Procesorové žně v roce 2017, jaký bude příští rok?

 

Ještě na přelomu let 2016 a 2017 se nesly informace o procesorech Ryzen v rámci spekulací, i když ty už se velice blížily tomu, co jsme nakonec poznali jako realitu. A mimochodem, do té doby časujeme také spekulace o procesorech Intel s grafickými jádry Radeon. To se nakonec vyplnilo, i když trošku odlišným způsobem, než to tehdy bylo prezentováno. 

 

 

Informace o procesorech Ryzen se různily. Některé tak byly přesné, jako ty o maximálně osmi jádrech a o technologii XFR a jiné zase velice nepřesné, jako přetaktování na frekvenci 5 GHz se vzduchovým chlazením, což je zcela mimo realitu. Nicméně hned na začátku ledna si pozornost na sebe strhnul Intel představením procesorů Core 7. generace, čili Kaby Lake. Tyto procesory však nic moc nového nepřinesly. 

 

Generace po procesorech Skylake by měla přinést tzv. die-shrink, čili nasazení nového procesu pro víceméně stejnou architekturu. Ve skutečnosti šlo o další generaci bez velkých změn architektury i bez nového procesu, což se už obvykle nazývá slovem refresh. Takováto oprášená generace využila stejnou patici (LGA 1151) a je kompatibilní se staršími čipovými sadami pro Skylake (100 Series). 

 

Za zmínku stojí, že Kaby Lake přinesly takt až 4,5 GHz, první Core i3 s odemknutým násobičem (Core i3-7350K) a později také Pentia s Hyper-threadingem, který se jim do té doby vyhýbal, což můžeme vidět jako menší ústupky za to, že se nová generace procesorů Intel moc dopředu neposunula. Právě tato Pentia se ihned stala díky podpoře HT hitem, a to zvláště Pentium G4560, které začalo ohrožovat i mnohem dražší Core i3. A jak zareagoval Intel? Začal výrazně regulovat dodávky tohoto procesoru na trh, což jsme skutečně zanedlouho poté poznali v obchodech. 

 

 

 

Po uvedení Kaby Lake na trh se roztrhl pytel s informacemi o procesorech Ryzen, ať už šlo o oficiální údaje od AMD popisující jejich ekosystém, čili především základní desky a jejich vlastnosti, poté jsme se dozvěděli, že všechny Ryzen budou mít odemčený násobič, což můžeme stále brát jako jednu z hlavních výhod oproti Intelu a AMD také uvedlo specifikace svého dosud stále ještě nejmodernějšího desktopového čipsetu X370. Ten i oproti novější čipové sadě Intel Z370 už přímo sám o sobě zahrnuje rozhraní USB 3.1 Gen2 s propustností 10 Gb/s, což je něco, co musí i nejnovější desky pro Coffee Lake řešit pomocí přídavných kontrolerů. 

 

Začalo se ukazovat, že nová generace procesorů AMD asi opravdu bude stát za to a možná právě proto chtěl Intel ještě před jejich nástupem ubrat své konkurenci vítr z plachet, když ohlásil, že už na srpen chystá procesory Skylake-X a Kaby Lake-X, což jsou ale zástupci HEDT procesorů, čili ne konkurence pro Ryzen, ale Ryzen Threadripper. 

 

 

Na začátku února už byly na světě první seznamy procesorů Ryzen, jež ukazovaly poměrně přesné údaje a my se z nich dozvěděli také o připravovaných podnikových verzí Ryzen PRO. 

 

 

 

Objevilo se také zajímavé srovnání CPU Zen s "konkurentem A", což nemělo být nic jiného než jádro procesoru Skylake. Ukázalo se, že jádra Zen jsou celkově menší a i paměť cache v nich zabírá menší prostor, i když na straně výrobní technologie je výhoda spíše na straně Intelu, jak ukazují rozměry prvků (CPP, Fin Pitch a Metal Pitch). 

 

Postupně byly odhaleny všechny důležité skutečnosti a čekalo se jako obvykle už je na odhalení cen. Tyto ceny se měly dle prvních údajů pohybovat až na 600 eurech, což se nakonec nepotvrdilo. Ryzen 7 1800X se nakonec začal prodávat za 500 dolarů, což bohužel neodpovídá 500 eurům, ale oficiální ceně 559 eur. To však není problém AMD a především jde o ceny, za které jsme si u konkurence prostě nemohli pořídit procesor se srovnatelným vícejádrovým výkonem. 

 

 

První procesory Ryzen nakonec přišly na trh na začátku března v podobě série 7 a AMD hned hlásilo, že se mu podařilo překonat svůj cíl v podobě o 40 % vyššího IPC (Instructions Per Clock) v porovnání s jádry Excavator, nejmodernější inkarnací Bulldozeru. To znamená, že hrubý výkon architektury Zen je na stejném taktu ne o 40, ale o 52 % vyšší a AMD se rázem dostalo na srovnatelnou úroveň s procesory Intel a opět mu začalo vážně konkurovat.

 

Pak už jsme mohli jen čekat na to, až přijdou na řadu procesory Ryzen 5 a Ryzen 3, což ještě několik měsíců zabralo, ovšem toto čekání nám vyplnily problémy se zbrusu novou architekturou AMD, k čemuž se však zanedlouho přidal také Intel.