Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Přistání na Europě by mohly znemožnit obrovské ledové trny

10.10.2018, Jan Vítek, aktualita
Přistání na Europě by mohly znemožnit obrovské ledové trny
Měsíc Europa obíhající kolem Jupiteru je jeden z nejzajímavějších cílů Sluneční soustavy. Není vůbec vyloučeno, že se na něm mohl vyvinout jednoduchý život, ovšem ověření této teorie by nemuselo být jednoduché kvůli povrchu Europy. 
Měsíc Europa by dle dosavadního zkoumání měl mít pod povrchovou krustou oceán, k němuž bychom se tak museli nejdříve dostat, nebo alespoň k místům, kde vyvěrá na povrch. Ovšem vzhledem k nové studii by přistání na Europě nemuselo být vůbec snadné, protože je vysoce pravděpodobné, že přistávací modul dopadne zrovna do míst, kde jsou vysoké ledové trny. 
 
 
Ty by mohly mít na výšku až 15 metrů, takže je jasné, že kdyby se do takového pole modul trefil, moc by toho na povrchu nezmohl. Ten by přitom mohl vypadat asi nějak takto. 
 
 
Jde o ledové útvary, které jsou k vidění na Antarktidě. Vznikají postupnou sublimací ledové a sněhové pokrývky, která však neprobíhá vždy stejným tempem, takže ve výsledku se vytvoří takovéto ledové trny. To mohou být u nás na Zemi větší než člověk, ovšem na Europě by díky její nižší gravitaci mohly být podstatně vyšší. Dosud se ale o povrchu Europy neví nic jistého, ovšem mnohem větší podrobnosti bychom se mohli dozvědět během následujících 20. let. 
 
Europa však zůstává dosud podrobně neprozkoumána. Poslední mise, která se na ni zaměřila, byla před více než 20 lety Galileo a právě díky ní víme, že pod povrchem je materiál v tekutém stavu. Jeho podstata však uniká, takže o složení podpovrchového oceánu se jistě neví nic a vědět nebude nejspíše právě do té doby, než na Europě přistane nějaká sonda. 
 
Dobrá zpráva je ta, že Europa je geologicky aktivní, takže rozhodně ne všechny oblasti by měly být tak nepřístupné. Špatná zase ta, že pro přistání je nejvhodnější oblast podél rovníku (s ohledem na spotřebu paliva) a právě tam by dle Daniela Hobleyho z Cardiff University měly být ledové trny největší a nejhojnější. 
 
Kdy se tedy máme o Europě dozvědět více? Bude to poté, co k ní dorazí sonda Europa Clipper americké NASA, která bude startovat do několika let, pokud to půjde dobře. Navíc svým dílem přispěje i ESA, která zase ve stejném období vyšle sondu ke Ganymede a ta rovněž několikrát proletí kolem Europy.