reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Počítačové sítě – historie vývoje (2)

19.8.1999, Vít Zatloukal, zpráva
Počítačové sítě – historie vývoje (2)
Na začátku byl počítač
Úvod
Revoluce v počítačích
Začátek osmdesátých let znamenal vznik zcela nové kategorie počítačů. IBM, Intel a Microsoft totiž vytvářejí něco, o čem se uživatelům dosud jen snilo - osobní počítač. Tento počítač byl dostatečně výkonný na to, aby mohl zajistit požadavky uživatele a přitom tak malý, že mohl být na stole v kanceláři. A to také znamenalo určitou ránu pro počítačové sítě. S nástupem osobních počítačů se totiž do osobních počítačů přestěhovaly i příslušné aplikace, které až dosud byly provozovány na centrálních počítačích. Uživatelé osobních počítačů tak přestali být na těchto (a dalších) počítačích závislí a potřeba komunikovat s vnějším světem se výrazně oslabila. To však trvalo jen krátce - sami uživatelé odhalili, že existují aplikace, v nichž spolu musí spolupracovat. A stejně tak zjistili, že je výhodné sdílet jak periférie (tiskárny, modem apod.), tak i informace. A na trhu se objevují první síťové technologie řešící fyzické propojení počítačů.
Nastupuje ATM
Na trhu však stále chyběla technologie, která by pracovala nejen v lokalitě, kde je umístěna firma, ale i na velkou vzdálenost. Na vývoji dosavadních síťových technologií se podíleli zejména odborníci z oblasti počítačů. Ti také vyvíjeli technologie, které ve své podstatě přenášely data na relativně krátkou vzdálenost (nejvýše kilometry) a pro přenos na delší vzdálenosti využívali technologie, které byly jak spolehlivostí, tak i rychlostí a dostupností o několik řádů horší než technologie pro lokální přenosy. Pro vznik univerzální technologie byla tedy nutná spolupráce počítačových odborníků s odborníky z oblasti telekomunikací. A právě tato spolupráce umožnila vznik technologie ATM (Asynchronous Transfer Mode).
Jedním z prvních výrobců, který se technologii ATM začal plně věnovat, byla firma FORE Systems. Ta je také uznávána jako firma, která uvedla ATM do komerčního světa. Orientace firmy FORE Systems na ATM se bezesporu vyplatila. Dnes je totiž nejvýznamnějším dodavatelem technologie ATM na světě a řada firem své kroky v oblasti ATM odvozuje právě od kroků firmy FORE Systems.
Protože ATM je jakousi nadstavbou přenosových cest, lze ATM-přenosy realizovat nejrůznějšími cestami. ATM tak lze provozovat například v optické síti SONET (nejčastěji se udává přenosová rychlost 155 Mb/s; lze však dosáhnout i výrazně vyšších rychlostí, např. 622 nebo 2,4 Gb/s), na metalické kabeláži (obvykle 25 Mb/s), v radiové síti apod.
Zřejmě nejdůležitější výhodou ATM je však tzv. QoS (Quality of Services), tedy kontrola kvality poskytovaných služeb. Díky ní je totiž technologie ATM schopna zaručit různé parametry a vlastnosti přenosu a přenos tak přizpůsobovat typu přenosu (jiné požadavky na přenos má provozování tak náročných aplikací, jako jsou videokonference, a jiné požadavky má například přenášení datových souborů). Proto lze prostřednictvím ATM snadno realizovat i služby tak náročné na zpoždění jako je přenos hlasu či obrazu.
Dnes Fore Systems nabízejí komplexní řešení LAN a WAN sítí založených na ATM technologii. Fore Systems dodávají i kompletní řadu ATM přepínačů, adaptérů a produkty pro přístup do LAN a WAN sloužící k připojení již existujících sítí k jádru ATM.
ATM je skutečně první univerzální technologií pro přenos informací jakéhokoliv typu na jakoukoliv vzdálenost. Jedná se však stále o relativně složitou technologii, která na své skutečně masové nasazení teprve čeká. Pak zřejmě dojde k jejímu výraznému zlevnění a k plnému využití všech jejích obdivuhodných vlastností.
Nové možnosti
Standardizace přenosových cest a jejich výrazné zrychlení napomohly dalšímu rozvoji počítačových sítí. Na scéně se totiž objevil nový výpočetní model - klient/server. Ten předpokládá, že část počítačů (serverů) neslouží jednotlivcům, ale poskytuje služby řadě uživatelů (klientům). Klientské počítače tak vysílají požadavky na server, který jim poskytne výsledek nějaké aplikace, anebo data, která klientům slouží k dalším výpočtům. To samozřejmě vedlo k daleko větším požadavkům na počítačovou síť.
Stále se však rozlišuje, zda se jedná o tzv. lokální sítě (LAN) nebo o sítě rozlehlé. Zatímco v oblasti lokálních sítí dochází doslova k boomu, oblast vzdálených propojení je neustále sužována vysokou cenou a nízkou přenosovou kapacitou. Přesto dochází ke slučování jednotlivých lokálních sítí do jednotných logických celků (pomocí tzv. internetworkingu), které navenek vystupují jako jediná síť. Příkladem takových sítí může být podniková síť velkého podniku anebo fenomén dnešních dní, Internet.
S přenosovou rychlostí 100 Mb/s však přichází i Ethernet, a to hned ve dvou verzích - 100VG-AnyLAN a Fast Ethernet. Obě technologie měly svá pro a proti. Avšak zejména větší podobnost s klasickým Ethernetem umožnila prosadit se Fast Ethernetu. Zatím posledním krokem v oblasti lokálních sítí byl gigabitový Ethernet, který uživatelům nabídl téměř neuvěřitelnou rychlost 1 Gb/s.
V oblasti lokálních sítí se na trhu objevují nové technologie, které se snaží více či méně zastoupit Ethernet. Jde například o technologii FDDI, která je plně založena na bázi optických kabelů a která disponuje přenosovou rychlostí 100 Mb/s. Tato technologie se však ukázala drahá a málo flexibilní, takže se od jejího užívání již upouští.
Tisková zpráva FORE Systems