Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

PhysX aneb akcelerovaná fyzika ve hrách

20.8.2008, Petr Štefek, článek
PhysX aneb akcelerovaná fyzika ve hrách
V poslední době se živě diskutuje o fyzikálních výpočtech ve hrách. Nvidia koupila Ageiu, Intel má Havok a AMD/ATI nic. Je zřejmé, že fyzikální hrátky ve hrách budou stále častější a dočkáme se propracovaných efektů. Pojďme si shrnout vývoj a současný stav.
Je známo, že společnost Intel koupila Havok, aby mohla říct své slovo k akceleraci fyziky a měla rovněž připravenu půdu pro příchod svého prvního akcelerátoru grafiky Larrabee. Není žádným tajemstvím, že Nvidia koketovala s Havokem na přípravě akcelerace fyziky se svými akcelerátory GeForce. Pravděpodobně tehdy nebyla Nvidia natolik silná v kramflecích, aby Havok mohla donutit dělat, co je jí zlíbí, a ten chtěl zůstat do značné míry fyzikálním engine pro všechny platformy. Technologická dema dokazují, že Havok FX uměl stejná kouzla a čáry jako dnes PhysX. Bohužel pro Havok, který se později obrátil na ATI, došlo k akvizici kanadské společnosti společností AMD a do hledáčku nového majitele se dostaly zcela jiné priority. Tento a další problémy vzniklé odkoupením společnosti AMD nyní přivádí celou divizi ATI do nezáviděníhodné pozice, kdy nemohla dlouhodobě plánovat strategii.

Samotný Havok je rozdělen na několik produktových balíčků, které si mohou dle potřeby vývojáři zakoupit. Havok Behavior je určen pro akceleraci umělé inteligence (AI), nejznámější je modul pro herní fyziku Havok Physics, simulace chování textilních materiálů má na starosti Havok Cloth, kolizní modely potažmo destrukce jsou v rukou modulu Havok Destruction. Technologicky je oproti současné verzi PhysX tento engine poněkud zastaralý, ale rovněž také velmi jednoduchý na implementaci a jeho služby využívá kolem 200 herních titulů na různých platformách jako je PC, Xbox, Playstation nebo Wii. Mezi poslední herní pecky využívající tento engine je například Bioshock nebo Assassin’s Creed.


Pokud Intel a ATI začnou spolupracovat a skutečně se snažit na prosazení Havoku v komunitě herních vývojářů a předvedou nám, co toto rozhraní skutečně dokáže, pak může tento polomrtvý engine s velkým potenciálem uspět. ATI má se strukturou svých superskalárních (5D) stream procesorů výrazně větší šanci být výkonnější než grafická jádra Nvidie s jednoduchými (1D) stream procesory. Pro úspěch oživeného Havoku je stěžejní čas, tedy i to kdy se obě společnosti AMD a Intel domluví na spolupráci a propagaci tohoto dítka. Pokud PhysX dostane dostatek času na vyladění a podporu vývojářů, tak se bude Havok jen těžko prosazovat.


Intel se v současnosti dušuje, že pracuje na vývoji nové verze a spousty vylepšení tak, aby byl Havok co možná nejpřívětivější vůči vývojářům. Plánuje také přímou podporu svému novému hybridnímu dítku Larrabee, které spatří světlo světa až příští rok. AMD bude se svou divizí ATI pravděpodobně s Intelem velmi úzce spolupracovat, pokud se týká Havoku a jeho vyladění pro práci s grafickými kartami ATI. Je ale otázkou, jak se ke spolupráci postaví Nvidia, která má většinu v prodaných herních akcelerátorech. Její bojkot by pro Intel mohl být nepřekonatelnou překážkou. Společnost má ovšem v ruce i esa v podobě licencí na čipsety pro procesory Intel. Nvidia možná nebude ochotná, ale spolupracovat bude nucena.


Závěr


PhysX nyní v zeleném trikotu Nvidie je fungující technologií, kterou čeká velká budoucnost v herním průmyslu, pokud vše půjde tak, jak si Nvidia naplánovala. Přechod na hry akcelerované skrze grafické karty společnosti Nvidia mohli vývojáři plánovat hodně dlouho předtím, než bylo pro veřejnost skutečně jasné, s čím Nvidia vyrukuje dnes, v roce 2008. Elegantnost řešení Nvidia PhysX je zcela zjevná. Je zde přítomna již nějaký ten pátek a k akceleraci her využívajících tento engine není třeba žádný další hardware než ten, který máte již v s trochou štěstí v počítači. Pro potencionální kupce grafické karty nebo rovnou celého systému pak může PhysX znamenat jasný stimul a příslib akcelerace v budoucích herních titulech.



Podle prvních ohlasů se zdá, že Nvidia zvládla implementaci ovladače PhysX do svých ForceWare velmi dobře. Soudit reálné použití této technologie ovšem budeme moci uskutečnit až v momentě, kdy na trhu budou reálné tituly masivně využívající PhysX. Pokud budou jasně patrné přínosy akcelerace fyziky v oblíbených hrách a nejen na samotných technologických demonstracích, bude moci Nvidia vyvěsit vlajku na dobyté hoře

AMD/ATI stále přešlapují, jako by snad měli přehršel času s Intelem spekulovat nad tím, jak se vlastně k Havoku postaví. Pod značkou ATI je sice v současné době nejvýkonnější karta Radeon HD4870 X2 a rovněž povedená série Radeon HD4800, ale pro ATI je tento úspěch jen nadechnutím nad hladinou a rozhodně ne důvod k domněnkám, že do příchodu dalšího čipu není co řešit. Pokud hardwarová akcelerace fyziky pro ATI bude znamenat až další generaci grafických čipů, může jít AMD směle dražit tuto svou divizi na eBay.

Proč má Nvidia tak dobrý marketing a ATI tak špatný? Není snad v AMD někdo, kdo by vzal věci pevně do rukou? Skvělý hardware (RV770 je nejpokročilejší čip v současné produkci), průměrný software a hrůzný marketing, to je obraz současné ATI. Doufejme, že se blýská na lepší časy, protože herní průmysl co do objemu proinvestovaných peněz do jednotlivých projektů začíná velmi silně konkurovat tomu filmovému. Vždyť jen vývoj Crysis stál asi 50 miliónů dolarů, což je rozpočet hubenějšího studia na slušný hollywoodský flák bez zbytečné koncentrace hvězd.