Přetaktování grafické karty od A do Z

Pár dalších doporučení

Uložení frekvencí grafické karty

Když máte grafickou kartu přetaktovanou, není samozřejmě od věci si získané frekvence uložit. Pro začátečníky obsahuje každý slušný program nějaké zatržítko či tlačítko, která dané takty vždy obnoví při startu Windows. To je nejjednodušší možnost, ovšem zdaleka ne dokonalá.

Druhá varianta, kterou nabízejí lepší programy (PowerStrip, ATI Tray Tools, RadLinker), je uložení daných frekvencí do profilu. Jednotlivé profily je pak možné spouštět jen když program detekuje přechod do 3D nebo ještě v lepším případě je lze přiřadit dané aplikaci. To znamená, že když si třeba spustíte Doom 3, automaticky se vám načte předem vybraný profil.


Poslední možností, která je naprosto nezávislá na softwarové výbavě, je zafixování frekvencí v BIOSu karty. K tomu je potřeba mít program pro vytáhnutí BIOSu z grafické karty a jeho zpětné uložení a další program pro editaci BIOSu ATi nebo nVidie. Mně osobně se osvědčil následující software:

• nvFlash pro flashování BIOSu nVidie (Guru3D, mvktech.net)
• Atiflash nebo Flashrom pro flashování BIOSu ATi (techpowerup)
• NiBiTor na úpravu BIOSu nVidie (mvktech.net)
• RaBiT na úpravu BIOSu ATi (homepage, Guru3D)

Problematice flashování BIOSu a tím, co vše jde touto metodou získat, se budeme zabývat v jiném článku. V každém případě bych flashování doporučil jen pokročilým, protože tím můžete grafickou kartu poškodit.

Vliv chlazení na přetaktování

V honbě za vyššími frekvence se jistě jeden zamyslí i nad účinností chlazení. Mohu říct jedno - chladiče grafických karet jsou většinou dimenzované velmi slušně, ale přesto bývá výměna za nějaký velký chladič renomované firmy krokem správným směrem. Jiný chladič si můžete pořídit buď z důvodu ztišení grafické karty, nebo z důvodu zvýšení účinnosti chlazení. Ideální je kombinace obojího.

Asi nejlepší výrobci v této oblasti jsou Arctic Cooling (řada VGA Silencer), Thermaltake (série Fanless, např. Schooner), Zalman (ZM80D-HP nebo nové VF700) či AeroCool (model VM-101 patří ke špičce). Většinou se u nich skloubí účinnost s tichostí, ale je také třeba řádně zaplatit. Dále je dobré použít nějakou kvalitnější teplovodivou pastu.


Pokud jste také uvažovali o pořízení pasivních heatsinků na paměti, od toho bych vás chtěl spíše odradit. Pokud nejsou paměti ve chvíli, kdy se začínají objevovat artefakty v obraze, vyloženě rozpálené, nemá jejich chlazení smysl. V opačném případě to za zkoušku stojí.

Napěťové modifikace

Poslední věcí, o které bych se rád zmínil, je možnost napěťových modů grafických karet, které jsou většinou založeny na přiletování nějakého rezistoru na dané kontakty grafické karty. Na Internetu je plno návodů na tyto bastly, ale většinou se jedná o záležitost pro experty a hardcore ladiče. Efekt napěťové úpravy je v tom, že se zvýšením voltáže jádra zvýší i stabilita při přetaktování. Více vám řeknou následující odkazy:

• xtremesystems.org - archiv mnoha napěťových modů
• Rage3D forum - archiv napěťových modů ATi

Pokud jsem u flashování BIOSu tvrdil, že by se k němu měli odhodlat jen pokročilejší, zde se jedná o záležitost pro zručné elektrotechniky.

Závěr

V tomto poněkud rozsáhlejším článku jsem se pokusil shrnout vše, co vím o přetaktování grafických karet, ale vím, že to zdaleka nebude kompletní. Přesto si myslím, že většina toho byla řečena - od stručného popisu programů pro přetaktování, přes možnosti zjištění maximálních frekvencí, poznání obrazových artefaktů až po překonání možných omezení v overclockingu.

V neposlední řadě jsem sepsal i několik doporučení, co se týče přetaktování konkrétních grafických čipů a výběru pamětí, což jsou podle mě věci, které se zatím jinde na webu neobjevily. Možnosti pokračování toho "seriálu" jsou tu stále, a tak pokud máte o něco konkrétního zájem, nebojte se napsat do diskuse pod článkem. Nezbývá mi tedy než říci: