Dopustím se moderování diskuse. Příspěvek byl o tom, že jakkoliv se Tesla chlubí ekologií, tak pokud je její řešení dražší ­(cena bez koncových daní za celý životní cyklus výrobku­), tak ekologické ­( ve smyslu menší ekologické stopy­) být nemůže. Elektromobily jsou dražší než spalováky, levnější na provoz a mají mnohem kratší technickou životnost. Elektromobily jsou asi výrobně dražší než vidíme na cenovce ­(protože se od ceny odpočítavají flotilové emisní sankce­). Pro účely mé­/ naší úvahy jsou podstatné výrobní a provozní náklady. Výrobní náklady neznáme, ale můžeme předpokládat, že jsou svázané s těmi prodejními. Provozní náklady můžeme spočítat, jenom cenu benzínu musíme snížit o spotřební daň, naopak DPH můžeme ignorovat, protože je připočtená ke všemu. Má to docela dost neznámých ­(lze popsat, kterým směrem ­"neznámá­" tlačí, ale blbě se dá určit o kolik­)
I když ­"neznámé­" budeme ignorovat a budem předpokládat, že prodejní ceny odpovídají výrobním nákladům ­(což je pro porovnání elektromobilů ten nejpříznivější stav­), tak doplatek na elektromobil se jenom velmitěžko vrátí na úspoře ceny za benzín. Nový spalovák nejezdí za 4 Kč­/ km, ale spíš za 2,25 ­(spotřeba 5L­/100km, cena 45 Kč­/L­), naopak elektromobil má ztráty při nabíjení cca 10%, reálně ušetříme cca 1Kč­/ km ­(počítám palivo včetně spotř. daně, čili jsem mimo vstupní úvahu, ale pro zjednodušení diskuse to vyhoví­). U baterky se předpokládá životnost 200 tis km. Vím, že Tesle vyšlo něco jiného, ale je to údaj pro auta která nepoznala zimu a měla velké baterky ­(­"velká baterka­" znamená, že ve většině případů se nabíjí z 30% do 60%, protože to stačí na denní provoz, je to rychlé a pro baterku příznivé a ­"nepoznala zimu­" znamená, že se nenabíjí v zimě, tedy pomalu a s velkými ztrátami a při jízdě se netopí­). V reálném ČR světě budou baterky spíš malé, proto provozované 20%­-80% a v zimě ještě s větším využitím kapacity, pak vydrží právě­/ sotva těch 200 tis km během kterých by se měly zaplatit ­(nezaplatí, protože šetří cca 1Kč­/ km a elektromobil je dražší o víc než 200 tis. Kč­)
Pokud vás napadne, že jsem něco zanedbal, zkuste se zeptat taxikářů proč nepřezbrojili na eletromobily ­(nepřezbrojili, protože je to ekonomická blbost­), navíc tím že ekonomika je ­"ciknutá­" směrek k podpoře elektromobility, tak ekologická pitomost je to ještě větší

Prosím uveďte nějaká čísla. Mě furt vychází, že elektromobil stojí cca 2x ­(no dobře možná 1,8x­) víc než srovnatelný spalovák. Průměrný zákazník ho nemá jako druhé auto do rodiny ­(pokud bude mít druhé auto, tak jím bude ­"nákupní taška­"), takže si zkuste představit, že elektromobilem jedete v zimě na hory ­(s každodenním dojížděním na sjezdovku­). Do provozních nákladů započítejte dobíjení za cenu podle aktuálně nabízených tarifů a 20% nabíjení na rychlonabíječce a pravděpodobně poloviční kilometrovou životnost automobilu ­(vím že diskutujem pod článkem který se chlubí 320 tisKm životností baterie, ale úplně tomu nevěřím, protože všechna data jsou ze slunné Kalifornie)

S ekologickou stopou je o jednoduché odpovídá ­(přímo úměrně­) ceně napsané na účtence. Než mě chytíte za slovou seznamem sběratelských případů, kdy to neplatí ­( nebo to tak vypadá­), tak pravidlo omezím na masově produkované ­(komoditní­) předměty a cenu bez koncového zdanění.
Takže pro automobily jde o cenu bez DPH, pro paliva­/energie o cenu bez DPH a spotřební daně, pro výrobek jde sumu cen za celý životní cyklus. Pokud elektromobily stojí násobně víc než běžné automobily, poskytují o hodně horší službu ­(pro většinového zákazníka­) a mají podobné náklady na km jako běžná pohybovadla, tak ekologicky nemůžou vycházet líp. Pouze poskutují službu ­"mám výfuk v elektrárně­" ­(ekologická stopa v místě těžby surovin je jenom jiná varianta ­"výfuku­")

Elektrochemická koroze běží, pokud jsou vodivě spojené dva různé kovy ­(třeba hliník a měď­), pokud je vodivé spojení provedeno kapalinou, tak čím je kapalina el. vodivější ­(slanější­) tím to běží rychleji. Proto jako chladicí kapalina má být použitá destilka ­(je nevodivá­) a použité kovy co nejčistší ­(nečistoty se vyluhují a ­"osolí vodu­"). Ve skutečnosti hliník s mědí dohromady a s chladicí kapalinou na bázi vody bude vždycky dělat problémy ­(otázka není ­"zda­", ale ­"kdy­"). Všechno kam může chladicí kapalina by mělo být z mědi ­(bronzu, mosazi­) a hliník použitý pouze­/ nanejvýš pro konstrukci žeber nalisovaných na měděné trubky.

Proč to cpou pod vodu? Přijde mi mnohem jednodušší vodu čerpat, použít na chlazení a trochu ohřátou vypustit, než stavět ponorku. Budova na břehu je mnohem lacinější, technika v ní servisovatelná, zařízení škálovatelké, .... Popsaný způsob ­(čerpám vodu jako chladicí médium a ohřátou jí vracím zpět­) se běžně používá, jak v průmyslu ­(elektrárny, chemičky­), tak při chlazení budov. Celé mi to přijde jako PR šaškárna. Napadá někoho nějaký důvod ­"proč používat ponorku­"?