>
>
>
>
>
>
>
>
18 základních desek v testu - zaměřeno na spotřebu
20.6.2007, Lukáš Petříček, recenze
V dnešním testu se podíváme na 18 základních desek pro procesory AMD a Intel. Zaměříme se na socket AM2 a 775. Spotřeba dnes hraje čím dál větší roli a "za své" dnes vezme i základní deska. Jak si která platforma vedla? Na to Vám odpoví dnešní článek.
Kapitoly článku:
Nejdříve se podíváme na několik standardních testů výkonu. Quake 4 je dnes klasikou, která podporuje SMP a výkon zde ovlivňují všechny parametry systému. Od latencí, IPC výkonu procesoru až po propustnost pamětí a dále také grafická karta a celková "vyladěnost" systému. Dobře jsou zde vidět rozdíly, ačkoliv poměrně zanedbatelné, i v případě čipových sad pro platformu AM2, kde je potlačen vliv řadiče paměti mezi deskami (protože je integrován v jádře procesoru). Testy jsou provedeny i v běžném rozlišení na vysoké detaily, aby bylo zřejmé, jaké jsou praktické rozdíly při běžném nasazení.
Dále se podíváme na benchmark ve hře F.E.A.R. a i tentokrát na nízké a vysoké detaily v nízkém i standardním rozlišení. Rozdíly v případě jednotlivých desek jsou poměrně zanedbatelné - v nízkém rozlišení jsou sice hravě měřitelné (stejně jako u benchmarku Quake 4 zde výrazněji ztrácí pouze P5VD2-VM s čipsetem VIA), ale při běžném rozlišení se rozdíly ve výkonu téměř zcela smazávají (v standardním rozlišením a při běžném provozu jsou rozdíly nepostřehnutelné).
Jako další test se podíváme na benchmarky od firmy Futuremark, 3DMark 2001 a 3DMark06. Protože je 3DMark 2001 poměrně závislý na celkovém výkonu systému, včetně časování a frekvencí pamětí, více zde propadají zejména základní desky s pamětí na 667 MHz. V případě 3DMarku06, jako zástupce nových her (pro vytížení grafické karty), jsou rozdíly minimální.
Dalším testem výkonu bude Cinebench 9.5 od Maxonu. Ukazuje se zde minimální vliv rychlosti paměti a paměťového řadiče na výkon, napříč spektrem testovaných základních desek.
Následujícím testem výkonu bude Windows Media Encoder, který slouží ke snadnému encodingu videí. Rozdíly jsou zde také naprosto minimální.
Posledním praktickým testem bude pakovací program WinRAR 3.62 jako multithreaded benchmark, který jasně ukáže možnosti řady čipových sad, a to zejména v případě Intel platformy. U AMD je řadič paměti v jádře, takže čipová sada ovlivňuje v tomto případě minimum. WinRAR je zřejmě jeden z nejnáročnější praktických programů, které jsou na propustnosti a výkonu pamětí tak závislé. Jednotlivé základní desky se zde v případě Intelu z hlediska výkonu již značně liší. Tam, kde byla dříve ztráta v jednotkách procent (zejména díky řadiči paměti a paměťové propustnosti), jsou zde výkonnostní rozdíly až okolo 30%.
Dále se podíváme na benchmark ve hře F.E.A.R. a i tentokrát na nízké a vysoké detaily v nízkém i standardním rozlišení. Rozdíly v případě jednotlivých desek jsou poměrně zanedbatelné - v nízkém rozlišení jsou sice hravě měřitelné (stejně jako u benchmarku Quake 4 zde výrazněji ztrácí pouze P5VD2-VM s čipsetem VIA), ale při běžném rozlišení se rozdíly ve výkonu téměř zcela smazávají (v standardním rozlišením a při běžném provozu jsou rozdíly nepostřehnutelné).
Jako další test se podíváme na benchmarky od firmy Futuremark, 3DMark 2001 a 3DMark06. Protože je 3DMark 2001 poměrně závislý na celkovém výkonu systému, včetně časování a frekvencí pamětí, více zde propadají zejména základní desky s pamětí na 667 MHz. V případě 3DMarku06, jako zástupce nových her (pro vytížení grafické karty), jsou rozdíly minimální.
Dalším testem výkonu bude Cinebench 9.5 od Maxonu. Ukazuje se zde minimální vliv rychlosti paměti a paměťového řadiče na výkon, napříč spektrem testovaných základních desek.
Následujícím testem výkonu bude Windows Media Encoder, který slouží ke snadnému encodingu videí. Rozdíly jsou zde také naprosto minimální.
Posledním praktickým testem bude pakovací program WinRAR 3.62 jako multithreaded benchmark, který jasně ukáže možnosti řady čipových sad, a to zejména v případě Intel platformy. U AMD je řadič paměti v jádře, takže čipová sada ovlivňuje v tomto případě minimum. WinRAR je zřejmě jeden z nejnáročnější praktických programů, které jsou na propustnosti a výkonu pamětí tak závislé. Jednotlivé základní desky se zde v případě Intelu z hlediska výkonu již značně liší. Tam, kde byla dříve ztráta v jednotkách procent (zejména díky řadiči paměti a paměťové propustnosti), jsou zde výkonnostní rozdíly až okolo 30%.
