3RSystem HT-1100: domácí kino na dosah
23.5.2006, Jan Vítek, recenze
Nabídka skříní pro domácí kina se začíná velmi rozrůstat, tudíž jistě nebude na škodu, když si dnes jednu takovou představíme. Jedná se o ulitu, ve které se pohodlně schová i Full ATX deska, ATX zdroj, tudíž se zdá, že se při výběru komponent nemusíme nijak omezovat. Přesto M-Station HT-1100 kvůli svým rozměrům skrývá jistá úskalí, na které se mrkneme pěkně zblízka.
Kapitoly článku:
Při instalaci je zde nutné dbát především na dvě věci – abychom se se všemi komponentami vešli a abychom si dobře uspořádali kabeláž. K tomuto účelu je předem dobré si výběr komponent rozvrhnout. Především byste měli brát zřetel na výběr napájecího zdroje a nejlépe si vybrat nějaký, co má jednotlivé větve odpojitelné, protože na přebytečné kabely je zde velmi málo místa. Komponentami jsem myslel především grafické karty, co nepřesahují šířku základní desky a hlavně chladič procesoru.
Jak jsem zjistil, je zcela nemožné do skříně umístit třeba Arctic Cooling Freezer 64, nebo Noctua NH-U9. Zbyl mi na výběr již jen ThermalRight XP90-C s 92mm ventilátorem značky Papst. Ten byl ovšem téměř naplácnutý na víko skříně – dělilo je tak 1,5cm – a to také není ideální stav. V této skříni se ale nepředpokládá instalace tak výkonného CPU, jakým je náš redakční Athlon64 FX55, takže jistě nebude vadit, že se dovnitř rozměrné chladiče nevejdou.
Prvním krokem tedy bude instalace napájecího zdroje. Nejdříve si vyšroubujete rámeček z tunelu (drží pouze za dva šroubky a dole se opírá za závlačku). Následně jej přišroubujete k zadní straně zdroje, zapojíte napájecí kabel a rámeček i se zdrojem upevníte na své místo. Není radno zapomenout na tlačítko napájení na zdroji – k tomu se již bez opětovného odšroubování nedostanete. Zdroj tedy drží za zadní stranu, ale je i podpírán přes dva masivní stříbrné sloupky z dolní strany. Ty je vhodné ještě opatřit gumovými nástavci, aby zdroj seděl měkce. Zde si také musíme rozmyslet, kudy povedeme kabely z předních tlačítek, I/O portů a displeje. Není příliš vhodné, aby vedly místy, kde do zdroje proudí vzduch, ale spíše tam, kde větrání nevadí. Nepoužívané kabely je samozřejmě nejlepší zcela vyjmout.
Následně dovnitř namontujeme základní desku. Ta se připevňuje klasicky přes distanční sloupky a šroubky s jemným závitem, takže zde není mezi normálními towery a M-Stationem žádný rozdíl. Pouze je třeba si dát pozor, abychom si nezabránili k přístupu k IDE portům u desek, jež je mají vyvedeny do boku. V našem případě napájecí zdroj málem zablokoval port pro disketové mechaniky, což by vůbec nevadilo, ovšem u jiných desek by mohlo být hůře. Spíše jsem se nemohl smířit s tím, že se dovnitř pořádně nevejdou ani relativně malé chladiče, jako jsou Noctua NH-U9 a AC Freezer 64.
Navazuje instalace pevných disků a mechaniky, kvůli čemuž si musíme šachtu vyjmout, disk a mechaniku přes šroubky připevnit a šachtu opětovně přimontovat. Zde bych si jen trochu postěžoval, že ke šroubkům, co šachtu přidržují, se celkem špatně přistupuje a je třeba si připravit minimálně magnetický šroubovák s dlouhým krkem, jinak nemáte šanci dát všechny šroubky zpět na jejich místo.
AC Freezer 64 Pro zasahuje svými heatpipe zdaleka nejvýše
Co se týče vedení kabelů, tak zde bych zdůraznil, že je opravdu třeba si vše pečlivě naplánovat tak, abyste jich museli využít co nejméně, nemuseli hledat místo, kam nepotřebné uskladnit a využívali moderní výdobytky, tedy místo starých PATA kabelů využít disky pro skladnější SATA kabely apod.
Zamýšlené vedení vzduchu uvnitř skříně je tedy jasné. Dovnitř se dostává čerstvý vzduch přes pozice pro 60mm ventilátory, zpod zdroje a šachty. Dále proudí skrz zdroj a otvor u slotů základní desky do tunelu a nakonec přes vyfukující 80mm ventilátor ven. Zde by mohl vzniknout ten problém, že kdyby byl proud vzduchu ze zdroje silnější, než dokáže odvětrat zadní ventilátor, nepříznivě by to zapůsobilo na celé proudění. Ale uvidíme v praxi.
iMon
Vybavení skříně obsahuje na CD softwarovou výbavu pro správu dálkového ovládání, o které si můžeme blíže přečíst zde, v recenzi na Zalman TNN500AF. Zajímavější je správa displeje, jež je rovněž součástí iMonu pod názvem VFD Control Panel.
Nabízí celkem osm funkcí, z nichž jedna je vlastně jen automatické přepínání mezi zbývajícími sedmi, mezi něž se počítá grafický ekvalizér, informace o systému (CPU, OS, apod.), informace z multimediálních přehrávačů, kontrola e-mailové schránky, zobrazování nejnovějších zpráv, informace o času, teplotě v jednotlivých světových městech a různé plug-iny.
Je tedy jasné, že k několika funkcím bude zapotřebí mít PC připojené k Internetu. Přidám ještě animovaný gif zobrazující jednotlivá nastavení, jako například auto funkce, ve které si můžeme nastavit zobrazované funkce, formát data a času, zprávu v režimu standby a jiné.
Teď se již ale podíváme na teplotní testy.
Jak jsem zjistil, je zcela nemožné do skříně umístit třeba Arctic Cooling Freezer 64, nebo Noctua NH-U9. Zbyl mi na výběr již jen ThermalRight XP90-C s 92mm ventilátorem značky Papst. Ten byl ovšem téměř naplácnutý na víko skříně – dělilo je tak 1,5cm – a to také není ideální stav. V této skříni se ale nepředpokládá instalace tak výkonného CPU, jakým je náš redakční Athlon64 FX55, takže jistě nebude vadit, že se dovnitř rozměrné chladiče nevejdou.
Prvním krokem tedy bude instalace napájecího zdroje. Nejdříve si vyšroubujete rámeček z tunelu (drží pouze za dva šroubky a dole se opírá za závlačku). Následně jej přišroubujete k zadní straně zdroje, zapojíte napájecí kabel a rámeček i se zdrojem upevníte na své místo. Není radno zapomenout na tlačítko napájení na zdroji – k tomu se již bez opětovného odšroubování nedostanete. Zdroj tedy drží za zadní stranu, ale je i podpírán přes dva masivní stříbrné sloupky z dolní strany. Ty je vhodné ještě opatřit gumovými nástavci, aby zdroj seděl měkce. Zde si také musíme rozmyslet, kudy povedeme kabely z předních tlačítek, I/O portů a displeje. Není příliš vhodné, aby vedly místy, kde do zdroje proudí vzduch, ale spíše tam, kde větrání nevadí. Nepoužívané kabely je samozřejmě nejlepší zcela vyjmout.
Následně dovnitř namontujeme základní desku. Ta se připevňuje klasicky přes distanční sloupky a šroubky s jemným závitem, takže zde není mezi normálními towery a M-Stationem žádný rozdíl. Pouze je třeba si dát pozor, abychom si nezabránili k přístupu k IDE portům u desek, jež je mají vyvedeny do boku. V našem případě napájecí zdroj málem zablokoval port pro disketové mechaniky, což by vůbec nevadilo, ovšem u jiných desek by mohlo být hůře. Spíše jsem se nemohl smířit s tím, že se dovnitř pořádně nevejdou ani relativně malé chladiče, jako jsou Noctua NH-U9 a AC Freezer 64.
Navazuje instalace pevných disků a mechaniky, kvůli čemuž si musíme šachtu vyjmout, disk a mechaniku přes šroubky připevnit a šachtu opětovně přimontovat. Zde bych si jen trochu postěžoval, že ke šroubkům, co šachtu přidržují, se celkem špatně přistupuje a je třeba si připravit minimálně magnetický šroubovák s dlouhým krkem, jinak nemáte šanci dát všechny šroubky zpět na jejich místo.
AC Freezer 64 Pro zasahuje svými heatpipe zdaleka nejvýše
Co se týče vedení kabelů, tak zde bych zdůraznil, že je opravdu třeba si vše pečlivě naplánovat tak, abyste jich museli využít co nejméně, nemuseli hledat místo, kam nepotřebné uskladnit a využívali moderní výdobytky, tedy místo starých PATA kabelů využít disky pro skladnější SATA kabely apod.
Zamýšlené vedení vzduchu uvnitř skříně je tedy jasné. Dovnitř se dostává čerstvý vzduch přes pozice pro 60mm ventilátory, zpod zdroje a šachty. Dále proudí skrz zdroj a otvor u slotů základní desky do tunelu a nakonec přes vyfukující 80mm ventilátor ven. Zde by mohl vzniknout ten problém, že kdyby byl proud vzduchu ze zdroje silnější, než dokáže odvětrat zadní ventilátor, nepříznivě by to zapůsobilo na celé proudění. Ale uvidíme v praxi.
iMon
Vybavení skříně obsahuje na CD softwarovou výbavu pro správu dálkového ovládání, o které si můžeme blíže přečíst zde, v recenzi na Zalman TNN500AF. Zajímavější je správa displeje, jež je rovněž součástí iMonu pod názvem VFD Control Panel.
Nabízí celkem osm funkcí, z nichž jedna je vlastně jen automatické přepínání mezi zbývajícími sedmi, mezi něž se počítá grafický ekvalizér, informace o systému (CPU, OS, apod.), informace z multimediálních přehrávačů, kontrola e-mailové schránky, zobrazování nejnovějších zpráv, informace o času, teplotě v jednotlivých světových městech a různé plug-iny.
Je tedy jasné, že k několika funkcím bude zapotřebí mít PC připojené k Internetu. Přidám ještě animovaný gif zobrazující jednotlivá nastavení, jako například auto funkce, ve které si můžeme nastavit zobrazované funkce, formát data a času, zprávu v režimu standby a jiné.
Teď se již ale podíváme na teplotní testy.
