Průvodce koupí cenově výhodného PC pro červen

Sestava do 20000Kč - CPU, RAM, MB, VGA

Ne všichni mají dostatek peněz. Nebo se najdou tací, kteří nepotřebují hrát hry s mnoha grafickými efekty, vyhlazováním a podobnými vymoženostmi, jež jsou sice velmi efektní, ale občas mohou výkon velmi výrazně srazit dolů. Pro ně je tady tato kategorie, kde zkusíme najít výkonnou sestavu do částky 20 000Kč včetně DPH.

Procesor

Udávané hodnoty přetaktování, které naleznete u každé řady procesorů jsou typické hodnoty při použití klasického vzduchového chlazení. Samozřejmě, že možnost taktování záleží kus od kusu, ale udávané rozpětí značí frekvence, které lze dosáhnout zpravidla ještě s boxovaným chladičem bez nějakých větších zásahů až po nejsilnější taktování s lepšími a dražšími chladiči (ale žádná voda či dusík), se větším zvýšením provozního napětí, většinou jsou to výsledky testů serverů typů Xbitlabs, Tomshardware, ale i SHW. Proto se držte při zemi a počítejte s první hodnotou, vše nad berte jako úspěch.

AMD Sempron 64 / Athlon 64 (Socket 754)

Overclocking:
AMD Sempron (90nm Palermo): 2,4-2,7GHz (cca Athlon 64 3500+ až 4000+)
AMD Athlon 64 (Venice): 2,4-2,7GHz (cca Athlon 64 3500+ - 4000+)

S příchodem nových procesorů do patice Socket AM2 a velmi příznivých slev těchto procesorů i čipů pro patici Socket 939 se Socket 754 hodí jen do opravdu těch nejlevnějších sestav s nejslbšími Semprony. Silnější Semprony a Athlon 64 3000+ nemá kvůli jejich cenám vůbec smysl kupovat. S-939 a S-AM2 nabídnou za podobnou či dokonce nižší cenu například dual-channel paměťový řadič.

Doporučuji v případě volby Sempronu vzít verzi s 256kB L2 cache, 128kB je opravdu málo, i když v praxi až tak výrazný deficit nepředstavuje (pozor, ve hrách poměrně dost, 1,8GHz 256kB je takřka stejně výkonný jako 2,0GHz 128kB). Modely 2600+, 3000+ a 3300+ tak raději neberte, ale chybu neuděláte. Slušelo by se poznamenat, že Semprony od modelu 3000+ včetně podporují Cool'n'Quiet. Takže pokud chcete tuto technologii, která při malém zatížení procesoru snižuje jeho takt a tím i vydávané teplo, což umožní snížit otáčky větráku a tím i hluk, pak se zaměřte na rychlejší Semprony či Athlony 64. Ale jak jsem již jednou poznamenal, v dnešní době raději S-939 nebo S-AM2.

Obrovským plusem těchto procesorů je jejich přetaktovatelnost. Semprony na 90nm jádře Palermo lze bez problémů dostat na 2,4-2,5GHz (to mají výkon asi Athlonu 64 3500+), občas až na 2,7GHz (a to už se výkon rovná Athlonům 64 3800+ až 4000+). 90nm Athlon by na tom měl být podobně.

*procesory AMD FSB nemají. Propojení CPU-chipset je realizováno pomocí sběrnice HyperTransport, ta u S754 procesorů oficiálně běží maximálně na 800MHz (obvykle je 16-bitová, výjimkou byly chipsety nForce3 150 a ULi M1689, které podporovaly pouze 8-bitový upstream, nForce3 150 dokonce jen na 600MHz). Vnitřní frekvence procesorů činí 200MHz. 1,8GHz procesor tak běží jako 9×200MHz.

AMD Athlon 64 (Socket 939)

Overclocking:
AMD Athlon 64 (Venice): 2,6-2,8GHz
AMD Opteron: 2,5-2,8GHz (cca Athlon 64 FX-57)

Ceny Athlonů 64 (Socket 939) šly za poslední měsíc dramaticky dolů, levnější S-754 nemá vůbec smysl kupovat, když A64 3000+ je za pouhých 2750Kč a to včetně DPH. Velkým lákadlem je také model 3200+, který je dražší jen o 400Kč. S-939 na druhou stranu už není nejnovější a nedávno byl nahrazen platformou S-AM2, která sice více výkonu nepřináší, ale rozhodně je tím, na co se AMD zaměřuje a pro co bude vyvíjet nové procesory.


*procesory AMD FSB nemají. Propojení CPU-chipset je realizováno pomocí sběrnice HyperTransport, ta u S939 procesorů oficiálně běží maximálně na 1000MHz (obvykle je 16-bitová, výjimkou byly chipsety nForce3 150 a ULi M1689, které podporovaly pouze 8-bitový upstream, nForce3 150 dokonce jen na 600MHz). Vnitřní frekvence procesorů činí 200MHz. 1,8GHz procesor tak běží jako 9×200MHz.

AMD Sempron/Athlon 64 (Socket AM2)

Overclocking
AMD Sempron 64: 2,4-2,7GHz
AMD Athlon 64: 2,4-2,7GHz

Novinkou jsou nové procesory AMD Sempron 64 a Athlon 64 pro patici Socket AM2. Kromě této patice je novinkou integrovaný řadič pamětí DDR2, což má zatím spíše nevýhody než nějaká výrazná pozitiva. Procesory AMD jsou právě díky integrovanému řadiči pamětí dost citlivé na latenci pamětí a její hodnoty rozhodně nejsou výsadou modulů DDR2.

I přesto si AMD myslí, že výkon díky DDR2 pamětem půjde nahoru. V jistých případech ano, ale dovolím si tvrdit, že při stejné frekvenci a cache bude výsledek stále vyrovnaný, alespoň u Athlonů 64. Sempronům 64 byl zvýšen rating o 200+, což nejde na vrub pamětem DDR2, ale dvoukanálovému řadiči pamětí, který už nějaký ten výkon navíc získat dokáže. Obrácenou stranou mince je psychologický dojem (z frekvence a cache), kdy to co je dnes Sempron 64 3200+, byl kdysi Sempron 64 3000+.

Přestože Socket AM2 není nijak rychlejší než Socket 939, v případě koupě téměř jakéhokoli počítače s procesorem AMD v low-endu se vyplatí jít do novější patice. Pro S-939 se už žádné nové procesory objevovat nebudou a jejich výroba už končí, některé modely už se ani nevyrábí. Takže v zájmu možnosti pozdějšího upgradu berte raději S-AM2.

Zapomeňte na Semprony 64 3400+ až 3600+, při svých frekvencích jsou dražší než Athlony a díky menší paměti cache mají nižší výkon, což dělá jejich koupi naprosto nelogickou. Nejlépe tak uděláte koupí Sempronu 64 3000+ s 256kB L2 cache nebo pak dražšími Athlony 64 s větší pamětí cache.


Intel Celeron D (LGA775)

Overclocking
Intel Celeron: 3,4-3,8GHz (cca Pentium 4 3,0GHz)
Intel Pentium: 3,8-4,1GHz

533MHz FSB Celeronů není žádná výhra a ani 256kB L2 cache není nic zázračného, proto nejsou výkony těchto procesorů nějak zvlášť skvělé. Nicméně vzhledem k cenám poskytují výkon velmi dobrý až skvělý, takže bych je rozhodně nezatracoval. Po nedávných více než 30% slevách procesorů Intel Celeron se jejich ceny dostaly na proklatě nízkou úroveň, což by mělo Intelu umožnit vyprázdnit sklady, i když všichni netrpělivě čekáme na procesory na nové architektuře Intel Core.

Pentia 4 v této kategorii jsou zastoupena třemi modely, typem 506, 511 a 524. Mají pouze 533MHz, což je sráží na úroveň Celeronů D, mají však 1MB L2 cache, to je trochu zvýhodňuje. Nevýhodou je pak znatelně vyšší cena (o cca 75% na stejné frekvenci), což rozhodně neodpovídá průměrnému nárůstu výkonu. Větší cache rozhodně nepřidá tolik výkonu, rozdíly budou v řádu jednotek procent. Takže Pentium 4 ne.

Pokud ovšem budete taktovat, pak se ještě o Pentiu 4 dá trochu uvažovat. Jeho sběrnici totiž s řádným chlazením (což si jistě budete moci časem dovolit) vyhnat v závislosti na modelu až na nějakých 190MHz (frekvence se může vyšplhat někam k 3,8GHz). Občas to jde dokonce ještě výš. Jen si stačí uvědomit, že máte po overclockingu procesor s 3,8GHz, sběrnicí takřka 800MHz a 1MB cache, což není nic jiného než Pentium 4 570J (nebo o trošku horší než 670), které vás vyjde na 2600Kč+chlazení místo 17500Kč s DPH. Tedy téměř za šestinovou cenu a to se myslím vyplatí. A za low-endovou cenu máte řádné dělo.

Celeron D je rovněž schopen dosáhnout takto výkonných frekvencí, ale malá cache nebude to pravé ořechové. Na druhou stranu, výkon bude jen o trochu nižší při ještě o mnoho nižší ceně. Záleží na vás. Osobně bych se asi pokusil o taktování Celerona. Novější 65nm Celerony D, v našem případě model 352 už má větší, 512kB L2 cache.

V low-endu je dokonce možné koupit si i dvoujádrový procesor. Tím je Pentium D805, procesor je za 3450Kč, což z něj dělá prodejní trhák. Na druhou stranu nynější dvoujádrové procesory Intelu nejsou navrženy úplně nejlépe a Pentium D805 díky pomalé sběrnici na tyto nedostatky výkonnově trpí. Lze jej přetaktovat, takže neduhy se trochu smyjí, ale přesto si položme otázku. Cena 3450Kč je na dual-core jistě velmi nízká, má ale o tolik vyšší výkon než Pentium 4 506 na stejné frekvenci, který je za 2600Kč? Dual-core ještě dnes nenajde příliš využití. Mohli bychom dokonce pokračovat dál k Celeronu D331 na téže frekvenci a přijdeme na to, že za 1500Kč dostaneme ke dnešnímu stavu software (který v drtivé většině na dual-core optimalizován prostě není) téměř totéž, co za částku více než dvojnásobnou. Samozřejmě při tomto uvažování bychom si všichni vystačili s přetaktovanými Celerony a Semprony, ale je pravdou, že ceny procesorů rostou naprosto neadekvátně s tím, co vám jsou schopny nabídnout.

Chladiče CPU

Protože procesory je rovněž třeba chladit a pokud možno i tiše, nejspíš se nespokojíte s BOXovaným chladičem dodávaným k procesoru.

BOXované chladiče jsou sice schopny procesory uchladit, ale výkon rozhodně nebývá excelentní a špatně na tom jsou zejména v oblasti hluku. Podle Arctic Cooling má BOXovaný chladič AMD hlučnost 2,5 sone, Intelu dokonce 4,9 sone. Jednotka sone vyjadřuje hlučnost přímo, dvojnásobek vyjadřuje dvakrát větší hluk.

S decibely je to trochu jinak, tam je dvojnásobná hlučnost reprezentována přírůstkem 10dB. Tedy, hluk 2 sone je dvakrát hlučnější než 1 sone, stejně jako 50dB je dvakrát hlučnější než 40dB. Tedy rozdíl mezi 15dB a 30dB je 2,8 násobný a ne 2 násobný! Společnost Arctic Cooling udává hlučnost v jednotkách sone, ostatní výrobci v decibelech.

Náhradu BOXovaného chladiče vřele doporučuji. Prozatím vlastním BOXovaný chladič AMD a mohu říct, že hlučný je až dost. Protože mám ještě starší 130nm Athlon 64, který dost topí, je větrák nucen pracovat na vyšší otáčky. Dokud nic nedělám a Cool'n'Quiet snižuje takt procesoru, větrák točí nějakých 2000rpm, což je normální šumění. Při zátěži ale teplota stoupá k 50-55°C (údaj desky po flashu BIOSu, který původně ukazoval velmi nereálné hodnoty), na což reaguje vzrůstem otáček asi na 4000-4500rpm, což je už docela slušná vichřice (na vrchní hranici akceptovatelnosti). Ale to není nic proti tomu, když procesor dosáhne 60°C a více, což se naštěstí stává velmi velmi zřídka. To začne točit téměř 6000rpm a připomíná hluk, jak byste obrovským ventilátorem foukali do keramické nádoby. Je to prostě nekultivovaný řev, který lze slyšet přes dvoje zavřené dveře.

Na dnešních 90nm procesorech to bude samozřejmě mnohem lepší, protože ty ani zdaleka tolik netopí a i při zátěži se mohou točit na nižších otáčkách. Nicméně, investice asi 300Kč do Arctic Cooling Silencer 64 Ultra nebo modelu Ultra TC s teplotní regulací se rozhodně vyplatí. Při otevřené skříni není při vstupu do místnosti větrák vůbec slyšet (dojem vypnutého počítače) a když se zaposloucháte, uslyšíte pouze tiché, téměř neslyšitelné šumění. S 90nm Athlonem 64 3000+ (S754) jsem se nedostal přes 1000rpm, když neustále točil nějakých 600-800rpm. Přitom pod 650rpm není deska schopna registrovat otáčky, ty činí pro systém 0rpm, i když se větrák ve skutečnosti opravdu točí a pokud máte zapnutý alarm vypnutého větráku, bude vás pěkně obtěžovat.

Pro procesory Intel samozřejmě platí totéž. Osobně bych volil opět Arctic Cooling, nyní Freezer 7 Pro. Velmi kvalitní, ale také drahé jsou chladiče Zalman. Ty mají rovněž svůj specifický design (Primecooler jej ale používá také), který si můžete prohlédnout jako logo tématu Chladiče CPU u kategorie za 40000Kč. Jsou ovšem dosti rozměrné, takže se nemusí vejít na každou desku, obzvlášť budete mít problémy se 120mm modely.

Operační paměť RAM

První na co se kouká při koupi paměti je její velikost (a samozřejmě na typ DDR nebo DDR2). 512MB je rozumné minimum, nic extra, ale Windows si s tím vystačí (to se o 256MB nedá říct), hry si s tím taky nějak poradí. Mám 512MB a vím, že při nepříliš zaneřáděném systému a nenáročném provozu to bohatě stačí. Ovšem až budete mít na počítači pořádný "bordel" (tj. nejen na disku, ale i spoustu všelijakých prográmků žeroucích paměť), pak už možná po 1GB paměti pokukovat budete.

Při dnešních nízkých cenách pamětí už bych investici do 1GB doporučil. Rozdíl poznáte ve Windows, ve hrách vám ale lepší grafika pomůže výrazněji. Záleží na tom, co od počítače očekáváte, zda hrajete (pak lepší grafiku) nebo pracujete ve Windows, ve Wordu, Excelu, internet, a bůh ví čem ještě (pak raději tu RAMku).

Ceny modulů DDR se tento měsíc trochu zvýšily, moduly DDR2 pak v trendu zlevňování už tak výrazně nepokračovaly. Ceny DDR2-533 a DDR2-667 modulů se srovnávají.

Neznačkové paměti nejsou chybou, ale zpravidla vám nedovolí vyšší taktování, resp. budou se s vyššími frekvencemi hůře vypořádávat než jejich značkové protějšky. Pokud netaktujete, poskytnou vám stabilní provoz i neznačkové paměti, ceny zančkových modulů jsou jen o trochu vyšší, takže bych volil moduly značkové. U DDR pamětí rozhodně volte značkové kvůli malému rozdílu cen, u DDR2 je už rozdíl větší, takže to stojí za zvážení. Rozdíl 20% cenynení právě malý.

Základní deska

Socket 754

Chipset ATi Radeon Xpress 200 je s integrovanou grafickou na úrovni Radeonu X300SE. Tedy výkon nic moc, ale na integrované řešení ještě nedávno rekordní. Bohužel u nás se objevuje deska jediná, MSI RS482M-IL.

Na chipsetu VIA K8T890 jsou i desky pro tento socket, konkrétně Gigabyte GA-K8VT890. Tato čipová sada je sice už trochu zastaralejší, nicméně svou úlohu plní dobře. Nevýhodou konkrétně u této desky je mizivá výbava, která je ale omluvena nízkou cenou.

Chipset nForce4-4x je vlastně čipová sada nForce4, avšak se sběrnicí HyperTransport pracující "pouze" na frekvenci 800MHz (namísto 1000MHz). Ten vám nabídne stejně jako oba předchozí PCI-Express sloty, i když deska od MSI dokonce i AGR slot, což je obdoba AGP slotu. Stejně vypadá a má stejné použití pro grafické karty, ale to je tak asi všechno. Jedná se o pouhopouhé spřažení dvou PCI slotů, takže jde docela znatelně dolů i výkon a to opravdu velmi výrazně. Hodí se pouze jako přechodné řešení k PCIe grafice, která vám už narozdíl od AGP pojede naplno.

Z dvojice Asus K8N4-E Deluxe a MSI K8N Neo3-F není ani jedna špatná, Asus se ale může pochlubit lepší výbavou. Overclockery potěší deska firmy DFI, pokud chcete vyhnat svůj Sempron skutečně vysoko, pak je pro vás DFI nF4x Infinity dobrou volbou. Cena 2150Kč také není nikterak vysoká a nevidím důvod proč nebrat tuto desku raději než Asus (musíte se však smířit s hlučnějším chladičem na northbridge). Pro ostatní bude skvělou volbou Gigabyte GA-K8NE, velmi kvalitní deska za velmi příjemnou cenu 1600Kč, opět bych ji bral raději než desku MSI. Zde pozor, v případě čipové sady nForce4 může dojít k vážným problémům s některými pevnými disky Maxtor a Hitachi (konkrétně se jedná o série DiamondMax 10, 11, MaxLine III a Pro 500). Podrobněji jsme se tomuto tématu věnovali v našem nedávném článku Maxtor DiamondMax 10 - updatujeme firmware.

Nedávno představenou novinkou je čipová sada nVidia nForce 410/430 (GeForce 6100/6150) s integrovaným grafický čipem. Konečně tak existuje konkurence čipové sadě ATi Xpress 200. Vyjdou však nastejno. Opět se jedná o microATX desky. Výkon grafického čipu GeForce 6100 je velmi slušný, tedy na úrovni Radeonu, GeForce 6150 má trochu vyšší takty a Radeon tak mírně překonává. Tyto čipové sady již netrpí problémy s disky Maxtor a Hitachi, alespoň mi nic takového není známo.



Socket 939

Protože se Socket 939 probojoval do této kategorie až postupem času a vše důležité je napsáno v kategoriích dalších, odkáži vás na popis základních desek psaný později. Cenový přehled zde ale nechám, ať můžete přímo srovnávat se Socketem 754 a platformou Intel.




Socket AM2

Nová patice sebou nese samozřejmě pozvolné objevování se nových základních desek. Nabídka chipsetů je již ze začátku poměrně bohatá, bohužel výběr základních desek u nás je ještě slabší.

Nabídka čipových sad se konečně začíná rozrůstat. Máme tu starší VIA K8T890, dále povedenou nForce 430 s integrovanou grafikou GeForce 6150, která má vcelku slušný výkon. Desky pro starší patice S-754 a S-939 jsou sice o něco levnější, ale není to propastný rozdíl.

Širokou nabídku chipsetů má nVidia, i když se v podstatě jedná o jednu čipovou sadu v několika variantách, nForce 500. Pro low-endové počítače má smysl uvažovat o čipových sadách nForce 550 a 570, verze 570 SLI a 590 SLI jsou zbytečný a drahý luxus.



Socket 775

Zde máte výběr chipsetů velmi pestrý, ale značně omezený na výrobce. Na výběr máte dvě levnější řady od Intelu, i915/i945 a pak ještě od ATi, Radeon Xpress 200 a nVidia nForce4. Modernější rozhraní PCI-Express, kterým disponují všechny tyto chipsety, má výhodu ve vyšší propustnosti 4GB/s v každém směru (celkem tedy 8GB/s), zatímco starší AGP "pouze" 2,1GB/s v jednom směru. Navíc jsou schopny dodávat grafické kartě až 75W energie. Snižuje se tak počet grafických karet vyžadujících přídavné napájení.

Čipová sada i915G má integrovanou grafiku. Narozdíl od obstarožních i810/i815 minulého tisíciletí i novějších i845/i865 se dá konečně mluvit o grafickém 3D akcelerátoru. Jeho nákupem ušetříte peníze za grafickou kartu, ale i přes nepoměrně vyšší výkon Intel Graphics Media Accelerator 900 (GMA900) oproti jakékoli verzi Intel Extreme Graphics se ke hraní her příliš nehodí, ale to vlastně žádné integrované grafické jádro. Surový výkon čipu je takřka na úrovni integrovaného Radeonu, ale absence vertex shaderů, T&L jednotky a jiných vychytávek mnohokrát způsobí, že se hry vůbec nespustí, nebo jedou mnohem pomaleji než by měly. Chipset i915P integrovanou grafiku nemá, vzhledem k zastaralosti čipových sad i915 bych jejich koupi nedoporučoval.

Novějšími chipsety jsou i řady i945/i955. Jsou podobné řadě i915/i925. Podporují však až 1066MHz FSB, 667MHz DDR2 a dvoujádrové procesory Intel Pentium D8xx a D9xx. Navíc chipset i945G obsahuje integrovanou grafiku Intel GMA950, která je zase o chlup výkonnější, ale stále jí chybí T&L a vertex shadery. Dalo by se uvažovat o desce Gigabyte GA-8I945PG za 2550Kč, v případě zájmu o integrovanou grafiku Intel GMA950 pak Gigabyte GA-8I945GMF za 2700Kč. Jedná se o kvalitní desky většinou s dobrou výbavou a především za příjemnou cenu. Navíc rozdíl cen mezi i915 a i945 takřka ani není, takže lépe uděláte volbou toho novějšího. Pokud však hodně šetříte, ani i915 vás nezklame, jen nenabídne tolik možností pozdějšího upgradu.

V neposlední řadě by se nemělo zapomenout na chipset ATi Radeon Xpress 200, který existuje i ve verzi pro AMD. Rozhodně se nejedná o špatný chipset, bohužel nabídka je velmi omezená. Desky Asus P5RD1 podporují ještě DDR paměti, P5RD2 už paměti DDR2, takže doporučuji spíše tuto. Tedy pokud se spokojíte s microATX deskou. Verze P5RD1 se nabízejí i v ATX verzích s lepší výbavou za vyšší ceny. Každopádně integrované grafické jádro plně podporuje DirectX 9.0.

nVidia nForce4 nabízí SLI nabízí podporu dual-GPU technologie nVidia SLI, díky dvěma PCI-Express x16 slotům máte možnost použít dvě grafické karty a zvýšit tak grafický výkon. Tato vymoženost je ale v této kategorii bezpředmětná. Desky jsou ale za velmi přijatelné ceny od cca 2600Kč.

Grafická karta

Je zde pro vás připravena tabulku výkonů jednotlivých karet. Bohužel k omezeným možnostem a zachování přehlednosti jsem použil pouze přibližné výsledky v 3DMark03, 3DMark05 a nově i v 3DMark06 (na procesoru výkonu asi AMD Athlon 64 4000+), což by mělo poskytnout přibližný pohled na úroveň výkonu, přesný počet snímků za sekundu nás v tuto chvíli skutečně nezajímá. Výsledky jsou zaokrouhleny a upraveny tak, aby odpovídaly výkonu na daném procesoru. Většinu výsledků jsem převzal z testů SHW, ale některé karty bylo nutno zjistit i z jiných zdrojů, proto jsem výsledky zaokrouhlil podle použitých procesorů.

ATi Radeon X300SE
Je ekvivalentem Radeonu 9600 pro AGP. Verze X300SE má tedy 64 bitové paměti a z toho pramenící opravdu mizerný výkon. Volba této karty je prostě nesmysl. Pokud nechcete 3D výkon, kupte si desku s integrovanou grafikou a nevyhazujte zbytečně peníze oknem. Integrovaná grafika na chipsetu ATi Radeon Xpress 200 je téměř to samé a ten rozdíl výkonu za těch 1300Kč opravdu nestojí. Verze X300SE-HM s HyperMemory si dokonce vezmou trochu pameti z RAM, coz snizi vykon, mnozstvi RAM a cena se skoro ani nehne. Radeon X300 je už dávno minulostí.

ATi Radeon X550
Pouze hůře taktovaná verze Radeonu X600 resp. výše taktovaná X300. Takty 400/550MHz. Původně mělo jít o karty s HyperMemory (HM), na trhu jsou především ne-HM verze. Ani tyto karty už dnes nenabízí příliš výkodný poměr cena/výkon.

ATi Radeon X700 LE / X700
Ani Radeon X700 už nemají na trhu co dělat, jedná se o zastaralé karty, které sice výkonem přímo neurazí, ale jejich cena z nich prodejní trháky rozhodně nedělá. Navíc je v kartách obrovský chaos, některé verze mají 4 pixel pipelines, drtivá většina ale osm. X700LE se pak může "pochlubit" pouze 64-bitovou sběrnicí paměti, což pro výkon rozhodně není ideální. Možnost taktování je ve většině případů také mizerná.

ATi Radeon X1300 / X1300 Pro
Tento čip konečně spatřil světlo světa po dlouhých peripetiích. Na papíře vypadá s ohledem na low-end poměrně slušně, má vysoké takty a slušnou cenu. Cena 1600Kč-2000Kč (X1300) až 2350Kč (X1300 Pro) se mi zdá vzhledem k výsledkům testů velmi dobrá. Má mírně vyšší výkon než Radeon X700 a ten je o trochu rychlejší než GeForce 6600. Podle ATi podporuje hardwarové kódování videa, čímž i tento low-end zvládne převést video pětkrát rychleji než nejrychlejší Athlon 64 FX. V praxi se ovšem zjistilo, že jde o optimalizaci kodeků, i s jinými grafickými kartami jde dosáhnout značného zrychlení, vše totiž počítá stále procesor.

Nicméně, opět si dejte pozor na verze s 64-bitovými pamětmi, ty jsou sice levnější, ale výkon nebude nic moc. Rovněž je zbytečné kupovat karty s 512MB pamětí, ty jsou dražší a výkon vyšší není. V kategorii kolem 2000Kč s DPH se jedná o jedny z nejvýkonnějších karet .

ATi Radeon X1600 Pro
Díky svým nízkým cenám se do kategorie low-endu propracoval i Radeon X1600 Pro. Ten sice na papíře vypadá docela slibně, ale praxe je trochu jiná. Přestože má 12 pixel shaderů, má pouze 4 RBE, což má také Radeon X1300. X1300 Pro má pak ještě vyšší takty jádra, takže se nelze divit tomu, že ve výsledku je Radeon X1600 Pro jen mírně rychlejší. Cena však není o mnoho vyšší, poměr cena/výkon je dobrý.

ATi Radeon X800 GTO
Nově se nám do low-endu propracovala kdysi téměř high-endová karta Radeon X800 GTO. Za cenu 3650Kč máte možnost sehnat méně vyýkonnou variantu populárního modelu X800 GTO, který se proslavil skvělými možnostmi taktování, zejména s čipy R480 (ty však nebyly pod každým chladičem těchto karet). 128MB verze je o 600Kč levnější než 256MB verze, menší paměť příliš problémů neudělá, 128MB je pro normální hraní stále dostatečné. Problémem je spíše to, že jsou zde osazeny pouze DDR paměti (nikoli DDR2 nebo GDDR3), takže na taktování pamětí zapomeňte. Výkon je vzhledem k ceně ucházející. Dražší X800 GTO s 256MB paměti sice nabídne vyšší výkon, ale chce za to až poměrně velký příplatek.

nVidia GeForce 6200/6200 TurboCache
Čip, který se snaží veřejnost "zblbnout" shadery 3.0. Tato karta má pro jejich využití výkon naprosto nedostačující. Takty 300/500-550MHz slibují pro oblast low-endu slušný výkon díky čtveřici pixel pipelines. Verze TurboCache alokují jako grafickou paměť i část paměti RAM, což snižuje výkon a množství volné operační paměti. Na druhou stranu mají karty velmi zajímavou cenu, ale to si raději kupte desku s integrovanou grafikou GeForce 6150, když grafický výkon není to, co žádáte.

nVidia GeForce 6500
Zdá-li se vám na první pohled GeForce 6500 jako lepší alternativa k GeForce 6200, tak brzděte. Přestože jsou čipy i paměti taktovány trochu více, výkon je velmi špatný. Může za to z velké části pouze 64-bitová sběrnice pamětí. V praxi tak tato karta dosahuje výkonů GeForce 6200TC a ta je prosím o 600Kč levnější. Prostě nebrat.

nVidia GeForce 6600LE/6600/6600GT
GeForce 6600LE není bohužel ničím jiným než GeForce 6200, také má aktivní čtyři pixel pipelines (fyzicky však osm!). Poněvadž je cena prakticky totožná s GeForce 6200, platí pro ni to samé, zbytečná koupě, ovšem je zde možnost odemknout zbylé pipelines což u spousty modelů 6200 nejde (u 6200TC vůbec, ta má fyzicky vždy jen čtyři).

Plnohodnotná GeForce 6600 má sice stejné takty jako 6200, ale disponuje osmi pixel pipelines, což výkon karet posouvá podstatně výš. Na těchto kartách si s ohledem na low-end zahrajete docela slušně, navíc není problém vybičovat jádro z původních 300MHz klidně i přes 500MHz a trochu také popohnat paměti. Skvělou volbou je karta od Leadteku za 2600Kč nebo ještě levnější od Asusu za 2250Kč (s pasivní chlazením). Ta se vyrábí i ve verzi TOP, je rovněž chlazená pasivně s o něco lepším výkonem díky vyšším taktům. Doporučuju se poohlédnout po kartách s DDR2 pamětmi, ty lze mnohem lépe taktovat než původní DDR, takže kupujete vlastně GeForce 6600GT, jádro určitě dostanete na takty modelu GT a paměti téměř taky.

Díky výrazně klesajícím cenám řadím do low-endu i GeForce 6600GT. Oproti GeForce 6600 nabízí mnohem rychlejší paměti i jádro, což se odráží rovněž v mnohem vyšším výkonu. Opět, doporučil bych zde kartu od Leadteku, špatný není ani Asus, či karta od Gigabyte. Ta disponuje technologií SilentPipe II. Jde o to, že karta je vybavena dvěma pasivními chladiči spojenými heat-pipes, přičemž zasahuje na dvě pozice (vzadu je nasávací otvor). Diky proudění vzduchu uvnitř skříně a vznikajícího podtlaku se přes tento otvor nasává vzduch, který ochlazuje pasiv. Toto řešení je nečekaně efektivní a přitom naprosto bezhlučné. V dobře větrané skříni se i při zátěži grafika nedostane moc přes 40°C, při horším větrání stoupá lehce přes 50°C (dle hodnot zobrazovaných ovladači karet nVidia). My jsme se konkrétně na tuto kartu podívali v našem článku Gigabyte GeForce 6600GT s unikátním chlazením.

nVidia GeForce 7300LE / 7300GS
Jeden z novějších čipů v low-endu nVidie. Karta je postavena na 90nm jádře. To dovoluje vysoké takty, které v tomto případě činí 550MHz. Vynahrazuje tím nízký počet pixel pipelines, které jsou jenom čtyři. Díky vysokému taktu pak dosahuje fillrate podobný GeForce 6600, což není špatné.

Nevýhodou je pouze 64-bitová sběrnice paměti. Zde je použit stejný "fígl" jako u jádra, kdy se vše dohání vyšší frekvencí. 810MHz je na low-end poměrně dost, ve spolupráci s úzkou sběrnicí to ale stačí na propustnost 6,5GB/s, což je veskrze průměrná hodnota. Celkově to stačí na výkon Radeonu X1300 či GeForce 6600. Každopádně velkou výhodou je opravdu velmi dobrá cena od 1800Kč, takže pokud si odpustíte vyhlazování vyšších stupňů, bude výkon stačit a mohu kartu za ty peníze vřele doporučit.

O 200Kč levněji seženete modely 7300LE. Ty mají pomalejší jádro s frekvencí 450MHz a paměti pouze na 667MHz. Zde se nevyplatí šetřit a raději si kupte model GS, který má za prakticky stejné peníze lepší výkon.

nVidia GeForce 7600GS
Tato karta vychází z mainstreamové GeForce 7600GT, která svým výkonem a cenou válcuje takřka vše, co jí přijde do cesty. 7600GS je zaměřena výkonově i cenově níže. Jádro je taktováno na 400MHz, má ale 12 pixel pipelines, 8 ROPs a 5 vertex jednotek, což zaručuje na low-end skvělý výkon. Trošku horší je to s pamětmi, ty jsou typu DDR na frekvenci 800MHz. Při 128-bitovém zapojení slibují velmi dobrou paměťovou propustnost, minusem je takřka nemožnost je taktovat. Ceny od 3400Kč jsou velmi příznivé a dovolím si tvrdit, že nejlepší volbou v low-endu je právě tento čip.