Přehled monitorů na českém trhu
1.11.2001, Radek Bábíček, článek
Jestliže právě teď stojíte před otázkou výběru nového monitoru, tak vám rozhodně není co závidět. Na trhu je v současné době nepřeberné množství značek a typů s nejrůznějšími parametry nebo doplňky. Pokud se do této problematiky zahloubáte trochu víc, tak by se dalo říct, že je to skoro k zbláznění. Jak si má chudák uživatel vybrat ten pravý?
Kapitoly článku:
- Přehled monitorů na českém trhu
- Přehled CRT monitorů a LCD displejů
- Tabulka CRT monitorů (obsah prvního XLS souboru)
- Tabulka LCD panelů (obsah druhého XLS souboru)
Jestliže právě teď stojíte před otázkou výběru nového monitoru, tak vám rozhodně není co závidět. Na trhu je v současné době nepřeberné množství značek a typů s nejrůznějšími parametry nebo doplňky. Pokud se do této problematiky zahloubáte trochu víc, tak by se dalo říci, že je to skoro k zbláznění. Jak si má chudák uživatel vybrat ten pravý, když na něj hned z několika stran útočí firemní slogany a hesla, které se jej snaží přesvědčit, že právě ten jejich je ten nejlepší? Trochu světla do tohoto "zmatku" by vám mohl přinést i následující přehled, ve kterém najdete nejen velké množství monitorů a LCD panelů, ale i několik informací, které by vám mohly pomoci při výběru toho pravého.
CRT nebo LCD?
Pořád ještě nevíte, jestli se rozhodnout pro klasický velký CRT (Cathode Ray Tube) monitor nebo pro LCD (Liquid crystal display ) panel? Ona odpověď na tuto otázku dnes není už tak jednoznačná, jak byla dříve, kdy LCD panely stály mnohonásobně víc, než jejich ekvivalenty z kategorie CRT monitorů. Dnes totiž pořídíte 15“ LCD panel pod 20 000 Kč a ještě si můžete i vybírat. Nenechte se zmást malou plochou LCD panelu. Ona totiž ve skutečnosti nabízí stejně velkou pracovní plochu, jako 17“ CRT monitory. Doporučené rozlišení je u obou dvou 1024 x 768. Navíc mají LCD panely proti klasice v podobě CRT jednu nespornou výhodu. Jsou velmi skladné a můžete si je pověsit třeba na zeď místo obrazu.
Obrazovky
Jestliže jste se již rozhodli, že dáte přednost osvědčené technologii CRT monitorů, tak vězte, že ještě nemáte vyhráno. Dalším mezním bodem při výběru monitoru je typ obrazovky. V současné době jsou k dispozici tři základní výrobní technologie – Invar, Trinitron a FD Trinitron.
Invarové obrazovky jsou nejstarší ze všech tří jmenovaných. Od dalších dvou je rozeznáte na první pohled. Nejsou totiž úplně ploché, ale mírně vypouklé směrem ven. Dříve bylo toto klenutí patrné na první pohled i z několika metrů. Časem jej výrobci podstatně zmenšily, i když ne zcela eliminovali. Výhodou oproti trinitronovým obrazovkám je podstatně nižší cena. Nejnovější invarové obrazovky se dokonce velmi blíží kvalitě obrazu trinitronových. Její poslední mutací je obrazovka firmy Samsung – DynaFlat.
Trinitronová technologie je podstatně mladší. Hlavním producentem obrazovek tohoto typu je společnost Sony. V poslední době se ale začíná prosazovat i jiný asijský výrobce, a to firma Mitsubishi, která přišla s obdobnou technologií, nazvanou DiamondTron. Obrazovky trinitron nabízí vynikající ostrost v rozích i po celé ploše obrazovky. Oproti invarovým obrazovkám však mají podstatně složitější konstrukci a s ní spojenou výrobní technologii. Důsledkem je potom vyšší cena.
Posledním výkřikem módy je technologie FD Trinitron (Flat Display Trinitron), která nabízí naprosto ploché obrazovky s ostrým obrazem i v rozích. Bohužel monitory s tímto typem obrazovky jsou také nejdražší. I tady totiž platí, že za "luxus" se platí.
Míchání barev
Existují dva základní způsoby míchání barev na PC. První z nich je aditivní míchání barev, které využívají monitory. Je založeno na principu „sčítání“ barev různě zbarveného světla. Čím je světlo intenzivnější, tím světlejší budou míchané barvy. Bílá vzniká při plné intenzitě všech barev. Druhý způsob je subtraktivní míchání barev. Vzniká při nanášení barev, přičemž barevné pigmenty absorbují určité části dopadajícího světla a odrážejí pouze zbytkové světlo, které vede k požadovanému barevnému vjemu. Tento způsob využívají tiskárny. Díky dvojímu způsobu míchání barev pak může být jiný výsledný obraz na monitoru a po vytisknutí. Barevné odstíny se mohou lišit.
Všude samá frekvence…
U monitorů hrají také podstatnou roli obnovovací frekvence. Obecně platí, že čím je vyšší obnovovací frekvence, tím se obraz pro uživatele jeví stabilnějším. Hodnota udávaná v Hz totiž znamená, kolikrát se daný obraz za sekundu obnoví. Pro delší práci by tato hodnota neměla klesnout pod 75 Hz. Dobrý standard je pak hodnota mezi 85 – 100 Hz. Samozřejmě, že si můžete dopřát i frekvence vyšší. Je nutné také připomenout, že se zvyšujícím se rozlišením obnovovací frekvence klesá. Obnovovací frekvence při maximálním rozlišení mohou také leccos naznačit o kvalitách monitoru.
Dalším prvkem, který do značné míry ovlivňuje výslednou obnovovací frekvenci, je šířka pásma udávaná v MHz. I zde platí, že čím vyšší hodnoty, tím je obraz lepší. Zatímco 15“ monitory mají šířku pásma okolo 60 – 70 MHz, tak s větší obrazovkou se tato hodnota zvyšuje. U 21“ se můžete setkat s hodnotami až kolem 300 MHz. Ono je to celkem logické. Zatímco 15“ monitory zvládají ve valné většině maximální rozlišení 1024x768 při 75 Hz, tak 21“ monitory jsou schopny zobrazit až 1920x1440 bodů při 85 Hz. Z toho vyplývá i zmiňovaná náročnost na šířku pásma.
OSD
OSD, neboli On Screen Display, je uživatelské menu, které by mělo usnadnit práci a nastavení samotného monitoru. Můžeme se s ním setkat u většiny prodávaných monitorů. Ovládání takového menu by pak neměla být věc vůbec složitá. Někteří výrobci dávají přednost soustavě ovládacích tlačítek pro pohyb a potvrzování volby, jiní zase kolečku. Výsledný efekt by měl být ale u všech způsobů ovládání stejný - snadná obsluha. Pomocí OSD menu lze nastavovat nejrůznější vlastnosti monitoru. Od geometrie a umístění obrazu, přes teplost barev až po kontrast nebo jas.
CRT nebo LCD?
Pořád ještě nevíte, jestli se rozhodnout pro klasický velký CRT (Cathode Ray Tube) monitor nebo pro LCD (Liquid crystal display ) panel? Ona odpověď na tuto otázku dnes není už tak jednoznačná, jak byla dříve, kdy LCD panely stály mnohonásobně víc, než jejich ekvivalenty z kategorie CRT monitorů. Dnes totiž pořídíte 15“ LCD panel pod 20 000 Kč a ještě si můžete i vybírat. Nenechte se zmást malou plochou LCD panelu. Ona totiž ve skutečnosti nabízí stejně velkou pracovní plochu, jako 17“ CRT monitory. Doporučené rozlišení je u obou dvou 1024 x 768. Navíc mají LCD panely proti klasice v podobě CRT jednu nespornou výhodu. Jsou velmi skladné a můžete si je pověsit třeba na zeď místo obrazu.
Obrazovky
Jestliže jste se již rozhodli, že dáte přednost osvědčené technologii CRT monitorů, tak vězte, že ještě nemáte vyhráno. Dalším mezním bodem při výběru monitoru je typ obrazovky. V současné době jsou k dispozici tři základní výrobní technologie – Invar, Trinitron a FD Trinitron.
Invarové obrazovky jsou nejstarší ze všech tří jmenovaných. Od dalších dvou je rozeznáte na první pohled. Nejsou totiž úplně ploché, ale mírně vypouklé směrem ven. Dříve bylo toto klenutí patrné na první pohled i z několika metrů. Časem jej výrobci podstatně zmenšily, i když ne zcela eliminovali. Výhodou oproti trinitronovým obrazovkám je podstatně nižší cena. Nejnovější invarové obrazovky se dokonce velmi blíží kvalitě obrazu trinitronových. Její poslední mutací je obrazovka firmy Samsung – DynaFlat.
Trinitronová technologie je podstatně mladší. Hlavním producentem obrazovek tohoto typu je společnost Sony. V poslední době se ale začíná prosazovat i jiný asijský výrobce, a to firma Mitsubishi, která přišla s obdobnou technologií, nazvanou DiamondTron. Obrazovky trinitron nabízí vynikající ostrost v rozích i po celé ploše obrazovky. Oproti invarovým obrazovkám však mají podstatně složitější konstrukci a s ní spojenou výrobní technologii. Důsledkem je potom vyšší cena.
Posledním výkřikem módy je technologie FD Trinitron (Flat Display Trinitron), která nabízí naprosto ploché obrazovky s ostrým obrazem i v rozích. Bohužel monitory s tímto typem obrazovky jsou také nejdražší. I tady totiž platí, že za "luxus" se platí.
Míchání barev
Existují dva základní způsoby míchání barev na PC. První z nich je aditivní míchání barev, které využívají monitory. Je založeno na principu „sčítání“ barev různě zbarveného světla. Čím je světlo intenzivnější, tím světlejší budou míchané barvy. Bílá vzniká při plné intenzitě všech barev. Druhý způsob je subtraktivní míchání barev. Vzniká při nanášení barev, přičemž barevné pigmenty absorbují určité části dopadajícího světla a odrážejí pouze zbytkové světlo, které vede k požadovanému barevnému vjemu. Tento způsob využívají tiskárny. Díky dvojímu způsobu míchání barev pak může být jiný výsledný obraz na monitoru a po vytisknutí. Barevné odstíny se mohou lišit.
Všude samá frekvence…
U monitorů hrají také podstatnou roli obnovovací frekvence. Obecně platí, že čím je vyšší obnovovací frekvence, tím se obraz pro uživatele jeví stabilnějším. Hodnota udávaná v Hz totiž znamená, kolikrát se daný obraz za sekundu obnoví. Pro delší práci by tato hodnota neměla klesnout pod 75 Hz. Dobrý standard je pak hodnota mezi 85 – 100 Hz. Samozřejmě, že si můžete dopřát i frekvence vyšší. Je nutné také připomenout, že se zvyšujícím se rozlišením obnovovací frekvence klesá. Obnovovací frekvence při maximálním rozlišení mohou také leccos naznačit o kvalitách monitoru.
Dalším prvkem, který do značné míry ovlivňuje výslednou obnovovací frekvenci, je šířka pásma udávaná v MHz. I zde platí, že čím vyšší hodnoty, tím je obraz lepší. Zatímco 15“ monitory mají šířku pásma okolo 60 – 70 MHz, tak s větší obrazovkou se tato hodnota zvyšuje. U 21“ se můžete setkat s hodnotami až kolem 300 MHz. Ono je to celkem logické. Zatímco 15“ monitory zvládají ve valné většině maximální rozlišení 1024x768 při 75 Hz, tak 21“ monitory jsou schopny zobrazit až 1920x1440 bodů při 85 Hz. Z toho vyplývá i zmiňovaná náročnost na šířku pásma.
OSD
OSD, neboli On Screen Display, je uživatelské menu, které by mělo usnadnit práci a nastavení samotného monitoru. Můžeme se s ním setkat u většiny prodávaných monitorů. Ovládání takového menu by pak neměla být věc vůbec složitá. Někteří výrobci dávají přednost soustavě ovládacích tlačítek pro pohyb a potvrzování volby, jiní zase kolečku. Výsledný efekt by měl být ale u všech způsobů ovládání stejný - snadná obsluha. Pomocí OSD menu lze nastavovat nejrůznější vlastnosti monitoru. Od geometrie a umístění obrazu, přes teplost barev až po kontrast nebo jas.
