Já samozřejmě souhlasím s tím že je to postavené na hlavu. Nadruhou stranu ­- žijeme v tržním hospodářství ve svobodném světě a dá se říct že je za to většina moc ráda. A tohle je prostě vlastnost trhu ­- všechno si najde cestu nejmenšího odporu ­(v tomto případě nejlevnější cesty­), i když se to na první pohled může zdát absurdní. Obávám se že ekodaň nic nevyřeší ­- přenese zvýšené náklady na koncového zákazníka a tím pádem opět trochu zvýhodní dovoz z asie, kde žádnou takovou daň nemají. A napařit daně na věci z asie nemůžeš, protože by to rozpoutalo celní válku a o tu aktuálně nikdo nestojí. Myslím že jediným řešením bude nedostatek ropy což udělá cesty lodí drahými tak, že se to prostě neoplatí převážet. Otázka je, jestli v té době bude někoho víc pálit odkud je tričko, než kde vzít na chleba za 500,­-.

Když přivezeš trička, rozvezeš je do obchodních skladů a pak do obchodů. Když přivezeš bavlnu, potřebuješ ji dostat do skladu zpracovatele, odtamtud dostat látku do barvírny, pak k výrobci triček a pak teprve do skladů prodejců a obchodů. V lepším případě jedna firma látku jak vyrobí, tak rovnou obarví. Ale slyšel jsem jak se třeba strojírenské výrobky vozily z ostravy do německa kde je nabarvily aby je pak vezli zase zpět, aby proběhla finální montáž.
Prostě si zvykněte že dnešní svět funguje mnohem složitěji než si to většina lidí dokáže představit.

Nemyslím to jako urážku, ale myslet si že když to z číny stojí 200 tak tady to bude za 250 je naivní. Cena dopravy se v tom množství co se to vozí do celkové ceny promítne minimálně. Pro věc vyrobenou v EU si připočti celý zásobovací řetězec který bude výrazně dražší díky platům skladníků, přepravců, obchodníků, skladů ... Pak to musíš někde vyrobit ­- opět roční cena fabriky bude jinde než cena v asii. Platy jsou i díky různým pojištěním až několikanásobné.
Nevidím do toho, ale když bys pohledal, určitě by se někde dalo vyštrachat porovnání cenových nákladů životního cyklu výrobku vyrobeného v EU a Asii.
Mě stačilo když jsem kdysi dávno četl článek porovnávající džíny. Budu to psát dost orientačně, ale ceny tam +­- takové byly: cena do 1000,­- džíny z asie s obrovskou pravděpodobností vyráběné dětmi a jinou levnou pracovní silou. Za cca 2000,­- džíny vyrobené v asii normální pracovní silou v celkem lidských podmínkách. Za cc 3000­-5000,­- džíny vyrobené v EU­/USA za použití materiálů dovezených z asie. Až za cenu cca 6000+ se dalo spolehnout že kompletní výrobní řetězec byl v EU­/USA podle platných legislativ.
Kolik znáš lidí co mají džíny za 6 litrů? Osobně ani nevím kde bych si takové mohl jít koupit, když nepočítám Lewisky.

Pro ekonomiku jo, pro peněženku spodní třídy ne. Kdy sis naposled koupil obyčejné bavlněné tričko za 1000,­-? Cca tolik by totiž stálo, kdyby ho levně nevyrobily dětské ručičky někde v indonésii a ty obrovské lodě nedopravili sem.
Já se toho nezastávám a být to na mě, zruším to taky. Ale já nejsem průměrný občan ­- dělám v IT s IT platem, takže bych si dražší věci mohl dovolit. Bohužel to často není možné, protože není na výběr mezi výrobkem z asie a z EU. Je to tak, že trh už jednou rozhodl, výroba všeho se přesunula a demence ­(nejen­) nových generací toužících po každé kravině to jen podporuje, takže se vozí kraviny.

Měl jsem tři Canony a ani jeden nepřežil tři roky domácího používání­/nepoužívání. Zaschlou hlavu u Canonu nevyčistíte, odpadní nádobku nevyměníte ani ­"nevylejete­". Slušné tiskárny se slušnými ovladači, u kterých se můžete spolehnout že do tří let budete kupovat novou. Díky, nechci. Jedu přes pět roků na Epsonu který je hlučnější, ovladače nejsou tak dokonalé ­(v linuxu nepochopitelně nefunguje duplex­) ale tisknu a tisknu a zatím to nevypadá že přestanu. To samé jsem slyšel o Brother tiskárnách. Canon už nikdy více.

Hmm, na TN displeji nebo displeji s neúplným pokrytím sRGB nastavit Adobe RGB? Tomu říkám rada... Jestli nebude lepší přečíst si něco o barevných profilech a začít je používat. Ale u entry tiskárny dost pochybuju, že by to něco změnilo...

Já vím že ta tiskárna tenkrát stála desítku a dnes je to spotřebka. Bohužel pro nás je to spotřebka s úmyslnýma neopravitelnýma mrvítkama. Prostě produkt své doby ;­( Čemu ale moc nevěřím je, že dražší tiskárny to nemají. Jedna ta Canonka byla za cca 6 litrů a byť vydržela nejdéle, pořád to byly mizerné čtyři roky. A to se na ní nijak usilovně netisklo. Spíš bych řekl že nejčastější úloha byla čistění hlav ;)

Problém s černobílým tiskem při chybějící barvě je pořád aktuální a taky to nechápu. Canon u mě skončil na blacklistu ale kvůli plánované životnosti, nikoli kvůli nemožnosti skenovat při chybě tiskárny. Nikdo mi nevysvětlí že je náhoda že odešly tři tiskárny během skoro stejné doby používání. A ano, byla tam i legendární odpadní nádobka ;­) Ať se ozve někdo, komu vydržela nějaká Canon tiskárna aspoň 5 roků a nestála víc jak desítku. Když si vzpomenu jak kámošovi vydržela první inkoustka ­(a teď fakt nevím jestli HP nebo Canon­) víc jak sedm roků usilovného tisku na kolejích a musel se jí zbavit jen kvůli zastaralému paralelnímu portu... Ale to výrobcům nejde do krámu ;(

Já prošel za posledních 20 let přes Canony k Epsonu. Ideální není ani jedno. Zkušenost je taková že Canony jsou tiché, ovladače přehledné, vše funguje i pod linuxem. Bohužel si jakéhokoli Canona kupujete na maximálně 3­-4 roky. Pak se mrvítko projeví a oprava je v ceně nové tiskárny ­- takhle skončily tři Canony v cenové od dvou do cca sedmi tisíc. Totální opruz byl, když kvůli ­"chybě­" na tiskové straně tiskárna nedovolí ani skenovat. To bych fakt vraždil. Od té doby mi Canon nesmí přes práh. Otcovi jsem pořídil laser, sobě Epson ­- potřebuju barvu.
Zkušenost s poměrně levným Epsonem ­(cca 2.5 tisíce­) je za poslendí 4­-5 roků taková že i když zaschne, vždycky jde pročistit, i když to občas sežere dost barvy. Pořád lepší než Canon, u kterého to nešlo a byl to jeden z důvodů koupě nové tiskárny. Epson je oproti Canonům o poznání hlučnější a v linuxu to není ideální ­- nejde oboustranný tisk, což považuju za největší nedostatek. Používám neorigo náplně protože origo splňují známý fakt o nejdražší kapalině na světě. Z toho důvodu nebudu hodnotit kvalitu barevného podání ­- je mizerná, ale na obarvení dokumentů to stačí. Také je potřeba zapomenout na aktualizace tiskárny, protože spolehlivě odepíše aktuální sadu neorigo náplní.
Celkově jsem s Epsonem spokojený víc než s Canonem, i když to do ideálu má ještě pár kroků. Až odejde, zkusím tankového Epsona. Snad najdu v portfoliu něco s více barevnýma náplněma pro lepší tisk fotek co zároveň nebude stát jak ojetá Fábia ;)

Tohle mě u Eiza hodne štve ­- dělají super monitory, ale jejich představa že žádný amatér který si tohle koupí domů na zpracování fotek a videa nikdy nic nehraje je ­"úžasná­". A takhle to mají ve všech řadách ­- kvalitní monitory s kvalitním zobrazením, ale freesync které je bez poplatků do toho udělat neumí nebo nechtěji ;­(
Mám v plánu letos pořídit nějaký 27­" monitor s +­-100% AdobeRGB, ale taky bych si na tom rád občas něco zahrál.

Já za posledních cca 15 roků vystřídal několik tiskáren ­(nedobrovolně­). Začínal jsem s Canonama, které měly výborný tisk, perfektně skenovaly, ovladače byly jedna radost a byly poměrně tiché. Nejtrvanlivější ­(a nejdražší ­- cca 5 tisíc­) vydržela asi 4­-5 roků. Zbylé 3 už nedaly ani jedna víc jak 3 roky. Nejsmutnější na tom je, že všechny odešly na plný zásobník odpadního inkoustu a v té době jsem nikde na netu nenašel jak to pořešit ­(vždy byly softy jen pro starší modely­). A nejvíc mě na tom nakrklo, že pak tiskárna zakazuje uživateli i skenování, přesto že to nemá s tiskem nic společného, takže nelze takovou tiskárnu zachovat ani jako slušný skenner. To mě nakrklo tak, že teď mám už cca 4 roky poměrně levnou epsonku která má trochu horší tisk, ovladače naprd ­(v linuxu nevytisknu duplexem­), je hlučná jak tank, ale pořád jede. Zatím. Nečekal jsem to od ní, jen jsem už nechtěl dávat prachy Canonu. No a u otce jsem to pořešil nejlevnějším laserem ­(věčně mu zasychaly hlavy, jak málo tisknul­), tak uvidím, jak dlouho vydrží.
Dost se divím, že EU chce korigovat všechno, ale tyhle sra... výrobcům pořád prochází ;(

Měl jsem tři tiskárny Canon, z toho už žije poslední. Dokud sloužili, nedalo se jim nic vytknout ­- parádní ovladače, tichý chod, subjektivně kvalitní tisk, výborné skenování ... prostě paráda. Bohužel pro uživatele Canon zaměstnává hodně dobré inženýry, takže se už dvě tiskárny odporoučely do roka po záruce. A to na nich bylo tisknuto sporadicky ­- klasické domácí použití kdy si na ně vzpomenete jednou za měsíc až tři... Bohužel, obě odešly tak, že oprava by stála víc než nová tiskárna, takže šly do šrotu. Nejdřív jsem si říkal že je budu používat jako slušné skenery, ale ouha ­- nejde tisk, máš smůlu milý uživateli ­- nepustíme tě ani ke skenu.

Nikdo mi nevysvětlí že v tiskáně může odejít hlavní jednotka po necelých třech letech nepoužívání, pokud to tak výrobce neplánoval. A poučení? Sice jsou Canony uživatelsky asi nejlepší domácí tiskárny, ale ta značka mi už nesmí do domu. Btw. ani jedna nebyla totální lowned ­- obě spíš střední třída kolem 4­-5 tisíc.

To už nejspíš dávno mou Operu 12 nahradí nový Vivaldi, který už v tech preview 2 vypadá docela použitelně a na první pohled chybí snad jen mail a seskupování záložek.

To už bych radši šel do CG223W za těch 22. Nepotřebuju vyloženě 24, spíš mi sedí menší monitory. Ta 22 je prakticky ideální, bohužel je to poslední 22­" monitor s neTN maticí. Dřív byl ještě S2233W, ale ten byl pořád s trubicema, ne LEDkama. A já plánuju monitor na dalších 10+ roků, což by podle mě trubice nevydržely ­(nebo startér na nich ­- předpokládám, že tam byl­).

Možná že časem dospěju do stavu, kdy dám za monitor znovu 20. Ale to spíš přesvědčím sám sebe, že mi stačí i obyč IPS za 6­-8 tisíc ­(na kodeření a občasné hraní v dosboxu ;­)­).
Rozdíl oproti dnešku a době CRT je v tom, že tenkrát byl minimální výběr 19­" monitorů zvládajících 100Hz na 1280x1024. Dnes je obrovský výběr skoro ­"dokonalých­" LCD, takže není nutné tolik utrácet. Tenkrát to bylo o zdraví očí, dnes je to o pohodlnosti a komfortu ­- z toho se slevuje mnohem lehčeji.

A jak je vidět v poslední době, korekce homogeinity podsvícení a nepulzní regulace podsvícení proniká i do středního segmentu, takže věřím že je jen otázkou času, než se objeví nějaký ­" ideální­" panel do 15 tisíc. Snad do roka, dvou? To je coby dup ;)

Kvalitních monitorů je celkem dost. Problém je, že mi na každém vždy něco vadí. V drtivé většině nerovnoměrnost podsvícení. K čemu monitor, který nakalibruju v centru na dokonalé barvy, když ty barvy budou dokonalé díky nerovnoměrnému podsvícení právě jen na jednom místě? Mám docela barvoci, takže takové věci divím i když už delší dobu grafiku nedělám. Naštěstí starý monitor drží ­(snad už 10­-12 roků a pořád bez jediného výpadku­), takže nemám potřebu nutně kupovat něco jiného. Dřív nebo později někdo na trh monitor podle mého gusta vydá a nebude stát ani tu dvacku ;)

Co ti na to odpovědět? Ano, zdá se mi to drahé. Dodnes mi na stole stojí Eizo F730, tenkrát za dvacku. Ale dnes bych to za to už nedal ­- není potřeba. Nepotřebuju profesionální monitor ale zároveň od monitoru něco požaduju ­(nepulzní regulaci podsvícení, uniformitu podsvícení, nativní 8bit panel ­(nebo víc­) a pokud možno hrubší rastr ­- prostě jsem na něj zvyklý­).
A v ceně pro mě akceptovatelné ­(ideálně do 15k, ještě lépe tak do 12k­) jsem zatím nic nenašel.

Jinak tvá poznámka mě evokuje výkřik jedince s neomezenýma možnostma, zato dost omezeným vnímáním světa kolem. Takže znovu ­- drahé to je, můj problém ale nikoli. Snad ti to nezpůsobí problém ;­)

Neříkám, že je ideální. Bohužel je to asi i tím, že jich moc není ;­( Našel jsem ještě Eiza S1921XSH­-BK a S1932SH­-BK, ale cena je dost podobná NECu ;(

Být to 24­" s 1920x1200 nebo 22­" s 1680x1050 ­(s adekvátně nižší cenou­), jdu do něj. Takhle zase musím čekat ;­(

Btw. Nechtěli byste se podívat na NEC MultiSync 1990SX? Je to snad jediný moderní zástupce v 19­". Asi patřím k raritám, ale dávám přednost dvěma 19­" před jedním velkým ­- jeden monitor je přímo přede mnou, druhý vedle něj, takže mám hlavní ­"dění­" stále přímo před sebou a nemusím mít hlavu natočenou mírně doleva ­(maximalizované textové editory a konzole­) + když potřebuju něco víc, je to na sekundárním monitoru. Navíc maximalizace roztáhne okno právě jen do jednoho monitoru, cože mi taky vyhovuje víc než ­"lovit­" velikost na polovinu velkého ­(vím že ve win jsou zkratky a v linuxu jdou nastavit taky­).

Těžko se může příkon v zátěži pohybovat kolem 130W když nemá přídávné napájení a přes PCI Express druhé generace se protlačí maximálně 75W. Také specifikace té karty tomu odpovídá ­- Power Board cca ­(Max­) ­[W­]: 55.

Můžu se zeptat jaký? Taky mám ještě stařičkou 19­" CRT F730 a pořád nemůžu najít rozumného nástupce. Problém mám teda i v tom, že už za monitor dvacku nedám, ale do těch 12­-ti bych to ještě snesl. Jenže buď má 6­-bit, nebo nízkou frekvenci podsvícení, špatnou homogenitu podsvícení případně podsvícení trubicemi ­(nevěřím, že i v případě Eiza vydrží zase těch 10 roků­). A pak taky nepotřebuju 24­" a 23­" s full hd je pro mě moc malý bod a 22­" v rozlišení 1680x1050 se v podstatě přestalo dělat. O klasických 4:3 za rozumný peníz ani nemluvím.
Btw. netuší někdo, co znamená u Eiza S­-TN matrice? Je to jen marketing, nebo je to opravdu v něčem upravená TN matice? Kdo by to pro ně dělal?

Graf s teplotou zobrazuje spotřebu. Teda aspoň doufám, že teploty nejdou přes 100 stupňů ;)

No vidíš, pro mě je to přesně to, co potřebuju. Dvouřádkový enter je pro mě zhouba. Takže to není vymyšlenost, ale jeden ze dvou ­(tří?­) nejrozšířenějších layoutů.
Vymyšlenost je logitechí dvouřádkový delete a chybějící insert ­(nebo naopak, z hlavy to přesně nevím­), což pro některé lidi jako jsem já dělá z hromady potenciálně pěkných klávesnic nepoužitelné zmetky ;(

Přesně. Pořád čekám na malý zázrak ­- rozumné Eizo za cca 10­-14, ale svou šanci jsem asi už prošvihl ­- S2233W. Bohužel jsem na tuto verzi nikde nenašel recenzi, a tak jsem se trochu bál, že bude něco jako dnes recenzovaný kus ;­( A taky by se mi víc líbilo LED podsvícení. No co, čekám dál ;(

Recenze máte super, ale pořád je to to samé ­- 23­". Co takhle proklepnout opravdové pracovní monitory s většíma pixelama ­- 24­" s 1900x1200 nebo 22­" s 1680x1050? Z těch 22­" třeba Eizo S2233W ­(i když je to starší kousek­).

To je jasné. Jen mě u té modré prostě nenapadlo, že je to to co hledám ;­) Myslím, že teď je to přece jen lepší ;)

Umístění je v pohodě ;­) Jen se mi nezdálo, že by ten kompletně modrý monitor byla fotka s dlouhou expozicí zcela černé plochy. To opravdu tak moc zmodrá? Na jiných webech bývají podobné fotky opravdu černé. V takovém případě se omlouvám a přidávám aspoň slovně i poslední hvězdu za článek ;)

K dokonalosti mi chybí už jen monitor vyfocený ve tmě s černou přes celou plochu, aby byla dobře vidět míra prosvítání. A taky budu doufat, že se brzy začnou objevovat podobné 24­" kousky, které jsou na práci přece jen vhodnější díky větším bodům ­(ale chápu, že to nemusí vyhovovat všem­).

To ale nebylo způsobené špatným vypálením ale jinou charakteristikou odrazové vrstvy ­- na vypalovací CD bylo potřeba silnějšího laseru, což první hifi mechaniky neměly.

Já měl na mysli měření toho optického výstupu na konci optické linky, tedy ještě přes zesilovačem. Nevím jestli je to vůbec realizovatelné, třeba pomocí osciloskopu. Představoval jsem si nějaký krátký vzorek, který by se přes to poslal a pak se porovnalo, jestli na druhé straně vypadl stejný digitální výstup jako na vstupu. Možná něco jako z PC do zesilovače s digitálním vstupem, z toho ­(zase digitálně­) zpět do PC a tam to nahrát bezestrátově a pak porovnat ty soubory. Tady by se ale blbě lovil začátek a konec přehrávání a nahrávání. Spíš ten osciloscop, a pak porovnat výstupní křivky, ale to by je musel umět nějak uložit, aby šel porovnat větší vzorek ...

Šlo by to nějak změřit a udělat porovnání v nějakém pěkném testu? Včetně toho ovlivnění na kabelu? Já tomu pořád nějak nevěřím ... Je mi jasné, že náběžné hrany můžou být trochu zkreslené, ale v rámci celé komunikace musí být ty hodnoty zase reprodukované 100% přesně. Od toho tam jsou nějaké opravné mechanismy, ne?
Btw. k tomu testovanému kusu ­- ten výstup vzadu L a R je na co? Daly by se na to pověsit nějaké menší regály? Nebo je potřeba to prohran ještě zesilovačem? V této problematice trochu ­(dost­) plavu, tak se zajímám, protože zrovna doma řeším, jak dostat něco slušného z PC skříně na stůl ;)

S tím já ale plně souhlasím ­- je to stejné jako názory na ­(například­) obrazy ­- každý rád něco jiného. Záleží jen na tom, jestli je recenzent nestraný a má dobrý sluch ;­)
Mě ale zajímá důvod, proč by se měl optický výstup na různých kartách lišit, když jde o digitální zpracování a přenos. Je to podobné, jako kdysi lidi tvrdili, že rychle přepálené CD je méně kvalitní než pomalu. Obyčejný test s bitovým porovnáním potvrdil, že kopie médií přepálených různými rychlostmi jsou na bit stejné. Podobné to, podle mě, musí být u to toho digitálního výstupu.

Zajímalo by mě, z čeho autor získal představu, že z kvalitní zvukovky jde kvalitnější optický signál než z té integrované. Neříkám, že nemůže, ale rád bych to viděl někde zdůvodněné. Z principu věci ­(podle mě­) totiž digitální ­"řetěz­" nemůže být ovlivněn žádným rušením jako analogový a pokud v záznamu ­(řekněme flac­) mám pět nul za sebou, tak ve finále těch pět nul musí jít i tou optikou ven, ať už je to integrovaná nebo dedikovaná zvukovka. Od toho je to digitální technologie ­- kvalita se nemůže snížit. Teoreticky by neměl být problém tohle proměřit, ne?
Z toho důvodu si taky myslím, že než kvalitní zvukovku do PC je lepší koupit přímo externí zesilovač, který si s převodem poradí daleko lépe.

Zdravím,
co příště zkusit i test bez ventilátorů? Třeba na nějakém 65W procáku. Určitě by to řada lidí ocenila.
Díky

Možná je to jen zdání, možná ne, ale zdá se mi to celé anti AMD. Nemá to být námět na flame, jen říkám, že to osobně z toho článku trochu cítím.

Nevím co je to maskovaného, ale dual od airlive mám doma už pár roků ­- WLA­-9000AP, kterýžto mi přijde úplně to samé jako dnešní ­"novinka­". Jinak jsem s ním naprosto spokojený. Funguje spolehlivě bez jakýchkoli výpadků a to je v krabici na střeše a ne v pokoji pod telkou. Jediný problém byl v chybě softwaru, kdy nastavení DNS se chybně ukládalo. Stačilo si konfiguraci uložit do souboru, ten zeditovat a zpětně nahrát do routeru a jede jedna radost. Takže na Airlive nemůžu říct křivé slovo, narozdíl třeba od Zyxela, se kterým se peru už tři roky ;(

Díky. Myslím že podobné výsledky se daly čekat. Ale přece jen je dobré to uvést.

A kde je ono vytížení CPU, jež je zmiňováno v otázce v úvpdu článku? Jinak spokojenost. Sice M$ moc nemusím, ale je fakt, že železo mají téměř vždy výborné. Docela o téhle kameře začínám uvažovat.

Až doteď sem si myslel, že grafy vytvářítě nějakým prográmkem, nebo aspoň excelem ­- jak se vám podařilo aby 293 bodů u A­-Data bez trimu bylo míň jak 227 a 222 bodů u téhož disku s trimem?

Pane autore, nezlobte se, ale takhle odfláknuté ­"dílo­" sem na internetu už dlouho neviděl. V podstatě jste se zmohl na pouhý výčet programů s lehkým výčtem vlastností ­(u některých­). To co jste vytvořil má jen o něco málo více vypovídací hodnotu než vyhledávávací stránky například na slunecnici po zadání výrazu ­"backup­".
Kde sjou nějaké osobní zkušenosti? Výhody­/nevýhody a podobně Nezbývá než konstatovat ­"znovu, lépe, radostněji­" ;(