Proč Betelgeuse pohasl? Astronomové ukazují na kombinaci dvou faktorů

Betelgeuse je sice dle nejnovější studie nějakých 530 světelných let daleko, takže ani zdaleka nejde o jednu z nejbližších hvězd. Jde ale o rudého superobra s hmotností 10 až 20 Sluncí a s průměrem cca miliardy kilometrů, anebo je to snad dle starších dat hvězda vzdálená 730 sv. let s průměrem 1,5 miliardy kilometrů? To je v našem případě vcelku jedno, neboť jde o to, že díky výkonným teleskopům jako ALMA nevidíme Betelgeuse jen jako světlý bod. Jak ukazuje i následující obrázek, ukazuje se nám jako objekt, i když poněkud rozmazaný, neboť jeho rozlišení přece jen není vysoké. 

 

Betelgeuse - teleskop Alma 

 

A právě díky tomu lze i pozorovat, jak se tato hvězda vyvíjí, respektive jak probíhají její poslední chvíle života, než přijde nevyhnutelná exploze supernovy. Betelgeuse je přitom starý ani ne 10 milionů let a zbývat mu má cca 100.000 let, což znamená, že explodovat může skutečně už "každou chvíli". 

 

 

Mezi říjnem roku 2019 a koncem února 2020 přitom jas této hvězdy výrazně klesl, a to cca na třetinu, takže se začaly objevovat zprávy, že velká událost už je možná tu a Betelgeuse se chystá explodovat. Ovšem brzy bylo jasné, že jde pouze o přechodné období a že supernovu hned tak neuvidíme, takže se začalo zkoumat, co způsobilo tak výrazné pohasnutí. 

 

Dle pozorování pomocí Hubbleva dalekohledu se ukázalo, že se samotným Betelgeuse se možná ve skutečnosti nic nestalo a že jde nejspíše o obrovský výron materiálu, který rychle zchladl a z našeho pohledu hvězdu zastínil. 

 

Největší podporu ale nyní získala teorie, která kombinuje hned dva faktory. Jde právě jednak o výron materiálu, který vytvořil mračno prachu, respektive popela založeného především na uhlíku. To se viditelně projevilo na jižní polokouli hvězdy (z našeho pohledu) a celkové pohasnutí hvězdy se dalo pozorovat i pouhým zrakem, i když něco takového je pochopitelně těžko postřehnutelné, když jde o událost probíhající postupně po dobu několika týdnů až měsíců. 

 

S výronem materiálu ale má být přímo spojeno prudké zchladnutí části povrchu hvězdy, na což ukazuje i ten fakt, že výron začal už cca rok před tím, než Betelgeuse začal pohasínat. Ovšem právě až v říjnu 2019 se projevila kombinace přirozeného pulzování hvězdy a tepelného proudění coby druhý faktor, který způsobil, že vyvržený materiál až tehdy začal chladnout a vytvořil obrovské mračno uhlíkového popela, které hvězdu zastínilo. 

 

Dnes není možné říci ani to, zda bude explozi supernovy v případě Betelgeuse vůbec předcházet nějaká podobná událost, nebo zda jednoho dne tato hvězda prostě bez varování zčistajasna exploduje. V takovém případě by měla být viditelná i za dne po celou řadu týdnů. 

 

Zdroj: Nature, Extremetech