Rozhovor: Jan Hlaváč, tiskový mluvčí BSA

První rozhovor ze série Ptáme se za vás, v němž jste mohli pokládat otázky přímo vy - čtenáři Světa hardware, se týkaly protipirátské organizace BSA. A kdo vlastně odpovídal?

Jsem tiskovým mluvčím mezinárodní protipirátské organizace BSA - Business Software Alliance – která sdružuje výrobce komerčního softwaru. BSA se zaměřuje zejména na osvětu spojenou s dodržováním autorského práva k softwaru (a to zejména ve firmách) a rovněž se zasazuje o ochranu autorských práv svých členů.

Pokud se BSA dozví, že zejména ve firmách dochází k nelegálnímu užívání softwaru, podává na takové firmy trestní oznámení. BSA rovněž spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení a zastupuje své členy v případných soudních řízeních.

Hlavním předmětem její činnosti je osvěta, jelikož se snaží uživatele softwaru upozornit na to, že práva autorů softwaru jsou nedotknutelná a musí být respektována. Pokud uživatel nesouhlasí se zněním licenčního ujednání autora či cenou, neměl by takový software instalovat a už vůbec ne pořizovat nelegální cestou. Software užívaný v rozporu s licenčním ujednáním by měl být co nejdříve odinstalován a případně nahrazen alternativou, jejíž licenční podmínky uživateli vyhovují. BSA však již neradí, jaký software namísto pirátského si případně pořídit – jestli komerční či open source. Je na každém, aby zvážil výhody, ale i nevýhody obou variant.

BSA je mezinárodní organizace, která má svou evropskou centrálu v Londýně. V Česku, ale i v dalších evropských zemích, působí prostřednictvím svých mediálních a právních zástupců, kteří mají pověření tuto organizaci zastupovat. Tato forma působení plně dostačuje pro tuzemské aktivity. BSA není v Česku registrována jako právnická osoba.

Čím se BSA nezabývá: nezaměřuje se na autorské právo spojené s filmem a hudbou. Tuto oblast pokrývají jiné autorskoprávní organizace. BSA rovněž nestojí za nepopulárními poplatky vybírané například při nákupu nových CD a DVD nosičů. BSA také nedisponuje údernou jednotkou, která by zasahovala ve firmách, kde se vyskytuje nelegální software. Razie a vyšetřování provádí pouze orgány činné v trestním řízení – Policie ČR. O případné vině a výši trestu rozhoduje soud, nikoli BSA. Autorský zákon však umožňuje poškozeným softwarovým firmám požadovat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru.

Prosím tímto čtenáře, aby respektovali mantinely dané profilem BSA. Nemohu například zodpovídat dotazy související s autorským právem k filmům a hudbě.

Jak šlo pokládat otázky?

https://www.svethardware.cz/forum/showthread.php/11778-jan-hlavac-tiskovy-mluvci-bsa

Aký máte osobný názor na fakt, že vďaka porušeniu licenčných podmienok niektorých SW distribúcií užívateľom, sa z neho stáva potencionálny zákazník. Ako príklad nech slúži napr. operačný systém Windows, ktorý sa húfne ilegálne kopíruje, čo spôsobuje zameranie sa užívateľov práva na tento OS. Podobný postup platí i ohľadne iných softvérových produktov, napr. rôzne CAD systémy, vývojárske prostredia, kancelárske balíky, atď. Tzn. ide o prípady nekomerčného, resp. študijného 'zneužitia'. Existujú rôzne licencie SW, ktoré slúžia pre podporu študentov, no tie momentálne nemám na mysli.

Jan Hlaváč: Tvrzení, že kvůli pirátství se stane z uživatele v budoucnu platící zákazník, mi přijde v principu nesmyslné. Pokud by tato teze platila, pak většímu rozšíření opensource softwarů vlastně brání to, že jsou zdarma. Jestliže někdo používá nelegálně například Windows či některý CAD systém, tak je to pravděpodobně kvůli možnostem či kvalitám takového produktu – nikoli proto, že jej užívá nelegálně. Pokud by cíloví zákazníci kvůli nevhodně nastaveným licenčním podmínkám přestali software užívat, nedělám si iluze, že by výrobce svůj licenční model rychle změnil.

Mimochodem, občasná prohlášení některých výrobců softwaru, že jsou raději, když je jejich software používán pirátsky, než vůbec, nejsou v souladu s politikou BSA. Výrobci softwaru by měli nabídnout takové licenční podmínky, za kterými si budou pevně stát.

V představení BSA jsem se dozvěděl, že "Hlavním předmětem její činnosti je osvěta...". Jakým způsobem osvětu provádíte? Z médií se většinou dozvídám pouze o žalobách, raziích či výhrůžkách uživatelům nelegálních kopií, žádnou osvětu jsem nezaznamenal. Nebylo by účinější (i když uznávám že i daleko obtížnější) vysvětlovat lidem, že vývoj software je práce jako každá jiná, která si zaslouží adekvátní ohodnocení? A tedy aby lidé za software zaplatit "chtěli" a né že se budou "bát nezaplatit"? Co si o tom myslíte?

Jan Hlaváč: BSA se například pravidelně účastní seminářů zaměřených na efektivní správu softwaru – vysvětluje, jak zabránit ve firmě šíření nelegálního softwaru a jaké výhody z toho plynou. V médiích upozorňujeme na možná rizika spojená s užíváním nelegálního softwaru – bohužel, media jiný aspekt tohoto tématu nezajímá.

Plánujeme rovněž pořádat semináře zaměřené na školy, v rámci kterých by se žákům vysvětlilo, jak náročné je třeba vyvinout počítačovou hru. Bohužel, takové kampaně jsou finančně velmi nákladné a jejich dopad minimální. Také by se mi líbilo apelovat na to, jak je vývoj softwaru náročný a že se jedná o krádež jako každou jinou, ale to lidi nezajímá a media už vůbec ne. Nicméně souhlasím, že Vámi zmíněný druh osvěty je také třeba, ale společnost musí být ochotna takovým argumentům naslouchat. Takový okamžik bohužel zatím nenastal.

Jak vnímáte situaci ohledně softwarových "ochran", které ve většině případů způsobí, že uživatel legálně koupeného softwaru má daleko více problémů s jeho použitím než uživatel ukradeného a upraveného software?

Jan Hlaváč: Taková ochrana je bohužel nutné zlo dané poměrně vysokou mírou softwarového pirátství. Chápu výrobce softwaru, že se snaží svoje produkty chránit, ale souhlasím i s tvrzením, že by ochrana neměla obtěžovat legální uživatele. Je na každém výrobci softwaru, aby zvážil, jestli komplikovanou ochranou nezpůsobí více zla než užitku.

Myslíte si, že je efektivní celosvětově vynakládat obrovské náklady na potírání softwarové kriminality, která například probíhá v naprosté většině českých domácností (osobní zkušenost servisního technika)? Myslíte, že je adekvátní, aby například po desítkách milionů prodaných kusů Windows XP jeho cena byla stále podobná jako při vydání před sedmi lety? Nebylo by vhodnější potírat kriminalitu dětí leckdy i mladších než 10 let především logickou a přívětivou cenou?

Doplňující komentář:
Míněno tak jestli se nedá větší částka uspořit zlevněním produktu, který je již 1000x splacen místo placení úředníků, kteří loví oběti?

Jan Hlaváč: Softwarový trh nabízí řadu alternativ a žádný uživatel tak není v pozici, že by musel užívat software jen jednoho konkrétního dodavatele. Proč si myslíte, že by lidmi preferovaný dodavatel softwaru měl snižovat ceny kvůli tomu, že je oblíbený? Ano, snížení ceny může teoreticky přilákat více zákazníků, ale to je něco, co si musí výrobce softwaru spočítat a rozhodnout sám.

Mimochodem, momentálně se na trhu objevuje řada produktů s výhodnějšími cenami a licenčními podmínkami pro domácnosti. Pro takový krok se ale musí výrobci rozhodnout sami a nikoli být do toho tlačeni jenom proto, že se jejich produkt masově nelegálně užívá. Budete nutit výrobce luxusních aut snižovat ceny jenom proto, že se jejich vozy hodně kradou, a že snížením cen možná krádeží ubude? Pochybuji.

Softwarový trh nabízí celou řadu alternativ a nutit populární výrobce softwaru ke snižování cen může poškodit méně známá výrobce, jejichž konkurenční výhodou je nižší cena. Pokud by za vysokou mírou softwarového pirátství stála cena, proč se masově nevyužívá opensource? Proč si lidé upravují fotky z dovolené v nelegálním Photoshopu a nikoli třeba freewarovém programu, který dokáže to samé? Proč se nepoužívá masově Linux? Vždyť tyto programy jsou zdarma.

Můžete uvést statistiku, způsob získávání důkazů či indícií a podnětů k nim vedoucím (udání)?

Doplňující komentář:
Četl jsem, že u firem je to z 85% činěno udáním zaměstnancem, z 10% udáním zákazníkem a 5% ostatní mě neznámé důvody.
Uveďte prosím podobnou statistiku pro fyzické (privátní) a právnické (korporátní) zákazníky.

Jan Hlaváč: BSA získává důkazní materiál obyčejně na základě oznámení jednotlivců z oblasti firem či jejich okolí. Podrobnější statistiky BSA nevede. Morální důvody, které vedou lidi k oznámení pirátství, nijak BSA nehodnotí – důležitá je pouze kvalita dodaných informací, jako například množství a druh nelegálního softwaru, kde je software nainstalovaný, popis situace ve firmě a podobně. Oznámení typu: „ve firmě je nelegální software“ jsou bezcenná a jdou do koše.

V případě domácností řada případů vznikla na základě nákupu nelegálního softwaru od překupníka. V hledáčku policie jsou zejména dealeři nelegálního softwaru, ale pokud je rozkryta distribuční síť, vyšetřování se nevyhne ani těm, kdo nelegální software nakupovali. Policie se nyní intenzivně zaměřuje i na rozkrývání pirátství realizované přes peer-to-peer sítě.

Každopádně počet oznámení o nelegálním užívání softwaru, které jednotlivci předávají přímo BSA, trvale roste. Ještě častěji se lidé obrací přímo na policii – nikoli na BSA. Zatímco v minulosti převažovaly oznámení motivované snahou vyrovnat si účty se zaměstnavatelem či konkurentem, nyní přibývají oznámení, prostřednictvím kterých se dotyční domáhají zjednání nápravy prostřednictvím BSA. Často totiž po zaměstnavateli chtějí, aby situaci s nelegálním softwarem řešil, ale ten jejich prosby ignoruje, proto se obrací na nás.

Novým trendem jsou oznámení podané firmami na konkurenci, která podniká na nelegálním softwaru. Mnohé firmy ročně investují až stovky tisíc korun do nejnovějšího softwaru, což se odráží i v ceně jejich práce. Právem je pak pobuřuje, že konkurence podniká na nelegálním softwaru, a proto se snaží využít všech možností, jak se s nekalou konkurencí vypořádat. BSA takové případy pak předává policii, která je potom dále řeší v součinnosti s dalšími orgány činnými v případném trestním řízení.

Dobry den přeji, rád bych využil této příležitosti a zeptal se Vás, jak je Vaše sdružení evidováno v ČR, tzn. kde máte sídlo, jaké máte IČO/DIČ (pokud nějaké máte) a v případě potřeby, jak Vaši organizaci najít v oficiálních seznamech tak, aby bylo možné například soudně cokoliv vymáhat apod. V sekci 'O nas' na bsa.cz jsem nic takového nenašel, pouze strohé nicneříkající obecné sdělení, žádné konkrétní údaje. Pokud vím, každé oficiálně registrované sdružení musí žádat v ČR Ministerstvo vnitra, proto tedy prosím o detaily k Vaší registraci. Děkuji Vám. pozn: pokud nemáte registraci v ČR, pak prosím o tu zahraniční.

Jan Hlaváč: Jak jsem již zdůraznil v profilu BSA v úvodu diskuze: BSA není v Česku registrována jako právnická osoba, protože právní subjektivitu pro svoje aktivity nepotřebuje. BSA tím pádem nemá ani IČ a DIČ či nějaké oficiální sídlo. BSA je mezinárodní organizace, která má svou evropskou centrálu v Londýně. V Česku, ale i v dalších evropských zemích, působí prostřednictvím svých mediálních a právních zástupců, kteří mají pověření tuto organizaci zastupovat. Tato forma působení plně dostačuje pro tuzemské aktivity.

Případně můžete BSA kontaktovat na těchto adresách: http://www.bsa.org/Contact%20BSA.aspx

Jestli se nemýlím, zakoupením licence nabývám duševního majetku. Datový nosič, na kterém tento je, tak čistě teoreticky stále patří výrobci. Nicméně, pokud se mi při častém používání nosič poškodí, měl by mi zůstat nárok na nový (byť za poplatek), vlastním přece licenci. Ale nedokážu si představit, že nyní, po třech letech, zajdu do obchodu s tím, že mi nosič zkorodoval a chci nový, nebo totéž přímo u výrobce. Jak tedy uplatnit svůj nárok? Výrobce mě asi bude nutit koupit si novou licenci, bezdůvodně. Zálohu si předem udělat nemohu, neboť bych obcházením ochrany porušil zákon (a ruku na srdce, téměř všechno má ochranu, byť jen papírovou, kdy Nero napíše "The disc is protected" a funguje dál), tzn. provádět kopie si nemohu.


Jan Hlaváč: Především není tak úplně pravda, že zakoupením softwaru nabýváte duševní vlastnictví a že nosič stále patří výrobci. Zakoupením softwaru nezískáte jakékoliv duševní vlastnictví, pouze získáváte právo užívat onen konkrétní kus softwaru, který jste si pořídil. K datovému nosiči (CD/DVD) však získáváte vlastnické právo. Výrobce softwaru – nikoli prodejce - by Vám měl vyjít vstříc a dát k dispozici software na novém mediu, nicméně v praxi k Vámi zmíněnému účelu slouží zejména záložní kopie, které si dle konkrétního znění licenčních podmínek může zákazník vytvořit. Jako zákazník na to máte právo, ale pravda, toto právo může být licencí omezené.

Jaké jsou povinnosti firmy ohledně evidence softwaru a jaké jsou povinnosti a doporučení ohledně prevence softwarové kriminality?

Jan Hlaváč: Firma není povinna evidovat svůj software jinak než pro účetní účely. Nabývací doklady – tedy faktury, účtenky, darovací smlouvy atd. – bude požadovat policie v případě kontroly. Nicméně BSA doporučuje si vést separátní evidenci užívaného softwaru, která bude odkazovat na potřebné účetní doklady. Zkuste po několika letech potřebný doklad v šanonech dohledat – je to mravenčí práce, která zabere mnoho času. Podobné informace „jak na to“ je možné získat na specializovaném webu http://www.ZeptejteSeSAMA.cz

BSA doporučuje, aby nikdo ve firmě – včetně manažerů – neměl dovoleno svévolně instalovat jakýkoli software. Ideální je zavést systémový dohled nad instalacemi softwaru a zakoupenými licencemi – praktikovat takzvaný softwarový management označovaný jako SAM (Software Asset Management).

Jeho součástí jsou i pravidelné audity softwaru, které upozorní správce sítě na jakékoli instalace softwaru, které sám neprovedl. Není tak možné, aby si někdo na počítač svévolně nainstaloval program - jedno jestli legální či nikoli. K softwarovému managementu se užívají specializované programy, které vše zautomatizují a pomáhají i s evidencí účetních dokladů Seznam dodavatelů těchto programů je k dispozici zde: http://global.bsa.org/zeptejtesesam/06_00.cfm

Může být softwarový audit vedený externí firmou podnětem k trestnímu stíhání, nebo se jedná o důvěrná data, ze kterých nesmí být vyvozeny žádné závěry?

Jan Hlaváč: Pokud by závěry auditu využila k podání trestního oznámení osoba/y, která audit prováděla a dala policii k dispozici i případné důkazy, pak by se oznámením policie pravděpodobně zabývala. Každopádně osoba, která by toto učinila, by pak musela čelit občanskoprávnímu sporu kvůli úniku důvěrných informací – úmluva o mlčenlivosti včetně sankcí je samozřejmou součástí smluv o provedení softwarového auditu.

Pokud by závěry auditu unikly na veřejnost a nebyl by jasný zdroj úniku, má taková informace stejnou vypovídací hodnotu jako anonymní udání – může to být a pravda a nemusí. Vymyslet si lze leccos.

Softwarový audit generuje velmi důvěrná data, a proto by měla smlouva jasně stanovit, jak bude s nimi zacházeno a jaké sankce budou následovat, pokud by byla data někým zneužita. Softwarové audity fungují na stejných principech jako třeba účetní audity – mají odhalit nedostatky a ty pak napravit.

Proč BSA nerespektuje pravomocný rozsudek soudu ČR týkající se kauzy Mironet? Jak to, že nemá BSA problém se zdejšími úřady, myšleno jako finanční úřad, sociální úřad, atd. Protože zde má své zaměstnance, ale jelikož zde není nikde registrována, tak vlastně nemůže ani nic platit, a z toho mi i vyplývá, že ani nic dělat. A z toho vyplývá, že jakákoliv její činnost na území ČR je nelegální.

Doplňující komentář:
Tyto otázky kladu proto, že to vypadá, že se BSA chce vrátit do ČR, a pokud tyhle svoje nešvary z minulých let vyřeší, tak nebude mít problém. Jsem výrobcem SW a tak jsem rád, když někdo efektivně hájí naše autorská práva, ale musí to dělat efektivně. Takové ty mediální průjmy z minulých let nebyly vůbec efektivní.

Jan Hlaváč: Ve vztahu ke kauze Mironet je třeba uvést, že tato kauza se netýkala BSA - spojování kauzy společnosti Mironet s BSA je poměrně rozšířeným omylem. O kauze Mironet nemám dostatečné informace a nemohu proto reagovat.

Obecně se zástupci BSA vždy striktně drží veškerých zákonů České republiky. BSA pro svojí tuzemskou činnost nepotřebuje zakládat právnickou osobu. Tento model fungování BSA v ČR plně odpovídá standardům aplikovaným v ostatních evropských zemích - ani v nich BSA nemá jakékoliv pobočky či formální zastoupení.

BSA v Česku působí řadu let, nerozumím konstatování, že se chce „vrátit“. Jestli tím myslíte založení právnické osoby, o tom centrála BSA zatím neuvažuje. Míra softwarového pirátství v Česku dlouhodobě klesá a Česko patří mezi 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. Činnost BSA je tedy hodnocena předními výrobci softwaru kladně a jako velmi efektivní.

Jak se s ohledem na rozšiřování vysokorychlostního připojení na Internet mění povědomí uživatelů o nelegálním software a jaké dopady bude rychlé připojení v tomto smyslu do budoucna asi mít?

Jan Hlaváč: Vysokorychlostní internet bohužel podporuje pirátství všeho druhu. S tím jak stoupá rychlost a padají limity pro stahování dat se i zvyšuje množství nelegálně stahovaného obsahu – softwaru, hudby a filmů. Tento vývoj nutí výrobce softwaru měnit licenční modely včetně způsobu poskytování softwaru. Například poskytovat software jako službu, za kterou se platí měsíční poplatek.

Co je podle vás hlavním důvodem vysoké míry pirátství? Snadno dostupný nelegální software přes P2P sítě nebo jeho vysoká cena? Myslíte si, že by nižší ceny software snížily míru pirátství? Vzpomeňme například nynější úspěch levného kancelářského balíčku Office Home and Student 2007.

Jan Hlaváč: Míra softwarového pirátství v rozvinutých zemích včetně Česka dlouhodobě klesá. Od roku 1994 se podařilo v Česku snížit míru pirátství z původních 66 procent o 27 procentních bodů na současných 39 procent. Ve srovnání míry pirátství v pětadvaceti hodnocených členských státech EU se Česko umístilo na dobrém 10. místě.

Za tolerováním pirátství stojí hlavně pohled společnosti na duševní vlastnictví – většinová společnost krádež byť sebegeniálnější myšlenky nepovažuje za stejně ostudnou jako krádež rohlíku. Zatímco ukrást čokoládu či jezdit dopravou „načerno“ si průměrný člověk jen tak nedovolí, v případě krádeže duševního vlastnictví řada lidí zábrany nemá. Mnoho z nich si stáhne z internetu software v hodnotě desítek tisíc korun a nepřijde jim to vůbec divné.

Proč lidé v restauraci neutečou bez placení či platí za veřejnou dopravu? Vždyť pravděpodobnost, že je někdo chytí, není vysoká. Lidé ale mají v těchto případech morální zábrany a navíc ví, že se těžko skryjí pod roušku anonymity.

Cena softwaru má na snižování míry pirátství sekundární vliv. Výrobci softwaru tvrdí, že snížení ceny obyčejně masově nepřiměje piráty si software zakoupit. Pokud by to nebyla pravda, asi by cenu již dávno snížili. Dle zkušeností BSA snížení ceny spíše přiláká nové uživatele, kteří přejdou na populární komerční tituly z méně známých alternativních softwarů.

Vysokorychlostní internet a peer-to-peer sítě ovlivňují rozmach softwarového pirátství zejména v domácnostech. Důvody jsou zřejmé – anonymita a jednoduše dostupné zdroje pirátského softwaru.

Co se děje potom, co se k BSA dostanou (třeba přes jejich www formulář) informace o používání nelegálního software? Nepoužívá se to také k "vyřizování účtů"?

Jan Hlaváč: Tyto informace vyhodnotí naši právníci a pokud je budou považovat za relevantní, podají na dotyčnou osobu či firmu trestní oznámení. Dále se případem zabývají pouze orgány činné v trestním řízení – nikoli BSA, jak se často tvrdí. O vině a trestu rozhoduje soud.

BSA dostává často anonymy, které jsou evidentně motivovanou snahou „vyřídit si s někým účty“ či někoho cíleně poškodit. BSA nicméně morální důvody pro podání oznámení nehodnotí, důležitá je přesnost a důvěryhodnost informací.

Tímto za redakci a čtenáře SHW děkuji panu Hlaváčovi za zodpovězení všech otázek a vzhledem k dnešnímu datu všem za celou naši redakci přeji pokojné Vánoce a šťastný Nový rok :-).

Na začátek roku 2008 už pro vás máme přichystané rozhovory s dalšími zajímavými lidmi ze Světa IT, proto zůstaňte naladěni.

Karel Polívka
šéfredaktor Světa hardware