus TUF Gaming+ apod­). Když vezmu Asus B650M Tuf gaming plus tak stojí 4700. Nějak jsem měl za to, že se zlevňují grafiky, ram, ssd a procesory jsou tak nějak stejné, ale základovky jsem se nedíval ­- ceny jsou fakt klidně dvoujnásobné, někdy i víc.
Nevím jestli za to může rostoucí TDP nových procesorů, PCIE5, DDR5 nějaký nedostatek součástek nebo kombinace.

Na sestavach se mi zdaji dost drahe zakladni desky, pokud se na tom daji softwarove regulovat otacky vetraku a na napajeci kaskade CPU nelze grilovat steaky, tak jsem za posledni roky nemel problem s nicim. Nejake vyssi modely maji naopak spis nezadouci aktivni chlazeni a vzdy se mi zda, ze deska a pameti jsou veci, na kterych se da setrit, protoze to nema vliv na vykon. A cenotvorba desek je divna, nekdy ma draha deska zvukovky Realtek s historickym chipem a k tomu slaby zesilovac a clovek plati ­(podle me} za to, ze to chladic vyfrezovany do tvaru draka a k tomu RGB podsviceni a vic nesmyslu o tom, ze to splnuje military specifikace kvality, ma to hyper 2.5GB lan ­(chip realtek 8125 jako kazda jina deska­), pozlacene konektory, kondenzatory s vydrzi 12K hodin ­(to je rok a pul non­-stop provozu­) ... tim uplne nerikam, ze ma clovek kupovat desku za dva tisice a procesor za 13000, ale deska za 5K, procesor za 6K a k tomu 16GB RAM je taky extrem.
Mys mam nove Xtrfy m42, s klidem bych ji doporucil, rgb podsviceni je zbytecnost, ale je lehounka, ma vymenna zada ­(mam radeji nizsi profil­).

Moc jich právě není. Paralelní výpočty, které mají pro paralelní zpracování uzpůsobené datové struktury a z nějakého důvodu není vhodné výpočet provádět na grafice. Z jednoduších úloh mě napadá třeba převod barevného prostoru o obrázků nebo míchání více kanalů dohromady, co vím tak nějaké využití je u SW renderingu a enkodování videa, pokud na to procesor rovnou nemá akcelerátor.

Zrovna na kancelářskou práci není jeden full hd monitor, co jsem viděl, vhodný ani omylem. Člověk poptávající zboží potřebuje třeba outlook, informační systém a prohlížeč zároveň.

Těch wow momentů bylo dost, protože v té době měly počítače velmi daleko k dokonalosti a velmi rychle se v devádesátých letech zlepšovaly. Kvalitativní skoky mezi ZX spektrem, Sharpem a 8086 s CGA grafikou z hlediska her nebyly nic moc. Pak 286 s EGA a 386 s VGA grafikou co přišla během pár let byly obrovská změna. Z jednoduchých her na pár desítek kB, které nebyly zvlášť zajímavé proti hrám na Spectru ­(s pár výjimkami jako F­-15 nebo SimCity­) byly během asi pěti let hry jako Lemmings, Railroad Tycoon, Civilizace, Monkey Island, Wolfenstein3D, DuneII, Doom a podobně. V druhé polovině devadesátých let byl pak obrovský nárust výkonu zhruba ze 486 přes Pentium k PentiuIII, začaly se objevovat grafické akcelátory ­(což mě bohužel minulo­) a hry se zase kvalitativně velmi posunuly přes Quaka k něčemu jako Unreal Tournament a Quake III Arena.
Možná je to věkem, že mě dnes moc věcí už tak nenadchne, ale mám nějaký pocit, že tak od nástupu Athlonů už v počítačích pokrok nějak ustal. Dřív znamenalo 5­-6 let upgrade z Pentia 120MHz s 16MB RAM a 120MB diskem na Athlona XP 1700+ s 256MB RAM a 40GB diskem. Dnes mám 5 let staré i5­-4590, které mělo původně 8GB RAM a 2TB disk a i když bych mohl upgradovat na 3x rychlejšího Ryzena, tak jaksi není důvod a mimo střih videa, co dělám výjimečně se mi nějak nezdá, že by počítač byl zastaralá plečka na vyhození. Na vyhození začíná být jen monitor s rozlišením 1920x1200 z konce roku 2006 a tam upgrade na něco jako 2560x1440 nebo 4K s úhlopříčkou 32­" není zas taková pecka

Původně to mělo název larabee, pak Xeon Phi a jestli to někdo používá na umělou inteligenci nebo rendering netuším https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Xeon_Phi

Thunderbird nějaký rok nepoužívám, ale nevybavuju si, že by v něm za posledních asi 15 let ­(cca od verze 3­) přibyla jediná funkce mimo integrace kalendáře. Všechny změny se týkaly GUI ­(Hamburger menu­) a přechodu na nové jádro Firefoxu.
Kvůli přesunu pošty z IMAPu na exchange jsem přešel na eM Client, zdá se mi čistší, lepší, zobrazení vláken funguje krásně a podobně jako gmail.

No velikost zdroje podle mě není o napájecích větvích, ale o tom, že 500W zdroj s 90% účinností má 50W odpadního tepla a proto musí obsahovat hliníkové chladiče a větrák. Serverové zdroje jsou podstatně menší, ale malé větráčky s pěti tisíci otáčkama doma nechceš.
Notebook ­(aspoň ten můj­) nic moc nežere, ale daní za to je tragická grafika a tragický procesor výkonově na úrovni staré i3. Zdroj se pyšní nápisem 19,5V­/3,3A­/65W.

Ještě je jedno
https:­/­/youtu.be­/dKjCWfuvYxQ

Tak zrovna MM tak před rokem velmi zásadně změnili, ale i dnešní má své chyby. Jsou mnohem častější single tier bitvy. Těží z toho zejména tiery 7 a 8, obětí je naopak tier 9. Tier 9 býval kdysi strašně často uprostřed, dnes hraje obvykle 9+10 a tier 10 má obvykle jen desítky, občas desítky a devítky.
Mimochodem možná dva, tři roky zpátky proběhla jiná zásadní změna MM a to 3­-5­-7, takže člověk byl bottom tier téměř vždy, ale protože top tier tanky byly jen tři, tak se dalo něco udělat. Pokud člověk teda nehrál třeba s T32, která má tak slabou penetraci na goldu, že ji ostatní mohli ignorovat.
Mě na hře štve přidávání pancíře a odstraňování weakspotů u těžkých tanků ­(člověk už neuvažuje, kde prostřelí weakspot, ale co prostřelí goldem­), buff pancíře věží středních tanků na takovou úroveň, že jsou srovnatelné s tanky jako T­-10 nebo WZ­-111­-4A a přidání kolových vozidel, která jsou velmi problematická z hlediska vybalancování ­(stejně jako artiny­)
Ale hrát to přestávám spíš proto, že nějak ze dne na den zjistím, že mi hra vůbec nechybí a bez jakékoli averze, pak se většinou v zimě ke hře vracím.

No jo, ale balanc hry a přidávání nových tanků má na svědomí nejspíš úplně jiná skupina vývojářů, než grafiku a herní engine. Navíc se to Wargamingu může hodit i pro jiné stávající nebo budoucí hry jako investice do budoucna.
Další problém je, že z hlediska zisku mohou dávat smysl jiné věci než perfektně vybalancovaná hra. Chce někdo hrát nově přidanou větev nebo kupovat nový premiák, pokud není aspoň o něco lepší než stávající? Bohužel to může dost naštvat dlouhodobé hráče, na druhou stranu to hru dělá svým způsobem pestřejší a nutí to člověka ke zkoušení nových věcí a přizpůsobení se. Pokud člověk platí a neopustí hru, je to ideální stav a jestli brblá je jedno.

Nevím, lagy podle mě záleží na tom, jestli hra běží z SSD disku nebo klasického HDD ­(díky donačtení detailnějších modelů­) a pak nějak se serverem. Tak před pěti lety to byly lagy pár dní po nové verzi skoro pravidlem. Nějak s tím problém poslední dobou nemám, ale poslední dva měsíce jsem hrál minimálně. Taky dřív byla herní mechanika taková, že se poloha vzdálenějších tanků aktualizovala s takovým zpožděním, že se pohybovaly skoky, ale tohle bylo snad odstraněno dávno, možná i dva nebo tři roky zpět.
Co myslím zůstává je lag mezi skutečnou pozicí tanku a tím co člověk vidí. Je tuším stále možné zasáhnout tank těsně po té, co je schovaný za překážkou a nebo naopak ho za jízdy záhadně netrefit, když střela letí přesně. Jsou to spíš výjimečné případy a daň za to, že je WoTko nějak hratelné i s lagem 0,2s
Jo RT je to poslední, ale grafické oddělení se asi nudí :­) Loni neuvěřitelně vylepšili grafiku s verzí 1.0 a balanc tanků jde úplně do háje s přidáváním pancíře, s novými premiáky už je to celkem ok a pak jsou ve hře kolová vozítka, která tam nemají co dělat ­(do tieru 8 stojí za ****. od tieru 8­-premium jsou to otravní zm*di co nejdou trefit, detracknout a dokážou utočit půlku medek a perfektně counterovat lehké tanky.

Není to zprůměrováním notebookových a desktopových monitorů?
Neznám snad nikoho, kdo by měl v práci za posledních pár let jiný monitor než 24­", občas 2x22­"
Doma mám monitor 24­" nějakých 12 let ­(HP LP2465 už je docela zralý na výměnu­) a pošilhávám po 32­".
Nechce se mi věřit, že by až tolik lidí bralo úplně to nejlevnější, co se dá koupit. Pokud u počítače tráví člověk aspoň hodinu denně, tak snad investuje něco do pohodlí a ergonomie. Za mě je monitor po kvalitní kancelářské židli nejdůležitější počítačová komponenta.

Kuriozita: Jupiter ­(většinou­) neobíhá kolem slunce, ale barycentrum se ­(většinou­) nachází nad povrchem slunce, podle postavení jiných planet ... a co teď :­-)

MSI B85M Gaming, i5­-4590, 24GB RAM, GTX 1060, 256GB SSD s cca 15GB volného místa. Bez problémů, jen čas instalace 65 minut trochu překvapil

Njn. Taky bych chtěl 16:10 2560x1600 30­-32­". Průměrný eshop má v nabídce tak dva monitory. Na heurece je jich asi 8 a zdaleka nejlevnější je kolem 20000. To nikdo nepotřebuje místo na výšku? Na dokumenty, programování, občas i úpravy fotek, prohlížení fotek s poměrem stran 3:2 i 4:3 je to lepší. I video má dole víc místa na titulky. Rozdíl mezi 1920x1200 a 1920x1080 se mi zdá jako 5cm na výšku, což už je cítit.

Těžko říct. To PC nebude tak staré, možná necelé tři roky. Akorát nemá moc paměti a moc místa na SSD, hry na HDD ho můžou dost brzdit, tím spíš, že s 8GB RAM nebude při hraní sloužit přebytek paměti jako disková cache.

Článek je trochu odfláknutý
GeForce 1060 nestojí ani omylem 7500, ale 10000 a za tuto cenu ji nemá nikdo skladem, takže spíš 11000 i víc.
RX5800 nestojí 8500 ale 13000
Nejhorší je, že chcu nahradit pět let starou 650Ti Boost a dnešní grafiky mají tak zhruba stejný poměr cena výkon ­- 1050 je sotva dvakrát výkonnější a taky stojí skoro dvojnásobek.

Co považuju za pěknou zhovadilost je, že se aktualizace nabídne třeba i na ne moc starém notebooku, řekněme firmy ­"dy­", kde firma bohužel jasně říká, že pro notebooky do roku 2015 neposkytuje pro windows 10 podporu a sbohem. Windows se ale na desítky aktualizují, člověk to pak musí řešit různými hacky v registrech a hluboko v nastaveních a když má pocit, že to funguje, notebook jde i normálně uspat a vypnout, tak Windows provedou velkou aktualizaci a všechna systémová nastavení zresetují

Příde mi to jako plýtvání. Desku koupím, podívám se jak vypadá, osadím na ni procesor, chladič, paměti, občas zanadávám na umístění některých konektorů a slotů, přišroubuju do skříně, zadělám bočním krytem a v optimálním případě ji několik let neuvidím. Je mi jedno jestli je černá, bílá, růžová se zelenýma puntíkama a jestli je na ní logo společnosti podsvícené barevnými ledkami. Ale není mi jedno, že se při zapojování disku pořežu o chladič chipsetu, že při přidání paměti musím odmontovat chladič procesoru a že má integrovaná zvukovka nepoužitelný zesilovač na sluchátka nebo že na ní, jak bylo před patnácti lety běžné, vyteče půlka kondenzátorů po pěti letech.

Podle mě by se na podezřelou aktivitu jako neobvyklý síťový provoz asi dřív nebo později přišlo a firma asi nebude chtít pošpinit svůj hlavní produkt.
Spíš si myslím, že někteří lidé z firmy mohou pracovat pro dvě strany ­- a poznatky z analýz různých botnetů a napadání počítačů zužitkovat, třeba nepřímo jako konzultanti pro druhou stranu a vynášením různých zajímavých materiálů.

Plánuje se přistání všech tří prvních stupňů současně?

Na tohle myslí mikrovlnné scanery, které prosvítí oblečení případně tělo do hloubky několika milimetrů. To kam člověk vstupuje mírně rozkročený se zvednutýma rukama a prázdnýma kapsama, když dá bundu, boty a příruční zavazadlo projet rentgenem.

Asi tak, dokud bude logitech používat takové rozložení CZ klávesnic jak dnes, tak si může uvádět co chce. Kdyby měla klávesnice to rozložení co na obrázcích, nemám problém.

Reklamy na Candy Crush etc. se mi přestaly objevovat po Anniversary Update, předtím naopak nešly vypnout ­- volba sice existovala, ale nebyla funkční.

Není v tom skrytý nějaký princip, který zná autor a směje se, že na to nikdo nepřišel? Jako třeba, že motor funguje jen v magnetickém poli?

Největším žralokem ve vodách výrobců pevných disků byl ale Samsung, který přímo odkoupil firmy či části firem Control Data, Conner, Maxtor, Samsung a naposled LaCie

^ jedná se o Seagate, ne Samsung.

Co se tohoto hesla týká, věřím vysvětlení od konkurence: http:­/­/www.seagate.com­/docs­/pdf­/whitepaper­/mb_intellipower_exposed.pdf Konec konců jejich Barracuda LP má nejvyšší rychlost sekvenčního čtení ze všech disků s 500GB na plotnu, což by se těžko vysvětlovalo, kdyby disky od WD měly vyšší otáčky.

Viry se na Linuxu asi moc nevyskytují, zato na něj útočí různí červi, kteří se třeba snaží uhádnout přes ssh hesla a prolomené účty pak mohou být zneužity k nainstalování libovolného prográmku pro rozesílání spamu, útoku na další servery hrubou silou apod. Dále je neustále zkoušeno jestli není nějaká služba otevřená do světa blbě zkonfigurována.

Tady nikde není psaný, že seš nula, pokud nemáš hi­-end grafiku a používáš notebook. A jestli by mi hra jela při středních detailech 3 nebo 5FPS je mi jedno. I když si hru na 24­" LCD s lowendovou grafikou nezhraju, tak se občas rád podívám, jak dnešní graficky nejpracovanější hry vypadají.

Přece jen článku něco vytknu. Ze screenshotů o rozměrech 500x375 v jpegu s vysokou kompresí si o hře žádnou představu neudělám. Dokonce si z toho ani neudělám závěr, že by grafika byla pastvou pro oči.

.... „general purpose“ procesor, to označuje univerzální výpočetní jednotku schopnou zpracovat libovolný x86 kód...

Toto by chtělo trochu upřesnit, z různých náznaků to vypadá na nějaké Pentium s 64bitovými instrukcemi, odlišnými SIMD instrukcemi ­(odlišnými od MMX, SSE­) a z toho nelze moc tušit jak rychle na tom pojede jedna aplikace využívající jeden thread. Nové aplikace z toho těžit mohou ­(díky více threadům a novým SIMD instrukcím­), ale pak padá výhoda kompatibility a SIMD instrukce žádný překladač C++ apod. nevygeneruje. Jestli programátoři napíší kód v nějaké knihovně co z nových vlastností těží nebo použijí nějaký céčku podobný jazyk pro shadery je celkem jedno.

... Situace se ale drasticky změní, když začneme poptávat zpracování vektorových operací ­(multi­-threaded­) a procesoru v patici základní desky necháme běžné operace.

Pak bych měl výhradu k tomu, že vektorové operace znamenají něco jako multithreading. Opakující se výpočty lze paralelizovat jednak více vlákny a jednak tím, že se použijí instrukce SIMD ­(sigle instruction, multiple data­), které dokážou provádět v jedné instrukci třeba 4 násobení ­(jako SSE­). V tabulce srovnávající C2D a larabee je to dobře.

K obrázku srovnávajícímu raytracing a rasterizaci ­- zrcadlo bylo už v Q3A, možná dříve. Podobného efektu se dá dosáhnout např. pomocí environment mappingu, viz. třeba http:­/­/developer.nvidia.com­/object­/cube_map_ogl_tutorial.html i když je použití omezené pro dynamické scény a vzájemné odlesky.

... tile­-based renderingu. Pracuje se jen s daty, kterou jsou skutečně potřeba. Grafické čipy ATI nebo Nvidia pracují se všemi daty scény bez ohledu na to, jestli jsou nebo nejsou nakonec viditelné.

Co se týká transformací tak ano, rasterizace ­(obarvení, pokrytí texturami, vykreslení­) neprobíhá, pokud je příslušný trojuhelník překrytý jiným nebo orientován směrem od pozorovatele.

Jinak díky za článek, sice obsahuje nepřesnosti, ale dozvěděl jsem se díky němu něco nového.

[quote­]Test instalování přinesl nejlepší výsledky pro dvouplotnový Western Digital, což dobře napovídá, že velká hustota záznamu oproti většímu počtu hlav není vždy výhodou.­[­/quote­]

Tohle bude právě výchozím nastavením AAM. Dle mých zkušeností má WD3200AAKS přístupovou dobu cca 13­/16ms právě dle nastavení, u WD5000AAKS je to dokonce nějakých 13­/19ms. V h2benchw to dělá podstatný rozdíl viz. třeba test zde https:­/­/www.svethardware.cz­/forum­/showpost.php?p=70894&postcount=24 ­(ale výsledky jsou z nějakého důvodu hodně mizerné)

Chci se zeptat co znamená v tabulce AAM ano­/ne­/­-
a­) podpora ano­/ne­/nevím
b­) hlučnost a seek ve specifikacích při zapnutém AAM ano­/ne­/nelze aplikovat
c­) výchozí nastavení u testovaného modelu
d­) nastavení při testech ­(IMHO se má testovat obojí, protože jeden disk pak může být na obou koncích tabulky)

Linux na MS VPC jede s vyjímkou myši, kde je nutné použít při zavádění kernelu parametr i8042.noloop. Jinak se mi proti VPC jeví jako rychlejší varianta VirtualBox, který je zdarma ­(pro nekomerční využití?­)

Jsou malé, dají se víc nahustit a uděláš větší RAID na menším prostoru, míň vibrují, míň topí, míň se při vysokých otáčkách opotřebovávají ložiska a hlavičky putují na kratší vzdálenost, což má za následek kratší přístupovou dobu. Pokud nepotřebuješ velkou kapacitu, tak je to imho celkem dobrá volba.

Něco jsem hodil do diskuze k čtenářské recenzi od ICEBOSSe.
https:­/­/www.svethardware.cz­/forum­/showthread.php?t=9754

Není to trochu PR aktualitka zaměřená úzce na programátory nějakého informačního systému ­(není to sice zmíněno, ale konkrétně SAPu­)? Neřekl bych, že zrovna ABAP a VB6 jsou rozšířené, běžně používané jazyky a jinak věřím, že platy jsou v tomto oboru díky nedostatku schopných a školených lidí pohádkové.

K tomu HP není na CDčku? k LP2?65 jsou.

Už jsem to psal na fóru, WD5000AAKS s přenastaveným AAM dělá taky slušný kravál. A tady je mezi těmito disky v jiných sestavách právě z tohoto důvodu pořádný výkonový rozdíl. Tímto si u mě WD udělaly ostudu, protože mě tahle zrada volby mezi tichostí a výkonem ­(tichý default­) vůbec nenapadla. Ale díky tichosti si disk všichni chválí, málokdo zkusí měřit přístupovou dobu, která pak vychází přes 19ms ­(v recenzích 13ms)

U mě to vypadá stejně, různé velikosti písem, text zarovaný na levou tmavomodrého rámečku ­(FF 2.0.0.9+AddBlock­). Možná addblock ze stránky odstraní nějaký tag navíc, opera tuším blokuje obrázek a na layout nesahá. Jinak tu změnu celkem vítám.

Nějaké postupné iterace se píšou vícevláknově dost blbě ...
A naprosto nesouhlasím ... opravdu má cenu optimalizovat jen 5% kódu, který žere 95% času ... teď nemluvím o tom, že se program musí dobře navrhnout, aby ten čas nežral zbytečně. Rychlé a aspoň nějaké řešení chce zákazník, programátorům je to jedno.

To je na flame ... jak kdy ...

Těch 10% v jednom testu bych nenazýval znatelně rychlejším systémem. Nevím proč je o tom i zde psáno nekriticky jako o nějaké senzaci dne. Navíc benchmark MS Office je dost specifický, mě pomalé nikdy nepřipadly.

Jinak pár reakcí:

Windows i Linux 32b dokáží využít 3.25GB paměti, 768MB do 4GB je rezervováno pro komunikaci se zařízeními, protože sdílí paměť nebo je zařízení mapováno jako paměť ­(přesně si nejsem jistý­). 2GB na proces budou asi pravda.

Win2003 nejsou na desktop vůbec vhodné ­(užij si rychlý start po instalaci active directory­) a jsou použitelné jen na server ­(preferuji Linux pro snažší správu ­- to myslím naprosto vážně­) nebo pro vlastní výukové učely. Dokonce ani verze Home proti Pro není nějak znatelně horší ­(pokud člověk nechce nastavovat práva adresářům a sdíleným složkám, přihlašování do domény také není nutnost)

Na první stránce se 2x vyskytuje nadpis ­"Architektura AMD K10­" s následným odstavcem. Celý článek vyznívá příliš ve prospěch AMD, což je asi daň za čerpání hlavně z firemních ­(propagačních­) materiálů a nedostatkem jiných zdrojů. Vzhledem k malému odstupu článku od uvedení procesoru to snad ani jinak nejde a za článek děkuji!

Tím vytuněním TCP­/IP příp. damby máš na mysli konkrétně co? Protože mezi 2GHz C2D samba dává tak 35­-45MB­/s i při opakovaném čtení, kdy předpokládám kompletní nacachování souboru, zatímco FTP dá přes 100MB­/s. ­(Zápis byl při testu prováděn na raid 1+0 ze šesti 15k sas disků)

Proč by to ten disk nezvládl? I dva roky staré disky zvládají 70MB­/s, 100Mbit ethernet sotva přes 10MB­/s.

No s tím mnohonásobným výkonem bych byl opatrný, zrovna procesor mám 5.5 roku a je to jedna z mála věcí co mi až na vyjímečné případy stačí. Jedno jádro z dnešních C2D má výkon o něco víc než dvojnásobný a dvě jádra se zatím moc neužijí. Když jsem měl předtím Pentium120 tak za stejné období byl nárůst výkonu zhruba 10­-20x a nějaká převratná technologie co by zvýšila frekvenci tuším není na obzoru :­-­(.

Zrovna zneužiju této diskuze, chtěl jsem se zeptat jestli má někdo zkušenosti s nějakým softwarem pro záznam obrázků z více IP kamer za účelem zabezpečení.
Požadavky: preferován freeware, záznam, přehrávání, automatická detekce pohybu, spolupráce s kamerami axis206 ­(mjpeg­), platforma Windows nebo Linux.
Asi jediné co jsem našel a vypadá slibně je zoneminder, pro windows nic.

Chtěl bych se zeptat, jestli se uvažuje o oddělení RSS exportů pro články a aktuality, připadně přidání nějakého prefixu ­(Článek:Megatest, Aktualita:AMD přišlo o zakázky ....­)
Děkuji.

Chtěl jsem se zeptat na rozdíl mezi médii z technické stránky, přeci jen se liší podporou a rychlostmi zápisu. Děkuji za případnou odpověď

Často mi stačí ho důkladně zformátovat ­(tj. pomalu­) a vyčistit.

Tahle hádka nemá smysl.

Trabant je ten Celeron nebo AMD? Pomocí jednoho programu, který jsem určitě nepsal za účelem testování procesorů mi třeba vychází tyto závěry: a­) Athlon XP 1700+ je o malinko rychlejší než Celeron 3.06GHz. b­) Core Duo T2300 na 1.6GHz je asi o 50% rychlejší než ten Athlon. c­) skoro neuvěřitelný závěr: Athlon je asi 50x! rychlejší než K6­-3 na 500MHz a to má pouze 3x vyšší frekvenci.
U jedné aplikace jsem dokonce zažil, že Celeron na 3GHz byl trochu pomalejší než 800MHz Duron a to je mezi nimi pět let rozdíl.
Tím nezpochybňuji, že v jiných aplikacích to může dopadnout přesně naopak. Pokud bych však pracovně pracoval stále s jedním programem, tak bych si otestoval na čem líp běhá a podle toho klidně zvolil i obyčejné AMD před hi­-end procesorem od Intelu. Bohužel jsem zatím neměl možnost se s nimi setkat a přitom mít čas na nějaké testy.

Celkem zajímavé. Před půl rokem článek o TeraScale, před pár měsíci tu byla zpráva o 80ti jádrovém procesoru s VLIW architekturou. Vidím to skoro tak, že za několik let se u x86 kompatibilních procesorů začnou objevovat další nekompatibilní jádra s vlastní instrukční sadou a pamětí, která postupně začnou sloužit na jednoduché 3D zobrazení, brutální akceleraci fyzikálních výpočtů ­(myslím spíš vědeckých než herních­), zpracování obrazu, raytracing ve hrách a postupně začnou konkurovat grafickým akcelerátorům, i když využití může být velmi univerzální. Samotný x86 kompatibilní procesor pak začne postupně ztrácet význam, ačkoli některé aplikace jako databáze nebo komprimace souborů z VLIW architektury moc těžit nemůžou.

Btw, co dnes dělá AMD? O něm se teď prakticky nepíše.

Mimochodem na téma arhitektury CPU, GPU, DSP s vysvělením pojmů jako CISC­/RISC etc. by se určitě dal napsat zajímavý a dlouhý článek. Občas se setkávám s podivnými názory, že signálové procesory nebo RISC architektura jsou něco víc. Většinou to lidé mají nějak z doslechu bez porozumění tématice.

No moc bych to negeneralizoval, záleží na tom, co od počítače chceš. A určitě jsou hry, u nichž na výkonu procesoru také velmi záleží.

Co si vzpomínám na článek o TeraScale architektuře, tak bylo zmiňováno, že ­'plnohodnotných­' jader nemá být nijak moc a na ně mají být navěšeny další jednotky dle cílového určení. Nynější pokusy Intelu jsou prováděny na 80ti jádrových signálových procesorech, což může něco nasvědčovat o tom, že tyto další procesory mají v budoucnu sloužit pro šrotování čísel ­(vhodné pro rendering, zpracování obrazu, videa, fyzikální výpočty etc.­)
Jsem zvědav, kdy procesory přestanou být kompatibilní s 8086.

Ještě bych dodal, že chipu se přezdívá Polaris a nejedná se o x86 kompatibilní procesor, ale o 80ti jádrové testovací DSP s architekturou WLIV ­(i jedno jádro je schopné v jednom taktu zpracovat složenou instrukci jako několik násobení, několik sčítání, několik přesunů mezi registry a čtení nebo zápis pravděpodobně na několik paměťových sběrnic­). Procesor slouží k testování komunikace mezi jádry a kromě 1TFLOPS by měl mít propustnost paměti 1TByte­/s a propustnost I­/O sběrnice 1Tbit­/s ­(není psáno jestli toho dosahuje už dnes­). Kromě jader je na chipu 20MB integrované paměti. Začíná mě to zajímat :­-)

No, mám za to, že grafiky mají už delší dobu mnohonásobně vyšší výkon než procesory. Bohužel jsou úzce specializované na výpočty 3D grafiky a jejich využití není univerzální. U hesla FLOPS na anglické wikipedii je dokonce psáno něco o 330GFLOPS pro NVidii 8800 GTX. ATI CrossFire X1900XTX dokonce snad ten 1TFLOPS má. Dost pochybuji o tom, že by se v praxi daly plně vytížit všechny jednotky co grafika obsahuje, ale číslo vypadá hezky.
Údaj o počtu operací s desetinými čísly za sekundu nic nevypovídá o rychlosti běhu programů a využitelnosti procesoru na jiné věci než rychlé šrotování čísel bez nějakého větvení a nepředvídatelných přístupů do paměti.

Takové omezení neexistuje. Omezený je počet současně navazovaných odchozích spojení. Krásné je, že pokud firewall na druhé straně těch 10 spojení nepřijme, neodmítne, ale prostě zahodí, tak vám na nějakou dobu přestane fungovat celý síťový subsystém. Tudíž vám třeba takový bittorrent klient, který o této vlastnosti neví, a nedá si pozor, způsobí celkem záhadnou nefunkčnost sítě. Vlastnost se vyskytuje od SP2 nebo možná už nějakých updatů před ním. Řešením je patchnutí jakési knihovny.

Těch 10ms není minumum, ale maximum. Když proces zavolá nějaké volání jako sleep, select nebo čeká na vstup je přepnut na jiný okamžitě. Takhle by 50 spících procesů, což je na pc běžný stav, sebralo půlku výkonu procesoru a nepřehrál by jsi na tom ani mp3. Přepínání procesů časovačem je u jádra 2.6 100x­/250x­/1000x za sekundu a možná i volitelné ­(dlouho jsem jádro nepřekládal a nikdy pro arm­).