Osobně bych to nechal být, ale pokud skutečně chceš, zazálohuj si aktuální BIOS a update proveď, ale radši si před tím zjisti, jak se udělá oprava nefungujícího BIOSu, pokud by to přece nevyšlo.
Většinou se ale na začátku flashování dělá orienrační kontrola na verzi, checcksum apod. a v přípdě nějaké neshody nepovolí pokračování.
Kdyby to přesto nevyšlo, tak ho vrátíš a budeš tam, kde teď.
Hodně štěstí.

Zaprvé bych se zeptal, proč potřebuješ aktualizovat BIOS ­- něco nefunguje ?
Nedělal bych to, pokud si nejsi jistý, že Ti ti vyřeší konkrétní problém.
S verzemi BIOSů a ovladačů bývají obecně problémy, někteří výrobci je mají rozstrkané na více místech a ani jejich vlastní programy nemusí hlásit správné informace, pokud to umístění třeba bylo v průběhu času změněno.
Takže ­- pokud to není opravdu nutné ­- bych do toho raději nijak nevrtal.

Co kdybys ty svoje zkušenosti popsal trochu podrobněji ?
Pro někoho je složité třeba i spustit odinstalační program a pro jiného není moc složitá ani editace registrů...

Ještě dodatek ­- samozřejmě zkus v této desce jinou grafiku.
Verzi PCI­-e slotu jsem zatím nenašel.

Pokud vím, tak u této desky se dodává HDMI konektor zapojený do PCI­-e x 1. Doufám, že ho máš vytažený ­- ten by to mohl blokovat.
Pokud ano, odpoj od desky vše, co lze ­(disk, DVD, ostatní karty­) a nech jen napájení s grafikou.
Kdyby ani to nešlo, tak zkus zkontrolovat v BIOSu, zda nemáš nastavenu jen integrovanou grafiku ­(tohle by nemělo ale dělat, protože je tam nastavení primární grafiky a externí by se měla i tak najít­).
A ­- doufám, že to tak není ­- máš monitor připojený k externí kartě ? ­(jednou jsem řešil totéž a prostě jsem zapomněl přehodit VGA kabel­).

Na základě názvu bych očekával, že se článek bude zabývat situacemi, kdy PC prostě nenastartuje třeba ani do BIOSu, natož pak do Windows ­- jak se zde většinou tak nějak automaticky předpokládá...

Je to zase o konkrétní zkušenosti ­- osobně jsem K6­-2 nějakou dobu používal bez vážnějších problémů, a pokud byly, šly na vrub hlavně použitému chipsetu ­- tenkrát AMD valilo jen procesory a chipsety jako VIA a Alladin byly naprd...a to +­/­- u všech výrobců MB. Ve výsledku však jde o problém s AMD. Ale to je tady a teď poněkud off­-topic a off­-time...
Takže přidám můj názor k tématu : Používejte WD s pětiletou zárukou ­- ten cenový rozdíl za to stojí.

honem opravit chybu v nadpisu ! ­(nikoli Patrion)

O.K., jen dvě poznámky na závěr
- já mu nebral jeho názor, ale právě tu jeho generalizaci. Osobně mám více neblahých zkušeností se Seagaty ­(i serverovými SCSI disky­) a taky neříkám ­"Seagate nebrat­" ­- to ani není možné, protože ve značkových strojích si nemůžeš vybrat.
- měl jsem za to, že Seagate a Samsung jsem dříve viděl vždy v takové plastové ... no ... krabičce ­(něco jako blistr­). Je pravdou, že jsem Seagate do desktopu už asi 4 roky nepořizoval, tak to možná taky změnili. Serverové disky mají taky jednotlivě v molitanem vycpaném kartonu.

Áno, áno, hrubek tam máš opravdu hodně ­- celá 0 ! Takže až na diakritiku, kterou neptřebuju, Ti dávám 1. Tolik pokud jde o podstatu.
A teď k těm nepodstatným věcem, které nikoho nezajímají : Neberu Ti Tvou zkušenost, pouze moje je jiná.
Je to tedy tvrzení paušální a podložené jen zkušeností v podmínkách dané firmy. Mohla to být vadná série nebo levnější řada. Je možné, že WD má v levnějších řadách ­(kdysi končily třeba BB­) horší kvalitu a tedy i statistiku. Já posledních 4­-5 let dodávám hlavně disky s 5tiletou zárukou. Možná to bude tím. No a v těch levnějších řadách je možná Seagate spolehlivější, takže větší výrobci, kteří hledí hodně na ekonomiku, montují raději ty.

WD bych vytkl hlavně nedostatečné balení disků ­- pouze v antistatickém sáčku. To je z mechanického hlediska prostě barbarství. Samsung a Seagate má ­- pokud vím ­- alespoň plastový kryt, nehledě na bývalé Quantum, které mělo nejlepší balení široko daleko ­- každý kus separé ve vycpaném kartonu ­- škoda jich.
Přesto se mi zdá výrok ­"WD nebrat­" jako příliš paušální.
Pokud máš zájem o další ­"pindy starého zbrojnoše­" o WD a Seagate, pošli email ­- tady by toho bylo moc.

Tak to pak můžeš smazat...i já tam mám chybu ­- v první větě má být ­"poslední graf­" a ne ­"test­".

Tak takovéhle nepodložené paušální výroky se dají očekávat od politiků ­- cem to nepleť.
Můj poznatek : Ve firmě s cca 40 PC ­(určitě přes 90% WD­) starými cca od r.2002 ­(výjimky­) do 2008 za poslední cca rok odešel 1 WD ­(starší disk s původně 3­-letou zárukou­)a 1 Seagate ­(zánovní ze značkového zařízení­). To už vypadá jako úplně jiná statistika, že ?
Nicméně záleží taky na zacházení s disky před montáží, podmínkách provozu ­(kancelář­/dílna­/sklad­), ne­/vypínání PC na noc, chlazení atd. Westerny i podle tohoto článku více topí, tak se možná i snadněni přehřejí.

Je pravda, že ­(jak jsem si všiml­), některé značky montují do sestav i jiných zařízení častěji Seagate. Osobně to nechápu např. vzhledem k neustálým problémům s firmware i spolehlivostí, ale důvod asi bude spíše v ekonomice, než v čem jiném...

... a poslední test mi vzal naději.
Popisek dole ­"s ­(méně je lépe­)­" úplně převrací slovní hodnocení.
Je zajímavé, že skoro v každém testu se najde nějaký nesmysl, který degraduje jinak docela dobrý test...

Mám i opačnou zkušenost ­- tedy že Memtest považoval vadný modul za funkční, a přitom už vlastní POST hlásil chybu. ­(Nevím teď verzi, ale bylo to tak před 5ti lety­).

Zkusit testdisk, ale nejdříve nastudovat dokumentaci !

To by byl nejlepší počin MS v historii ­- vrátit OS tam, kam patří, a ne z něj dělat aplikaci nebo soubor aplikací...
A výbobci PC by mohli dodávat vlastní instalační disky s fůrou volitelného SW ­(i toho od MS­).
Tak by se nemuselo nic odinstalovávat, ale prostě by se nainstalovalo to, co kdo potřebuje.
Bohužel, je to scifi...
A ještě k původnímu tématu ­- MS moc nemusím, taky jsem proti monopolu, ale tady se EU vybarvuje jako stádo pitomců ­(je to bohužel to nejslušnější přirovnání, které jsem byl schopen vymyslet­).

Možná by stačilo z opravné konzoly použít fixmbr...

To je možné, ale osobně se domnívám, že to hlášení o dynamickém disku je scestné ­- je prostě poškozený MBR a Windows to interpretují po svém...

http:­/­/www.eset.sk­/download­/emebremover

Autor si to neplete, ale napsal to neobratně. Howgh.

No, já aspoň používám disky s 5letou zárukou ­- když se to nedá zjistit jinak ­- u těch si snad výrobce věří víc...

No, já aspoň používám disky s 5letou zárukou ­- když se to nedá zjistit jinak ­- u těch si snad výrobce věří víc...

No, já aspoň používám disky s 5letou zárukou ­- když se to nedá zjistit jinak ­- u těch si snad výrobce věří víc...

Neformátuje se disk, nýbrž oddíl !
Jaký sis vytvořil, takový máš.
Pokud nejde vytvořit větší, je to buď problém starého BIOSu ­(PC­) nebo OS ­(Windows­).
Nazdar.

No, to je zřejmé, že to vždy nevyjde stejně, nicméně je to už jenom ten druhý krok, kterým přijdeme o ­"vycucanost­". Chybí tam ten první, kterým dostaneme těch 12 zbytečně přesnejch čísel z čísel původních ­(tedy dle Tvého příkladu JAK SE SPRÁVNĚ URČÍ ta 4 desetinná místa­).

Pokud ovšem budeme ZAOKROUHLOVAT a ne USEKÁVAT konec čísel, tak v průměru to vyjde nastejno, protože jestliže polovinu z těch čísel zaokrouhlíme nahoru a polovinu dolů ­(=průměr­), budou se výsledky zřejmě rovnat.

A na závěr ­- jak jsem o tom postupem doby přemýšlel, tak se domnívám, že zde nejde o přepočet z 8 do 10 bitů a zpět, nýbrž o počítání s čísly, která byla původně osmibitová, v desetibitové přesnosti a následné zaokrouhlení konečného výsledku na 8 bitů.

Stejně bych ale uvítal nějaký příklad podobného výpočtu, protože vůbec nemám představu, jaké operace se s čím a kolikrát provádějí ­(domnívám se, že zrovna holé násobení to asi nebude­) a co je tudíž pro daný výpočet významné a co nikoli ­- pokud je tedy někdo takového příkladu schopen.

Nemám porovnání výkonu ­(určitě bude 10k celkově rychlejší při dlouhých přenosech, u malých, co se vejdou do cache, se to moc nepozná­), nicméně cenový nárůst­/GB je pro smrtelníka neúnosný.
Řekl bych, že tyto disky budou mít oprávnění v serverech a­/nebo diskových polích, kde je požadavek na výkon prioritní a na cenu se moc nehledí...

To by mne vážně zajímalo, co se tam jumperuje...na SATA je vždy jeden disk, tak to snad není potřeba, ne ?
Je k tomu jumperu nějakej racionální popis ?
U WD ­(SATA­) tedy žádný jumpery nejsou...

Když čtu tyhle anabáze, tak si gratuluju, že používám ­(téměř­) výhradně Westerny. A nevadí mi ani pár milisekund zpoždění nebo o něco menší rychlost. Zatím jsem nezaznamenal žádný problém s kompatibilitou, mimo jednoho, ale to nebyl disk certifikovaný Microsoftem pro použití s Win 2000, které ho prostě nepoznaly a nešly nainstalovat.
Možná mám štěstí a někdo jiný třeba jinou zkušenost, ale kromě toho jediného případu jinak vždy a všude O.K.

Vůbec se v tom nevyznám ­(nevím přesně, co je gama, přenosová křivka, gradace ani vyváženi nebo teplota barev­), ale přesto mám dotaz :
Pokud se něco přepočítá z x na y bitů, pozmění se to a přepočítá zpět, tak jak se může výsledek lišit od úpravy nepřepočteného přímo v x bitech ?
Ve výsledku není na další bity stejně místo ­- pokud si interpoluje ­(nebo extrapoluje nebo vycucá z prstu­) 2 bity, tak o ně zase zpětným přepočte přijde, ne ?
Tedy pokud je to jednoznačně definováno technicky + matematicky...
Toto není kritika, nýbrž pouhý dotaz ­- prostě mi v tom chybí ta logika ­(nebo ji tam aspoň nevidím­).

Vyděsil jsem se tak, že jsem už v příspěvku, na který trochu neuměle ­(= jinde než bys měl­) reaguješ, napsal >jediný< do uvozovek !
S tématem to nesouvisí, ale v té době na PC provozovat něco jiného byla víceméně rarita ­(např. nějaký Unix nebo Banyan Vines­).
Před r. 1991 jsem pracoval s minipočítačem DEC a OS RSX ­(později VMS­), který byl s balíkem Decnet taky síťový, Unixy jsou asi síťové odedávna, ale myslím, že kdo nechce zbytečně rejpat ­(a má poznámku k tématu­), tak pochopí, jak jsem to myslel...

Pouze jsem uvedl, že v už té době to Novell měl. Nevím, zda to od někoho převzal nebo vymyslel sám, ovšem to s daným tématem nesouvisí, že ?

Reklamovat samozřejmě u dodavatele. Pokud je co k čemu, tak to přes WD vymění.
V žádném případě nedoporučuju disku jakkoli ­"pomáhat­" !
Nepřiměřené zvukové projevy by měly být důvodem k reklamaci ­- byť i jen preventivní...
Jednou mi dokonce poslali 40GB místo 20GB, protože už je asi neměli.

Odpověď na Tvou otázku tu byla mnohem dříve, než byla tato položena...
Viz. asi o 4 příspěvky výše.

Jestli ho chceš, tak napiš :
Barracuda 7200.9 ST3500641AS, 500GB, SATAII­/300 ­(3Gb­/s­), 8.5ms, 16MB cache, FDB ložiska, 5 let záruka. Podporuje NCQ ­(Native Command Queing­). Technologie 133GB­/plotnu. Pouze SATA napájecí konektor.
K dodání ihned za 10 378,­- bez DPH.

Pokud máš ROMku a RW na stejném kanálu ­(PATA­), tak klidně pálit ­"On the Fly­" můžeš !
Je to sice trochu pomalejší, ale dnešní vypalovačky si s tím poradí ­(mají různé ochrany proti podtečení bufferu­).
Žádná katastrofa ­- prakticky odzkoušeno !

Když začíná nabíhat instalačka z CD, je tam na chvíli stisknout F6 pro instalaci dalších ovladačů. No a pak se tam musí strčit disketa nebo CD do další mechaniky s tím RAID ovladačem. Instalačka si je načte a pak se tyto ovladače chovají tak, jako by byly přímo ve Windows.
Tohle jsem nezažil jen s RAIDem, ale i s běžným SATA diskem a starším MB.
Je ale možné, že dnes ­(nebo třeba u některých MB­) lze něco nastavit i v BIOSu, tam, kde se nastavuje RAID ­(jak se má z pohledu PC tvářit­).

No, pokud je více požadavků na čtení­/zápis střídavě na vnějším a vnitřním válci, tak ta ­"optimalizace­" znamená, že disk provede nejprve vnější požadavky, pak přesune hlavy a pak provede vnitřní požadavky. Celkový čas se sníží právě o ten několikanásobný přesun raménka hlav mezi vnějším a vnitřním válcem a ještě o nějaké čekání na dotočení sektoru pod hlavu, takže je CELKOVĚ kratší, než kdyby vždy prováděl jednu operaci, přesun, operaci, přesun, operaci, přesun atd. Otázkou je jen to časové kvantum, které se bere v potaz ­- viz. můj minulý příspěvek.
Pokud má něco ještě i cestou ­(t.j. mezi vnějškem a vnitřkem­), samozřejmě to zahrne do postupného pořadí ve směru přesunu hlav.
Ve skutečnosti je to ale zřejmě ještě složitější a pokud narazím na nějaký rozumný popis, tak sem hodím link.
Disk s NCQ ještě nemám a kvůli NCQ bych jej ani nekupoval. Až k tomu dojde, tak stejně už asi budou všechny s NCQ, takže to půjde tak nějak ­"samo­".

Jinak co se týče vlastního disku, ten zná pouze sektory, stopy­(hlavy­) a válce. Clustery už jsou seskupení sektorů, se kterými operuje souborový systém ­(tedy vlasastně software ­- ovladač­). Ten taky při formátování logického disku stanovuje velikost clusteru.
A celé je to ještě zesložitěno tím, že sektory, stopy a válce z hlediska fyzického disku se naprosto liší od těch, které zná BIOS PC ­- to už je jen logický přepočet...

Poznámka mimo : Ten Igoreso se nám nějak odmlčel ­- co za tím as vězí ?

Kupovat disky, aby je musel reklamovat, to snad nedělá nikdo.
Chtěl jsem říct, že je lepší disk včas vyreklamovat se zachováním dat než o ně přijít ­(nezáleží ani tak na disku, jako spíše na datech­) ­- a to u WD funguje.
Jestli blbly 4 disky ze 40, je to jistě lepší poměr než když blbne 1 z 2, ne ?
A 100% jistotu nemáš nikdy a u žádné značky.
Klidně si kup Maxtora, možná že dnešní disky už vydrží ­(nebo zrovna ten Tvůj kus­).
Statistiky poruchovosti dnešních nových disků stejně budeme znát až tak za 2­-3 roky...ty nám žádnej současnej test nesdělí.
Bye bye.

Já taky nevím, ale dlouhodobě jsem zaznamenal problémy se Seagaty, Maxtory i IBM. Každého z nich jsem použil jen několik kusů ale dohromady s nimi bylo zhruba tolik problémů jako s mnohanásobným počtem WD, které jsem začal montovat po nich.
Např. Maxtor a IBM odešly úplně, Seagate jsem včas vyreklamoval. Jeden IBM jsem opravil mikropájkou, protože na něm ­"odešel­" jeden spoj z napájení.
U WD bych řekl, že řada ATA BB byla problémovější než JB, novější SATA ještě nemám dostatečně zmapované. Obecně jsem vždy používal disky s delší zárukou a větší cache.
Asi 3x jsem plně funkční WD vyreklamoval na základě poslechu ­(­"zvonící­" ložisko­) a vždy ho bez řečí vyměnili.
U jednoho jsem to ­"nestihl­" ­- ložisko se zadřelo a data vydolovala specializovaná firma asi za 8 tisíc ­(ovšem jejich hodnota byla neporovnatelná­).
Kdysi jsem měl nejlepší zkušenosti s HDD Quantum ­-> Maxtor, ale to byly hlavně SCSI. Po výše uvedených zkušenostech teď asi 3 roky používám WD a je to takřka v pohodě. Nějaká chyba se někdy přihodí, taky záleží na provozních podmínkách ­(např. teplota, prašnost, nastavení PM apod.­).
Běžný uživatel má vždy problém s jedním ­- dvěma disky na svém PC a po problému už tuto značku většinou nechce.
Ale žádný větší servis nezveřejní statistiku vadných disků podle značek ­- to by bylo nejlepší vodítko. Jenže i to má háček : budou to většinou starší disky, které se už nevyrábí, a u nových téže značky může být všechno jinak...údaje výrobce o MTBF zase můžou být nadnesené, aby vzbudil zdání spolehlivosti...
Nikdo Tě nenutí zůstávat u WD ale kam se dáš ?
A mimochodem pokud po 3 a půl letech disk chrochtá, tak se to určitě zvukem projevovalo už před 3. rokem a bylo možno jej vyreklamovat. Jestliže byl s 2 letou zárukou, tak máš smůlu.
Tož tak.

Vidím, že představu o NCQ má mnoho lidí různou, ale přesně se to nikde moc nepopisuje, zřejmě aby se dotyčný nedostal na tenký led...tak já tam tedy vlezu ­- moje představa :
Představme si 2 soubory, z nichž jeden leží na vnějším a druhý na vnitřním válci HDD ­(válec = stopy všech hlav na všech aktivních površích ploten ­- tyto stopy lze všechny přečíst­/zapsat BEZ POHYBU raménka hlav­).
Normálně disk obdrží požadavek na čtení­/zápis z­/do prvního souboru a pak z­/do druhého, tak přesune hlavy nad první soubor, provede čtení­/zápis, přesune hlavy nad poslední válec a dokončí V­/V operaci.
Jiná situace nastane ve chvíli, kdy disk obdrží těch požadavků více najednou ve střídavém pořadí. Pak je CELKOVĚ výhodnější provést nejprve operace s prvním souborem a pak teprve přesunout hlavy a provést druhý soubor. Otázkou je, kolik času je potřeba k přesunutí hlav a kolik V­/V požadavků se má provést, aby se tím NEZBRZDILA úloha pracující s druhým souborem. Na další operace s prvním souborem se nedá čekat příliš dlouho ­(taky nemusí už přijít a pak by disk čekal donekonečna­), takže zřejmě kardinálním problémem celé implementace NCQ je určení právě tohoto časového úseku, po který je čekání smysluplné a přínosné a jehož překročení by už výkonu škodilo. Tento časový úsek by měl zjevně být nějak odvozen od času přesunutí raménka hlav ­(+­-x­/ nějaké konstanty a koeficienty­).
Vše jsem uvedl náležitě zjednodušeně až ilustrativně a záměrně jsem zanedbal další vlivy a proměnné jako je doba čekání na otočení ploten na správnou pozici, možné umístění každého souboru do více válců a­/nebo dokonce jejich fragmentaci ­(tedy určitý pohyb raménka hlav i v rámci jednoho souboru­), vliv různých cache pamětí a jiné. Ve skutečnosti NCQ žádné soubory nezajímají ­- pracuje na úrovni diskových sektorů, stop a válců.
Z uvedeného vyplývá, že NCQ má šanci na uplatnění v situaci, kdy požadavky na V­/V operace přicházejí téměř současně ­(mnoho v malém časovém úseku­) a týkají se různých sektorů na disku různě uložených, což je případ silně multitaskingového ­(nebo multithreadingového­) provozu serverů nebo vytížených stanic s vyšším stupněm fragmentace souborů. Pokud jsou požadavky víceméně sekvenční, může NCQ svými rozhodovacími procesy výkonu třeba i uškodit.
Z tohoto pohledu je NCQ v podstatě zbytečná záležitost v prostředí běžného PC s Internetem, Office, účetnictvím a přehrávačem CD­/DVD, případně Skypem apod.
Tak zatím.

No, vidím, že ses tomu věnoval fakt pečlivě a výsledek mě dost překvapuje, ale stejně by mě zajímalo, jak by se chovaly tyhle Maxtory, kdyby se NCQ vypnulo...
Stále se domnívám, že zde hraje roli spíše sladění řadiče disku s řadičem na MB, potažmo ještě i konfigurace vypalovaček ­(předpokládám, že každá je na samostatném IDE jako master­) ­- jsou stejné a zkoušels je taky prohazovat ?
Možná by s jinou deskou byl i jiný výsledek.

A ještě poznámka : Pálit naráz 2 DVD, to se asi masově nevidí, takže se dostáváme přece jen k spíše specializovanému použití.

Kdyby se Ti podařilo udělat ještě jednu zkoušku s vypnutým NCQ, dej určitě vědět ­- děsně mě to zajímá ­- dík !

Mimochodem, RAID0 je dobrá věc k urychlení operací, nicméně kdybych investoval do druhého disku, zvolil bych raději mirroring ­-> upřednostnil bych spolehlivost před výkonem. Pro mé použití je to totiž důležitější...

Ještě dodstek :
Vem jed na to, že kdyby byla pravda, cos napsal, tak by to Maxtor už dávno předváděl v Teleshoppingu jako tu přísadu do oleje, která sníží 100 tření...nebo jako ten zázračnej nůž, co rozkrojí jinej ostří proti ostří...
Určitě bych si ten výsledek nejdřív tak aspoň 98x prověřil, než bych s tím vylezl na diskusi.

Příliš mnoho proměnných na příliš málo rovnic­/nerovnic.
Pokládám za vyloučené, aby pouhé NCQ­-ano­/ne mělo takto neporovnatelné výsledky.
Vliv NCQ můžeš zjistit pouze u stejného disku s vypínáním NCQ ­- jinak porovnáváš jabkaXhrušky.
Zkoušels aspoň ještě vypnout NCQ u Maxtora ­(tedy pokud to vůbec jde­)?
Tvrdím, že by jeho výsledek nebyl příliš odlišný od jeho výsledku s NCQ. Jde spíše o rozdíl ve vhodnosti daných disků pro určitou operaci.
Zkoušels prohodit kšandy SATA0 X SATA1 ?
Sice by neměl, ale může být rozdíl v jednotlivých kanálech SATA.
Zkoušels druhý disk odpojit ?
Sice by neměl, ale druhý disk může mít nějaký vliv...
Pak je tu i otázka firmware : MB, disk1, disk2...
Nakonec : Provedls kopii disků 1:1 ? Je zaručeno, že stejné pálené soubory byly fyzicky shodně rozmístěny ?
Tady bych viděl asi největší vliv.

Přes všechny nastíněné problémy s málem proměnných je všek Tvé intuitivní řešení krystalicky průzračné a rozumím mu. Mnoho štěstí s Maxtorem ­- dá Bůh, že Ti vydrží...

Naprosto nikdy a nikde jsem netvrdil, že NCQ nemám rád nebo že to zatracuju.
Co ale tvrdím, je v mé minulé reakci, kterou jsem odeslal ještě než jsi připsal tento dodatek.
Měj se.
P.S. ABS s tím nesrovnávej ­- tam můžou zařvat lidi. Tady jde jen o výkon a­/nebo životnost disků.

Johny­-Dony,
je pravda, že z hlediska životnosti může mít správně implementované NCQ nějaký přínos, protože v podstatě omezuje vychylovací pohyby raménka hlav.
Na druhé straně tvrdím, že je mohli výrobci implementovat okamžitě a střelhbitě v době, kdy začali vyrábět disky IDE s překladem topologie ­- tedy když operační systémy potažmo ovladače ztratily kontrolu nad fyzickým umístěním jednotlivých sektorů nebo clusterů.

Já jsem měl na mysli hlavně všechny ty nápady jak testovat nebo netestovat NCQ z hlediska výkonu, kde jsou ­- alespoň prozatím ­- výsledky přinejmenším rozpačité, pokud už nehovořím přímo o blamáži...
Pokud nová technologie je někde o nějaké % lepší a jinde horší, tak suma sumárum nemá praktický přínos ­- však uvidíme, jak říkal ten slepej...

To je nějaká nová metoda : Napsat, že s něčím nesouhlasím a pak nechtít říct s čím ?
Co je na tom tak tajného ?
Co autor napsal, to napsal, a kdyby takto postupoval každý, nebyla by tady žádná diskuse !
Takové mlžení bych zrovna od WD nečekal ­- bojíte se, že by se ­"něco­" zjistilo ? Pokud ano, tak zřejmě o Vás, Vašich ­"vědomostech­" a praktikách ? Chce to GLASNOSŤ !
Nebo je to jinak a máte jako zástupce výrobce zakázáno účastnit se diskusí ?

Přátelé,
zdá se, že se role NCQ všeobecně a zbytečně přeceňuje. V dnešní době, kdy jeho režie je srovnatelná s nevýznamným urychlením I­/O operací ­(viz. test­) již tak dost rychlých disků, už je na nějaké řazení I­/O požadavků prostě pozdě. Tím ­"pozdě­" mám na mysli, že s tím měli výrobci přijít před deseti lety. Že to tehdy nebylo možné a ani se o této možnosti ­"nevědělo­" ? OMYL !!!
Již v roce 1991 ­- 1992 měl podobnou funkci přímo vestavěnou tehdy ­"jediný­" síťový operační systém Novell NetWare 3.11. Samozřejmě se to jmenovalo poněkud jinak, ale byla dokonce možnost nastavit hloubku této fronty, tedy počet I­/O požadavků, které se zapisovaly v optimalizovaném pořadí ­(default byl myslím 70­). Je pravda, že se tehdy používaly výhradně SCSI disky ­(tedy v serverech­) a NetWare měl pro každý řadič specializované ovladače, nicméně princip tu byl a výrobci disků prostě zaspali. Dnes se snaží v pro ně nelehkých dobách využít NCQ spíše marketingově než technicky. Možná by stála za úvahu nějaká úprava v adaptivnosti NCQ, které by se použilo pouze v situaci, kdy to bude výhodné a jinak jen ­"čekalo tiše a nehnutě a nerušilo­", ovšem pořád je to o režii...
P.S. Dle veškeré logiky jakož i některých výše uvedených příspěvků má nakonec NCQ přínos pouze u fragmentovaných disků. Pokud tedy disky pravidelně defragmentujeme ­(­-že?­), plně chápu přístup WD, která na NCQ víceméně kašle... Jak ale známo, i slepou uličku musí někdo prozkoumat, aby sdělil ostatním :­"Tudy ne, přátelé...­".

Přátelé, kvůli designu si přece nebudu kupovat monitor­/panel, nýbrž obrázek­/sošku­/vázu atd. Monitor musí být především ­"kus techniky­" a to tento ani zdaleka není ! Na stole vypadá rozumně prakticky jakýkoli LCD, takže design laskavě řaďte v hodnocení až na poslední místo.

Řekl bych navíc, že to může klidně prodražit výrobu ­-> zvýšit konečnou cenu.

Technokracii zdar a LCDkracii zvlášť !