Pneumatická paměť pro měkké roboty rozehrála piano

Pneumatická paměť z University of California Riverside využívá namísto elektronů vzduch, který je tu využit i pro hýbání robotickými prsty na klaviatuře. 

 

 

Dle autorů jde o typ paměti, který by se mohl hodit především pro tzv. měkké roboty, čili roboty se skutečně měkkými těly. Taková zařízení obvykle využívají právě vzduch, který nafukuje jejich těla a dává jim objem i možnost se hýbat. 

 

V tomto případě jde o sestavu ovládaných ventilů coby vzduchové variace na řídicí elektrody, které v systému ovládají tok vzduchu a právě rozdíl v tlaku určuje, zda má daná paměť zapsanou logickou nulu nebo jedničku. Nicméně tu nejde o zvýšení tlaku vzduchu, jak by se mohlo zdát. Jde naopak o snížení, čili se tu neuplatní kompresor, ale vývěva, díky níž se tu určuje rozdíl mezi atmosférickým tlakem (logická 1 - zapnuto) a vakuem (logická 0 - vypnuto), i když samozřejmě asi nepůjde o dokonalé vakuum. Postačí takové odčerpání vzduchu z kontrolního obvodu, které poslouží k otevření cesty mezi vstupním a výstupním kanálem.

 

Díky tomu, že systém může udržovat rozdíly v tlaku i po odpojení od řídicích vakuových pump, se dá mluvit o nevolatilní/stálé paměti, která si tak udržuje svou informaci, ale to samozřejmě pouze za předpokladu, že řídicí obvody budou dobře těsnit. 

 

 

Ve vytvořené konfiguraci je tato paměť pouze osmibitová, i když ve videu se ukázala jen pro ovládání čtyř ohebných prstů, jejichž provedení odpovídá právě koncepci měkkých robotů. Samotní tvůrci mluví o "eight-bit nonvolatile random-access pneumatic memory (RAM)" i o tom, že dle jejich názoru takovým způsobem bude možné vytvořit autonomního robota s procesorem a pamětí běžícími na vzduch. Tak uvidíme.