Proxima b zaměstnává astronomy: je to vodní svět?
31.10.2016, Jan Vítek, aktualita
Objevení planety u hvězdy Proxima Centauri vyvolalo pravé pozdvižení mezi astronomy, kteří se nyní snaží z dostupných informací odhadnout, jaká by mohla být. Nyní se mezi nimi mluví o vodním světě.
Proxima Centauri je od nás vzdálena pouze nějakých 39 bilionů kilometrů, což je v kosmickém měřítku co by kamenem dohodil. Stejně ale zatím nemáme možnosti, jak se přesně podívat na to, co tato planeta skrývá. Máme totiž smůlu v tom, že její oběžná dráha nejspíše není orientována tak, aby přecházela v prostoru mezi námi a její hvězdou. Díky tomu bychom ze světla Proximy Centauri mohli zjistit základní složení její atmosféry.
starší umělcova představa o povrchu planety Proxima b
Dle nové studie celého systému Proxima Centauri, která byla zveřejněna v The Astrophysical Journal Letters, by tato planeta mohla být obyvatelný svět plný oceánů. Studie má původ v Marseille Astrophysics Laboratory, která ji založila na již známých údajích o tom, že se Proxima b nachází v obyvatelné zóně, což samo o sobě znamená, že případná voda na ní rozhodně má šanci nacházet se v kapalném skupenství. Ale to už jsme věděli před tím, takže co je nového?
Astronomové z Marseille zkusili zúžit odhadované vlastnosti planety, a to především její velikost, od čehož odvodili to, z čeho by se měla skládat a právě z těchto figur vystoupila planeta s velkým oceánem a dokonce s atmosférou srovnatelnou se Zemí.
Jenomže nikdo dosud neví, jak velká Proxima b je. Ví se jen to, že by měla být o jednu třetinu těžší než Země. Právě na to byl aplikován model pro vyhodnocení toho, z čeho by se takové těleso mělo skládat, ale tento model je pochopitelně založen především na tom, co víme o planetách a měsících Sluneční soustavy. Celá studie tak stojí a padá na předpokladu, že v systému Proxima Centauri panují podobné zákonitosti jako v tom našem a pokud ne, pak máme smůlu. Vyvozovat si můžeme, co chceme, ale stejně se nedobereme pravdy do té doby, než získáme konkrétní údaje z pozorování.
Francouzi alle usuzují, že Proxima b má mít poloměr mezi 5990 a 8920 kilometry. Pokud je spíše menší, musela by se skládat z hustších (těžších) materiálů než Země, a spíše by tak připomínala Merkur. To sice nevylučuje přítomnost vody, ale bylo by jí méně. Pro ty, co prahnou po dalším světě připomínajícím Zemi, by tak bylo nejlepší, kdyby byla nejen 1,3x těží než Země, ale měla by i 1,3násobný poloměr, čili nějakých 8300 km. Čím větší poloměr, tím více vody, jež by mohla tvořit až 200 km hluboký celoplanetární oceán, na jehož dně by vysoký tlak tvořil superhustý led. Tento model také uvádí přítomnost atmosféry podobné té na Zemi, jen výrazně tenčí.
Opět tak musíme zmínit teleskop JWST, který by měl startovat do vesmíru přibližně za rok a který snad ukáže více. Musíme držet palce, aby v jeho případě vše proběhlo v pořádku.
Zdroj: Extremetech
starší umělcova představa o povrchu planety Proxima b
Dle nové studie celého systému Proxima Centauri, která byla zveřejněna v The Astrophysical Journal Letters, by tato planeta mohla být obyvatelný svět plný oceánů. Studie má původ v Marseille Astrophysics Laboratory, která ji založila na již známých údajích o tom, že se Proxima b nachází v obyvatelné zóně, což samo o sobě znamená, že případná voda na ní rozhodně má šanci nacházet se v kapalném skupenství. Ale to už jsme věděli před tím, takže co je nového?
Astronomové z Marseille zkusili zúžit odhadované vlastnosti planety, a to především její velikost, od čehož odvodili to, z čeho by se měla skládat a právě z těchto figur vystoupila planeta s velkým oceánem a dokonce s atmosférou srovnatelnou se Zemí.
Jenomže nikdo dosud neví, jak velká Proxima b je. Ví se jen to, že by měla být o jednu třetinu těžší než Země. Právě na to byl aplikován model pro vyhodnocení toho, z čeho by se takové těleso mělo skládat, ale tento model je pochopitelně založen především na tom, co víme o planetách a měsících Sluneční soustavy. Celá studie tak stojí a padá na předpokladu, že v systému Proxima Centauri panují podobné zákonitosti jako v tom našem a pokud ne, pak máme smůlu. Vyvozovat si můžeme, co chceme, ale stejně se nedobereme pravdy do té doby, než získáme konkrétní údaje z pozorování.
Francouzi alle usuzují, že Proxima b má mít poloměr mezi 5990 a 8920 kilometry. Pokud je spíše menší, musela by se skládat z hustších (těžších) materiálů než Země, a spíše by tak připomínala Merkur. To sice nevylučuje přítomnost vody, ale bylo by jí méně. Pro ty, co prahnou po dalším světě připomínajícím Zemi, by tak bylo nejlepší, kdyby byla nejen 1,3x těží než Země, ale měla by i 1,3násobný poloměr, čili nějakých 8300 km. Čím větší poloměr, tím více vody, jež by mohla tvořit až 200 km hluboký celoplanetární oceán, na jehož dně by vysoký tlak tvořil superhustý led. Tento model také uvádí přítomnost atmosféry podobné té na Zemi, jen výrazně tenčí.
Opět tak musíme zmínit teleskop JWST, který by měl startovat do vesmíru přibližně za rok a který snad ukáže více. Musíme držet palce, aby v jeho případě vše proběhlo v pořádku.
Zdroj: Extremetech
