Průvodce koupí cenově výhodného PC pro listopad
13.11.2009, Dalimil Novotný, článek
Ati nás zásobuje novými grafickými kartami jako na běžícím pásu a nVidia stojí opodál. Aby se neřeklo, vypustila pár low-endových modelů a napíná své fanoušky, kdy už konečně dodá něco, co bude schopno skutečně konkurovat novým Radeonům.
Kapitoly článku:
V této části se podíváme na to jaké máme možnosti při sestavování počítače pro běžné i mírně nadstandardní využití. Půjde nám o sestavy, které za rozumné peníze (cca 14 000,- Kč bez periferií) umožní kromě základních funkcí i práci s hardwarově náročnějšími aplikacemi, jako je třeba zpracování rodinných fotografií, videí a pak hlavně hraní her dětmi (a tatínky... :-)).
Zatímco zpracování domácího videa je činností spíše občasnou, hraní her je potřeba při sestavování počítače důkladně zvážit, protože právě hardwarové nároky her jsou tím, co zásadním způsobem ovlivňuje výslednou cenu počítače.
V této části Průvodce budeme zvažovat hlavně grafické karty střední třídy, které nám umožní si slušně zahrát za rozumnou cenu.
Procesor AMD
Když pomineme úplný low-end a tedy jednojádrové Athlony a Semprony, z nichž za zmínku stojí díky nízké spotřebě a relativně slušnému výkonu snad jen Sempron LE-140 pro nový socket AM3, dostaneme se k nabídce dvoujádrových procesorů.
Dnes je jich na výběr dost pro novou patici AM3, jsou vyráběny 45nm procesem a mají tak nižší spotřebu a méně hřejí. To platí hlavně o Athlonech X2 240, 245 a 250 s TDP 65W a pak hlavně o nových Athlonech II X4 600e a 605e s TDP 45 W, jejichž cena je však dost vysoká. Na 80 W vzrůstá spotřeba u výkonnějších Phenomů II X2 545 a 550BE. Vzrůstá už ale také jejich cena a doporučil bych je jen do více herně založených sestav. U tohoto typu sestavy je vůbec na zvážení využití (a zaplacení) Black Edition (BE) verzí. Pokud nepomýšlíte na taktování procesoru, utraťte peníze jinak.
Jediným rozumným důvodem, proč zaplatit za procesor v této cenové kategorii výrazněji přes dva tisíce, je, pokud se na počítači chystáte zpracovávat video (nebo hrát GTA4), k čemuž se výborně hodí procesory s co nejvyšším počtem jader.
Ještě nedávno by byla jasnou volbou tříjádra Phenom II X3. Ta ale byla v září odsunuta bokem novými čtyřjádry Athlon II X4. Ta jsou při stejných frekvencích výkonnější při enkódování videa, zanedbatelně pomalejší ve hrách a v případě Athlonu II X4 620 levnější. Z tříjader by za úvahu stál „zelený“ Phenom II X3 705e se sníženou spotřebou.
Ten v této cenové hladině nemá žádné čtyřjádro a tříjádra nevyrábí, takže si budeme muset „vystačit“ s dvoujádry. Jednojádrové Celerony D430 a D440 mohou zaujmout snad jen svou extrémně nízkou spotřebou 35 W.
Novější dvoujádrové Celerony E3200 a E3300 jsou na tom díky 45nm technologii a větší L2 cache už lépe. Stálicemi jsou ovšem Pentium E5200 a jeho o trochu výkonnější a dražší bratříček Pentium E5300. Po zlevnění v minulém měsíci se zajímavým stává i E5400 a díky rozdílu oproti E5200 pouhých cca 200,- Kč i E6300. Pokud jste ochotni připlatit si za vyšší výkon ve hrách, zvolte Core 2 Duo E7400.
Intely se dají dobře taktovat, ale to u počítačů této kategorie a zaměření není až tak podstatným jevem.
Základní deska je podvozkem, na kterém celá sestava „jede“ a jako taková musí být kvalitní. Vyrábí se v řadě formátů, které se liší rozměry, použitými sockety pro procesory, chipsety a bohatostí osazení ostatními součástkami. Jeden typ desek jsme už zmiňovali v části o nettopech. Šlo o Mini-ITX s osazeným procesorem. Ve „velkých“ počítačích se nejčastěji používají desky formátu ATX a méně častěji micro-ATX vhodné do menších počítačových skříní.
Při výběru základní desky musíme dávat pozor na několik věcí, které by při špatné volbě mohly komplikovat sestavení počítače nebo jeho pozdější funkci. Také je dobré si pořádně rozmyslet, co od základní desky chceme, abychom neutráceli peníze navíc za vymoženosti, které nepotřebujeme. Typicky jde o záležitosti typu RAID, IEEE1394 (FireWire) atp. Ujistíme se, že deska má správné sloty pro paměti RAM. Dnes se dají běžně koupit paměti DDR2 i DDR3 a může se nám nedopatřením stát, že objednáme ty nepravé.
Prakticky všechny novější desky obsahují sloty pro přídavné karty PCI-E a nemůže se tedy téměř stát, že bychom neměli kam osadit grafickou kartu (PCI-E 16x). Počtům ostatních slotů budeme věnovat pozornost v případě, plánujeme-li instalaci dalších přídavných PCI karet (zvuková, televizní atp.).Pokud jde o diskové řadiče, převážně nás budou zajímat ty nejmodernější SATA/300. Většina z nás využije dva - jeden pro harddisk a druhý pro optickou mechaniku. Volné sloty navíc se ale mohou vždycky hodit – třeba pro další HDD.
Ve výbavě základní desky dnes nechybí internetový modem (u některých desek i bezdrátové – Wi-Fi). Dále je osazena řadou vstupů a výstupů, z nichž je dnes asi nejdůležitější sledovat počet USB. Dnes už je veliká část periferií vybavena právě tímto konektorem (myši, klávesnice, webkamery….).
Socket je patice pro osazení procesoru a oba výrobci procesorů jich mají několik. Z těch hlavních používaných jde u Intelu (od nejstaršího) o 775, 1366 a 1156. AMD aktuálně nabízí AM2, AM2+ a AM3. Zvláštností je to, že do AM2+ lze osadit procesory jak pro AM2, tak AM3. Nelze ale do patice AM3 osadit procesor AM2+. Na to je potřeba při výběru sestavy dávat pozor. Chipset (čipová sada) se stará o komunikaci mezi procesorem, sběrnicemi, sloty, řadiči a dalšími součástkami na základní desce.
Zvláště AMD má čipsetů přehršel a abychom se v tom vyznali, rozdělíme si je na dva základní typy - s integrovanou grafickou kartou (IGP) a bez ní.
První uvedený typ je vhodný, když nechceme primárně hrát na počítači hry a stačí nám minimální grafický výkon. Přesněji řečeno - na posledních chipsetech 780G a 785G si už nějakou tu hru v nízkém rozlišení zahrajete, ale jejich hlavní síla spočívá ve schopnosti přehrávat video ve vysokém rozlišení a dělá z nich vhodné kandidáty na instalaci do HTPC. Ještě výkonnější je chipset 790GX, ale za desku s ním si už připlatíte.
Pořízením základní desky s IGP ušetříte za grafickou kartu a tím snížíte spotřebu a zahřívání počítače. Počítač s ní zvládne všechny základní funkce. Navíc vám ubude jedna věc, která se může porouchat. A kdybyste nakonec zjistili, že by se vám silnější grafická karta přeci jen hodila, není problém jí na desku přidat. Už v základu budete muset koupit grafickou kartu k základní desce bez IGP.
I pro procesory Intel se samozřejmě vyrábí základní desky s integrovanou grafickou kartou. Buď může být součástí chipsetů přímo značky Intel (G41, G43, G45), nebo od výrobce grafických čipů nVidia. Z nich jsou ty ze starší šestkové řady už v low-endu a investice do nich je méně výhodná. Zajímavější v tomto segmentu budou ty sedmičkové, snad až na desky s čipovou sadou 790i SLI, což už je - nejen cenově - high-end. Pro řadu lidí je chipset nVidia zajímavý tím, že umožňuje zapojení grafických karet nVidia do SLI.
Pokud nevyžadujete závratný grafický výkon, můžete za rozumný peníz využít služeb desek s chipsetem G41 a G43 (IGP Intel GMA X4500) nebo už poněkud dražší G45 (Intel GMA X4500HD). Obzvláště microATX varianty těchto desek mohou být zajímavým základem pro některá HTPC.
Pokud s koupí nějaké té grafické karty předem počítáte, pořiďte si desku s chipsetem P45 (současný mainstream) nebo o něco levnější P43. Nabídka je široká.Chipsety X38, X48 i X58 bychom vzhledem k jejich vysoké ceně nechali bokem. Totéž platí zatím pro nový chipset P55. Některé základní desky s ním se už dají koupit za rozumnou cenu, nicméně v součtu s cenou procesoru pro něj určeného nevychází dobře. P55 je ovšem do budoucna myšlený jako mainstream a ceny půjdou určitě ještě dolů.
Ceny operačních pamětí typu DDR2 nepřestávají strmě stoupat a ty díky tomu ztrácí svou hlavní výhodu proti výkonnějším DDR3. Momentálně je žádoucí si dobře rozmyslet, jestli už počítač raději nepostavit na základní desce podporující technologii DDR3. Pokud pro naší desku potřebujeme DDR3-1333 MHz, je dobré trochu se pídit po co nejlepší ceně, rozdíly mezi jednotlivými obchody mohou být relativně veliké.
Na paměti pro TripleChannel můžeme u univerzálního počítače za 14 000,- Kč zapomenout, jsou určeny pro highendovou platformu Nehalem.
Grafická karta (GPU) je tím zařízením, které většinou rozhoduje o výsledné ceně a výkonu počítače. Právě to, jak a co chceme hrát, rozhoduje o její kvalitě a ovlivňuje i výběr dalších komponent – hlavně napájecího zdroje. Ale ani procesor a další by za jejím výkonem neměly zaostávat, aby to neznehodnotilo celou investici.
Nejlepším způsobem pro laika, jak se dostat ke správnému výběru, je procházení recenzí. Z nich si uděláte nejlepší představu, jak si jednotlivé karty vůči sobě stojí a která vám sedí nejlépe vzhledem k částce, kterou na její koupi máte vyhrazenu.
V následující tabulce vás bude zajímat sloupec s frekvencemi grafického jádra a pamětí (více je lépe), který vám pomůže najít výkonnější model v rámci jednoho typu. Není optimální porovnávat na tomto základě grafické karty různých řad, neboť se liší i v jiných parametrech majících vliv na konečný výkon (počet Stream procesorů, velikost a typ pamětí, šířka paměťové sběrnice...).
Důležitým parametrem je výrobcem doporučovaný nejnižší výkon napájecího zdroje. Není tajemstvím, že výrobci udávané hodnoty nadsazují. Berme je tedy s rezervou a jako informaci, že například není rozumné jít na grafickou kartu s udávanou potřebou 450 W zdroje se zdrojem o výkonu 300 W.
Uživatelsky důležitým údajem je to, jakými výstupy je grafická karta vybavena. I na relativně laciných už dnes najdeme HDMI, či dokonce DisplayPort. Analogový D-Sub už pomalu dožívá a standardem je DVI.
Je tu několik vyloženě low-endových karet, které herním výkonem neoslní, ale ve svých pasivně chlazených a lowprofilových verzích mohou za nízkou cenu zahnízdit v nízkorozpočtových HTPC. Jde o modely HD 3450, 4350, 4550, 3650 a 4650.
HD 4670 ve spojení s novějšími ovladači zvládne obstojně při rozumném nastavení i etalon graficky náročných her – Crysis a při ceně, za kterou je možné ho pořídit, je to více než rozumný základ.
Dostáváme se k novějším zástupcům řad HD 4730 a 4770. Druhá uvedená je už konečně běžně dostupná v obchodech a zajímavější než méně výkonná a dražší HD 4830.
Nejvýkonnějším řešením do 3000,- je stále už postarší HD 4850. V září ale přišla na trh HD 5750, která je mírně výkonnější a to při výrazně nižší spotřebě elektrické energie. Až ještě trochu zlevní, nahradí v tomto segmentu HD 4850 na pozici nejvýhodnějšího řešení.
A nyní se podíváme k zeleným, kteří také nabízejí řádku low-endových a mainstreamových karet. Stejně jako u AMD/ATi platí, že ty nejlevnější jsou už vhodné jen pro nenáročná zařízení. Zejména se jedná o grafickou kartu 9500 GT.
nVidia GF 9600 GSO nabízí už poměrně slušný výkon a i cenou konkuruje HD 4670, ale... nVidia je bohužel známá zálibou v tvorbě „nových“ karet přeznačováním starých. 9600 GSO vznikla z GF8800 GS a posléze se tak začaly označovat „osekané“ 9600 GT. Už to samo o sobě způsobuje rozpaky... Buďto se dá jít cestou té nejlacinější 9600 GSO a užívat si pocit ušetřených peněz, nebo už rovnou vzít 9600 GT, respektive 9800 GT.
Říjnovou novinkou zelených v tomto segmentu je GT220 postavená na grafickém jádru GT216 vyrobeném 40nm technologií. Výkonem i cenou se blíží AMD/Ati HD 4670 a vaše rozhodnutí bude na osobních sympatiích k té, či oné značce. Oproti GSO 9600 ztrácí výkonově, ale pro řadu uživatelů by mohl být zajímavý rozdíl v jejich spotřebách elektrické energie, kde GT220 vítězí o desítky procent.
Na horní úrovni karet pro univerzální počítač se u zelených nachází GTS 250. Člověk by zajásal, že se do nižšího mainstreamu dostala „dvoustovka“, ale chyba lávky. Výzkumníci z nVidie vzali starou dobrou GF 9800 GTX+, trochu poupravili a navzdory jádru G92b pustili do světa coby GTS 250. Tento drobný „podvůdek“ ale nemění nic na tom, že se jedná o v tomto segmentu velice dobrou kartu a lze jí doporučit jako vhodné řešení do 3000,-Kč.
Níže uvedené sestavy jsou pouze jedněmi z mnohých možných a jsou jako vodítko pro vaši inspiraci.
Sestava AMD je založena na „lidovém“ čtyřjádru, které je osazeno na desce s integrovanou grafikou. Díky tomu je možno v případě, že se na počítači nebudou hrát hry, vynechat ze sestavy grafickou kartu a ušetřené peníze vložit třeba do výkonnějšího procesoru nebo lepší skříně.
V případě intelovské sestavy se dá na grafické kartě ušetřit jedině zakoupením méně výkonné a lacinější.
Jak je vidět, za zhruba 14 000,-Kč se dá postavit obstojně výkonný počítač a celková investice nemusí přesáhnout 20 000,-Kč. V závislosti na individuálních požadavcích se výsledná cena může měnit směrem nahoru i dolů.
Zatímco zpracování domácího videa je činností spíše občasnou, hraní her je potřeba při sestavování počítače důkladně zvážit, protože právě hardwarové nároky her jsou tím, co zásadním způsobem ovlivňuje výslednou cenu počítače.
V této části Průvodce budeme zvažovat hlavně grafické karty střední třídy, které nám umožní si slušně zahrát za rozumnou cenu.
Procesor AMD
Když pomineme úplný low-end a tedy jednojádrové Athlony a Semprony, z nichž za zmínku stojí díky nízké spotřebě a relativně slušnému výkonu snad jen Sempron LE-140 pro nový socket AM3, dostaneme se k nabídce dvoujádrových procesorů. Dnes je jich na výběr dost pro novou patici AM3, jsou vyráběny 45nm procesem a mají tak nižší spotřebu a méně hřejí. To platí hlavně o Athlonech X2 240, 245 a 250 s TDP 65W a pak hlavně o nových Athlonech II X4 600e a 605e s TDP 45 W, jejichž cena je však dost vysoká. Na 80 W vzrůstá spotřeba u výkonnějších Phenomů II X2 545 a 550BE. Vzrůstá už ale také jejich cena a doporučil bych je jen do více herně založených sestav. U tohoto typu sestavy je vůbec na zvážení využití (a zaplacení) Black Edition (BE) verzí. Pokud nepomýšlíte na taktování procesoru, utraťte peníze jinak.
Jediným rozumným důvodem, proč zaplatit za procesor v této cenové kategorii výrazněji přes dva tisíce, je, pokud se na počítači chystáte zpracovávat video (nebo hrát GTA4), k čemuž se výborně hodí procesory s co nejvyšším počtem jader.
Ještě nedávno by byla jasnou volbou tříjádra Phenom II X3. Ta ale byla v září odsunuta bokem novými čtyřjádry Athlon II X4. Ta jsou při stejných frekvencích výkonnější při enkódování videa, zanedbatelně pomalejší ve hrách a v případě Athlonu II X4 620 levnější. Z tříjader by za úvahu stál „zelený“ Phenom II X3 705e se sníženou spotřebou.
Procesor Intel
Ten v této cenové hladině nemá žádné čtyřjádro a tříjádra nevyrábí, takže si budeme muset „vystačit“ s dvoujádry. Jednojádrové Celerony D430 a D440 mohou zaujmout snad jen svou extrémně nízkou spotřebou 35 W.Novější dvoujádrové Celerony E3200 a E3300 jsou na tom díky 45nm technologii a větší L2 cache už lépe. Stálicemi jsou ovšem Pentium E5200 a jeho o trochu výkonnější a dražší bratříček Pentium E5300. Po zlevnění v minulém měsíci se zajímavým stává i E5400 a díky rozdílu oproti E5200 pouhých cca 200,- Kč i E6300. Pokud jste ochotni připlatit si za vyšší výkon ve hrách, zvolte Core 2 Duo E7400.
Intely se dají dobře taktovat, ale to u počítačů této kategorie a zaměření není až tak podstatným jevem.
Základní deska
Základní deska je podvozkem, na kterém celá sestava „jede“ a jako taková musí být kvalitní. Vyrábí se v řadě formátů, které se liší rozměry, použitými sockety pro procesory, chipsety a bohatostí osazení ostatními součástkami. Jeden typ desek jsme už zmiňovali v části o nettopech. Šlo o Mini-ITX s osazeným procesorem. Ve „velkých“ počítačích se nejčastěji používají desky formátu ATX a méně častěji micro-ATX vhodné do menších počítačových skříní.Při výběru základní desky musíme dávat pozor na několik věcí, které by při špatné volbě mohly komplikovat sestavení počítače nebo jeho pozdější funkci. Také je dobré si pořádně rozmyslet, co od základní desky chceme, abychom neutráceli peníze navíc za vymoženosti, které nepotřebujeme. Typicky jde o záležitosti typu RAID, IEEE1394 (FireWire) atp. Ujistíme se, že deska má správné sloty pro paměti RAM. Dnes se dají běžně koupit paměti DDR2 i DDR3 a může se nám nedopatřením stát, že objednáme ty nepravé.
Prakticky všechny novější desky obsahují sloty pro přídavné karty PCI-E a nemůže se tedy téměř stát, že bychom neměli kam osadit grafickou kartu (PCI-E 16x). Počtům ostatních slotů budeme věnovat pozornost v případě, plánujeme-li instalaci dalších přídavných PCI karet (zvuková, televizní atp.).Pokud jde o diskové řadiče, převážně nás budou zajímat ty nejmodernější SATA/300. Většina z nás využije dva - jeden pro harddisk a druhý pro optickou mechaniku. Volné sloty navíc se ale mohou vždycky hodit – třeba pro další HDD.
Ve výbavě základní desky dnes nechybí internetový modem (u některých desek i bezdrátové – Wi-Fi). Dále je osazena řadou vstupů a výstupů, z nichž je dnes asi nejdůležitější sledovat počet USB. Dnes už je veliká část periferií vybavena právě tímto konektorem (myši, klávesnice, webkamery….).
Socket je patice pro osazení procesoru a oba výrobci procesorů jich mají několik. Z těch hlavních používaných jde u Intelu (od nejstaršího) o 775, 1366 a 1156. AMD aktuálně nabízí AM2, AM2+ a AM3. Zvláštností je to, že do AM2+ lze osadit procesory jak pro AM2, tak AM3. Nelze ale do patice AM3 osadit procesor AM2+. Na to je potřeba při výběru sestavy dávat pozor. Chipset (čipová sada) se stará o komunikaci mezi procesorem, sběrnicemi, sloty, řadiči a dalšími součástkami na základní desce.
AMD
Zvláště AMD má čipsetů přehršel a abychom se v tom vyznali, rozdělíme si je na dva základní typy - s integrovanou grafickou kartou (IGP) a bez ní. První uvedený typ je vhodný, když nechceme primárně hrát na počítači hry a stačí nám minimální grafický výkon. Přesněji řečeno - na posledních chipsetech 780G a 785G si už nějakou tu hru v nízkém rozlišení zahrajete, ale jejich hlavní síla spočívá ve schopnosti přehrávat video ve vysokém rozlišení a dělá z nich vhodné kandidáty na instalaci do HTPC. Ještě výkonnější je chipset 790GX, ale za desku s ním si už připlatíte.
Pořízením základní desky s IGP ušetříte za grafickou kartu a tím snížíte spotřebu a zahřívání počítače. Počítač s ní zvládne všechny základní funkce. Navíc vám ubude jedna věc, která se může porouchat. A kdybyste nakonec zjistili, že by se vám silnější grafická karta přeci jen hodila, není problém jí na desku přidat. Už v základu budete muset koupit grafickou kartu k základní desce bez IGP.
Intel
I pro procesory Intel se samozřejmě vyrábí základní desky s integrovanou grafickou kartou. Buď může být součástí chipsetů přímo značky Intel (G41, G43, G45), nebo od výrobce grafických čipů nVidia. Z nich jsou ty ze starší šestkové řady už v low-endu a investice do nich je méně výhodná. Zajímavější v tomto segmentu budou ty sedmičkové, snad až na desky s čipovou sadou 790i SLI, což už je - nejen cenově - high-end. Pro řadu lidí je chipset nVidia zajímavý tím, že umožňuje zapojení grafických karet nVidia do SLI.Pokud nevyžadujete závratný grafický výkon, můžete za rozumný peníz využít služeb desek s chipsetem G41 a G43 (IGP Intel GMA X4500) nebo už poněkud dražší G45 (Intel GMA X4500HD). Obzvláště microATX varianty těchto desek mohou být zajímavým základem pro některá HTPC.
Pokud s koupí nějaké té grafické karty předem počítáte, pořiďte si desku s chipsetem P45 (současný mainstream) nebo o něco levnější P43. Nabídka je široká.Chipsety X38, X48 i X58 bychom vzhledem k jejich vysoké ceně nechali bokem. Totéž platí zatím pro nový chipset P55. Některé základní desky s ním se už dají koupit za rozumnou cenu, nicméně v součtu s cenou procesoru pro něj určeného nevychází dobře. P55 je ovšem do budoucna myšlený jako mainstream a ceny půjdou určitě ještě dolů.
Operační paměť
Ceny operačních pamětí typu DDR2 nepřestávají strmě stoupat a ty díky tomu ztrácí svou hlavní výhodu proti výkonnějším DDR3. Momentálně je žádoucí si dobře rozmyslet, jestli už počítač raději nepostavit na základní desce podporující technologii DDR3. Pokud pro naší desku potřebujeme DDR3-1333 MHz, je dobré trochu se pídit po co nejlepší ceně, rozdíly mezi jednotlivými obchody mohou být relativně veliké.Na paměti pro TripleChannel můžeme u univerzálního počítače za 14 000,- Kč zapomenout, jsou určeny pro highendovou platformu Nehalem.
Grafická karta
Grafická karta (GPU) je tím zařízením, které většinou rozhoduje o výsledné ceně a výkonu počítače. Právě to, jak a co chceme hrát, rozhoduje o její kvalitě a ovlivňuje i výběr dalších komponent – hlavně napájecího zdroje. Ale ani procesor a další by za jejím výkonem neměly zaostávat, aby to neznehodnotilo celou investici.Nejlepším způsobem pro laika, jak se dostat ke správnému výběru, je procházení recenzí. Z nich si uděláte nejlepší představu, jak si jednotlivé karty vůči sobě stojí a která vám sedí nejlépe vzhledem k částce, kterou na její koupi máte vyhrazenu.
V následující tabulce vás bude zajímat sloupec s frekvencemi grafického jádra a pamětí (více je lépe), který vám pomůže najít výkonnější model v rámci jednoho typu. Není optimální porovnávat na tomto základě grafické karty různých řad, neboť se liší i v jiných parametrech majících vliv na konečný výkon (počet Stream procesorů, velikost a typ pamětí, šířka paměťové sběrnice...).
Důležitým parametrem je výrobcem doporučovaný nejnižší výkon napájecího zdroje. Není tajemstvím, že výrobci udávané hodnoty nadsazují. Berme je tedy s rezervou a jako informaci, že například není rozumné jít na grafickou kartu s udávanou potřebou 450 W zdroje se zdrojem o výkonu 300 W.
Uživatelsky důležitým údajem je to, jakými výstupy je grafická karta vybavena. I na relativně laciných už dnes najdeme HDMI, či dokonce DisplayPort. Analogový D-Sub už pomalu dožívá a standardem je DVI.
AMD/ATi
Je tu několik vyloženě low-endových karet, které herním výkonem neoslní, ale ve svých pasivně chlazených a lowprofilových verzích mohou za nízkou cenu zahnízdit v nízkorozpočtových HTPC. Jde o modely HD 3450, 4350, 4550, 3650 a 4650.HD 4670 ve spojení s novějšími ovladači zvládne obstojně při rozumném nastavení i etalon graficky náročných her – Crysis a při ceně, za kterou je možné ho pořídit, je to více než rozumný základ.
Dostáváme se k novějším zástupcům řad HD 4730 a 4770. Druhá uvedená je už konečně běžně dostupná v obchodech a zajímavější než méně výkonná a dražší HD 4830.
Nejvýkonnějším řešením do 3000,- je stále už postarší HD 4850. V září ale přišla na trh HD 5750, která je mírně výkonnější a to při výrazně nižší spotřebě elektrické energie. Až ještě trochu zlevní, nahradí v tomto segmentu HD 4850 na pozici nejvýhodnějšího řešení.
nVidia
A nyní se podíváme k zeleným, kteří také nabízejí řádku low-endových a mainstreamových karet. Stejně jako u AMD/ATi platí, že ty nejlevnější jsou už vhodné jen pro nenáročná zařízení. Zejména se jedná o grafickou kartu 9500 GT.nVidia GF 9600 GSO nabízí už poměrně slušný výkon a i cenou konkuruje HD 4670, ale... nVidia je bohužel známá zálibou v tvorbě „nových“ karet přeznačováním starých. 9600 GSO vznikla z GF8800 GS a posléze se tak začaly označovat „osekané“ 9600 GT. Už to samo o sobě způsobuje rozpaky... Buďto se dá jít cestou té nejlacinější 9600 GSO a užívat si pocit ušetřených peněz, nebo už rovnou vzít 9600 GT, respektive 9800 GT.
Říjnovou novinkou zelených v tomto segmentu je GT220 postavená na grafickém jádru GT216 vyrobeném 40nm technologií. Výkonem i cenou se blíží AMD/Ati HD 4670 a vaše rozhodnutí bude na osobních sympatiích k té, či oné značce. Oproti GSO 9600 ztrácí výkonově, ale pro řadu uživatelů by mohl být zajímavý rozdíl v jejich spotřebách elektrické energie, kde GT220 vítězí o desítky procent.
Na horní úrovni karet pro univerzální počítač se u zelených nachází GTS 250. Člověk by zajásal, že se do nižšího mainstreamu dostala „dvoustovka“, ale chyba lávky. Výzkumníci z nVidie vzali starou dobrou GF 9800 GTX+, trochu poupravili a navzdory jádru G92b pustili do světa coby GTS 250. Tento drobný „podvůdek“ ale nemění nic na tom, že se jedná o v tomto segmentu velice dobrou kartu a lze jí doporučit jako vhodné řešení do 3000,-Kč.
Shrnutí
Níže uvedené sestavy jsou pouze jedněmi z mnohých možných a jsou jako vodítko pro vaši inspiraci.
Sestava AMD je založena na „lidovém“ čtyřjádru, které je osazeno na desce s integrovanou grafikou. Díky tomu je možno v případě, že se na počítači nebudou hrát hry, vynechat ze sestavy grafickou kartu a ušetřené peníze vložit třeba do výkonnějšího procesoru nebo lepší skříně.
V případě intelovské sestavy se dá na grafické kartě ušetřit jedině zakoupením méně výkonné a lacinější.
Jak je vidět, za zhruba 14 000,-Kč se dá postavit obstojně výkonný počítač a celková investice nemusí přesáhnout 20 000,-Kč. V závislosti na individuálních požadavcích se výsledná cena může měnit směrem nahoru i dolů.
