Prece pozde, ale? Jak to ze nikdo nevzpomel OverDrive CPU. At to byl Pentium OverDrive nebo PentiumII Ovedrive?? Kdyz uz se tak divne dohadujete.
Ty skvely MMX instrukce sezerou celou FPU misto aby mely svou, takze bud pocitame nebo delame MMX. Jak rozkosne. Jak se rika INTEL = rychly ale blby!
Neměl by jste knzumovat alkohol před takovým článkem a nebo by jste si měl prostudovat nějakou odbornou literaturu...
486DX4/100 od Intela opravdu existuje. Navic jsem doma vcera nasel i 486SX2/66MHz. Fakt zajimavej procesor.
Jak na tom byly 386 a 286 resit nebudu to uz si pamatuju :-).
Jinak kolega Cluzo mas pravdu Pentia Pro 166 opravdu NEbyly, to jsem se upsal, aspon vidim, ze nikdo neni neomylny :-). A Dikobrazi taky souhlas Intel NEdelal u 486 uz verze DX5 mozna ze i DX4, to byla uz konkurence.
Btw. i486 byly snad i verze GX (to uz nevim co bylo) a dalsi verze s ultra nizkou spotrebou to uz bysme mohli polemizovat do nekonecna...
Ten článek je děsná propaganda - kecy, které by se daly označit za klamavou reklamu (tím nekritizuju překladatele ze svethardware, ale autora). I když kdyby byl překladatel co k čemu, neudělá jen překlad, ale třeba i nějakou korekci...
Jen co jsem si všiml:
* 1997: Procesor Pentium (r) II
* Tento čip umožnil uživatelům počítačů pořizovat, upravovat a sdílet digitální fotografie s přáteli a příbuznými prostřednictvím internetu
:-) procesor se sdílením po internetu vůbec nesouvisí, navíc to bylo možné už s předchozími procesory (na 286 taky rozjedete Win 3.11 a Netscape)
*1999: Procesor Pentium (r) III
*Byl navržen tak, aby podstatně zkvalitnil používání internetu.
Ahaaá, takže opět nám vnucují myšlenku o vztahu mezi internetem a procesorem...
* 2000: Procesor Pentium (r) 4
* Uživatelé počítačů s procesorem Pentium (r) 4 mohou vytvářet filmy v profesionální kvalitě, přenášet po internetu video v televizní kvalitě,
A do třetice. Přenášení videa po inetu je záležitost hlavně rychlosti přenosu: s rozumnou přenosovkou to zvládájí už o dvě generace starší procesory, s blbou přenosovkou to nezvládne ani P4.
To, že se slovíčkem internet snaží lidem natlačit Microsoft, na to už jsme si zvykli. Intel jde stejnou cestou. Tenhle článek není jen výčtem (byť s mnoha chybami) historie Intelů, ale hlavně propagandistickými lživými kecy.
Počítám, že lidi na svethardware počítačům rozumí a vědí, jak to s procesory a internetem je. Ale představte si, že si ten článek přečte obyčejný uživatel, laik, který o těch věcech nemá ani páru.....
I když mám v počítači celerona (600@900), říkám za ten článek: tfůůůj Intel, hanba.
486DX se delaly i 50 MHz a DX4 mely i 75 Mhz variantu. Jinak pentium MMX bylo 150Mhz a mozna i 133 akorat byli urceny pro notebooky. Ohledne existence PPro si u varianty 166 nejsem jistej podle me nebyla. Jinak preju procum vsechno nejlepsi ke kulatinam.
No ked uz v tom tak sturas tak si zabudol na nejake veci. Napr. ja som mal doma 286 na 16MHz a dost vyznamna bola aj 386DX40
No ked uz v tom tak sturas tak si zabudol na nejake veci. Napr. ja som mal doma 286 na 16MHz a dost vyznamna bola aj 386DX40. A este jedna vec. Autor pise o historii CPU firmy Intel!!!!! Podla mna Intel nikdy nevyrabala 486DX4 a DX5 tj 100MHz,120Mhz a 133MHz. A momentalne ani neviem ci vyrabala 386DX40.
Ano mate pravdu 386DX/40 byla vyznamna, ale nebyla z dilen Intelu, kteremu je tento prispevek venovan.
Proc. 486 se delaly az do 120 MHz, ale to byly od AMD. Byly i 133 MHz (Pentium 75 killery), ale uz ne s oznacenim 486, ale 5x86
Je sice politovanihodne, ze autor opomel nektere frekvence procesoru, ba dokonce i nektere rady procesoru (chtelo to upozornit, ze clanek je pouze orientacni). Ale kdyz uz se v tech frekvencich tak vrtate, tak by to chtelo uvest na pravou mirou a ne placat dalsi nesmysly! To pak nejste o moc lepsi nez autor.
Takze uvedu nejbeznejsi frekvence:
486 (nektere nizsi frekvence byly bez koprocesoru - SX):
DX: 25,33,40
DX 2:50,66,80
DX 4:100,120
DX 5:133
Pentium:
60,66,75,90,100,120,133,150,166,200 MHz - Neni pravda ze vsechny Pentia 200 meli MMX instrukce, to byla az dalsi generace procesoru!
Pentium Pro:
150,166,180,200MHz
Pentium MMX:
166,200,233MHz
Procakum zdar! A AMD zvlast :-)
I pres chyby v clanku bych v prve rade zmenil nadpis clanku na "Procesor Intel slavi třicatiny" nebot clanek je venovan prave...
A mimochodem procesor P4 je nejmodernejsim procesorem soucasnosti jen u Intelu, ale rozhodne to neplati vseobecne.
Souhlas. Stejne tak zapomel autor na frekvence u 486. Ja mam doma 486 na 80 MHz a jestli se nepletu, tak se delali az do 120 MHz a nebyli to Pentia.
Jeste jsem zapomel dodat, ze se jednalo o procesory 486 DX2, o kterych tady neni ani zminka
Podle mne autor (TP Intelu) nemel za ukol vytvorit v souvislosti s timto vyznamnym vyrocim podrobne schema struktury vsech procesorů...
Spise je to opravdu mineno jako ohlednuti a vypichnuti vyznamneho data.
PS
ano, ani nevite jak rad bych zmenil nektere citace (a nejen zde), ale od toho je to citace .. kazdy ma preci pravo na sve vlastni vyjadrovani!
ale jsem samozrejme rad, ze jste clanek jen tak nepreletl a upozornil na dalsi moznosti, ktere zde nebyly uvedeny :o)
Fakt pěkný, ale jaksi se pozapomělo že nejen INTEL vyráběl procesory. Svého času se říkalo že MOTOROLA je na stejné hodinové frekvenci 3x rychlejší jak Intel. Řekl bych že dneska to dokazuje AMD že frekvence není vše. Takže do historie patří i Commodore, Atari, Zx + ostatní. A myslím že Amiga a Atari ST byly svého času lepší stroje než Intel.
Skoda ze si clanok autor po sebe aspon raz neprecital. Inac by sa mu tam nemohli objavit take zjavne chyby. Napriklad tvrdit ze legendarne Pentium sa vyrabalo iba ako 60 a 66 MHz je zjavna blbost. To boli iba prve modely. Potom prisli vylepsene Pentia s vacsou hustotou tranzistorov na frekvenciach 75 az 200 Mhz. Autor vobec nevidi, ze tam ma vo frekvenciach poriadnu dieru medzi Pentiom a PentiomII. Takisto sa myli, ked tvrdi ze instrukcie MMX sa zjavili az u Pentia II. Mali ich uz procesory Pentium na 200MHz. Takisto zabudol na procesor Pentium Pro. Pritom dalsie procesory PentiumII a III su postavene na jeho zaklade takze sa jedna o dost vyznamny clen rady procesorov Intel.
