Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
Komentáře od pevan
OK, ať je po vašem, jsou to naprosto nejlepší stroje na světě, nic lepšího, než baterkáče nikdy nikdo nevymyslel a dojedou na jedno pětiminutové nabití na měsíc a zpět. Nikdy se nevybijí a i v tom nejhorším terénu dojedou v rekordním čase. A jen nedopatřením to lidi nechtějí, proto musí vševědoucí EK nařídit, že to bude jedný možný způsob dopravy. Tedy pro ty, kdo na to budou mít. Tak jo. Počkáme si na praxi, ale o takových případech se psát stejně nebude, protože to nebude ­"vhodné­". Přeji pěkný den.
Odpovědět0  1
Při rychlosti 100 km​­/h 21,5kWh​­/100km, při 40 km​­/h 14,9kWh, při 20 km​­/h 13,8kWh, při 10 km​­/h 31 kWh
Tohel ale pořád platí na suché, hladké a rovné silnici, v reálu bude spotřeba klidně dvojnásobná. Sanita není zrovna nejlehčí, tedy jsem vzal tento řádek. A pořád je to jen auto do města, ne do horského prostředí, tam je spotřeba jinde už kvůli potřebě náhonu na všechna kola, uzávěrce diferenciálu a podobně. Takže když spočítáme, že při nějakých 50­-60km­/h má dojezd 150­-200km a bere nějakých 16 kWh, je kapacita baterie asi 30 kWh. A když tedy vezmeme těch 31 kWh na krásné, rovné, hladké asfaltce a s pohonem na přední kola, bude to na horské silnici ve sněhu tak 60 ­- 70 kWh. OK, dojezd by byl asi 40 km. Fakt úžasný pokrok, když obyčejná Niva, kterou tam taky používají, dojede na nádrž i v tomhle terénu 5x tolik. A ano, jsou situace, kdy ta sanita jede těch posledních 10 km skoro hodinu, protože to rychleji nejde. Doktora tam berou obvykle sněžným skůtrem, nebo lesnickou technikou, sanita dojede až pak.
Odpovědět0  0
Pořád tu omíláte teoretické úspory baterkáče, které ale fungují na ideální, hladké asfaltce. Ty vaše úspory při nízké rychlosti ale nějak nefungují, když je: pod nulou, sníh, rozbitá silnice. Tedy reálný stav v odlehlých oblastech, kde ten váš ­"až­" 200km dojezd je v praxi sotva poloviční. Takže, prosím, neoperujte teoretickými čísly za ideálních podmínek, ty se v praxi prostě nevyskytují, nebo jen výjimečně. A když už jsme u té vaší tabulky, co tedy ten sloupeček při 10km­/h? To nám najednou dojezd klesne na nějakých skvělých 30 km, ne? Zvláštní, to se u spalováku nějak neděje. A klidně si ověřte, že posledních 10 kilometrů ta sanita nepojede rychleji, protože to neuřídí ani terminátor.
Odpovědět0  0
OK, tak ještě jednou a pomalu, jo? Získáte leda tak houby s octem, protože slavná rekuperace nefunguje pro nízké rychlosti, které jsou v těchto oblastech, notabene v zimě nutné. To zaprvé. Zadruhé: Těch 40 kWh je pro krásnou, rovnou, hladkou silnici. Po tom tankodromu, co se vyskytuje na horských komunikacích nejen na Šumavě, je spotřeba reálně násobná a je ale úplně jedno, jestli tam jede spalovací auto, nebo baterkáč. A to nemluvím o té drobnosti, že baterkáč je o dost těžší, tedy se bude třeba z bahna vyhrabávat fakt dost blbě. Možná proto mají i ty sanitky pro tyhle oblasti terénní úpravu, kde jde spotřeba opět silně nahoru. Takže hodně štěstí s obhajobou neobhajitelného.
Odpovědět0  0
Asi jste už dlouho nebyl na Šumavě. To není do jednoho kopce nahoru a pak z toho samého kopce dolů. Tam jsou těch kopců stovky a je sakra rozdíl jet po hladkém asfaltu, nebo po typické rozbité místní komunikaci, nebo polňačce. Tam ten dojezd fakt nezvýšíte, spíš naopak.
Odpovědět1  1
Ale to ani nemusí ­(i když se klidně vsaďte, že ve velkých městech jsou v provozu klidně skoro celý den­/noc­), ale takový malý, hezký příklad z praxe: Na Šumavě, někde kolem Domažlic, na dřevorubce spadne strom. Ono to je do nejbližší okresní nemocnice v Klatovech ­"jen­" kolem padesáti kilometrů, ale výškové převýšení je docela slušné, polní cesty taky nic moc a on najednou ten dojezd ­"až­" 200km je najednou poloviční. No, takže saniťák se sice, možná, dostane k pacientovi, ale do nemocnice už ho taky nemusí dovézt. Tohle se stalo loni někdy v listopadu, bylo to i v novinách. Jenže tam jela spalovací sanita, takže v klidu dojela tam, i zpět. S elektrickou, navíc v zimě...
Odpovědět1  1
Tak jen tak od boku: Nabíjení, vyhřívání baterky, chlazení baterky, BMS, řízení elektromotorů, řízení rekuperace. Stačí?
Odpovědět1  0
Vy jste asi moc BEV neviděl, že? Ono má i klasickou 12V baterku, ne jen vysokonapěťovou trakční. A té elektroniky je v něm násobně více.
Odpovědět1  1
Neliší, jen to šlape do bábovičky jasánkům, co vykřikují, jak je provoz BEV LEVNÝ, a vydávají to za jasnou výhodu proti ICE.
Odpovědět0  0
Ona sanitka většinu času stojí? To jste asi spadnul z jahody na znak, ne? Sanitka většinu času JEDE. Ta elektrická zbytek času nabíjí. A dojezd EV není žádný zázrak, pokud nejsou ideální podmínky.
Odpovědět1  0
Ona je taky otázka, co se bude dít s cenou elektřiny, ne každý má dům se soláry na střeše a k tomu mega na nové auto. A jak znám politiky, oni už něco vymyslí, jak dostat prašule z lidí, když se nebude prodávat tolik benzínu a nafty. Jen tak zběžně mne napadá třeba silniční daň pro všechny, vzhledem k počtu šmíráků v nových autech taky může přijít zpoplatnění každého ujetého kilometru, teď v Anglii přišli s jejich patnáctiminutovými oblastmi ­( https:­/­/www.idnes.cz­/zpravy­/zahranicni­/patnactiminutova­-mesta­-svoboda­-klima­-velka­-britanie­-lockdown.A230228_174024_zahranicni_jhr­), tam už je počítáno s nemalou částkou za vjezd auta a vybírat to budou automatem s kamerami. Ekologistům už vadí i BEV, protože se jim práší z pneumatik, to se taky zpoplatní. Jo, budeme chodit pěšky, nebo na kole. To bude paráda, hlavně pro invalidy a starší lidi. A až nedorazí rychlá, protože se jí po cestě vybily baterky, to pak bude vrchol civilizace.
Odpovědět3  0
Je prima, že i tady už se neprobírá skoro nic jiného, než politika. Osobně bych všechny politiky na světě zavřel do jednoho města a nechal je tam pobít se navzájem, hned by na světě bylo líp.
Odpovědět6  0
Však jo, taky nikdo všem nenutil auta. Dneska ale každou jinou alternativu, než baterková auta aktivně znevýhodňují. Ostatně, ani toho koně nemůžeš mít jen tak.
Odpovědět0  0
Zato ty máš o silovce úplně jasnou potuchu, viď? Ony překvapivě na síť nízkého napětí jsou v drtivé většině připojeny jiné spotřebiče, než tvé spínané zdroje. A většině z nich kolísání fakt nedělá dobře, překvapivě ani těm spínaným zdrojům. A co třeba takové motory, nebo transformátory, těm je jedno, jaké napětí je na vstupu? Nebo tepelné spotřebiče? Tam je to taky jedno? Ono i blbé fíčko vyskakuje radostí, když mu skáče napětí.
Odpovědět0  0
Jenže v tom věku stačila jakákoli těžší forma respiračního onemocnění. Následuje zápal plic a ten byl ­"díky­" tomu, že praktici v drtivé většině případů pacienta ani neviděli, natož, aby si poslechli plíce, u starších pacientů fatální, protože rychlou si buď nezavolali vůbec, nebo tak pozdě, že už se nedalo nic dělat. A tenhle stav, kdy lidi bez pozvánky ani nemohli k doktorovi, trval rok. Pro spoustu starých lidí je problém, objednávat se telefonem, nebo emailem, jak jsem taky viděl.
Odpovědět1  0
Co třeba nezmanipulovaná data všech úmrtí, kde není Covid uveden jako příčina smrti pokaždé, kdy byl byť jediný test pozitivní, i když šlo ku příkladu o infarkt myokardu? To by k dispozici nebylo? Jo, vlastně nebylo, to by ukázalo, jak naši ­"odborníci­" lhali a vymýšleli si. Zajímavé, že jinde tenhle problém neměli a podobná data na vyžádání poskytovali, jen tady se drobný kšeftík za miliardy musel podepřít i lživou statistikou. Správně by v tuto chvíli měla sedět polovina MZ včetně několika posledních ministrů, protože v nouzovém stavu, ke kterému tuhle šaškárnu s úmrtími potřebovali, se od vybraných překupníků nakupovalo s tisíciprocentním navýšením vybavení, co mělo být ve hmotných rezervách a nebylo. Jo, pár borců si solidně nahrabalo.
Odpovědět1  0
Ta data jsou nedostupná. SZÚ je opakovaně odmítl zveřejnit, zveřejnil jen svá, už zpracovaná data, ze kterých se nikdo nic relevantního nedozví.
Odpovědět1  0
V hrubých datech ty křivky v jiných státech zase tak moc nekorelují, ale když máme k dispozici státní zdravotní ústav, který jediný k těm hrubým datům má přístup a zatvrzele je odmítá zveřejnit ­(Proč asi?­), tak může vypustit přesně takový výsledek, jaký se zrovna hodí. Zvláštní, že třeba kanadská data, která byla celou dobu volně přístupná, takové grafy na přání prostě neměla. Čím by to mohlo být? Že by tím, že tam opatření i statistiky vedli profesionálové, a ne ­"datoví vědci­", jako u nás? To smysl dává. Dokonalý.
Odpovědět1  0
Ale no tak. Že se jednou za 50­-100 let objeví nová respirační nemoc, která má v první vlně poměrně vysokou úmrtnost, to není nic nového a bude se tak dít i nadále. Že se účelově ohýbala definice pandemie, aby do ní spadl Covid, to je taky prokázané. A že zrovna teď v Číně, kde počítají oběti Covidu úplně stejně, jako se počítaly oběti třeba zrovna té chřipky ještě dva roky zpět, je ta úmrtnost řádově jiná, než v Evropě a severní Americe v posledních dvou letech po změně metodiky, to je jistě jen náhoda a vůbec s ničím to nesouvisí. Část těch 30­-40 tisíc připadá na nesmyslná opatření, zanedbání péče ­( a o tom mám i osobní poznatky­) díky těm opatřením a médii rozpoutané panice, která zasáhla i zdravotníky. A jak velká část to je, o tom se můžeme jen dohadovat. Ona dva roky trvající absence jakékoli prevence, odkládání operací, protože se zrovinka víc vyplatí mít covidové oddělení, to se projeví, a to fakt hodně. Kolik lidí umřelo na infarkt ­"s Covidem­"? Ona tu ta horší zdravotnická péče dva roky fakticky byla i teď, ne jen před sto lety.
Odpovědět1  0
Hmm. To je tak, když srovnáváte BĚŽNÉ, tedy opakované respirační onemocnění chřipkou dávno rozšířených typů s NOVÝM, tedy dosud nerozšířeným onemocněním typu Covid19. Co třeba zkusit srovnání Covid19 se španělskou chřipkou z let 1918 ­- 1920? Ono to najednou vychází nějak jinak, než prezentujete, že? Byl to první výskyt varianty H1N1 a zemřelo na ni 50 ­- 100 milionů lidí při 500 milionech nakažených, tedy každý desátý, a to při PODSTATNĚ nižžším množství lidí na světě ­- pod 2 miliardy. Takže vám ta čísílka nějak přestávají vycházet. Ono, když chcete něco prezentovat, měl byste si nejdřív srovnat stejné výchozí podmínky, jinak vám vyjde nesmysl.
Odpovědět0  1
Pokud si můžeš dovolit kupovat co 4 roky nové auto za mega, tak fajn, ale nenuť to všem, ne každý si to dovolit může. A možnost volby je to, co se všem na tom kapitalismu líbilo. My se ale obloukem vracíme k plánované ekonomice, tentokrát ve verzi korporátního socialismu.
Odpovědět2  0
Aha. Proto mají všechny spotřebiče daný dolní a horní limit napětí, protože na něm nezáleží. Jo, to dává smysl, asi jako energetická politika Německa. Hlavně pro absolventy humanitních předmětů, co o fyziku ani nezavadili.
Odpovědět4  0
Výhodu to má, úsporu materiálu. Značnou. A čistý křemík není zrovna laciný materiál, výrobu zase tak moc firem nezvládá. Navíc je ho docela nedostatek, takže logika v tom je.
Odpovědět0  0
Tloušťka substrátu by na rychlost spínání vliv mít neměla, ale zato má sakra vliv na odvod tepla a robustnost té součástky. Dost se to diskutovalo u výkonových bipolárních tranzistorů, kde čím menší a tenčí čip, tím méně ty tranzistory vydržely dlouhodobě. Jenže to může být výrobci jedno, ten definuje parametry a že ten trandík za rok odejde na opakované lokální přehřátí, to ho už netrápí.
Odpovědět0  0
No, u logiky je to jedno, ale zrovna u výkonových součástek ubírat materiál mi nepřijde zrovna jako dobrá zpráva. Jsem zvědav na životnost takových tranzistorů.
Odpovědět0  0
Jsem zvědav, kdy to začne nabízet Průša jako kit pro domácí výrobu čipů.
Odpovědět9  0
A můžeme se ptát především na to, proč musí jít zrovna o procesory Ryzen 5000 a desky s X570?
No, to můžeme, protože nai na stránkách AMD nic o výhradním použití X570 není a podle prezentace bude totéž fungovat i na B550.
Odpovědět5  0
No, to tvrzení v článku je tak trochu na pováženou. https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=CIxCRbtYd5k
Odpovědět2  0
Ono to chce občas číst, co posílají. Třeba před pár týdny poslali upozornění, že pokud si neaktivuji dvoufázové ověření, žádné hry zadarmo nebudou...
Odpovědět0  0
OK, nemá to cenu, pořiď si Wifinu třeba 3 TB­/s, ale pokud to nemá odpovídající metaliku, je to k prdu. A tím, že do toho motáš auta, tak to fakt vylepšíš. Ale co, tvůj boj, hlavně si nezapomeň vylepit reklamní samolepky o nejrychlejší Wifi na světě, i když jen teoreticky.
Odpovědět0  0
Co to meleš, truhlíku? Nepleť hrušky s jablky. Podle tvé logiky má ta Oktávka maximálku 50+90+130=270 km­/h. Pokud jsi to nepochopil, tak u té Wifi NIKDY nenaměříš 3Gb­/s, protože podle toho marketingového krasožvástu jsou tam prostě sečteny maximálky na 2,4 a 5 GHz. TP­-Link se má vybodnout na blbé aplikace a vytvořit firmware, který nebude zabugovaný jako prase a děravý, jako ementál, to v první řadě.A ty se nauč pochopit psaný text, ono to celkem pomáhá při filtraci polopravd v prodejních materiálech.
Odpovědět0  0
Tož třeba proto, že Microtik má ­"kapku­" lepší hardware a jak znám TP­-Link, tak i software. A ta ­"teorie­" je hrubě podpořena praxí, kdy na 5 metrů jsou ty udávané rychlosti bezdrátu sotva poloviční i jen při částečné zátěži a lepší to bývá u těch profi zařízení, než u bastlů pro domácnost.
Odpovědět0  0
Ono je to rychlé, až moc. Ale má to slabý procesor a málo paměti, takže to nezvládne tu rychlost solidně rozdělovat na víc zařízení. Možná 10 ­- 15, ale pak to přestane stíhat. To není nic pro firmy.
A Evropa je malá, můžu zajet kamkoli.
Odpovědět0  0
Ok, na Nurnburgring to mám řekněme 3 hodinky, to zase není tak moc a jezdí tam F1.
Všechny činnosti, které jmenuješ, ale potřebují přístup na páteřní linku té podnikové sítě, tedy na tu gigovou LANku.
A jak tak koukám na parametry, tohle fakt na podnikové nasazení není, tragická paměť, tragické CPU. Takže na stovky IOT zařízení taky zapomeň, nezvládne to obsloužit, to by musel být kapku silnější HW.
Tohle jen hračka na machrování, jak rychle mi Iphone dovede poslat fotku do druhého Iphonu.
Jediné využití vidím jako veřejný hotspot někde v galerii, kde se lidem do smartfonů nauploadují informace o vystavených dílech, to jsou stovky mini textů, to by mohlo zvládnout. Na vážnou práci to ale není.
Odpovědět0  0
Jo, nezapomeň se hned olajkovat. Když mám těch zařízení FAKT hodně, tak asi nebudou v okruhu 10 metrů, kde ta rychlost je dosažitelná. Teoreticky. A schválně mi ukaž taková zařízení, která potřebují vysokou rychlost přes Wifi a je jich hodně na jednom místě, prosím. A nezapomeň si dát lajk. S Veyronem můžu klidně na brněnský okruh, například.
Odpovědět0  1
A co si tak budu přes tu Wifi posílat, aby to nešlo přes metaliku? Videa? To jako fakt? Třeba z notebooku na tablet? To je reálné nasazení? Velké soubory, které potřebuji rychle přenášet, mám na NASu a ten asi fakt na Wifi nebude. Tisky? Fakt? Tiskárna to nepotřebuje. Co ještě?
Odpovědět0  2
V rámci vnitřní LAN = tím gigabitovým portem. V rámci Wifi je to poněkud...nereálné.
Odpovědět0  0
Hmm, tak to by mne fakt zajímalo, jak tyhle reklamní rychlosti protlačí tím gigabitovým portem...
Odpovědět0  0
"Paměti typu NAND Flash využívají buňky tvořené typicky NPN tranzistory, v jejichž hradle ­(gate­) jsou díky vrstvě oxidu uvězněny elektrony tvořící náboj dané paměťové buňky.­" Schválně, který středoškolák odhalí zásadní chybu v této větě? Nápověda:Od kdy se v MOS technologiích používají NPN tranzistory? A od kdy mají NPN, nebo třeba PNP tranzistory gate???
Odpovědět0  0