PC ve dřevě aneb účelovost na prvním místě
28.12.2006, Václav Heral, článek
Snad každého z nás popadne občas chuť poskládat počítač podle svých představ. Naštěstí se mi podařilo přemluvit jednu svou mladší příbuznou, že ode mne přijme počítač dřevěný, aby ladil s jejím skandinávským nábytkem. A právě na jeho konstrukci se podíváme.
Nic takového se na trhu myslím nedostane, leda dřevěná myš, dřevěná klávesnice a dřevěný monitor (http://www.swedx.com). Jak to celé dopadlo, se dozvíme dále v tomto článku.
Obr. 1
Obr.1: První otázka zní, zda v době výkonných notebooků má vůbec smysl pořizovat stolní počítač. Já sám pracuji na notebooku, mám u něho ovšem samostatný zdroj, přídavnou klávesnici, přídavný monitor a externí disk, a tak pohled na moje zadrátované pracoviště není nic moc. Argumentem pro notebook je přenositelnost, proto základem našeho dřevěného počítače je pult o rozměrech 495×345 mm – to je plocha, na kterou se dá při občasném transportu překlopit monitor 1280×1050 bodů (19") nebo i 1450×1050 či 1680×1050 (rozšířený 20" resp. širokoúhlý 21" či 22"). Počítač ale nakonec dostal starší 17" LCD - já sice koupil nový 20" LCD své oblíbené značky, druhý den jsem ho nesl vrátit pro mechanickou závadu a od té doby dostávám stereotypní odpověď, že prodejna má na reklamaci 30 dní - znalci poměrů jistě hned uhodnou, ve které to prodejně v Ostravě nakupuji.
Při práci na počítači si na pultík můžete položit nějakou předlohu nebo druhou klávesnici – to je reálná situace, budoucí majitelka dává přednost klávesnici španělské, ale ani tu českou úplně nezavrhuje - v jejím případě ovšem na pultíku bude zpravidla ležet jedna z jejích tří koček – proto bylo třeba volit monitor s výškově seřiditelným stojanem, aby na něj přes tu kočku bylo vidět. Po pravé straně vidíte jednotku DVD v nakloněné poloze, což je velice příjemné při vkládání disku (opravdu skvělé!), za ní pak hluboce zanořený zdroj. Volně trčí koncovka A USB – jsem totiž toho názoru, že na takovýto "prodlužovací kabel" se různé flash paměti a podobně nasazují příjemněji než na pevný konektor.
Obr. 2
Obr.2: Na monitoru volně spočívá jednoduchý dřevěný rámek z hranolků 30×10 s dřevěnými korálky v rozích. Takovýto tuning myslím zvládne každý – a nemusí být jen v přírodní barvě – věnujme mu proto samostatnou fotografii. Náš monitor se zapíná tlačítkem zespodu, rámek stačí trochu vyklopit – je opravdu lehounký - a týmž prstem zmáčknete tlačítko.
Obr. 3
Obr.3: Místo původní základny monitoru jsem vyrobil jednoduchý adaptér, který je k pultu pevně přišroubován. Kdybych ten počítač dělal pro sebe, byly by vzadu připevněny hned dva monitory 19" vedle sebe. Nemám rád šmátrání za počítačem, a tak zezadu není jediný konektor (tenhle počítač by se i dal zavěsit na zeď, s klávesnicí na pultíku…). Všechna připojení jsou na levém boku. Tam je taky hned vepředu tlačítko zapínání, zelená LED napájení, červená LED disku a zanořené tlačítko RESET. Na téhle fotografii chybí na monitoru dřevěný rámeček a na pultíku ještě není dečka z džínoviny – na přilnavém povrchu je tam zatím jen původní ochranná fólie. (Návod k ošetřování přilnavého povrchu Post-It ™ MemoBoard: kolem prstu si omotejte kousek izolepy lepící stranou ven a tou uvolněná textilní vlákna a jiné nečistoty "vyzobávejte".)
Boční rámy z dřevěných hranolků 25×18 mm jsou praktické při občasném zvedání, stejně jako je pro nošení praktické vybrání vepředu uprostřed pod čelní lištou. Větrání jsem projektoval s nasáváním vpředu a výdechem do boku přes zdroj a okolo něho, nicméně i v krytu zezadu jsem udělal větrací otvory – a protože děrovaný plech je nesmyslně drahý, ty otvory kryjí kovové mřížky k ventilátorům (v prodejnách GES a GME do 20 Kč/kus). Povšimněte si, že by se tam ten ventilátor 120×120×25 opravdu vešel. Prostor pro jednotku DVD a pro zdroj není zespodu nijak zakryt, ale všechno je samozřejmě pospojováno zemnícími vodiči, svedeným do jediného bodu poblíž zdroje.
Obr. 4
Obr.4: Další obrázek zachycuje jisté stádium výroby. Všechno co je na tomto obrázku plechového pochází ze starých počítačů, počínaje stínícím plechem, kterým je vylepený prostor pro základní desku - stínění je vytvarováno i přes páteřní výztuž 20×10 mm, ta je na snímku málo patrná. V bočnici vlevo je zapuštěný rošt pro rozšiřující karty. Vzadu je naaranžována příčka pro monitor se zapuštěnými maticemi "okenních" šroubů (šrouby ovšem přijdou zezadu) a na ní leží v místě, kde bude přes gumové průchodky přišroubován, plech pro montáž pevného disku. Spodní plášť v té době ještě nebyl v definitivní podobě, ventilátor byl nakonec posunut více doprava a upevněn na samostatný plech (přitom vezme za své dřevěný sloupek, co se tak pěkně zrcadlí ve stínícím plechu, a 12 cm úsek přední lišty.)
Obr. 5
Obr.5: K zavěšení monitoru jen tolik, že toto nelze podcenit, neboť z hlediska namáhání je situace naprosto odlišná, když je ke stojanu monitoru připevněn místo podstavy o hmotnosti pár stovek gramů počítač desetkrát těžší. Proto ty mohutné "okenní" šrouby. Náš monitor se navléká na dva masivní ocelové pásky a jistí ho západkový mechanismus, ten se uvolňuje zatažením za dřevěnou kuličku, připevněnou na kaničku od bot.
Obr. 6
Obr.6: Vnitřní uspořádání: základní deska je standardní microATX 245×245mm, čtyři sloty jsou v plné výšce, případné přídavné karty jsou ale na délku omezeny dřevěnou kostrou a umístěním pevného disku; ten disk by se dal přemístit pod zdroj a vešel by se taky pod jednotku DVD, i ta kostra by se dala řešit jinak. Další překážkou pro přídavné karty je vysoký chladič integrované grafiky, který jsem instaloval místo původního nízkého, méně účinného. Modrá žebra toho chladiče grafiky jsou trochu vidět mezi mírně skloněným zeleným koncem pevném disku uprostřed a svislou zelenou přídavnou televizní kartou vpravo – viz rovněž příští fotografii.
Obr. 7
Obr.7: Totéž v detailu a navíc nohama vzhůru, tedy v pracovní poloze. Základní deska se zrcadlí ve stínícím plechu, co je 13mm nad ní. Chladič procesoru je původní boxovaný s CPU, ovšem bez ventilátoru a je stranově otočený o 90° - vyvrtal jsem do něj ze dvou stran závit M3 a udělat nové zavěšení z kostry staré elektrické zásuvky, z kusu ocelové výztuže lišty automobilového stěrače a z pružiny neznámého původu – funkčně je to dokonalé. Z prostorových důvodů bylo třeba chladič zepředu šikmo seříznout.
Obr. 8
Obr.8: Chlazení počítače obstarává jediný ventilátor 120×120×25, umístěný šikmo před chladičem procesoru. Černý knoflík vepředu je IR čidlo dálkového ovladače televizní karty – jeho konektor (samec) vykukuje z předposlední záslepky vpravo, propojí se pak příslušným kabelem se zásuvkou televizní karty, co je hned vedle v posledním slotu.
Základní deska: MSI K9NGM2-FID, socket AM2, čipová sada nForce410, integrované grafické jádro GeForce 6150, 1x PCIe x16, 1x PCIe x1, 2x PCI, 4x DDR2, 4x SATA 3Gb/s, audio 7.1, Gb LAN, 2x IEEE1394a
Procesor: AMD Athlon 64 3200+, socket AM2, frekvence jádra 2.0GHz, frekvence sběrnice HyperTransport 2000MHz, cache L1 128kB, L2 512kB, 64bit, jádro Orleans, boxovaný s chladičem
Operační paměť: 2x 512MB PC800 DDR2 A-Data, frekvence 800MHz, časování CL 5
Televizní tuner: AVerTV Hybrid+FM, příjem analogového i digitálního signálu, DVB-T, stereo, rádio, dálkové ovládání, PCI
Zdroj: 400W KME, ATX, ventilátor 12cm, napájecí konektor pro P4, PFC pasivní, bez napájecího kabelu, 20dB
Pevný disk: WD Caviar 3.5" SATAII/300 250GB, 2500KS, 7200ot./min., 16MB cache
Optická mechanika: Samsung SH-S183A, mechanika DVD R/RW, SATA, DL, interní, bílá, OEM, DVD±R DL, DVD±R, DVD±RW, CD-R, CD-RW
Chladič chipsetu: PrimeCooler PC-NB1, pasivní, hliníkový, rozměry 37x38x47mm
Přídavný ventilátor: Arctic-Cooling AF12025L, rozměry 120x120x25mm, 1000 otáček, hmotnost 152g, hlučnost 0.4 Sone, fluidní ložisko
Klávesnice: KME KB 2201, USB
Monitor: LG 17" LCD L1730, umožňuje režim Pivot
Tablet: GENIUS
Prozatím jsou u počítače sluchátka s mikrofonem z domácích zásob – obdarovaná si musí reproduktory vybrat sama. Celá konstrukce byla původně stavěna pro použití s LCD monitorem LG 20" L2000CE-SF (kontrastní poměr 2000:1, jas 300cd, udávaná doba odezvy 8ms, doporučené rozlišení 1400x1050, velikost bodu 0.258mm, konektory 15pin D-Sub VGA, DVI-D, pivot - otočný výškově stavitelný stojan).
Je jistě nesmysl, aby byl stolní počítač hlučnější než notebook, a přesně to se mi původně stalo. Proto zde ještě uvedu několik úvah a zkušeností.
Nejprve k volbě zdroje
V době zdrojů ze všech stran děrovaných mne nejnovější řada PZ od KME, tedy krabice skoro uzavřené, s neděrovaným dnem a úzkou štěrbinou výdechu, donutily k zamyšlení. Základem je ventilátor. Čím větší ventilátor, tím větší lopatky, pak pro stejný výkon stačí nižší otáčky, z toho je nižší hluk. Ventilátory dále dělíme na axiální a radiální. U axiálních ventilátorů tlačí lopatky vzduch před sebe a tak lze předpokládat, že když zdvojnásobíme otáčky, množství "tlačeného" vzduchu se zdvojnásobí. Při otáčení lopatek ale vzduch podléhá i odstředivé síle. Odstředivé zrychlení roste se čtvercem otáček, stejně roste i boční tlak, ten je pak přes Bernoulliho rovnici svázán se čtvercem rychlosti, tedy i objemového průtoku – čili v prvním velmi hrubém přiblížení se dá usoudit, že průtok vzduchu odhazovaného při otáčení rotoru bočně (radiálně) poroste se čtvrtou mocninou otáček (a mimochodem také se čtvrtou mocninou průměru rotoru). Z toho je ten hluk, a proto ty divně tvarované lopatky axiálních ventilátorů, snaha je házet vzduch zpět do axiálního směru. Jde o znásilňování přírody – však si také povšimněte, že tiché chladiče procesorů od Arctic-Cooling, Pentagram, Prime Cooler mají vesměs ventilátory radiálně – axiální. A abych se vrátil ke zdrojům řady PZ od KME, ty mají přímo 12cm radiální turbínu, což je nejčistší řešení. Pro nás je navíc výhodné, že tenhle zdroj nasává zadem, a tak odvádí vzduch od základní desky a hlavně od pevného disku.
Hluk od ventilátoru procesoru
Když jsem jen tak ústy foukl mezi tenká duralová žebra chladiče procesoru, začalo to jemně zvonit, což jenom potvrzuje, že hluk v počítači nepochází jen od ventilátoru, ale i od proudění vzduchu. Já zvolil kombinaci rychlých pamětí (800MHz) s jedno jádrovým procesorem na 2GHz s nadějí, že takto líný procesor bude stačit jemně ofukovat 12cm ventilátorem v nízkých otáčkách. Když jsem ventilátor namontoval, ozval se hrozný hukot jak v komínu od dobře rozpálených kamen. Hučelo to mimo jiné v 13mm meziprostoru pod základní deskou, a tak jsem pak tuto část proudu vzduchu z ventilátoru kusem pěnové gumy usměrnil z větší části nad základní desku (na fotografiích ta guma ještě není). Otáčky ventilátoru byly 2100 a teplota procesoru se ustálila na 24°C, přičemž teplota procesoru v notebooku, na kterém tento článek právě píši, je 49°C... bylo to zbytečně přechlazené, chtělo to snížit otáčky.
Ventilátor, o kterém je řeč, měl tři vývody, proto jsem v BIOSu zvolil v sekci "H/W monitor" položku "Smart FAN Target" a nastavil tu nejvyšší možnou teplotu (55°C), položku "CPU FAN PIN Select" jsem pochopitelně nastavil na "3 PINS". Takto otáčky ventilátoru při dalším spuštění počítače poklesly na nějakých 1600, avšak "CPU Temperature" vzrostla jen na 27°C, což je pořád nesmyslně nízko, to jest zbytečně hlučné. Problémem je, že Smart FAN asi za žádných okolností nepůjde s příkonem opravdu nízko v obavě, že by se ventilátor nemusel vůbec rozběhnout. Běžný ventilátor se jmenovitými otáčkami kolem 2000 se prostě nehodí, a tak má cesta vedla zpět na internet pro zjištění, že několik výrobců nabízí i ventilátory se jmenovitými otáčkami kolem 1000. Typ, který jsem si vybral, má ovšem jen dva vývody a neumožňuje tedy monitorování (u použité základní desky tedy funkci Smart FAN), navíc má fluidní ložisko, kterému by snižování otáček ani nemuselo svědčit. Tenhle ventilátor se v konektoru "CPU FAN" nerozběhl (holt chyběl třetí vodič…) a musel jsem ho připojit do konektoru "System FAN". I při plném výkonu 1000 otáček je pak docela tichý a další ztišování není potřeba. Teplota procesoru se nyní drží kolem 32°C (to je CPU Temperature; System temperature je 25°C). Pro letní dny s teplotami okolí 30°C pak lze počítat s 42°C, což je rozhodně přijatelné.
Uchycení ventilátoru jsem realizoval přes gumové průchodky, podobně i plech nesoucí pevný disk mám připevněný přes gumové průchodky. "Kobercové" větrání s velkým větrákem vepředu postupující od pamětí, procesoru a napěťových regulátorů dozadu - po líci i rubu základní desky - neponechává žádné kapsy, a tak je úspornější než větrání jakékoli krabicové skříně – a tedy tišší. A tak asi nejvíc hluku nadělá jednotka DVD.
Na závěr si neodpustím čtenářům Světa hardware popřát vše nejlepší do nového roku 2007.
Obr. 1
Obr.1: První otázka zní, zda v době výkonných notebooků má vůbec smysl pořizovat stolní počítač. Já sám pracuji na notebooku, mám u něho ovšem samostatný zdroj, přídavnou klávesnici, přídavný monitor a externí disk, a tak pohled na moje zadrátované pracoviště není nic moc. Argumentem pro notebook je přenositelnost, proto základem našeho dřevěného počítače je pult o rozměrech 495×345 mm – to je plocha, na kterou se dá při občasném transportu překlopit monitor 1280×1050 bodů (19") nebo i 1450×1050 či 1680×1050 (rozšířený 20" resp. širokoúhlý 21" či 22"). Počítač ale nakonec dostal starší 17" LCD - já sice koupil nový 20" LCD své oblíbené značky, druhý den jsem ho nesl vrátit pro mechanickou závadu a od té doby dostávám stereotypní odpověď, že prodejna má na reklamaci 30 dní - znalci poměrů jistě hned uhodnou, ve které to prodejně v Ostravě nakupuji.
Při práci na počítači si na pultík můžete položit nějakou předlohu nebo druhou klávesnici – to je reálná situace, budoucí majitelka dává přednost klávesnici španělské, ale ani tu českou úplně nezavrhuje - v jejím případě ovšem na pultíku bude zpravidla ležet jedna z jejích tří koček – proto bylo třeba volit monitor s výškově seřiditelným stojanem, aby na něj přes tu kočku bylo vidět. Po pravé straně vidíte jednotku DVD v nakloněné poloze, což je velice příjemné při vkládání disku (opravdu skvělé!), za ní pak hluboce zanořený zdroj. Volně trčí koncovka A USB – jsem totiž toho názoru, že na takovýto "prodlužovací kabel" se různé flash paměti a podobně nasazují příjemněji než na pevný konektor.
Obr. 2
Obr.2: Na monitoru volně spočívá jednoduchý dřevěný rámek z hranolků 30×10 s dřevěnými korálky v rozích. Takovýto tuning myslím zvládne každý – a nemusí být jen v přírodní barvě – věnujme mu proto samostatnou fotografii. Náš monitor se zapíná tlačítkem zespodu, rámek stačí trochu vyklopit – je opravdu lehounký - a týmž prstem zmáčknete tlačítko.
Obr. 3
Obr.3: Místo původní základny monitoru jsem vyrobil jednoduchý adaptér, který je k pultu pevně přišroubován. Kdybych ten počítač dělal pro sebe, byly by vzadu připevněny hned dva monitory 19" vedle sebe. Nemám rád šmátrání za počítačem, a tak zezadu není jediný konektor (tenhle počítač by se i dal zavěsit na zeď, s klávesnicí na pultíku…). Všechna připojení jsou na levém boku. Tam je taky hned vepředu tlačítko zapínání, zelená LED napájení, červená LED disku a zanořené tlačítko RESET. Na téhle fotografii chybí na monitoru dřevěný rámeček a na pultíku ještě není dečka z džínoviny – na přilnavém povrchu je tam zatím jen původní ochranná fólie. (Návod k ošetřování přilnavého povrchu Post-It ™ MemoBoard: kolem prstu si omotejte kousek izolepy lepící stranou ven a tou uvolněná textilní vlákna a jiné nečistoty "vyzobávejte".)
Boční rámy z dřevěných hranolků 25×18 mm jsou praktické při občasném zvedání, stejně jako je pro nošení praktické vybrání vepředu uprostřed pod čelní lištou. Větrání jsem projektoval s nasáváním vpředu a výdechem do boku přes zdroj a okolo něho, nicméně i v krytu zezadu jsem udělal větrací otvory – a protože děrovaný plech je nesmyslně drahý, ty otvory kryjí kovové mřížky k ventilátorům (v prodejnách GES a GME do 20 Kč/kus). Povšimněte si, že by se tam ten ventilátor 120×120×25 opravdu vešel. Prostor pro jednotku DVD a pro zdroj není zespodu nijak zakryt, ale všechno je samozřejmě pospojováno zemnícími vodiči, svedeným do jediného bodu poblíž zdroje.
Obr. 4
Obr.4: Další obrázek zachycuje jisté stádium výroby. Všechno co je na tomto obrázku plechového pochází ze starých počítačů, počínaje stínícím plechem, kterým je vylepený prostor pro základní desku - stínění je vytvarováno i přes páteřní výztuž 20×10 mm, ta je na snímku málo patrná. V bočnici vlevo je zapuštěný rošt pro rozšiřující karty. Vzadu je naaranžována příčka pro monitor se zapuštěnými maticemi "okenních" šroubů (šrouby ovšem přijdou zezadu) a na ní leží v místě, kde bude přes gumové průchodky přišroubován, plech pro montáž pevného disku. Spodní plášť v té době ještě nebyl v definitivní podobě, ventilátor byl nakonec posunut více doprava a upevněn na samostatný plech (přitom vezme za své dřevěný sloupek, co se tak pěkně zrcadlí ve stínícím plechu, a 12 cm úsek přední lišty.)
Obr. 5
Obr.5: K zavěšení monitoru jen tolik, že toto nelze podcenit, neboť z hlediska namáhání je situace naprosto odlišná, když je ke stojanu monitoru připevněn místo podstavy o hmotnosti pár stovek gramů počítač desetkrát těžší. Proto ty mohutné "okenní" šrouby. Náš monitor se navléká na dva masivní ocelové pásky a jistí ho západkový mechanismus, ten se uvolňuje zatažením za dřevěnou kuličku, připevněnou na kaničku od bot.
Obr. 6
Obr.6: Vnitřní uspořádání: základní deska je standardní microATX 245×245mm, čtyři sloty jsou v plné výšce, případné přídavné karty jsou ale na délku omezeny dřevěnou kostrou a umístěním pevného disku; ten disk by se dal přemístit pod zdroj a vešel by se taky pod jednotku DVD, i ta kostra by se dala řešit jinak. Další překážkou pro přídavné karty je vysoký chladič integrované grafiky, který jsem instaloval místo původního nízkého, méně účinného. Modrá žebra toho chladiče grafiky jsou trochu vidět mezi mírně skloněným zeleným koncem pevném disku uprostřed a svislou zelenou přídavnou televizní kartou vpravo – viz rovněž příští fotografii.
Obr. 7
Obr.7: Totéž v detailu a navíc nohama vzhůru, tedy v pracovní poloze. Základní deska se zrcadlí ve stínícím plechu, co je 13mm nad ní. Chladič procesoru je původní boxovaný s CPU, ovšem bez ventilátoru a je stranově otočený o 90° - vyvrtal jsem do něj ze dvou stran závit M3 a udělat nové zavěšení z kostry staré elektrické zásuvky, z kusu ocelové výztuže lišty automobilového stěrače a z pružiny neznámého původu – funkčně je to dokonalé. Z prostorových důvodů bylo třeba chladič zepředu šikmo seříznout.
Obr. 8
Obr.8: Chlazení počítače obstarává jediný ventilátor 120×120×25, umístěný šikmo před chladičem procesoru. Černý knoflík vepředu je IR čidlo dálkového ovladače televizní karty – jeho konektor (samec) vykukuje z předposlední záslepky vpravo, propojí se pak příslušným kabelem se zásuvkou televizní karty, co je hned vedle v posledním slotu.
HW konfigurace počítače
Základní deska: MSI K9NGM2-FID, socket AM2, čipová sada nForce410, integrované grafické jádro GeForce 6150, 1x PCIe x16, 1x PCIe x1, 2x PCI, 4x DDR2, 4x SATA 3Gb/s, audio 7.1, Gb LAN, 2x IEEE1394a
Procesor: AMD Athlon 64 3200+, socket AM2, frekvence jádra 2.0GHz, frekvence sběrnice HyperTransport 2000MHz, cache L1 128kB, L2 512kB, 64bit, jádro Orleans, boxovaný s chladičem
Operační paměť: 2x 512MB PC800 DDR2 A-Data, frekvence 800MHz, časování CL 5
Televizní tuner: AVerTV Hybrid+FM, příjem analogového i digitálního signálu, DVB-T, stereo, rádio, dálkové ovládání, PCI
Zdroj: 400W KME, ATX, ventilátor 12cm, napájecí konektor pro P4, PFC pasivní, bez napájecího kabelu, 20dB
Pevný disk: WD Caviar 3.5" SATAII/300 250GB, 2500KS, 7200ot./min., 16MB cache
Optická mechanika: Samsung SH-S183A, mechanika DVD R/RW, SATA, DL, interní, bílá, OEM, DVD±R DL, DVD±R, DVD±RW, CD-R, CD-RW
Chladič chipsetu: PrimeCooler PC-NB1, pasivní, hliníkový, rozměry 37x38x47mm
Přídavný ventilátor: Arctic-Cooling AF12025L, rozměry 120x120x25mm, 1000 otáček, hmotnost 152g, hlučnost 0.4 Sone, fluidní ložisko
Klávesnice: KME KB 2201, USB
Monitor: LG 17" LCD L1730, umožňuje režim Pivot
Tablet: GENIUS
Prozatím jsou u počítače sluchátka s mikrofonem z domácích zásob – obdarovaná si musí reproduktory vybrat sama. Celá konstrukce byla původně stavěna pro použití s LCD monitorem LG 20" L2000CE-SF (kontrastní poměr 2000:1, jas 300cd, udávaná doba odezvy 8ms, doporučené rozlišení 1400x1050, velikost bodu 0.258mm, konektory 15pin D-Sub VGA, DVI-D, pivot - otočný výškově stavitelný stojan).
Speciální část: Chlazení
Je jistě nesmysl, aby byl stolní počítač hlučnější než notebook, a přesně to se mi původně stalo. Proto zde ještě uvedu několik úvah a zkušeností.
Nejprve k volbě zdroje
V době zdrojů ze všech stran děrovaných mne nejnovější řada PZ od KME, tedy krabice skoro uzavřené, s neděrovaným dnem a úzkou štěrbinou výdechu, donutily k zamyšlení. Základem je ventilátor. Čím větší ventilátor, tím větší lopatky, pak pro stejný výkon stačí nižší otáčky, z toho je nižší hluk. Ventilátory dále dělíme na axiální a radiální. U axiálních ventilátorů tlačí lopatky vzduch před sebe a tak lze předpokládat, že když zdvojnásobíme otáčky, množství "tlačeného" vzduchu se zdvojnásobí. Při otáčení lopatek ale vzduch podléhá i odstředivé síle. Odstředivé zrychlení roste se čtvercem otáček, stejně roste i boční tlak, ten je pak přes Bernoulliho rovnici svázán se čtvercem rychlosti, tedy i objemového průtoku – čili v prvním velmi hrubém přiblížení se dá usoudit, že průtok vzduchu odhazovaného při otáčení rotoru bočně (radiálně) poroste se čtvrtou mocninou otáček (a mimochodem také se čtvrtou mocninou průměru rotoru). Z toho je ten hluk, a proto ty divně tvarované lopatky axiálních ventilátorů, snaha je házet vzduch zpět do axiálního směru. Jde o znásilňování přírody – však si také povšimněte, že tiché chladiče procesorů od Arctic-Cooling, Pentagram, Prime Cooler mají vesměs ventilátory radiálně – axiální. A abych se vrátil ke zdrojům řady PZ od KME, ty mají přímo 12cm radiální turbínu, což je nejčistší řešení. Pro nás je navíc výhodné, že tenhle zdroj nasává zadem, a tak odvádí vzduch od základní desky a hlavně od pevného disku.
Hluk od ventilátoru procesoru
Když jsem jen tak ústy foukl mezi tenká duralová žebra chladiče procesoru, začalo to jemně zvonit, což jenom potvrzuje, že hluk v počítači nepochází jen od ventilátoru, ale i od proudění vzduchu. Já zvolil kombinaci rychlých pamětí (800MHz) s jedno jádrovým procesorem na 2GHz s nadějí, že takto líný procesor bude stačit jemně ofukovat 12cm ventilátorem v nízkých otáčkách. Když jsem ventilátor namontoval, ozval se hrozný hukot jak v komínu od dobře rozpálených kamen. Hučelo to mimo jiné v 13mm meziprostoru pod základní deskou, a tak jsem pak tuto část proudu vzduchu z ventilátoru kusem pěnové gumy usměrnil z větší části nad základní desku (na fotografiích ta guma ještě není). Otáčky ventilátoru byly 2100 a teplota procesoru se ustálila na 24°C, přičemž teplota procesoru v notebooku, na kterém tento článek právě píši, je 49°C... bylo to zbytečně přechlazené, chtělo to snížit otáčky.
Ventilátor, o kterém je řeč, měl tři vývody, proto jsem v BIOSu zvolil v sekci "H/W monitor" položku "Smart FAN Target" a nastavil tu nejvyšší možnou teplotu (55°C), položku "CPU FAN PIN Select" jsem pochopitelně nastavil na "3 PINS". Takto otáčky ventilátoru při dalším spuštění počítače poklesly na nějakých 1600, avšak "CPU Temperature" vzrostla jen na 27°C, což je pořád nesmyslně nízko, to jest zbytečně hlučné. Problémem je, že Smart FAN asi za žádných okolností nepůjde s příkonem opravdu nízko v obavě, že by se ventilátor nemusel vůbec rozběhnout. Běžný ventilátor se jmenovitými otáčkami kolem 2000 se prostě nehodí, a tak má cesta vedla zpět na internet pro zjištění, že několik výrobců nabízí i ventilátory se jmenovitými otáčkami kolem 1000. Typ, který jsem si vybral, má ovšem jen dva vývody a neumožňuje tedy monitorování (u použité základní desky tedy funkci Smart FAN), navíc má fluidní ložisko, kterému by snižování otáček ani nemuselo svědčit. Tenhle ventilátor se v konektoru "CPU FAN" nerozběhl (holt chyběl třetí vodič…) a musel jsem ho připojit do konektoru "System FAN". I při plném výkonu 1000 otáček je pak docela tichý a další ztišování není potřeba. Teplota procesoru se nyní drží kolem 32°C (to je CPU Temperature; System temperature je 25°C). Pro letní dny s teplotami okolí 30°C pak lze počítat s 42°C, což je rozhodně přijatelné.
Uchycení ventilátoru jsem realizoval přes gumové průchodky, podobně i plech nesoucí pevný disk mám připevněný přes gumové průchodky. "Kobercové" větrání s velkým větrákem vepředu postupující od pamětí, procesoru a napěťových regulátorů dozadu - po líci i rubu základní desky - neponechává žádné kapsy, a tak je úspornější než větrání jakékoli krabicové skříně – a tedy tišší. A tak asi nejvíc hluku nadělá jednotka DVD.
Na závěr si neodpustím čtenářům Světa hardware popřát vše nejlepší do nového roku 2007.
