Procesory v číslech

20.3.1999, Vít Zatloukal, zpráva

Zajímavá vás, jak nastavuje ten který procesor ?

Procesor je jednou z nejrychleji se vyvíjejících částí počítače. Na jeho výkonu velkou měrou závisí celkový výkon počítače, i když ten lze samozřejmě do jisté míry ovlivnit ostatními použitými komponenty (různé grafické akcelerátory, decoder karty apod., které přebírají některé činnosti procesoru na sebe). Pojďme se tedy podívat, jaké že to vůbec procesory byly, jsou a budou.

Vynecháme procesory 486 a nižší a začneme těmi nejstaršími Pentii, které se dnes už nevyrábějí, dokonce jejich největší producent - Intel - se posunul o další výrazný krok kupředu. I když i tady platí pravidlo o výjimce, Intel totiž připravuje procesor Pentium MMX233 pro mobilní počítače. Ale zpět k historii, pátá generace intelovských procesorů dostala označení Pentium. Jejich frekvence se pohybovaly od 60MHz do 200MHz, měly 16KB L1 cache paměti (ta je na rozdíl od L2 přímo v procesoru) a o MMX ještě nikdo nic nevěděl. Hlavním vylepšením Pentia oproti 486 bylo zdvojnásobení šířky datových cest na 64 bitů (nezaměňovat s 64-bitovými instrukcemi) a Dual Instruction Processor, což je vylepšení umožňující zpracovat dvě po sobě jdoucí nezávislé instrukce. Tady jsou jejich parametry:

Pentium
	P-60	P-66	P-75	P-90	P-100	P-120	P-133	P-150	P-166	P-200
Nastavení (MHz)	1x60	1x66	1,5x50	1,5x60	1,5x66	2x60	2x66	2,5x60	2,5x66	3x66
Patice (Socket)	4	4	5/7	5/7	5/7	5/7	5/7	5/7	5/7	5/7

Dalšími, dnes již nevyráběnými intelovskými procesory jsou Pentium Pro. Ty byly určeny pro náročné, i víceprocesorové, systémy (vkládaly se do patice Socket 8), měly 16KB L1 cache. Zásadním rozdílem oproti ostatním je to, že Pentium Pro mají integrovánu i L2 (pracuje na frekvenci shodné s procesorem). MMX instrukce však ještě ani tyto procesory neznaly.

Pentium Pro
	PPro-150	PPro-166	PPro-180	PPro-200
Nastavení (MHz)	2,5x60	2,5x66	3x60	3x66
Napětí	3,1V	3,3V	3,3V	3,3V
L2 cache	256KB	512KB	256KB	256KB-1MB

Konkurenci intelovským Pentiím tvořily procesory AMD K5 (o těch později) a Cyrix 6x86. Cyrix se uchýlil k trošku šalomounskému označování svých procesorů. Neoznačoval je (to nakonec nečiní dodnes) podle jejich frekvence, ale podle frekvence procesoru Pentium se stejným výkonem (PR - Pentium Rating). To může vést k mírnému zmatení uživatele při nastavování jejich frekvence, navíc pojem "srovnatelný výkon" je dost diskutabilní. Procesory Cyrix 6x86 používaly patici Socket 7 a měly 16KB L1 cache (L2 neměly). Napětí používaly 3,3V, vylepšená verze (označovaná 6x86L) pak pouze 2,8V. Procesory pro firmu Cyrix (která nemá vlastní továrny) vyráběla, až do letošního roku, kdy byl Cyrix zakoupen National Semiconductor, firma IBM, která část produkce prodával pod svojí značkou (tedy IBM 6x86 = Cyrix 6x86.

Cyrix 6x86
	PR-120+	PR-133+	PR-150+	PR-166+	PR-200+
Nastavení (MHz)	2x50	2x55	2x60	2x66	2x75

Další konkurenci Intelu, zatím stále ještě bez MMX, představovaly procesory AMD K5. Stejně Cyrix 6x86, i K5 byly označovány pomocí PR systému a trpěly stejně slabou FPU jednotkou, takže se objevovaly spíše v levných počítačích. AMD K5 měly o něco větší L1 cache - 24KB, jinak se vkládají do stejné patice Socket 7 s napětím 3,3V.

AMD K5
	K5-75	K5-90	K5-100	K5-120	K5-133	K5-166
Nastavení (MHz)	1,5x50	1,5x60	1,5x66	1,5x60	1,5x66	1,75x66

Pokračování: Procesory s MMX