Hezké, ale ve velkém měřítku to nejspíše dojede na typické problémy všech solárů ... tedy cena, životnost a zajištění ideálního osvitu a nasazení v oblasti s vhodným podnebím.
Na druhou stranu, kdyby se životnost dostala na 25-30 let a cena dokázala klesnout někam ke "křemíku", tak na řadě budov například na středním východě nebo na Floridě ... obecně v místech, kde je 300+ dní slunečních, by to mohlo něco vyrobit a pokrýt třeba část spotřeby na provoz klimatizace, které tyto budovy mají. Nicméně byla by to spíše úlitba ekologům a je otázka, zda by si to na sebe opravdu vydělalo.
Podle mne se to nijak moc ve velkém neuchytí. Solární energie prostě potřebuje obrovské plochy, ideálně namířené, s vhodným podnebím ... kde jsou vhodné jiné technologie než tato, které mají mnohem vyšší účinnost i životnost, tedy masově vyráběné a "levné" křemíkové panely.
V tomto směru obnovitelných zdrojů energie dávám tak nějak přednost větru. Tam jedna obří věž v šelfovém moři ničemu a nikomu nevadí, jede prakticky nepřetržitě a jedna sama o sobě je schopná dosahovat výkonu v řádech 3-5MW. Ty největší dnes už možná i více. A les takových elektráren je pak schopen produkovat výkon srovnatelný s velkými fosilními elektrárnami.
Odpovědět0 0
Myslí, že více energie by vyrobilo padající "voda" ze záchodu na piezopodložku. V případě výškových budov by to byly doslova záblesky energie.
Odpovědět2 0
Bohuzel zivotnost 10 let neni nic moc. Uvedomte si prosim, kolik technologie je potreba mimo samotny panel k tomu, aby to neco dodavalo bud do site, nebo do baterii. Krome konektoru na oknech (zni to smesne, ze ?) je potreba jeste kabely k menicum. Bezna soucast budov to neni, ledaze by menic byl zastrcitelny do nejblizsi zasuvky. Ale pak hrozi riziko zpetneho proudu, muselo by to byt chytre aby to pri detekci spadnuti napajeni v okruhu prestalo dodavat elektrickou energii, no v zasade tohle uz je u menicu vymyslene.
Horsi je to s ekonomickou strankou. Pri ucinnosti 10%, ne optimalnim naklonu je podle me cena potrebne technologie - konektory, kabelaz, zrejme (aby to bylo esteticke) i ulozeni kabelaze v budove, prepetove ochrany na obou koncich kabelu, menic - proste pomerove mockrat drazsi nez samotna tenka vrstva na okne. Pokud ma panel zivotnost 20-30 let, tak se da nejak rozpocitat jako investice. Pokud ma jen 10 let (i kdyz to samozrejme neprestane hned dodavat) tak je to skoro zitra. Co pak?
Jeste poznamka k solarnim taskam, ktere pred par lety propagoval snad Elon Musk. Ten samy problem, jeste horsi - spousta malych segmentu, ktere je potreba propojit kabelazi. Systemove napeti muze byt od 200V do 800V, ale uprimne, chteli byste jit na pudu, ktera ma pod taskami konektory (kde je 800V) a vitr s tim cvici, obcas tam natece voda?
Ta nejdrazsi solarni silnice na svete, ktera se rozlamala po pul roce je take jednim z pohrebist puvodne skvelych napadu.
Toz nezbyva nez instalovat to tam, kde do toho nenatece (= poradne izolovane konektory), nemuzou tam chodci bezne lozit (na pude by to asi nebylo uplne kosher jak jsem psal), je tam dobry sklon vuci Slunci, nejezdi po tom vozidla (viz solarni stezka). Male instalace - male segmenty z malych panelu budou trpet tou kabelazi, prodrazi se to.
Vzhledem k temto kalkulacim bych videl realne nasazeni jen u novych budov, ktere budou projektovany jiz s cilem vyuzit vsechnu plochu oken k solarnim ucelum, pak se kabelaz da naprojektovat primo do projektu. Retrofitting starych budov nepripada v uvahu.
Dalsi vec je, ze budovy s celosklenenym povrchem (proste sklenice) stoji vetsinou v okoli dalsich sklenic a stini si.
Odpovědět4 1
Ono problem to uz je aj na vyssej urovni a ku kabelazi a menicom ani nemusime ist.
Okna na budovach su asi jedny z najhrosich miest na montaz. je tam problem s orientaciou na svetove strany, problem s dlzkou slnecneho svitu, clonenie inych budov.
To by museli mat tie folie obrovsku zivotnost a nizke naklady aby to malo nejaky zmysel dat na tie okna, kde najviac svieti slnko.
Odpovědět1 0
K druhému odstavci dodám, že svislý sklon rozhodně není ideální pozice a snížený prostup světla o 50% je docela dost. Ta okna se přece montují proto, aby se světlo dostalo dovnitř!
Odpovědět2 0
Ideální pozice to rozhodně není, proti ideálnímu sklonu cca 30° to bude u nás pokles cca 30 % u jižního okna, cca 40-45 % u západního a východního. Je to průhledné, takže to nejspíš bude citlivé z obou stran, což může být výhoda. Snížený prostup světla o 50 % je sice dost, ale na mnoha komerčních budovách se už dnes používají zatmavená okna s podobnou propustností. Takže nejde o nic, co by se už tak dávno nepoužívalo.
Odpovědět0 0
Nevíte, proč tam dávají okna s poloviční propustností, když by jich mohli dát polovinu nebo menší - nižší uniky tepla?
Osobně takovou budovu neznám. Můžete uvést nějakou známější?
Odpovědět0 0
Jde přeci o design. Stačí se mrknout na každou druhou kancelářskou skleněnou budovu.
Odpovědět0 0
- Tu snizenou propusnost svetla ani nepoznas, vsimnes si rozdilu maximalne pokud bude normalni sklo a hned vedle to se snizenou propusnosti, jinak bez sance.
- Dnes uz jsou mozna skla ktera izoluji obdobne jako zed - Ug = 0,3 W/m2K. Bezne dostupna 0,6. Vetsina instalaci je ale 1,1.
Odpovědět0 0
"Ideální pozice to rozhodně není, proti ideálnímu sklonu cca 30° to bude u nás pokles cca 30 % u jižního okna, cca 40-45 % u západního a východního."
Můžete ukázat nějaké výpočty?
Protože bych čekal přesný opak, že u západního a východního okna budou ztráty menší - slunce je níže nad obzorem. Také se na západ či východ dávají s větším sklonem.
A vzhledem k tomu, že sinus 30 stupňů je 0,5, tak bych čekal 50% ztráty na jižním okně.
Odpovědět0 0
Je sice níže nad obzorem, ale do/od poledne na něj nic nesvítí proti ideálnímu sklonu, kdy na něj svítí v podstatě celý den.
Odpovědět0 0
Ano, pochopitelně, že se to ani omylem nevyplatí. Ani na peníze, ani na "zelenost". A počítám, bude docela sranda takové okno následně recyklovat. Co udělá sklo omamlané organicko kovovou fólií v peci? Ani bych se nedivil, kdyby se z toho v rámci "zelenosti" nakonec vyprodukoval nějaký pěkně jedovatý sajrajt. (teplota je tam dobrá, ale nedostatek kyslíku, což spalování organiky nesvědčí)
Odpovědět1 0
Snad si nemyslis ze dnesni skla jsou jen skla. Maji ruzne primesi v byvaji vrstvena.
Odpovědět0 0