Abit BE6 - Ultra ATA/66 na BX čipsetu

Specifikace:
ATXová základní deska o rozměrech 305x210 mm s čipsetem Intel 440BX vhodná pro všechny známé procesory používající Slot1, tedy Celeron a Pentium II/III. Velkou inovací je podpora Ultra DMA66 a navíc možnost připojit až osm IDE zařízení (jako jsou pevné disky, CD-ROM, ZIP, LS-120 apod.). Modelově se jedná o následníka typu BH6. K dispozici jsou následující počty slotů: 2x16bit ISA, 5xPCI, 1xAGP, 3xSDRAM (maximálně 768 MB). Aktuálně dodávaná verze BIOSu je označena písmeny LQ.

Na první pohled:
Po otevření běžné barevné papírové krabice jsme se velmi těšili na slibovanou novinku podporující až osm IDE zařízení. V balení je kromě základní desky také dokumentace, 3.5” disketa s ovladači pro Windows 9x (verze 1.00.7) a NT (verze 1.00.2), CD-ROM verze BX-1.60e, retenční mechanismus pro procesor, teplotní čidlo s 40cm kablíkem, kabel pro floppy mechaniku a dva IDE kabely. První z nich je obyčejný 40-ti žilový a druhý speciální 80-ti žilový určený pro připojení zařízení ATA/66. Zde je třeba upozornit, že sem nemusí jít fyzicky připojit některé starší disky. Všechny ATA66 kabely jsou sice 40-ti pinové, ale jeden pin (nad středním klíčem) je zaslepen. Disky, které používají všech 40 pinů tedy prostě nepřipojíte. Tento problém se ovšem týká velmi malého počtu disků vesměs malých kapacit do 200 MB, které navíc můžete připojit ke standardnímu IDE řadiči.

Devadesátičtyř-stránková dokumentace formátu A5 popisuje v první části možnosti základní desky včetně informace o Y2K kompatibilitě. V druhé části se popisuje samotná instalace procesoru, pamětí, napájení a zapojení dalších konektorů (včetně IDE). Třetí část je věnována nastavení BIOSu. Ve čtvrté (příloha A) se dozvíme, jak nainstalovat softwarově případnou novou verzi BIOSu. Příloha B se věnuje základnímu popisu a instalaci BusMaster ovladačů pro IDE disky. V příloze C se pro změnu dozvíme, jak nainstalovat program HWDoctor pro diagnostikování a hlídání parametrů některých fyzikálních veličin (teplota, otáčky, napětí). Zbývající přílohy popisují instalaci podpory Ultra ATA/66, zapojení teplotního čidla a řešení možných problémů včetně formuláře pro zaslání na technickou podporu výrobce. Dle nové specifikace PC99 tato deska samozřejmě má na sobě barevné značení výstupních konektorů a ATA66 kabelu.

Instalace
Vzhledem k tomu, že je deska vybavena dnes již standardním intelovským čipsetem BX, nejsou při instalaci žádné potíže. Pouze pod systémem Windows 95 je nutno doinstalovat jeho podporu. Procesor nastavujeme v SETUPu. Typ se detekuje vždy správně, zbývá už jen nastavit multiplikátor (násobení 2.5x až 8x) a frekvenci FSB (66, 75, 83, 100, 105, 110, 112, 115, 120, 124, 133, 140, 150 MHz). Napájecí napětí procesoru je možné zvednout maximálně o 0.3V z důvodu ochrany před případným poškozením.

Po nainstalování Windows 9x požaduje systém vložení dodávané diskety s ovladači ATA/66 (pro detekované zařízení PCI Mass Storage Controller). Po provedení dvou restartů pak přibudou ve složce SCSI (ve vlastnostech systému) dvě zařízení HPT 366 Ultra DMA controller. Oba tyto řadiče sdílejí jediné přerušení (v našem případě se detekují na IRQ11), což je na jednu stranu výhodné, protože pak je možné použít více dalších zařízení (jako VGA, síťová nebo zvuková karta, apod.), ale na druhou stranu zase omezující pro připojené diskové jednotky. V jednom čase (na rozdíl od standardního IDE řadiče, který používá dvě přerušení) bude možné obsloužit pouze jediné ze čtyř takto připojených zařízení.

Samotnou kapitolu zřejmě zabere použití tohoto rychlého rozhraní ve Windows NT4. Pokud připojíte na ATA/66 nějaký disk, na který začnete z CD-ROM instalovat Windows NT, tak po prvním restartu vám vyběhne hlášení Inaccessible Boot Device a nezbude nic než jiného než vypnout počítač nebo stisknout reset. Nejlepším řešením je nainstalovat Windows NT na standardním řadiči a po dokončené instalaci jej přepojit na ATA/66. My jsme toto zkoušeli na disku 2GB (WDAC22000) s FAT16 a po přepojení disk bez problémů nastartoval. Abit sice na svých stránkách popisuje postup instalace Windows NT, výsledek je však sejně negativní.

Součástí dodávaného CD-ROM disku je také několik zajímavých programů. Mezi nejzajímavější bych asi zařadil WinBond Hardware Doctor verze 2.1.0, který vám ukazuje aktuální stavy napájecích napětí, otáček ventilátorů a teploty připojených čidel. Program bohužel nezobrazuje stav otáček konektoru FAN1 (poblíž SDRAMů) a nelze ho nikde zapnout. Problém bude zřejmě v BIOSu, protože ani zde není položka FAN1 uvedena. Pro každé měření tímto programem lze určit nějakou odchylku. Pokud je tato hodnota mimo tuto toleranci, zazní poplašná siréna z připojeného PC speakeru a zobrazí se informační hlášení (samozřejmě anglicky). Při instalaci se HW Doctor zařadí do skupiny Programy. Pokud ho chcete mít trvale spuštěn (což se doporučuje), musíte ho ručně přesunout do skupiny Po spuštění. Bohužel jsme zde našli drobnou chybičku. Pokud nějaká hodnota překročí předem stanovené meze, začne houkat PC Speaker. Nepomůže zvětšit toleranci, je nutné problém skutečně odstranit nebo program ukončit a znovu spustit.

Další dodávanou aplikací je Adobe Acrobat (16 i 32bit verze 3.0), oblast freeware s programy PointCast Network a Inforia Quest, ovladače BusMaster, flashovací program awdflash verze 7.05, PCI Bridge pro Windows 95, utilita pro nízkoúrovňové formátování a nakonec ScreenSaver, tedy spořič obrazovky pod názvem Abitsv. Při jeho spuštění se vám zobrazí několik historických událostí, například, že v roce 2700 před naším letopočtem byly vytvořeny čínské znaky, v roce 1769 začala průmyslová revoluce a tak dál až po rok 1996, kdy společnost Abit vytvořila technologií SOFT MENU, což je systém nastavování procesorů bez použití propojek (jumperů). Pravdou zůstává, že v té době byli první kdo to dokázal.

Při testování byla také zkoušena instalace nové verze BIOSu. Vzhledem k tomu, že v době tohoto testování existovala pouze jediná verze BIOSu (LQ), zkusili jsme ji přepsat sama sebou. K provedení tohoto úkonu jsme použili dodávaný program AWDFLASH verze 7.05 (v dnešní době už existuje i v7.07). Po spuštění se program zeptá na název nové verze BIOSu a pak čeká na potvrzení, zda zálohovat původní verzi. Po tomto výběru ještě musíme potvrdit skutečné přeprogramování. Škoda jen, že BIOS není nějakým způsobem chráněn proti případnému přepsání (například virem). U novějších typů základních desek jako je tato, by se dala taková ochrana předpokládat. Běžně se řeší použitím pomocné spojky (jumperu) nebo raději nastavením volby v SETUPu.

Samozřejmostí je plná podpora WakeOnLan (WOL1), SBLink pro připojení PCI audio karet a System Management Bus (SMB1) pro připojení pomocných zařízení sběrnicí I2C.

Základní technické informace o této základní desce najdete také na internetu přímo u výrobce. Je zde k dispozici nákres, popis a specifikace této desky, typ čipsetu, možný typ použitých pamětí, poslední verze BIOSu, utility (hardware doctor) a FAQ.

Klady:

• Podpora připojení až 8 IDE zařízení.
• Podpora Ultra ATA/66, výhodou je i dodávka potřebného IDE kabelu.
• Velice dobrý a hlavně jednoduchý program na kontrolu měření otáček, teplot a napětí.

Zápory:

• Složitá (a občas i nepochopitelná) instalace Windows NT. Zde zřejmě budeme muset počkat na nějaké novější řešení nebo postup výrobce.
  
  

Závěr:
Jedná se o jednu z prvních základních desek vybavených podporou přenosu dat ATA/66. Navíc umožňuje připojení až 8 IDE zařízení. Vzhledem k určitým drobným obtížím ze strany Windows NT je tato deska doporučena spíše pro platformu Windows 9x přinejmenším do doby, než se vše vyřeší a bude znám přesný a bezproblémový postup instalace tohoto systému. Obecně je deska vhodná pro všechny příznivce co největšího počtu připojených IDE zařízení – zde je ovšem třeba upozornit, že připojení osmi IDE disků standardní 200W zdroj nemusí vydržet. Ne že by snad odešel do věčných lovišť, ale prostě proudová ochrana odpojí napájení.