Procesory VIA Nano: architektura Isaiah je zde
29.5.2008, Milan Šurkala, aktualita
Nedávno byla představena nová architektura procesorů VIA Isaiah a nutno říct, že vypadá docela zajímavě. Nízké výkony procesorů VIA by již mohly být minulostí, zatímco nízká spotřeba by měl zůstat. VIA Nano je navíc první 64-bitový superskalární...
Nedávno byla představena nová architektura procesorů VIA Isaiah a nutno říct, že vypadá docela zajímavě. Nízké výkony procesorů VIA by již mohly být minulostí, zatímco nízká spotřeba by měl zůstat. VIA Nano je navíc první 64-bitový superskalární out-of-order procesor společnosti.
Tyto procesory jsou pinově kompatibilní se staršími čipy VIA C7. Jejich určení je především do mobilních zařízení, své místo si ale jistě najdou postupně i v úsporných desktopech. Procesory mají package NanoBGA2 (21×21 mm), 65nm jádro má pak rozměry 7,65×8,275 mm (tedy 63,3 mm2).
Dnešní procesory VIA Nano mají 800MHz FSB, 64kB datovou a 64kB instrukční 16-way L1 cache a nechybí samozřejmě ani 16-way exkluzivní L2 cache, která má konečně rozumnou kapacitu 1 MB (u dalších procesorů VIA Nano se pak v průběhu výroby můžeme dočkat verzí s jiným množstvím paměti). K dispozici budou úsporné verze U2000 i obyčejné L2000, celkem bude k dispozici pět procesorů (značení se mi zdá být trochu podivné, nejspíše mají u VIA chybu v tiskové zprávě).
Vysoký výkon má být dán zejména možnost dekódovat tři plné x86 instrukce během jednoho taktu. Během něj rovněž zvládne vytvořit tři mikroinstrukce a vykonat sedm mikroinstrukcí. Výrazně se zapracovalo také na predikci skoku, přední část pipeline má pět prediktorů, druhá část pak další tři.
Nechybí podpora SSE 128-bitových instrukcí, takže ty mohou být ve velké většině vykonány během jednoho cyklu procesoru. Procesor rovněž zvládne přehrávání BluRay disků díky možnosti zpracovat 40 Mb multimediálních dat za sekundu.
O nízkou spotřebu se stará technologie VIA Adaptive PowerSaver. Při podtaktovávání a vracení taktu na původní hodnotu nastavuje napětí na základě aktuálních podmínek. Pokud tedy například takt 2,0 GHz vyžaduje 1,1 V, ale procesor je mnohem chladnější než je maximální povolená teplota, nastaví třeba 1,0 V. U jednojádrového procesoru VIA Nano s taktem 1,8 GHz je tak TDP spotřeba 25 W. To není mnoho, ale mohlo by to být také lepší. Pro desktopový procesor by to byla výborná hodnota, ale na mobilní procesor je to trochu více, než by mohlo. Tuto hodnotu bych očekával spíše u dvoujádrového procesoru stejného taktu. Níže taktované procesory jsou na tom mnohem lépe. 500 mW v idle režimu je však výborná vizitka inženýrů VIA.
Procesory rovněž nabízí technologii VIA Padlock Security Engine (generátor náhodných čísel, hardwarové AES kryptování až 25 Gb/s, NX bit a podpora hashovacích algoritmů SHA-1 a SHA-256 s rychlostí až 5 Gb/s). Velkou radost udělá výkon procesorů, který se již na dané frekvenci směle vyrovná procesorům Intel a architekturou Intel Core nebo procesorům AMD. VIA však ve svých dokumentech uvedla jen srovnání s procesory VIA C7. Nárůst výkonu je dramatický.
To jsou jen některé z výkonnostních testů. VIA rovněž srovnala tyto procesory s konkurenčním Celeronem-M520. Oba procesory měly takt 1,6 GHz. VIA Nano se v této verzi může chlubit 17W TDP spotřebou, Celeron-M má až 31 W.
VIA má očividně dobře našlápnuto. Architektura procesorů je podle těchto prvních testů velmi dobrá, je výkonná a přitom poměrně úsporná. Brzy by se měly objevit i dvoujádrové verze procesorů a pak snad začnou zlaté časy společnosti VIA. Spolupráce se společností NVIDIA k tomu může pomoci.
Zdroj: TZ VIA
Tyto procesory jsou pinově kompatibilní se staršími čipy VIA C7. Jejich určení je především do mobilních zařízení, své místo si ale jistě najdou postupně i v úsporných desktopech. Procesory mají package NanoBGA2 (21×21 mm), 65nm jádro má pak rozměry 7,65×8,275 mm (tedy 63,3 mm2).
Dnešní procesory VIA Nano mají 800MHz FSB, 64kB datovou a 64kB instrukční 16-way L1 cache a nechybí samozřejmě ani 16-way exkluzivní L2 cache, která má konečně rozumnou kapacitu 1 MB (u dalších procesorů VIA Nano se pak v průběhu výroby můžeme dočkat verzí s jiným množstvím paměti). K dispozici budou úsporné verze U2000 i obyčejné L2000, celkem bude k dispozici pět procesorů (značení se mi zdá být trochu podivné, nejspíše mají u VIA chybu v tiskové zprávě).
- L2100 - 1,8 GHz, 25W TDP (500 mW idle)
- L2200 - 1,6 GHz, 17W TDP (100 mW idle)
- U2400 - 1,3 GHz, 8W TDP (100 mW idle)
- U2500 - 1,2 GHz, 6,8W TDP (100 mW idle)
- U2300 - 1,0 GHz, 5W TDP (100 mW idle)
Vysoký výkon má být dán zejména možnost dekódovat tři plné x86 instrukce během jednoho taktu. Během něj rovněž zvládne vytvořit tři mikroinstrukce a vykonat sedm mikroinstrukcí. Výrazně se zapracovalo také na predikci skoku, přední část pipeline má pět prediktorů, druhá část pak další tři.
Nechybí podpora SSE 128-bitových instrukcí, takže ty mohou být ve velké většině vykonány během jednoho cyklu procesoru. Procesor rovněž zvládne přehrávání BluRay disků díky možnosti zpracovat 40 Mb multimediálních dat za sekundu.
O nízkou spotřebu se stará technologie VIA Adaptive PowerSaver. Při podtaktovávání a vracení taktu na původní hodnotu nastavuje napětí na základě aktuálních podmínek. Pokud tedy například takt 2,0 GHz vyžaduje 1,1 V, ale procesor je mnohem chladnější než je maximální povolená teplota, nastaví třeba 1,0 V. U jednojádrového procesoru VIA Nano s taktem 1,8 GHz je tak TDP spotřeba 25 W. To není mnoho, ale mohlo by to být také lepší. Pro desktopový procesor by to byla výborná hodnota, ale na mobilní procesor je to trochu více, než by mohlo. Tuto hodnotu bych očekával spíše u dvoujádrového procesoru stejného taktu. Níže taktované procesory jsou na tom mnohem lépe. 500 mW v idle režimu je však výborná vizitka inženýrů VIA.
Procesory rovněž nabízí technologii VIA Padlock Security Engine (generátor náhodných čísel, hardwarové AES kryptování až 25 Gb/s, NX bit a podpora hashovacích algoritmů SHA-1 a SHA-256 s rychlostí až 5 Gb/s). Velkou radost udělá výkon procesorů, který se již na dané frekvenci směle vyrovná procesorům Intel a architekturou Intel Core nebo procesorům AMD. VIA však ve svých dokumentech uvedla jen srovnání s procesory VIA C7. Nárůst výkonu je dramatický.
To jsou jen některé z výkonnostních testů. VIA rovněž srovnala tyto procesory s konkurenčním Celeronem-M520. Oba procesory měly takt 1,6 GHz. VIA Nano se v této verzi může chlubit 17W TDP spotřebou, Celeron-M má až 31 W.
VIA má očividně dobře našlápnuto. Architektura procesorů je podle těchto prvních testů velmi dobrá, je výkonná a přitom poměrně úsporná. Brzy by se měly objevit i dvoujádrové verze procesorů a pak snad začnou zlaté časy společnosti VIA. Spolupráce se společností NVIDIA k tomu může pomoci.
Zdroj: TZ VIA
