Průvodce koupí cenově výhodného PC pro duben

Sestava do 20000Kč - CPU, RAM, MB, VGA

Ne všichni mají dostatek peněz. Nebo se najdou tací, kteří nepotřebují hrát hry s mnoha grafickými efekty, vyhlazováním a podobnými vymoženostmi, jež jsou sice velmi efektní, ale občas mohou výkon velmi výrazně srazit dolů. Pro ně je tady tato kategorie, kde zkusíme najít výkonnou sestavu do částky 20 000Kč včetně DPH.

Procesor

Udávané hodnoty přetaktování, které naleznete u každé řady procesorů jsou typické hodnoty při použití klasického vzduchového chlazení. Samozřejmě, že možnost taktování záleží kus od kusu, ale udávané rozpětí značí frekvence, které lze dosáhnout zpravidla ještě s boxovaným chladičem bez nějakých větších zásahů až po nejsilnější taktování s lepšími a dražšími chladiči (ale žádná voda či dusík), se větším zvýšením provozního napětí, většinou jsou to výsledky testů serverů typů Xbitlabs, Tomshardware, ale i SHW. Proto se držte při zemi a počítejte s první hodnotou, vše nad berte jako úspěch.

AMD Sempron (Socket 754)

Overclocking:
AMD Sempron (130nm Paris): 2,1-2,2GHz (cca Athlon 64 3200+)
AMD Sempron (90nm Palermo): 2,4-2,7GHz (cca Athlon 64 3500+ až 4000+)
AMD Athlon 64 (NewCastle): 2,3-2,5GHz (cca Athlon 64 3200+ - 3500+)
AMD Athlon 64 (Venice): 2,4-2,7GHz (cca Athlon 64 3500+ - 4000+)

Tato platforma nabízí velmi dobrý poměr cena/výkon, takže stavět na ní low-end PC je přímo ideální. Doporučuji v případě volby Sempronu vzít verzi s 256kB L2 cache, 128kB je opravdu málo, i když v praxi až tak výrazný deficit nepředstavuje (pozor, ve hrách poměrně dost, 1,8GHz 256kB je takřka stejně výkonný jako 2,0GHz 128kB). Modely 2600+, 3000+ a 3300+ tak raději neberte, ale chybu neuděláte. Pokud stavíte skutečně hodně low-end počítač, pak bych vzal třeba i tu 2600+.

Slušelo by se poznamenat, že Semprony od modelu 3000+ včetně podporují Cool'n'Quiet. Takže pokud chcete tuto technologii, která při malém zatížení procesoru snižuje jeho takt a tím i vydávané teplo, což umožní snížit otáčky větráku a tím i hluk, pak se zaměřte na rychlejší Semprony či Athlony 64.

Athlony 64 na 130nm jádře již prakticky nejsou dostupné, což ale není žádná škoda. Příznivce Athlonů potěší prodej Athlonu 64 3000+ s 90nm jádrem Venice, který podle AMD slibuje TDP pouhých 51W. A mohu z vlastní zkušenosti říct, že procesor je opravdu velmi studený a přitom výkonný. BIOS základní desky patrně trochu ubíral na teplotě, pravdou však je, že ventilátor se točil velmi pomalu a teplota nestoupala. Výhodnost tohoto procesoru snižuje velmi nízká cena konkurenčního Athlonu 64 3000+ pro patici Socket 939. Ten stojí takřka stejně. Procesor do Socketu 754 má své opodstatnění rozhodně do modelu Sempron 3100+, poté se už spíše vyplatí koupit Socket 939 procesor.

Obrovským plusem těchto procesorů je jejich přetaktovatelnost. Semprony na 90nm jádře Palermo lze bez problémů dostat na 2,4-2,5GHz (to mají výkon asi Athlonu 64 3500+), občas až na 2,7GHz (a to už se výkon rovná Athlonům 64 3800+ až 4000+). 90nm Athlon by na tom měl být podobně. Každopádně, 90nm Athlon 64 3000+ je dnes asi nejlepší procesor za svou cenu.


*procesory AMD FSB nemají. Propojení CPU-chipset je realizováno pomocí sběrnice HyperTransport, ta u S754 procesorů oficiálně běží maximálně na 800MHz (obvykle je 16-bitová, výjimkou byly chipsety nForce3 150 a ULi M1689, které podporovaly pouze 8-bitový upstream, nForce3 150 dokonce jen na 600MHz). Vnitřní frekvence procesorů činí 200MHz. 1,8GHz procesor tak běží jako 9×200MHz.

AMD Athlon 64 (Socket 939)

Overclocking:
AMD Athlon 64 (Venice): 2,6-2,8GHz
AMD Opteron: 2,5-2,8GHz (cca Athlon 64 FX-57)

Protože cena Athlonů 64 (Socket 939) s blížícím se příchodem patice Socket AM2 strmě klesá dolů, nejlevnější modely se už probojovaly do kategorie low-endu. Ze dvou uvedených procesorů bude v této kategorii zájem spíše o ten levnější. Dražší model 3200+ nenabídne tolik výkonu navíc a je podstatně dražší. Model 3000+ je však k mání za necelých 3700Kč včetně DPH! To už je vážná konkurence Socketu 754 a donedávna prodejní bomba, Athlon 64 3000+ (S754), se tak stává ne až tak výhodným. V případě, že kupujete trošku výkonnější low-end, sáhněte raději po S939 Athlonu. Můžete využít dvoukanálový řadič paměti a v budoucnu bude ještě kam upgradovat.


*procesory AMD FSB nemají. Propojení CPU-chipset je realizováno pomocí sběrnice HyperTransport, ta u S939 procesorů oficiálně běží maximálně na 1000MHz (obvykle je 16-bitová, výjimkou byly chipsety nForce3 150 a ULi M1689, které podporovaly pouze 8-bitový upstream, nForce3 150 dokonce jen na 600MHz). Vnitřní frekvence procesorů činí 200MHz. 1,8GHz procesor tak běží jako 9×200MHz.

Intel Celeron D (LGA775)

Overclocking
Intel Celeron: 3,4-3,8GHz (cca Pentium 4 3,0GHz)
Intel Pentium: 3,8-4,1GHz

533MHz FSB těchto procesorů není žádná výhra a ani 256kB L2 cache není nic zázračného, proto nejsou výkony těchto procesorů nějak zvlášť skvělé. Nicméně vzhledem k cenám poskytují výkon velmi dobrý, takže bych je rozhodně nezatracoval.

Pentia 4 v této kategorii jsou zastoupena dvěma modely, typem 506 a 511. Oba mají pouze 533MHz, což je sráží na úroveň Celeronů D, mají však 1MB L2 cache, to je trochu zvýhodňuje. Nevýhodou je pak znatelně vyšší cena (o cca 40% na stejné frekvenci).

Pokud ovšem budete taktovat, pak vám doporučím právě Pentium 4 506 nebo 511. Jeho sběrnici totiž s řádným chlazením (což si jistě budete moci časem dovolit) vyhnat na nějakých 190MHz, což odpovídá frekvenci 3,8GHz. Občas to jde dokonce ještě výš. Jen si stačí uvědomit, že máte po overclockingu procesor s 3,8GHz, sběrnicí takřka 800MHz a 1MB cache, což není nic jiného než Pentium 4 570J (nebo o trošku horší než 670), které vás vyjde na 3300Kč+chlazení místo 18000Kč s DPH. Tedy asi za čtvrtinovou cenu a to se myslím vyplatí. A za low-endovou cenu máte řádné dělo.

Celeron D je rovněž schopen dosáhnout takto výkonných frekvencí, ale malá cache nebude to pravé ořechové. Na druhou stranu, výkon bude jen o trochu nižší při ještě o mnoho nižší ceně. Záleží na vás.

Chladiče CPU

Protože procesory je rovněž třeba chladit a pokud možno i tiše, nejspíš se nespokojíte s BOXovaným chladičem dodávaným k procesoru.

BOXované chladiče jsou sice schopny procesory uchladit, ale výkon rozhodně nebývá excelentní a špatně na tom jsou zejména v oblasti hluku. Podle Arctic Cooling má BOXovaný chladič AMD hlučnost 2,5 sone, Intelu dokonce 4,9 sone. Jednotka sone vyjadřuje hlučnost přímo, dvojnásobek vyjadřuje dvakrát větší hluk.

S decibely je to trochu jinak, tam je dvojnásobná hlučnost reprezentována přírůstkem 10dB. Tedy, hluk 2 sone je dvakrát hlučnější než 1 sone, stejně jako 50dB je dvakrát hlučnější než 40dB. Tedy rozdíl mezi 15dB a 30dB je 2,8 násobný a ne 2 násobný! Společnost Arctic Cooling udává hlučnost v jednotkách sone, ostatní výrobci v decibelech.

Náhradu BOXovaného chladiče vřele doporučuji. Prozatím vlastním BOXovaný chladič AMD a mohu říct, že hlučný je až dost. Protože mám ještě starší 130nm Athlon 64, který dost topí, je větrák nucen pracovat na vyšší otáčky. Dokud nic nedělám a Cool'n'Quiet snižuje takt procesoru, větrák točí nějakých 2000rpm, což je normální šumění. Při zátěži ale teplota stoupá k 50-55°C, na což reaguje vzrůstem otáček asi na 4000-4500rpm, což je už docela slušná vichřice (na vrchní hranici akceptovatelnosti). Ale to není nic proti tomu, když procesor dosáhne 60°C a více, což se naštěstí stává velmi velmi zřídka. To začne točit téměř 6000rpm a připomíná hluk, jak byste obrovským ventilátorem foukali do prázdného keramického hrnku (lépe to nedokážu přirovnat). Je to prostě nekultivovaný řev, který lze slyšet přes dvoje zavřené dveře!

Na dnešních 90nm procesorech to bude samozřejmě mnohem lepší, protože ty ani zdaleka tolik netopí a i při zátěži se mohou točit na nižších otáčkách. Nicméně, investice asi 300Kč do Arctic Cooling Silencer 64 Ultra nebo modelu Ultra TC s teplotní regulací se rozhodně vyplatí. Při otevřené skříni není při vstupu do místnosti větrák vůbec slyšet (dojem vypnutého počítače) a když se zaposloucháte, uslyšíte pouze tiché, téměř neslyšitelné šumění. S 90nm Athlonem 64 3000+ (S754) jsem se nedostal přes 1000rpm, když neustále točil nějakých 600-800rpm (teplota 25°C v klidu, 32°C při zátěži). Přitom pod 650rpm není deska schopna registrovat otáčky, ty činí pro systém 0rpm, i když se větrák ve skutečnosti opravdu točí a pokud máte zapnutý alarm vypnutého větráku, bude vás pěkně obtěžovat.

Pro procesory Intel samozřejmě platí totéž. Osobně bych volil opět Arctic Cooling, nyní Freezer 7 Pro. Velmi kvalitní, ale také drahé jsou chladiče Zalman. Ty mají rovněž svůj specifický design (Primecooler jej ale používá také), který si můžete prohlédnout jako logo tématu Chladiče CPU u kategorie za 40000Kč. Jsou ovšem dosti rozměrné, takže se nemusí vejít na každou desku, obzvlášť budete mít problémy se 120mm modely.

Operační paměť RAM

První na co se kouká při koupi paměti je její velikost (a samozřejmě na typ DDR nebo DDR2). 512MB je rozumné minimum, nic extra, ale Windows si s tím vystačí (to se o 256MB nedá říct), hry si s tím taky nějak poradí. Mám 512MB a vím, že při nepříliš zaneřáděném systému a nenáročném provozu to bohatě stačí. Ovšem až budete mít na počítači pořádný "bordel" (tj. nejen na disku, ale i spoustu všelijakých prográmků žeroucích paměť), pak už možná po 1GB paměti pokukovat budete.

Při dnešních nízkých cenách pamětí už bych investici do 1GB doporučil. Rozdíl poznáte ve Windows, ve hrách vám ale lepší grafika pomůže výrazněji. Záleží na tom, co od počítače očekáváte, zda hrajete (pak lepší grafiku) nebo pracujete ve Windows, ve Wordu, Excelu, internet, a bůh ví čem ještě (pak raději tu RAMku).

Ceny modulů DDR se tento měsíc držely na stejné úrovni, některé moduly šly s cenou nahoru, některé naopak. Moduly DDR2 pak konečně výrazně zlevnily po delším období růstu cen. Ceny DDR2-533 a DDR2-667 modulů se srovnávají.

Neznačkové paměti nejsou chybou, ale zpravidla vám nedovolí vyšší taktování, resp. budou se s vyššími frekvencemi hůře vypořádávat než jejich značkové protějšky. Pokud netaktujete, poskytnou vám stabilní provoz i neznačkové paměti, ceny zančkových modulů jsou jen o trochu vyšší, takže bych volil moduly značkové.

Základní deska

Socket 754

Socket 754 nám přináší už tři čipové sady a ne jen jednu jedinou. Ve větším se začaly objevovat desky s chipsetem ATi Radeon Xpress 200 s integrovanou grafickou na úrovni Radeonu X300SE. Tedy výkon nic moc, ale na integrované řešení ještě nedávno rekordní. Bohužel u nás se objevuje deska jediná, MSI RS482M-IL.

Na chipsetu VIA K8T890 jsou i desky pro tento socket, konkrétně Gigabyte GA-K8VT890. Tato čipová sada je sice už trochu zastaralejší, nicméně svou úlohu plní dobře. Nevýhodou konkrétně u této desky je mizivá výbava, která je ale omluvena nízkou cenou.

Chipset nForce4-4x je vlastně čipová sada nForce4, avšak se sběrnicí HyperTransport pracující "pouze" na frekvenci 800MHz (namísto 1000MHz). Ten vám nabídne stejně jako oba předchozí PCI-Express sloty, i když deska od MSI dokonce i AGR slot, což je obdoba AGP slotu. Stejně vypadá a má stejné použití pro grafické karty, ale to je tak asi všechno. Jedná se o pouhopouhé spřažení dvou PCI slotů, takže jde docela znatelně dolů i výkon a to opravdu velmi výrazně. Hodí se pouze jako přechodné řešení k PCIe grafice, která vám už narozdíl od AGP pojede naplno.

Z dvojice Asus K8N4-E Deluxe a MSI K8N Neo3-F není ani jedna špatná, Asus se ale může pochlubit lepší výbavou. Overclockery potěší deska firmy DFI, která se nedávno konečně ve velkém dostala i na náš trh. Pokud chcete vyhnat svůj Sempron skutečně vysoko, pak je pro vás DFI nF4x Infinity dobrou volbou. Cena 2500Kč také není nikterak vysoká a nevidím důvod proč nebrat tuto desku raději než Asus. Pro ostatní bude skvělou volbou Gigabyte GA-K8NE, velmi kvalitní deska za velmi příjemnou cenu 1750Kč, opět bych ji bral raději než desku MSI. Zde pozor, v případě čipové sady nForce4 může dojít k vážným problémům s některými pevnými disky Maxtor a Hitachi (konkrétně se jedná o série DiamondMax 10, 11, MaxLine III a Pro 500). Podrobněji jsme se tomuto tématu věnovali v našem nedávném článku Maxtor DiamondMax 10 - updatujeme firmware.

Nedávno představenou novinkou je čipová sada nVidia nForce 410/430 (GeForce 6100/6150) s integrovaným grafický čipem. Konečně tak existuje konkurence čipové sadě ATi Xpress 200. Vyjdou však nastejno. Opět se jedná o microATX desky. Výkon grafického čipu GeForce 6100 je velmi slušný, tedy na úrovni Radeonu, GeForce 6150 má trochu vyšší takty a Radeon tak mírně překonává. Tyto čipové sady již netrpí problémy s disky Maxtor a Hitachi, alespoň mi nic takového není známo.



Socket 939

Protože se Socket 939 probojoval do této kategorie až postupem času a vše důležité je napsáno v kategoriích dalších, odkáži vás na popis základních desek psaný později. Cenový přehled zde ale nechám, ať můžete přímo srovnávat se Socketem 754 a platformou Intel.



Socket 775

Zde máte výběr chipsetů velmi pestrý, ale značně omezený na výrobce. Na výběr máte tři řady od Intelu, i915/i925/i945 a pak ještě od ATi, Radeon Xpress 200 a nVidia nForce4. Modernější rozhraní PCI-Express, kterým disponují všechny tyto chipsety, má výhodu ve vyšší propustnosti 4GB/s v každém směru (celkem tedy 8GB/s), zatímco starší AGP "pouze" 2,1GB/s v jednom směru. Navíc jsou schopny dodávat grafické kartě až 75W energie. Snižuje se tak počet grafických karet vyžadujících přídavné napájení.

Čipová sada i915G má integrovanou grafiku. Narozdíl od obstarožních i810/i815 minulého tisíciletí i novějších i845/i865 se dá konečně mluvit o grafickém 3D akcelerátoru. Jeho nákupem ušetříte peníze za grafickou kartu, ale i přes nepoměrně vyšší výkon Intel Graphics Media Accelerator 900 (GMA900) oproti jakékoli verzi Intel Extreme Graphics se ke hraní her příliš nehodí, ale to vlastně žádné integrované grafické jádro. Surový výkon čipu je takřka na úrovni integrovaného Radeonu, ale absence vertex shaderů, T&L jednotky a jiných vychytávek mnohokrát způsobí, že se hry vůbec nespustí, nebo jedou mnohem pomaleji než by měly. Chipset i915P integrovanou grafiku nemá, vzhledem k zastaralosti čipových sad i915 bych jejich koupi nedoporučoval.

Novějšími chipsety jsou i řady i945/i955. Jsou podobné řadě i915/i925. Podporují však až 1066MHz FSB, 667MHz DDR2 a dvoujádrové procesory Intel Pentium D8xx a D9xx. Navíc chipset i945G obsahuje integrovanou grafiku Intel GMA950, která je zase o chlup výkonnější, ale stále jí chybí T&L a vertex shadery. Dalo by se uvažovat o desce Gigabyte GA-8I945PG za 2750Kč, v případě zájmu o integrovanou grafiku Intel GMA950 pak Gigabyte GA-8I945GMF za 2950Kč. Jedná se o kvalitní desky většinou s dobrou výbavou a především za příjemnou cenu. Navíc rozdíl cen mezi i915 a i945 takřka ani není, takže lépe uděláte volbou toho novějšího. Pokud však hodně šetříte, ani i915 vás nezklame, jen nenabídne tolik možností pozdějšího upgradu.

V neposlední řadě by se nemělo zapomenout na chipset ATi Radeon Xpress 200, který existuje i ve verzi pro AMD. Rozhodně se nejedná o špatný chipset, bohužel nabídka je velmi omezená. Desky Asus P5RD1 podporují ještě DDR paměti, P5RD2 už paměti DDR2, takže doporučuji spíše tuto. Tedy pokud se spokojíte s microATX deskou. Verze P5RD1 se nabízejí i v ATX verzích s lepší výbavou za vyšší ceny. Každopádně integrované grafické jádro plně podporuje DirectX 9.0.

nVidia nForce4 nabízí SLI nabízí podporu dual-GPU technologie nVidia SLI, díky dvěma PCI-Express x16 slotům máte možnost použít dvě grafické karty a zvýšit tak grafický výkon. Tato vymoženost je ale v této kategorii bezpředmětná. Desky jsou ale za velmi přijatelné ceny od cca 2700Kč.

Grafická karta

Je zde pro vás připravena tabulku výkonů jednotlivých karet. Bohužel k omezeným možnostem a zachování přehlednosti jsem použil pouze přibližné výsledky v 3DMark03, 3DMark05 a nově i v 3DMark06 (na procesoru výkonu asi AMD Athlon 64 4000+), což by mělo poskytnout přibližný pohled na úroveň výkonu, přesný počet snímků za sekundu nás v tuto chvíli skutečně nezajímá. Výsledky jsou zaokrouhleny a upraveny tak, aby odpovídaly výkonu na daném procesoru. Většinu výsledků jsem převzal z testů SHW, ale některé karty bylo nutno zjistit i z jiných zdrojů, proto jsem výsledky zaokrouhlil podle použitých procesorů.

ATi Radeon X300SE
Je ekvivalentem Radeonu 9600 pro AGP. Verze X300SE má tedy 64 bitové paměti a z toho pramenící opravdu mizerný výkon. Volba této karty je prostě nesmysl. Pokud nechcete 3D výkon, kupte si desku s integrovanou grafikou a nevyhazujte zbytečně peníze oknem. Integrovaná grafika na chipsetu ATi Radeon Xpress 200 je téměř to samé a ten rozdíl výkonu za těch 1300Kč opravdu nestojí.

Totéž platí o verzi X300SE-HM, už podle názvu je patrné použití technologie HyperMemory. Karta si tedy naalokuje jako grafickou paměť část operační paměti RAM. To sice sníží cenu karty o cca100Kč, ale vezme vám 96MB paměti RAM, budete-li kupovat 1GB RAM, pak to tolik vadit nebude. Musíte jen počítat s tím, že karta nebude díky vyšším latencím při přístupu k paměti RAM a nižší propustnosti sběrnice nikterak rychlá.

ATi Radeon X550
Pouze hůře taktovaná verze Radeonu X600 resp. výše taktovaná X300. Takty 400/550MHz. Původně mělo jít o karty s HyperMemory (HM), na trhu jsou především ne-HM verze. Výhodou těchto karet je to, že ačkoli se jedná o výkonnější modely X300 (rychlejší jádro i paměti), prodávají se za slušné ceny. Pokud tedy šetříte, kde se dá, Radeon X550 vás nezklame, ale je zde mnoho jiných voleb s podstatně vyšším výkonem jen za trochu větší peníze.

ATi Radeon X700 LE / X700
Radeon X700 vychází z Radeonu X800 a kdybychom chtěli pokračovat, tak X800 vyhází z Radeonu 9800 a ten z modelu 9700. Samozřejmě, X700 je oproti X800 trochu osekaná. Podle ATi existují X700 se čtyřmi i osmi pixel pipelines. X700 LE jako nejslabší člen řady X700 by logicky měl mít právě čtyři pipelines, ale zatím jsem na takovou kartu nenarazil a zdá se, že všechny modely X700 LE jich mají osm. To znamená uspokojivý výkon i při taktech 400/500MHz či 400/700MHz, přesněji na úrovní GeForce 6600. Ceny jsou spíše vyšší. Pozor na X700LE, má pouze 64-bitovou sběrnici pamětí, ale rovněž adekvátně tomu sníženou cenu.

Slušný výkon těchto karet zaručuje osm pixel pipelines, na druhou stranu prodejnost těchto karet sráží k zemi mizerná možnost taktování, která je naopak výsadou karet GeForce 6600. Jádro výrazněji přes 450MHz dostanete jen velmi těžko (resp. zřídka).

Radeony X700 Pro mají vyšší takty i výkony lehce pod úrovní GeForce 6600GT. Nižší výkon a vyšší cena se tak projevují na nízké oblibě a nutno říct, že za ty peníze ty karty opravdu nestojí. Nejsou to špatné karty, jen ceny jsou vysoké.

ATi Radeon X1300 / X1300 Pro
Tento čip konečně spatřil světlo světa po dlouhých peripetiích. Na papíře vypadá s ohledem na low-end poměrně slušně, má vysoké takty a slušnou cenu. Cena 1800Kč-2300Kč (X1300) až 2500-2700Kč (X1300 Pro) se mi zdá vzhledem k výsledkům testů velmi dobrá. Má mírně vyšší výkon než Radeon X700 a ten je o trochu rychlejší než GeForce 6600. Podle ATi podporuje hardwarové kódování videa, čímž i tento low-end zvládne převést video pětkrát rychleji než nejrychlejší Athlon 64 FX. V praxi se ovšem zjistilo, že jde o optimalizaci kodeků, i s jinými grafickými kartami jde dosáhnout značného zrychlení, vše totiž počítá stále procesor.

Nicméně, opět si dejte pozor na verze s 64-bitovými pamětmi, ty jsou sice levnější, ale výkon nebude nic moc. Rovněž je zbytečné kupovat karty s 512MB pamětí, ty jsou dražší a výkon vyšší není.

ATi Radeon X1600 Pro
Díky svým nízkým cenám se do kategorie low-endu propracoval i Radeon X1600 Pro. Ten sice na papíře vypadá docela slibně, ale praxe je úplně jiná. Přestože má 12 pixel shaderů, má pouze 4 RBE, což má také Radeon X1300. X1300 Pro má pak ještě vyšší takty jádra, takže se nelze divit tomu, že ve výsledku je Radeon X1600 Pro jen mírně rychlejší. Cena pak vyšší výkon neospravedlňuje.

ATi Radeon X800 GTO
Nově se nám do low-endu propracovala kdysi téměř high-endová karta Radeon X800 GTO. Za cenu 3600Kč máte možnost sehnat méně vyýkonnou variantu populárního modelu X800 GTO, který se proslavil skvělými možnostmi taktování, zejména s čipy R480 (ty však nebyly pod každým chladičem těchto karet). 128MB verze je o tisícovku levnější než 256MB verze, menší paměť příliš problémů neudělá, 128MB je pro normální hraní stále dostatečné. Problémem je spíše to, že jsou zde osazeny pouze DDR paměti (nikoli DDR2 nebo GDDR3), takže na taktování pamětí zapomeňte. Výkon je vzhledem k ceně velmi dobrý.

nVidia GeForce 6200/6200 TurboCache
Čip, který se snaží veřejnost "zblbnout" shadery 3.0. Tato karta má pro jejich využití výkon naprosto nedostačující. Takty 300/500-550MHz slibují pro oblast low-endu slušný výkon díky čtveřici pixel pipelines.

Verze TurboCache dokáže alokovat jako grafickou paměť i operační paměť RAM a doplnit tak svých 16, 32 nebo 64MB na 128MB resp. u posledně jmenované verze na 256MB. To má sice výhodu v nižší ceně (ona paměť taky něco stojí a ne zrovna málo), ale nevýhodu v nižším výkonu. I když propustnost PCIe sběrnice je velmi dobrých 4GB/s v každém směru, už i 64 bitové paměti 550MHz mají propustnost vyšší, a to 4,4GB/s. Dejte si pozor na 16MB verze, jsou dost pomalé. 32 a 64MB verze jsou relativně v "pohodě". Přesto bych TurboCache verze nekupoval. Zbytečně se okrádáte o paměť RAM a navíc ani tolik neušetříte. Plnohodnotná GeForce 6200 již takřka není k sehnání, ale není čeho litovat. Pokud nepotřebujete výkon, kupte si raději základní desku s integrovnou grafikou GeForce 6100 nebo 6150. Ušetříte peníze a později stejně můžete výkon zvýšit PCIe kartou.

nVidia GeForce 6500
Zdá-li se vám na první pohled GeForce 6500 jako lepší alternativa k GeForce 6200, tak brzděte. Přestože jsou čipy i paměti taktovány trochu více, výkon je velmi špatný. Může za to z velké části pouze 64-bitová sběrnice pamětí. V praxi tak tato karta dosahuje výkonů GeForce 6200TC a ta je prosím o tři čtyři stovky levnější. Prostě nebrat.

nVidia GeForce 6600LE/6600/6600GT
GeForce 6600LE není bohužel ničím jiným než GeForce 6200, také má aktivní čtyři pixel pipelines (fyzicky však osm!). Poněvadž je cena prakticky totožná s GeForce 6200, platí pro ni to samé, zbytečná koupě, ovšem je zde možnost odemknout zbylé pipelines což u spousty modelů 6200 nejde (u 6200TC vůbec, ta má fyzicky vždy jen čtyři).

Plnohodnotná GeForce 6600 má sice stejné takty jako 6200, ale disponuje osmi pixel pipelines, což výkon karet posouvá do úplně jiné kategorie. Na těchto kartách si s ohledem na low-end zahrajete dost slušně, navíc není problém vybičovat jádro z původních 300MHz klidně i přes 500MHz a trochu také popohnat paměti. Skvělou volbou je karta od Leadteku za 2900Kč nebo ještě levnější od Asusu za 2500Kč (s pasivní chlazením). Ta se vyrábí i ve verzi TOP, je rovněž chlazená pasivně s o něco lepším výkonem díky vyšším taktům. Doporučuju se poohlédnout po kartách s DDR2 pamětmi, ty lze mnohem lépe taktovat než původní DDR, takže kupujete vlastně GeForce 6600GT, jádro určitě dostanete na takty modelu GT a paměti téměř taky.

Díky výrazně klesajícím cenám řadím do low-endu i GeForce 6600GT. Oproti GeForce 6600 nabízí mnohem rychlejší paměti i jádro, což se odráží rovněž v mnohem vyšším výkonu. Opět, doporučil bych zde kartu od Leadteku, špatný není ani Asus, či karta od Gigabyte. Ta disponuje technologií SilentPipe II. Jde o to, že karta je vybavena dvěma pasivními chladiči spojenými heat-pipes, přičemž zasahuje na dvě pozice (vzadu je nasávací otvor). Diky proudění vzduchu uvnitř skříně a vznikajícího podtlaku se přes tento otvor nasává vzduch, který ochlazuje pasiv. Toto řešení je nečekaně efektivní a přitom naprosto bezhlučné. V dobře větrané skříni se i při zátěži grafika nedostane moc přes 40°C. My jsme se konkrétně na tuto kartu podívali v našem článku Gigabyte GeForce 6600GT s unikátním chlazením.

nVidia GeForce 7300LE / 7300GS
Novinka v low-endu nVidie. Karta je postavena na 90nm jádře. To dovoluje vysoké takty, které v tomto případě činí 550MHz. Vynahrazuje tím nízký počet pixel pipelines, které jsou jenom čtyři. Díky vysokému taktu pak dosahuje fillrate podobný GeForce 6600, což není špatné.

Nevýhodou je pouze 64-bitová sběrnice paměti. Zde je použit stejný "fígl" jako u jádra, kdy se vše dohání vyšší frekvencí. 810MHz je na low-end poměrně dost, ve spolupráci s úzkou sběrnicí to ale stačí na propustnost 6,5GB/s, což je veskrze průměrná hodnota. Celkově to stačí na výkon Radeonu X1300 či GeForce 6600. Každopádně velkou výhodou je opravdu velmi dobrá cena od 1800Kč, takže pokud si odpustíte vyhlazování vyšších stupňů, bude výkon stačit a mohu kartu za ty peníze vřele doporučit.

O 150Kč levněji seženete modely 7300LE. Ty mají pomalejší jádro s frekvencí 450MHz a paměti pouze na 667MHz. Zde se nevyplatí šetřit a raději si kupte model GS, který má za prakticky stejné peníze lepší výkon.

nVidia GeForce 7600GS
Tato karta vychází z mainstreamové GeForce 7600GT, která svým výkonem a cenou válcuje takřka vše, co jí přijde do cesty. 7600GS je zaměřena výkonově i cenově níže. Jádro je taktováno na 400MHz, má ale 12 pixel pipelines, 8 ROPs a 5 vertex jednotek, což zaručuje na low-end skvělý výkon. Trošku horší je to s pamětmi, ty jsou typu DDR na frekvenci 800MHz. Při 128-bitovém zapojení slibují velmi dobrou paměťovou propustnost, minusem je takřka nemožnost je taktovat. Ceny kolem 4000Kč jsou velmi příznivé.