Problémy s kabelovým připojením na obzoru
17.8.2007, Pavel Boček, aktualita
Současné kabelové vedení pracuje při maximálních frekvencích kolem 750 MHz (z čehož v pásmu připadá 674 MHz na downstream, což je dnes připojení k Internetu, televize, telefon a podobně a pouhých 54 MHz pro upstream). Problém však je, že...
Současné kabelové vedení pracuje při maximálních frekvencích kolem 750 MHz (z čehož v pásmu připadá 674 MHz na downstream, což je dnes připojení k Internetu, televize, telefon a podobně a pouhých 54 MHz pro upstream). Problém však je, že to do budoucna silně omezuje maximální rychlost připojení či počet současně dostupných televizních programů ve vysokém rozlišení. Aby se vše na jednu linku dokázalo vměstnat, bylo by třeba, aby linky pracovaly při frekvencích až 3 GHz, což je problém, o kterém se moc nemluví, jelikož výrobci kabelů zatím nemají žádné přímé řešení, jak stojí v reportu společnosti ABI search.
Brzy i v ČR narazíme na technickou bariéru kabelů
Existují však nepřímá řešení, jako lepší komprese videa, kontrola rychlosti zasílání paketů, násobení počtu kabelů či digitální přepínání, čehož v praxi využívá IPTV, kde je televizní příjem vyvedenou formou datových paketů a přepínání se provádí na ústředně. I IPTV ale má několik omezení – zatím lze sledovat pouze jeden pořad na všech televizorech, což je stále omezení kabelů a dalším problémem je delší přepínání mezi programy. Řešením mohou být i optické kabely, ale vzhledem k obrovským investicím, které šly na současné vybavení, by málokterá společnost chtěla kompletně zavést optické linky, zejména kvůli finanční nákladnosti. Z toho všeho pramení možné zásadní problémy do budoucna, kdy můžeme na dlouhou dobu uváznout na mrtvém bodě co se týče rychlosti připojení a dostupnosti televize (pomineme-li velká města a pozemní televizní vysílání).
V ČR je situace taková, že ve velkých městech je Wi-Fi a stále častěji i optické (místní) vedení, ve většině republiky je ale místy dostupné pouze Wi-Fi (omezením je dostupnost a nízká rychlost, nezanedbatelné jsou odezvy a vliv počasí), na mnoha místech i CDMA (také nízká rychlost), nejdostupnější je ale DSL. Na většině míst je již kabelové vedení v takovém stavu, že lze bez problému využívat rychlostí do 8 Mbit, někde i 10 Mbit. Řešení na určitou dobu přinese ADSL2+, které rychlost zvýší na přibližně 25 MBit, ale to je zatím konečná hranice. Dále již připadá v úvahu pouze optika.
Zdroj: ars technica
Brzy i v ČR narazíme na technickou bariéru kabelů
Existují však nepřímá řešení, jako lepší komprese videa, kontrola rychlosti zasílání paketů, násobení počtu kabelů či digitální přepínání, čehož v praxi využívá IPTV, kde je televizní příjem vyvedenou formou datových paketů a přepínání se provádí na ústředně. I IPTV ale má několik omezení – zatím lze sledovat pouze jeden pořad na všech televizorech, což je stále omezení kabelů a dalším problémem je delší přepínání mezi programy. Řešením mohou být i optické kabely, ale vzhledem k obrovským investicím, které šly na současné vybavení, by málokterá společnost chtěla kompletně zavést optické linky, zejména kvůli finanční nákladnosti. Z toho všeho pramení možné zásadní problémy do budoucna, kdy můžeme na dlouhou dobu uváznout na mrtvém bodě co se týče rychlosti připojení a dostupnosti televize (pomineme-li velká města a pozemní televizní vysílání).
V ČR je situace taková, že ve velkých městech je Wi-Fi a stále častěji i optické (místní) vedení, ve většině republiky je ale místy dostupné pouze Wi-Fi (omezením je dostupnost a nízká rychlost, nezanedbatelné jsou odezvy a vliv počasí), na mnoha místech i CDMA (také nízká rychlost), nejdostupnější je ale DSL. Na většině míst je již kabelové vedení v takovém stavu, že lze bez problému využívat rychlostí do 8 Mbit, někde i 10 Mbit. Řešení na určitou dobu přinese ADSL2+, které rychlost zvýší na přibližně 25 MBit, ale to je zatím konečná hranice. Dále již připadá v úvahu pouze optika.
Zdroj: ars technica
