Povrchy z nanoantén mají sloužit pro napájení i chlazení budoucích zařízení

Výzkumník Steven Novack z Idaho National Laboratory, která spadá pod U.S. Department of Energy, předvedl pole zlatých nanoantén natištěných na ohebnou polyetylénovou fólii. Tento materiál, který Novack se svým týmem vyvinul, by měl zajistit průlom v získávání slunečné energie i chlazení. Výroba takových tištěných polí má být velmi rychlá, doslova v "yardech za minutu" a jediný (i když podstatný) problém, který zůstává na vyřešení, je vyvinutí dodatečných součástek, které získanou energii přemění na použitelnou formu elektřiny.
Nanoantény absorbují zvolené rozmezí vlnové délky infračervených paprsků, které Země neustále vyzařuje díky slunečné energii, kterou za dne pohltí. To by teoreticky mělo zajistit funkčnost tohoto zařízení i v noci. Zlato bylo jako materiál zvoleno po testech s manganem a mědí a bylo díky němu dosaženo podle teoretických propočtů zařizení, které je schopno nasbírat 92 procent energie z infračervených paprsků. Aktuální prototyp, který byl následně postaven, dokáže dosáhnout 80 procent. A že antény dokáží pohlcovat infračervené záření, bude je možné také využít pro chlazení elektroniky.
Překážkou však zůstává to, že fólie produkuje střídavý proud s frekvencí několik miliard Hz, což je příliš i pro moderní DC usměrňovače a dalším problémem je velikost takových usměrňovačů. Alternativou je pak vyvinutí jiných nanozařízení, které střídavý proud zpomalí. Výhodou nanoantén však je, že se mohou naštosovat do několika vrstev, kde se každá postará o různé části infračerveného spektra.

Zdroj: DailyTech