Přehled dění v oblasti hardware za září 2005

Procesory

Září u AMD

Tento měsíc nám toho AMD narozdíl od Intelu moc nového nepřineslo. Má první vzorky 65nm procesorů, novou továrnu Fab36 otevře nyní v říjnu. Tyto nové procesory budou produkovány na 300mm waferech a budou disponovat paměťovým řadičem DDR2, virtualizační i bezpečnostní technologií.

Dále se objevily první informace o AMD Athlon 64 X2 5000+. Tento dvoujádrový procesor by měl být vyráběn 90nm technologií s jádrem Windsor. Jeho frekvence by měla činit 2,667GHz (8×333MHz), sběrnice pamětí už bude DDR2-667, každé jádro bude disponovat 1MB L2 cache (2MB celkem).
Samozřejmostí už bude virtualizační technologie Pacifica a bezpečnostní Presidio. Zaráží mě jen nízký rating procesoru, který by podle mě měl být s ohledem na frekvenci a paměť cache dle dosavadního značení asi 5300+, možná i vyšší. Jenže, magická 5000+ prostě vyjít musí ať je to cokoli.

Jedinou opravdovou novinkou jsou pro tento měsíc tři nové Opterony. Jedná se o modely 180, 280 a 880. Všechny pracují na frekvenci 2,4GHz, pro každé ze dvou jader mají 1MB L2 cache. Vyráběny jsou 90nm technologií, spotřeba činí 95W, pro OEM partnery 68W a hovoří se i o low-power verzích s 55W. Ceny modelu 180 je $799, 280 stojí $1299 a konečně 880 $2649. Pouze model 180 do Socketu 939 (280 a 880 jsou do Socketu 940) by se měl objevit o něco později, na přelomu října a listopadu.


Září u Intelu

Z Intelu prosákly informace o novém procesoru Intel Pentium Extreme Edition 955. Ten bude vyráběn 65nm technologií, ale jinak půjde stále o naše stará známá Pentia 4 XE. Při sběrnici 1066MHz poběží na frekvenci 3,46GHz. Paměť L2 cache bude činit 2MB pro každé jádro procesoru, celkem tedy 4MB. Přesto je zajímavé, že spotřeba TDP zůstala shodná, 130W. 65nm výrobní technologie se tedy opravdu projevuje. Procesor nutně vyžaduje chipset i975X, na i955X nepoběží. Naproti tomu ostatní 65nm procesory by ve stávajících deskách běžet měly (mluvím o 65nm verzích stávajících procesorů, ne o nové architektuře Conroe, která bude rovněž 65nm).

U Intelu se nejen představují nové procesory, ale také přestávají vyrábět staré. Kdo by si dnes do počítače kupoval Intel 486SX, že? V září bylo oznámeno ukončení výroby Xeonů se sběrnicí 533MHz FSB. Tedy modely s frekvencemi 2,4GHz, 2,8GHz, 3,0GHz, 3,2GHz (všechny s 1MB L2 cache) a také 3,2GHz verze s 2MB cache. Jejich místo zastoupí modely s 800MHz FSB, brzy také dvoujádrové modely a procesory se sběrnicí 1066MHz.
Modely se sběrnicí 800MHz FSB a 2MB L2 cache byly navíc velmi výrazně zlevněny až na úroveň těch samých čipů s jedním mega cache. To by mohlo signalizovat konec výroby 1MB modelů, stejně jako právě příchod nových 1066MHz FSB modelů, jímž se v cenovém spektru musí uvolnit místo.
Dále skončila výroba procesorů Intel Pentium 4 561 (3,6GHz) a 571 (3,8GHz). Kupodivu ve výrobě zůstaly 32 bitové modely 560J a 570J, které podle mého názoru na trhu už nemají co dělat. Naštěstí jsou ve výrobě procesory 660 a 670, které jsou vlastně modely 561 a 571 s 2MB L2 cache.

Velmi zaujala také zpráva o tom, že výrobní náklady na jeden čip Intel činí pouhých 40 dolarů. Což je nějakých 1000Kč. Udržovat takto nízkou cenu umožňuje stále se zlepšující se technologie (čím menší technologií je jádro vyrobeno, tím menší má plochu a tím více se jich na wafer vejde) a používání waferů o průměru 300mm (opět, vejde se na něj více čipů, nižší náklady). Procesory se však prodávají podstatně dráž. Inu, někde ten vývoj, testování a reklama zahrnuty být musí.

Firmu Intel však určitě nepotěšila zpráva o tom, že firma Dell končí s prodejem počítačů založených na procesorech Intel Itanium. Jednoduše, nač vyrábět něco, co nikdo nechce? Zájem o Itania je totiž velmi malý, především z důvodu naprosto odlišné instrukční sady a vlastně celé architektury procesoru. Tím pádem vyžaduje naprosto jinak napsaný software a člověk, zvláště programátor, je tvor lenivý, tak nač se trápit, když Xeony a AMD Opterony běží i s tradičními aplikacemi. Softwaru pro Itania je tak velmi málo.

Intel chystá také poslední update pro své Celerony, jimž bude updatováno jádro E-0 na G-1. To má splňovat normy RoHS, ale především má disponovat i zbývajícími instrukcemi ze sady AMD64 (LAHF a SAHF). Se stávajícími deskami sice budou kompatibilní, ale až po updatu BIOSu. Podobný update (podpora instrukcí AMD64) samozřejmě čeká i další procesory Intel pro patici LGA775.

Aby toho za září nebylo málo, investoval Intel do brazilského výrobce základních desek Digitron. Ten si drží na brazilském trhu velmi významných 40% trhu. Brazilský trh v poslední době výrazně expanduje, za první pololetí 2005 se zvýšil prodej počítačů o 44%.


Nový hráč v oblasti procesorů

V říjnu bude v život uvedena nová společnost P.A.Semi, která má za úkol navrhovat procesory, nebude se tedy zabývat jejich výrobou, tu pro ni zajistí jiné továrny. Hlavní oblastí budou low-power čipy pro blade servery a přenosná zařízení.
Společnost povede Dan Dobberpuhl, který kdysi vedl SiByte Inc. Tu však v roce 2000 koupil Broadcom. Dobberpuhl stojí za procesorem Alpha (64 bitový 200MHz procesor v roce 1992!), ze známých jmen mohou být ještě připomenuti Jim Keller (spolupráce se současnými návrháři AMD), Dirk Meyer (Athlon 64 a Opteron), Pete Bannon (procesor Alpha, Intel Tukwila, tj. vícejádrové Itanium 2).


Fyzikální akcelerátory

Máte pomalý procesor a grafiku a nechce se vám je měnit za nové? A přitom pociťujete nedostatek výkonu? BFG Technologies a AGEIA Technologies se dohodly na spolupráci při vývoji a výrobě fyzikálních akcelerátorů.
Pokud vám stále není jasné, co má tato věcička za úkol, tak vězte, že je to karta, která na sebe bere část úkolů procesoru a počítá fyzikální chování ve hrách. Celému systému tak ulehčuje práci a ten se může soustředit na ostatní záležitosti, na které mu zbývá mnohem více výkonu.
Karty vybavené procesorem Ageia PhysX budou určeny pro sběrnici PCI a budou vybaveny 128MB onboard paměti. Úsměv na rtech však zmizí po uvedení ceny, která se podle prvních předpokladů má pohybovat mezi $249-$299 (tj. necelých 9000Kč s DPH). Ovšem, mohlo to být i horší.


V Japonsku je možné asi opravdu všechno: Pentium 4 na 7,3GHz

Japonský overclocker Memesama opět posunul hranici maximální frekvence procesoru Pentium 4 o něco výše. Minule se mu povedlo dosáhnout 7,13GHz, nyní už pracuje na 7,3GHz. Hlavní změnou je napětí procesoru. které při prvním rekordu činilo 1,7V, při novém už velmi vysokých 1,86V. Číslo pí na milion desetinných míst zvládla tato "bestie" vypočítat za necelých 18 vteřin.