15" LCD monitor ViewSonic VP151

V poslední době vyšlo v našem tisku několik srovnávacích recenzí na TFT monitory. Všechny, které jsem měl možnost si přečíst, však byly ve stylu “… technické parametry jsou takové a takové, za obraz udělujeme x bodů, za vnější provedení y bodů, celkem z bodů”. TFT monitor však stále ještě není notoricky známou součástí počítačových sestav, takže když jsem se dozvěděl, že do redakce dorazí TFT monitor od ViewSonicu, který je horkou novinkou na našem trhu, ihned jsem si ho zamluvil na testy pro sebe s tím, že recenzi zkusím napsat z pozice zkušeného uživatele (a bývalého opraváře) běžných monitorů. To jsem ještě netušil, jaký bič jsem si na sebe ušil. Důsledkem je, že až třetí verze tohoto článku byla shledána uspokojivou. Takže – čtěte o mých dojmech, výsledcích testů a zkušenostech z práce s monitorem ViewSonic VP151.

Předně – TFT monitor je zcela jiný přístroj než klasický CRT a tak se i k němu musí přistupovat. První obrovskou výhodou monitoru je jeho váha (oproti udávané, zřejmě brutto, jsem já zjistil 10,5kg – zabalená krabice). Krabice má přijatelné rozměry (30,5 x 50 x 50 cm) a uzdvihne ji tedy bez problémů i žena, navíc dá se bez problémů prostrčit zadními dveřmi běžného automobilu. Uvnitř v polystyrenu spočíval kompletní monitor (včetně základny) a doplňky a kabely, přiložené v samostatné krabičce :

• papírový manuál (samozřejmě, že bez češtiny, ale jazyků –od angličtiny a němčiny až po polštinu a čínštinu bylo celkem 15, v každém v průměru 20 stran)
• CD Portrait Display (obslužný program pro natáčení obrazu. Na CD byly také ovladače pro monitory ViewSonic)
• CD ViewSonic (drivery, manuály a popisy snad všech dosud vyráběných monitorů a projektorů ViewSonic – vše v HTML. Dále diagnostický program DDC a VMU. VMU je určen pro testování PC včetně grafické karty a monitoru. Jen je škoda, že testovací obrazce a čisté plochy pro nastavení fáze LCD jsou přístupné až přes heslo (viz obr), které Vám sdělí support. Zato zde najdete velice pěkný spořič obrazovky)
  
  
  
• napájecí zdroj (pulsní 12V/5A) , vybavený dvěma kusy síťových kabelů (česká a zřejmě anglická verze zástrčky) s nestandardním konektorem na straně monitoru
• kabel na propojení s grafickou kartou zakončený na obou stranách 15pinovým konektorem.
• redukce z VGA konektoru 15pin ve dvou řadách na třířadový. Je doplněna o DIP přepínače, využitelný je pro MAC počítače.
• videokabel zakončený CINCH konektory ( pro připojení videovstupu)
• NF kabel zakončený na obou stranách 3,5mm JACK konektorem (např. propojení reproduktorů v monitoru se zvukovou kartou nebo prodloužení konektoru MIC).
• NF kabel, na jednom konci 2x CINCH, na druhém 3,5mm JACK ( stejné jako výše)
• USB kabel

Jako každý jiný člověk i já jsem tento zázrak opatrně rozbalil a zapojil na svůj počítač, kde až do té chvíle byl připojen hodně slušný 17” CRT. A v tom okamžiku jsem se zděsil. Tak toto má být obraz mého vysněného monitoru pro moji malinkatou pracovničku v paneláku ? Za to že mám dát přes 65000 Kč bez DPH ? Příšerné. Večer se mi to rozleželo v hlavě a celé ráno jsem hledal na internetu cokoliv o TFT. Zde nutno podotknout, že v přiloženém manuálu jsem vlastně žádné zásady práce s tímto zařízením nenašel. Vyjma toho, že není vhodné jej házet do ohně, polévat vodou atd.. Pěkně je popsáno, jak se spustí OSD menu, na co že jsou šipky, že hlava monitoru se dá otáčet a ještě několik málo zbytečností, které zvládne i cvičená opička. Prostě manuál - klasik.

Základní chybou, kterou jsem udělal bylo, že jsem ponechal nastavení frekvence původního monitoru (1024*768 a 100Hz). Dle technických parametrů VP151 toto rozlišení a hlavně kmitočet (na rozdíl od jiných TFT 15”) samozřejmě umí, jak jsem se nejdříve ujistil. Vlastně jediné možné nastavení pro tento monitor a kvalitní obraz však je 1024*768 a 60Hz. Pramení to z principu zobrazovaní jednotlivých bodů v rastru. Není zde nutné hnát horizontální kmitočet co nejvýše jako u CRT, aby nám to neblikalo. Je nutné se trefit právě do stejné frekvence a fáze jakou používá vlastní monitor. K tomu slouží i speciální položka v OSD menu “PHASE” – kterou lze jemně doladit takové přebíhající pruhy (obr). Prostě je nutné se je snažit nastavit tak, aby tam nebyly. Když se Vám to nepodaří (a při jiném nastavení rozlišení a frekvence je to velice pravděpodobné), budete mít pocit, že se Vám písmenka míhají jako po špatném večeru.



Jak na to ? Protože na CD od ViewSonicu ani na jeho stránkách jsem nic nenašel, zabrousil jsem jinam. Společnost NOKIA na to vyrobila pěkný prográmek pod WIN (volně přístupný) pomocí, kterého vše velice snadno nastavíte. Když se mi podařilo fázi jemně nastavit, obraz byl vskutku pohádkový a dokonce jsem nemusel ani nastavovat geometrii obrazu, protože u VP151 bez problému pracuje automatické nastavení – AUTO TUNE. Samozřejmě, že před všemi těmito operacemi jsem ještě nainstaloval potřebné ovládače a ICM (profil barev) z přiloženého CD.

Tak a nyní, když mám pěkný obraz, se budu postupně věnovat vlastnostem monitoru. Tato část je vzhledem k větším rozsahu recenze dostupná po kliknutí ....

Jako další krok jsem nainstaloval z přiloženého CD Portrait program na otočení obrazu pro přirozenou (svislou) editaci textů. Zde jsem zjistil několik problémů, hlavně s češtinou. Instalace se spouští přímo z ROOT CD programem SETUP. Instalace je bezproblémová až na jednu obrazovku, kdy je potřeba dát pozor na dotaz (obr) zda po ukončení instalace a při každém novém startu chceme obraz klasicky (landscape) nebo už otočený o 90°. Já jsem to nechal nastavené “default” a potom jsem nebyl schopen myší najet na ikonku pro zpětný návrat. Podotýkám ještě, že rutina byla pro mne neznámá a tedy jsem ani nevěděl, kde to změním. Vyzrál jsem na to otočením displeje ve vlastním rameni. Nelekněte se, otáčení jde poměrně ztuha. Měl jsem strach více zabrat, abych něco nepoškodil (pozor, točit jen doprava). Ovšem tuhost je asi namístě, aby nedocházelo k samovolnému otáčení. Rameno, na kterém je uchycen displej, je výsuvné na pružině, takže lze velice snadno měnit výšku displeje. Nebudete tedy vůbec potřebovat podstavec a při změně posedu je korekce velice jednoduchá. Toto je velice příjemná vlastnost, kterou určitě ocení Vaše krční páteř. Vzhledem k tomu, že otočení displeje je obtížné, je nutno dávat velký pozor hlavně když je displej zasunut úplně ve spodní poloze.



Instalace skončila, ale ještě je nutno dostavit ovladače. Program po instalaci přidá ikonu na spodní lištu a do nastavení obrazovky. Lze v něm nastavit jak aktuální natočení, tak i natočení při startu PC. Co je důležité – je opět potřeba nastavit refresh pro otočení. Protože je to vlastně nové rozlišení (změna z 1024*768 na 768*1024), nastaví se pro něj i standardní refresh. V tomto okamžiku bylo vše úplně super - téměř celý tento článek jsem napsal ve svislém natočení. Zpočátku to bylo nezvyklé a stále se mi zdálo, že se na řádek vejde nějak málo znaků – samozřejmě to byl jen subjektivní pocit, při navrácení do klasické polohy byl počet znaků na řádek stejný. Po chvíli jsem si snadno zvyknul a bylo velice příjemné vidět najednou celý list papíru na monitoru. Ovšem pro běžnou práci na internetu, v našich evidenčních programech, Excelu atd... to bylo nevýhodné a i proto mi možná vadilo trochu těžké otáčení displeje. Ovšem i to je možná síla zvyku.

Při prvním restartu PC jsem objevil, že Portrait má problém s češtinou - zmizely české systémové fonty. Např. při otevření “Tento počítač” ve slově byly čtverečky. Problém by mohl být způsoben i grafickou kartu, ale zkoušel jsem vše nezávisle na další třech PC s různými VGA se shodným výsledkem.

Další mé pokusy pokračovaly s různými rozlišeními a kmitočty. VP151 má – na svou kategorii - vysoké hraniční meze (dokonce 1280*1024). Dá se i říci, že při troše snahy a štěstí lze nastavit jakoukoliv kombinaci, ale s různou kvalitou obrazu, která nikdy nedosahuje nastavení při 1024*768 a 60Hz. Monitor však není příliš vhodný pro ty, kteří pracují v DOSu - nastavení fáze zde je komplikovanější, buď je vidět levá půlka písmenek nebo pravá – viz obr). Zkoušel jsem nejrůznější hry, jak DOSovské tak i pod Windows, TFT se nezdálo být handicapem. Rychlost (pro mne, herního laika) byla dobrá a vykreslení výborné. Grafické rozdíly v rozlišení jsou viditelné hlavně při statickém obraze a - nedejbože – na bílé ploše s černými písmeny.




Poslední zatěžkávací zkoušku byl příjem televize. Použil jsem k tomuto účelu ATI AllWonder 128. Zkoušel jsem nejrůznější rozlišení a kmitočty, různá nastavení software pro TV a různé rozměry okna, ve kterém běžel TV nebo video signál. Výsledek - vždy to byla hrůza, jedině při tvrdém nastavení na 640*480 a 50Hz vše velice vzdáleně připomínalo signál na CRT, i přesto byla na jedné straně obrazu jiná barva než na druhé. Strávil jsem s tímto testem mnoho času (vždyť se TFT používají i na TV), ale kombinace TFT, PC a TV karty je asi nevhodná. Možná z toho důvodu má monitor svůj vlastní videovstup, přes který je zobrazení videosignálu velice pěkné. Je to tzv. PiP (picture-in-picture), kde lze měnit jeho rozměr (tři velikosti) a polohu na obrazovce přímo v OSD nastavení monitoru. Je to zajímavá funkce a po nějaké době se mi zdála zbytečná, ale nějaké využití snad najde. U těchto testů se mi projevila jedna nectnost: velice zdlouhavé přepnutí mezi jednotlivými nastaveními monitoru. Až 8sekund oproti CRT – 2s. Pro uživatele Windows se standardními programy je však tato záležitost nepodstatná.

Co mě ovšem - jako radioamatéra - zajímalo, bylo nežádoucí vyzařování, v tomto případě zejména rušení, které se běžnému uživateli projevuje nejčastěji ve formě – “ v rádiu mi něco píská…”. To něco je PC a monitor nebo signál, který jde do něj. Procházel jsem kompletně kmitočtové spektrum od 150kHz až po 200MHz a nenašel jsem téměř žádné nežádoucí vyzařování => pro tyto účely je TFT naprosto ideální. Tedy monitor s určitostí splňuje i náročné normy EMC. Když pominu to, že monitor nebliká jako CRT, tedy šetří podstatně oči a necítil jsem se u něj zdaleka tak unaven, nevyletují z jeho obrazovky elektrony, nemá elektomagnetické pole => kdo ho bude vlastnit, bude zdravější.

Vyšší cenu monitoru způsobuje jistě i spousta přímo vestavěných doplňků :

• Obraz v obrazu a k tomu S-video (kompozitní) a video vstup – již jsem jej popisoval.
• USB HUB - je pětiportový a dá se o něm říci jen to, že pracuje bez sebemenších problémů a WIN98 si ho samy najdou a nainstalují potřebné ovladače.
• reproduktory - zvuk je spíše plechový. Pro kvalitnější poslech doporučuji použití vnější reproduktory, nejlépe vícepásmové, pro běžnou práci je však kvalita postačující. Regulace hlasitosti (až do 2W výstupního výkonu) se provádí velice pohodlně přímo zvláštními tlačítky na podstavci monitoru. Je zde i jedno tlačítko pro MUTE. V podstavci je dále vyveden vstup a výstup pro MIC. Je to fajn, při různých změnách se nemusíte neustále shýbat pod stůl.
• Dva vstupy pro VGA a jeden S-video. V menu OSD lze nastavit, který ze vstupů je aktivní.
• Přímo pod displejem jsou tlačítka pro přepínání vstupů a přímou regulaci jasu.
• Digitální vstup (viz dále).

Výhody :

1. velmi slušný obraz ( při rozlišení 1024*768 nebo 768*1024 a 60Hz)
2. velký rozsah úhlů zorného pole bez nepříjemné změny jasu nebo barvy
3. výborný jas a svítivost. Obraz téměř netmavne na rozdíl od jiných TFT při mírném vychýlení z kolmice zorného úhlu
4. dobře fungující pomocné funkce
5. nenalezeny žádné vadné body
6. snadné ovládání OSD, jasu a zvuku
7. vysoké rozlišení a kmitočty (spíše výhoda při připojení na neznámý PC než pro běžný provoz)
8. natáčení displeje do svislé polohy
9. nevyzařuje téměř žádné elektromagnetické pole a i samotný obraz na monitoru jen tak něco neovlivní

Nevýhody :

1. chybí návod v češtině
2. špatný návod v angličtině
3. mohlo by být lepší vybavení softwarem (hlavně chybí soft na nastaveni fáze a komunikační nastavovací soft monitoru přes USB)
4. v nastavení Portrait špatně pracuje s češtinou
5. pomalé přepínaní při změně rozlišení
6. reproduktory nemají příliš kvalitní zvuk (to je ale dáno jejich rozměrem), přímo na monitoru mohl integrován mikrofon
7. vysoká cena za kvalitní monitor (zde by spíše stálo za to srovnat zároveň kvalitu obrazu s nějakým v cenové třídě kolem 30000 Kč) s nejrůznějšími doplňky
8. součástí monitoru by mohl být i kabel pro digitální propojení s VGA, když už jsou přibaleny všechny možné kabely

K poslední nevýhodě monitoru (tedy digitální propojení monitoru s VGA) mohu říci jen tolik, že jsem jej nemohl vyzkoušet. Grafickou kartu, která podporuje tento výstup, jsem našel – kabel k ní však také nebyl k dispozici. Konektory se poznají snadno – jsou označeny DFP2. Vlastní obraz by měl být při tomto připojení ještě kvalitnější, nezkreslený D/A a následným A/D převodem.


Závěr :

ViewSonic VP151 je kvalitní monitor, kterému chybí vypilovat několik detailů, aby dosáhnul na naprostou špičku ve své třídě. Zda je vhodné za kvalitu a funkce navíc zaplatit takovou cenu si musí každý rozvážit sám. Ve srovnání s CRT mě nejdříve zklamal (možná jsem čekal více), nyní, když sedím zpět u svého starého - byť kvalitního - monitoru mi však něco chybí a najednou vidím spoustu chyb, kterých jsem si dříve nevšímal. Jednoduše - pro práci ve Windows je TFT mnohem lepší a určitě bych ho (i pro jeho rozměry) měl velice rád i doma. Protože PC využívám nejen pod Windows, ale i na spoustu jiných, techničtějších účelů, není pro mne zatím ideální. Ale časem ? Snad.